|
Právě je 550 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116810276 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Důvody pro víru v Boha:
Vloženo Pondělí, 13. leden 2003 @ 06:08:31 CET Vložil: Bolek |
poslal student
Důvody pro víru v Boha:
1) GRAVITAČNÍ INTERAKCE. Edwin Hubble (1889-1953) objevil pozoruhodný jev: když galaktické světlo nechal projít hranolem, bylo vidět, že se světelné vlny prodlužují, což ukazuje, že zde dochází k pohybu směrem od nás, a to velkou rychlostí. Zdálo se, že čím dále galaxie leží, tím rychleji se vzdaluje od Země. To ukazuje, že se vesmír rozpíná. V r.1995 si vědci všimli, že ta nejvzdálenější hvězda (SN 1995k), jaká kdy byla spatřena, se při výbuchu ve své galaxii chovala poněkud podivně. Podobně jako supernovy v nejbližších galaxiích, i tato hvězda nejprve velmi zjasněla a potom pomalu pohasínala, avšak mnohem déle, než bylo dosud pozorováno. V časopise New Scientist byl uveřejněn diagram, do kterého byl tento jev zakreslen, a bylo tam vysvětleno:"Světelná křivka...se časem prodlužuje přesně o to množství času, které bychom mohli očekávat, kdyby se od nás galaxie vzdalovala rychlostí rovnající se téměř polovině rychlosti světla." Je to dosud největší důkaz toho, že se vesmír opravdu rozpíná. Proces rozpínání musel být něčím odstartován - nějakou silou, která byla natolik mohutná, že překonala obrovskou gravitaci celého vesmíru. Musela tu být i prozíravost a inteligence, protože se zdá, že míra rozpínání je velmi přesně nastavena. "Kdyby se vesmír rozpínal o miliontinu miliontiny rychleji," napsal B.Lovell, " pak by dnes byla veškerá hmota ve vesmíru rozfoukaná... A kdyby se rozpínal o miliontinu miliontiny pomaleji, pak by gravitační síly způsobily, že by se vesmír během první miliardy let své existence zhroutil."
*
2) ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE. (např.blesk) Kdyby byla slabší, elektrony by nedržely okolo atomového jádra (nevytvářely by molekuly), kdyby byla příliš silná, elektrony by byly na atomovém jádru pevně přichyceny (neprobíhaly by žádné chemické reakce = např.fotosyntéza).
*
3) SILNÁ INTERAKCE. Váže k sobě protony a neutrony, kdyby byla o pouhá 2% slabší, existoval by jen vodík, kdyby byla silnější - byly by tu pouze těžší prvky (bez vodíku by slunce nemělo palivo).
*
4) SLABÁ INTERAKCE. Řídí rozpad radioaktivních prvků a termonukleární činnost Slunce. Freeman Dyson:"Slabá interakce je milionkrát slabší než silná interakce. Je právě tak slabá, aby vodík ve Slunci hořel pomalu a stále."
*
5) VODA NA ZEMI. Díky specifickým podmínkám na Zemi, které jsou výsledkem toho, že Země má ideální velikost, skladbu prvků a téměř kruhovou oběžnou dráhu v dokonalé vzdálenosti od dlouhověké hvězdy, mohlo dojít k akumulaci vody na povrchu Země.
*
6) VELIKOST ZEMĚ. Kdyby byla Země jen o něco málo větší, měla by mnohem silnější gravitaci. V důsledku toho by se tu hromadil vodík, protože by nebyl schopen překonat zemskou gravitaci. Kdyby byla jen o něco málo menší, unikl by odsud všechen životodárný kyslík, a povrchová voda by se vypařila. (Integrated Principles of Zoology, 7.vydání)
*
7) VZDÁLENOST ZEMĚ OD SLUNCE. David L. Block:"Výpočty ukazují, že kdyby Země ležela o 5% blíže ke slunci, přibližně už před 4 miliardami let by nastal nekontrolovatelný skleníkový efekt. Na druhé straně, kdyby Země ležela jen o 1% dále od Slunce, nastalo by přibližně před 2 miliardami let nekontrolovatelné zalednění." (Our Universe: Accident or Design?)
