poslal Nepřihlášený Leanne Payneová: Rozbitý obraz – obnova osobní identity skrze modlitbu (Praha: Návrat domů 2012), 165 stran
Mario Bergner: Obnova lásky – hledání sexuální identity (Praha: Návrat domů 2012), 165 stran
Nakladatelství Návrat domů vydalo v tomto roce dvě knihy,
které jsou nesmírně cenným příspěvkem k tématu homosexuality. Autorkou
první knihy je pozoruhodná myslitelka Leanne Payneová (* 1931), autorka
mnoha knih (u nás vyšla její díla Skutečný a přítomný – myšlenkový
svět C. S. Lewise, Naslouchající modlitba, Uzdravení duše Boží
přítomností a Uzdravující přítomnost). U nás je zejména
v evangelikálních kruzích známa její žačka Tony Kalma, která pořádá i
v naší zemi pravidelné semináře o vnitřním uzdravení.
Kniha Rozbitý obraz je nejlepším příspěvkem k tématu
homosexuality, který jsem kdy četl. Je to kniha na pomezí psychologie,
filosofie i teologie. Zabývá se příčinami homosexuality a službou lidem,
kteří trpí homosexuální neurózou. Leanne Payneová na konkrétních
případech ukazuje, proč se homosexuální neuróza rozvinula a jaké jsou
možnosti terapie.
Kniha Obnova lásky (anglicky Setting Love in Order) od Mario Bergnera je osobním svědectvím jednoho z těch, pro něž byla služba Leanne Payneové přínosná.
Křesťanské církve v postoji k homosexuální neuróze spíše
selhávají. Buď upadají do fundamentalistického zákonictví a
homosexualitu hlasitě odmítají, nebo naprosto rezignují na hledání
biblického pohledu a skutečně křesťanské pastorační pomoci a v podstatě
přejímají sekulární ideologii, která v homosexualitě nevidí neurózu či –
řečeno slovy Leanne Payneové – rozbitý Boží obraz v člověku, ale
považuje ji za „normální“ variantu lidského sexuálního chování. Ani
jeden z těchto extrémů (které jsou u nás ovšem spíše pravidlem)
nepřináší žádnou naději lidem, kteří chtějí brát Písmo vážně.
Nečiním si naději, že by tyto knihy mohly oslovit všechny.
Patrně neosloví fundamentalistické sudiče, ale ani ty, kdo beze zbytku
přejali dnes panující homosexualistickou ideologii. Pokud ale člověk
upřímně hledá Boha a pokud touží po tom, aby se proměňoval k Božímu
obrazu, přečte si obě knihy s velkým užitkem – a ani nemusí mít nějaké
homosexuální sklony.
Payneová nehledá příčinu těchto sklonů v genech (tento
přístup v podstatě odezněl již i v homosexuální komunitě), ale zejména
v prožitcích v nejútlejším dětství, někdy dokonce ještě v prenatálním
stavu. V podstatě mi potvrdila zkušenosti z mé pastorační praxe –
v naprosté většině případů chyběla lidem s homosexuální orientací, kteří
se na mě obrátili jako na pastýře, postava otce v útlém dětství. Buď
otec nebyl přítomen vůbec, tj. ani fyzicky, nebo nebyl přítomen
emocionálně.
Netvrdím, že touto absencí funkčního otce se dají vysvětlit
všechny případy homosexuální neurózy, a netvrdí to ani Payneová. Dalším
„nebezpečným obdobím“, kdy se může objevit homosexuální neuróza, je
období dospívání. Člověk je ale velice složitá bytost a přes výše
uvedená konstatování bych si rozhodně netroufl tvrdit, že ve všech
případech odhalím, kde se homosexuální orientace vzala.
Důležité je rozlišovat mezi homosexuální orientací a
homosexuálním jednáním. Za svou orientaci nemůžeme; za své jednání jsme
zodpovědní. Všem, kdo chtějí jednat zodpovědně, budou uvedené knihy
jistě přínosem.
Za zmínku stojí, že Mario Bergner bude přednášet v Praze ve dnech 28. – 30. září na konferenci Boží moc k proměně. Konferenci pořádá Křesťanská misijní společnost a bude se konat v Praze v kulturním domě Ládví.
Dan Drápal
http://www.dan-drapal.cz
