poslal joker Český statistický úřad dnes dopoledne zveřejnil předběžné výsledky sčítání lidu a ačkoliv se jedná o výsledky předběžné a na podrobná čísla si budeme muset počkat v některých případech i rok a půl, k rozsáhlé diskusi to bude stačit.
Předpokládám, že tyto výsledky vyvolají v příštích dnech a týdnech místy i bouřlivou diskusi o tom, co vlastně tato čísla znamenají. Některé evangelikální skupiny se jistě budou radovat z toho, že největšího úbytku statisticky utrpěla Římskokatolická církev, ateisté ocení tuto statistiku jako celek a příznivci Hvězdných válek konečně poznají, jak velkou silou jsou.Přiznám se, že tak špatný výsledek jsem neočekával. Na první pohled mě zde zaujalo několik údajů, na jejichž vysvětlení si budeme muset počkat, ale které už samy o sobě určitý prostor k úvahám dávají:
- Ve srovnání s minulým sčítáním stoupl na pětinásobek počet obyvatel, kteří vůbec na tuto otázku neodpověděli.
- Pokračuje trend úbytku křesťanů, což asi nikdo z nás (křesťanů) nevidí zcela rád.
- Podle (relativně) podrobné tabulky je počet věřících hlásících se k nějaké v České republice celkem 1 467 438. Dalších 707 649 osob sice uvádí, že jsou věřící, ale k žádné církvi se nehlásí. Jinými slovy každý třetí věřící (přesně 3,07) se odmítá identifikovat s jakoukoliv církví.
Jak na tyto výsledky zareagují církve? Budou církevní představitelé napříč celým spektrem (od katolíků pro letniční) činit pokání z toho, že se církev v České republice stala nedůvěryhodnou? Odstoupí ze svých pozic? Nebo budou dál pokračovat v znedůvěryhodňování křesťanství, v politikaření, hrabivosti?
Vysvětlení mohou být různá, ale téměř třičtvrtě milionu lidí, kteří si uchovávají víru mimo církev (což není správné a dlouhodobě udržitelné) nelze jen tak přejít mávnutím ruky. Tito lidé byli součástí nějaké církve a nás by měl zajímat důvod, proč už nejsou a nechtějí být.
Když jsem psal článek o
kanárkovi, který na šachtě hlídá čistý vzduch, netušil jsem ještě, jaké výsledky sčítání nás čekají. Řešením pro církev vidím v opravdovém pokání a nápravě stavu, který zde je. Jen si musíme odpovědět na otázku, kde při tom budeme stát my. Jestli na straně těch, kteří to zametou pod koberec, nebo těch, kteří touží tento stav změnit.