*
8) RYCHLOST OTÁČENÍ KOLEM SVÉ OSY. Opět = nepatrná změna působí v konečném důsledku konec života na planetě.
*
9) UMÍSTĚNÍ ZEMĚ V MLÉČNÉ DRÁZE. Kdyby byla blíže k jádru, pak by se působením gravitace sousedních hvězd zdeformovala oběžná dráha Země, kdyby byla až na okraji naší Galaxie, nebyly by na noční obloze téměř žádné hvězdy + nedostatek chemických prvků na Zemi.
*
10) ENTROPIE (2.termodynamický zákon). Hmota má přirozenou tendenci spět z uspořádaného stavu do neuspořádanosti. Nic se samo od sebe nezorganizuje = to by bylo Perpetum mobile.
*
11) HMOTA. Sir Fred Hoyle v knize The Nature of Univerze:"Jestliže bychom se chtěli vyhnout otázce stvoření, museli bychom připustit, že všechna hmota ve vesmíru je nekonečně stará, a to není možné...Vodík se stále přeměňuje na helium a další prvky...Jak je tedy možné, že se vesmír skládá téměř výlučně z vodíku?"
*
12) CHEMICKÉ PRVKY. McGraw-Hill Encyklopedia of Science and Technology:"Jen málo systémů, do nichž bylo v dějinách vědy něco utříděno, může konkurovat periodické tabulce, která je obecným odhalením řádu v hmotném světě."
*
13) VZNIK ŽIVOTA. V r.1964 L.Pasteur prokázal, že ve sterilizované vodě chráněné před kontaminací nevznikne ani ta nejnepatrnější bakterie.
*
14) GENY. prof.M.Giertuch:"Velmi složitý systém replikace DNA, RNA a bílkovin musel být dokonalý už od samého počátku." V r.1996 se vědci na celém světě - vybaveni svými nejlepšími počítačovými programy - snažili vyřešit jak se jediná bílkovina, která je tvořena dlouhým řetězcem aminokyselin, sama poskládá do onoho spletitého tvaru, který určuje jakou úlohu v životě bude tato bílkovina mít... Výsledkem byla prohra počítačů a vítězství bílkovin... Vědci odhadují, že u průměrně velké bílkoviny tvořené stovkou aminokyselin by - v případě, že by se počítala každá možnost - řešení problému skládání trvalo 10 na 27 (miliardkrát miliardu miliardy) let (The New York Times) = ve skutečnosti trvá 1 se*****u.
*
15) MOZEK. dr.Richard M. Restak = "Výkon i těch nejmodernějších neuronových počítačů odpovídá asi jedné desetitisícině duševních schopností mouchy domácí." Je to nejsložitější známý systém ve vesmíru.
|
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: shadowdancercz v Pondělí, 19. leden 2004 @ 09:51:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Víte... u vás věřících je nejjednodušší ten fakt, že za všechno může bůh. Bůh stvořil vesmír, bůh stvořil fyzikální zákony, bůh stvořil támhleto a onohle....
Kupodivu, nikdo neřekne, že i bůh musí mít nějaké hranice, někdy vzniknout, z něčeho existovat.... Holt bůh... |
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: Misa v Pondělí, 19. leden 2004 @ 10:23:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, já teda nevím, ale věřit, že si buňka řekla : "Teď se rozdělim a uvidíme, co z toho bude." a tak vznikl vesmír a život, to se mi moc věřit nechce. Vždyť přece nemohla vzniknout z ničeho !!!
Kromě toho, když můžeme věřit, že vesmír je nekonečný, proč by nemohl být nekonečný i Bůh ? |
]
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: shadowdancercz v Úterý, 20. leden 2004 @ 22:21:45 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zajímavé.... buňka si to říci nemohla... ale takový Bůh ano? |
]
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: wollek v Pondělí, 19. leden 2004 @ 12:36:39 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Řešit vzniku otázku Boha nemá příliš smysl, protože Bůh je Tvůrcem času a tedy nemusí mít, na rozdíl od našeho hmotného časoprostoru, počátek a tedy ani okamžik vzniku. Kdyby Bůh nebyl, tak by nikdy neexistoval ani čas, ani světlo, ani hmota a dokonce ani prostor. Prostě by nebylo absolutně NIC (což jsem si marně zkoušel představovat již jako ateista a nešlo mi to:-).
Nicméně je to zajímavá otázka, kterou jsem si také kladl, nicméně toto je mé vysvětlení. |
]
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: shadowdancercz v Úterý, 20. leden 2004 @ 22:25:25 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A co když Bůh není tvůrcem času... Bůh je v tomto případě pouhý pozorovatel - protože pokud nemá činnost pozorovatele, neexistuje. Takže pokud by se bůh na to nedíval - nefungoval by čas, světlo ani hmota ni prostor......
Nicméně, pokud pokud jste si nedokázal představit nic, pak je poměrně složitější si představit nic, které je bez časoprostoru? |
]
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: hopsik v Středa, 11. srpen 2004 @ 18:06:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | to:hadowdancercz
Představ si že byla nějáká inteligence, neboli bůh. A ta inteligence chtěla poznat sama sebe. Zalčala se dělit a rozšiřovat. To byl velký třesk. V podstatě vše kolem nás je bůh. My jsme součástí boha.... |
]
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: hopsik v Středa, 11. srpen 2004 @ 18:07:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | to:hadowdancercz
Představ si že byla nějáká inteligence, neboli bůh. A ta inteligence chtěla poznat sama sebe. Zalčala se dělit a rozšiřovat. To byl velký třesk. V podstatě vše kolem nás je bůh. My jsme součástí boha.... |
]
Re: Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: jasiro v Středa, 02. únor 2011 @ 20:38:24 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.nabenecku.cz | Dost ujetá představa. Především ale nevím, proč bych měl říkat Buh něčemu, pro co už je zavedeno dost jiných pojmů: příroda, vesmír, svět. Představa, že vesmír expanduje z nějakého počátku, jenom proto, aby poznal sám sebe je také hodně úsměvná. Jak je vidět, pomocí víry lze vysvětlit úplně všechno a jakkoliv, ať už je to sebevíc absurdní. No prostě víra je všemocná :-) |
]
Re: Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: jasiro v Středa, 02. únor 2011 @ 11:12:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.nabenecku.cz | Pan
student, který poslal blog, napsal 15 důvodů pro víru v Boha. Nechci
polemizovat nad tím, proč zrovna jich je 15. Jistě by se našly další desítky,
ba stovky argumentů, více, či méně přesvědčivých. Stejně tolik více či méně
přesvědčivých argumentů lze najít pro důkaz, že Bůh není. Většina
takových argumentů ať už pro nebo proti, bude účelově vysvětlených, více či
méně demagogických nebo přímo nesmyslných.
Je
to jen otázka víry. Pokud někdo chce věřit, věřit bude a argumenty si vždy
najde nebo nějak zmanipuluje a naopak.
Základní
otázkou je tedy, proč vlastně věřící hledají argumenty pro svoji víru. Aby
přesvědčili sebe sama nebo ostatní? Pochybují snad o své víře? Pokud ano, proč
manipulují argumenty? Potřebují sebe sama obelhávat?
Pro
věřící nestojí otázka, zda Bůh existuje, proč tedy věřící hledají důkazy a
argumenty pro jeho existenci? To je moje otázka pro ně. Možná si na ni
v závěru pokusím odpovědět.
Nemá
smysl rozebírat konkrétně všechny argumenty pana studenta, jelikož např. prvních
devět argumentů je prakticky stejných, protože se všechny točí, kolem výchozích
hodnot tzv. kosmologických konstant. Na těchto i ostatních argumentech
ukážu, jak lze účelově a snadno manipulovat vědecké teorie a pozorování
ve prospěch něčeho, čemu věřím nebo naopak nevěřím.
Tak
např. bod č. 15, kde autor uvádí citaci dr.Richard M. Restak = "Výkon i těch
nejmodernějších neuronových počítačů odpovídá asi jedné desetitisícině
duševních schopností mouchy domácí." Je to nejsložitější známý systém ve
vesmíru.
Jednak
celý vesmír je tak velký a složitý a stále je tak málo prozkoumán, že nemůžeme
vědět, co je ve vesmíru nejsložitější. Tvrdit, že je to náš mozek je velmi
sebestředné a s pokorou k Bohu má málo společného. Je tedy úsměvné, když někdo
použije právě takovou citaci, jako argument pro víru. Já bych přesně tuto
citaci mohl naopak uvádět, jako argument pro nevíru, tedy kdybych s ní
souhlasil. Já s ní ovšem nesouhlasím z důvodu, které jsem již částečně uvedl.
Samotná skutečnost, že současné nejlepší počítače nedovedou simulovat ani
zlomek výkonu inteligence mouchy je opět celkem demagogický argument, jelikož
bychom nejprve museli definovat, co považujeme za inteligenci. Zejména však je
třeba vzít v úvahu, že moucha měla na svůj vývoj desítky miliónů let, zatímco
vývoj neuronových počítačů trvá teprve několik málo desítek let. Jak hodně
výkonné budou neuronové sítě za několik desítek miliónů let jejich vývoje, to
dnes určitě nelze ani odhadnout. Používání takových argumentů a srovnání se mi
proto jeví velmi účelové a nesmyslné. Je to tedy názorná ukázka účelové
manipulace argumentu, když někdo srovnává nesrovnatelné. Totéž platí o bodech
13 a 14. Uvádět, argument, že ve sterilním prostředí nemůže samovolně vzniknout
život je dosti hloupé, jelikož planeta země není sterilní, je součástí celého
vesmíru. Skutečnost, že látky (např. alkoholy) nutné pro vznik života, byly
objeveny i v mlhovinách nebo i na kometách, jež se občas srazí i s planetami,
může být přesně opačným argumentem, který však nedokazuje nic víc, o vzniku
života, než jen to, že toho víme jen málo a že ten, kdo chce těchto nevědomostí
zneužívat, jako důkazů pro své pravdy, je stejně tak omezený, jako byli lidé
před tisíci lety, kteří se domnívali, že země je placatá a slunce obíhá kolem
země a ze své nevědomosti činili závěry hlásajíce náboženská dogmata.
Podobně
hloupý je argument o množství a poměru vodíku vůči jiným prvkům. To nedokazuje
nic víc a nic míň než, že vesmír je v nějaké své časové fázi a že o tom víme
stále jen poměrně málo. Např. teorie o tzv. temné hmotě a temné energii
ukazují, že nám známé a viditelné hmoty, je ve vesmíru jenom zlomek a stejně je
to s našimi znalostmi. Opět jsme u toho, že zneužívat lidské nevědomosti, jako
argumentaci k víře či nevíře v Boha je zcestné a špatné.
Dnes,
s odstupem času a s pokrokem znalostí, jež s ohledem na složitost vesmíru, jsou
stále nedostatečné, bychom tedy měli být moudřejší a takové přírodní
jevy, kterým ještě nedostatečně rozumíme, bychom neměli zneužívat k argumentaci
v ten či onen prospěch. Měli bychom prostě a pokorně zůstat u konstatování, že
tomu ne úplně rozumíme. Neměli bychom být tak namyšlení a sebestřední a
domnívat se, že jsme nejdokonalejší částí hmoty ve vesmíru a že tu všechno bylo
vytvořeno jenom kvůli nám.
Prvních
devět argumentů, mají jaksi prokázat, že výchozí kosmologické konstanty, které
v nějakém relativně vnímaném čase vytvořily svět v podobě, jaký teď právě
vidíme, musel někdo přesně nastavit. Kdyby ty konstanty byly jen o málo jiné,
existoval by vesmír v jiné formě, platily by trochu jiné fyzikální zákony a
zřejmě bychom tu nebyli a nepsali bychom tyto blogy. Tvrdit ovšem, že byl Boží
záměr, abych já vzniknul, zajímal se o kosmologii, našel blog autora, jež se
podepsal jako student, a napsal na něj reakci, to je hodně odvážné, a já tomu
nevěřím. Ten Bůh by se musel zabývat nekonečným množstvím maličkosti, musel by
řídit osud každého atomu, molekuly a neuronu, stejně jako osud černých děr a
všech galaxií.
Pan
student možná neví nebo ví, ale účelově zamlčel, že existují i další teorie a
citace jiných slavných lidí, které neuvedl a které by možná také při troše
snažení a při určité schopnosti demagogie dokázal lépe, či hůře ohnout a
vysvětlit ve prospěch jedné nějaké víry.
Např.
existuje teorie paralelních světů (vesmírů), kde světy vznikají z fluktuací
pole, jak bubliny v moři pěny (pro zjednodušenou představivost). Podle takové
teorie může existovat možná nekonečné, možná konečné, ale obrovské množství
vesmírů, které si sami vytvářejí své prostory a časy dle fyzikálních zákonů
odpovídajících výchozím kosmologickým konstantám. Jestliže existuje nějaké
nekonečné nebo raději řeknu z hlediska našeho omezené schopnosti chápání a
představivosti nesmírně obrovské množství pokusů, pak jistě lze dovodit, že z
hlediska pravděpodobnosti je tu možnost vzniku alespoň jedné (možná i více)
varianty vesmíru, resp. kombinace hodnot kosmologických konstant, kterou známe
právě my, a odpovídají právě našemu vesmíru. O těch jiných s jinými
hodnotami konstant nevíme a nemůžeme vědět. Buď v nich život ani nemohl
vzniknou nebo vzniknul, ale není to náš život, a my nemáme možnost to zjistit a
ověřit. To že tedy píšu tento blog je pak výsledkem nekonečného množství náhod,
resp. pokusů přírody. Všechny ostatní pokusy přírody z mého pohledu já mohu považovat
za neúčelné, zbytečné a marnivé. Možná, že Bůh je tak nekonečně marnivý,
jestliže to bylo jeho záměrem a když kvůli tomu, abych já mohl napsat tento
blog vytvořil tak obrovský a složitý vesmír, nastavil všechny ty kosmologické
konstanty tak úžasně přesně, čekal miliardy let až vznikne naše galaxie, slunce
planeta, život, .... když mohl vytvořit jenom třeba tu jednu sluneční soustavu.
To raději budu věřit, že jsem výsledkem neuvěřitelně velkého množství pokusů
přírody, což si v malém můžeme ověřit i na naší planetě. Život
jednotlivých druhů je dlouhodobý vývoj, je to prostě samý pokus, jak
přežít.
No,
já myslím, že té přírodě je to úplně jedno. Jsem ji jedno já i ten můj blog.
Jediné, čemu věřím, že nic se nebude opakovat. Nebudu já v jiném vesmíru a nebudu
psát stejný blog. Jestli je tu tak dlouhý a nekonečný řetězec náhod, tak se
nebudou ty náhody přesně stejně opakovat. Z nekonečného množství vesmírů mohou
jednou vzniknout i dost podobné vesmíry s hodně podobnými kosmologickými
konstantami a mohou se pak i trochu podobně vyvíjet, ale nebudou nikdy úplně
stejné, tak jako nejsou dva stejní lidé, třeba já a pan student.
Pan
Student použil některé vědecké argumenty a citace jako důkaz víry v Boha. Ty
samé argumenty lze ovšem podobnou manipulací a demagogií vyložit přesně naopak,
jako důkaz neexistence Boha. Já tak činit nehodlám. Pro mě to není ani jedno,
ani druhé. |Pro mne to je jenom důkaz toho, že některým přírodním jevům již
rozumíme docela dobře a některým jenom hodně málo. Jak jsem uvedl, takové jevy,
které jsou ještě nedostatečně objasněny, jsou pro argumentaci v existenci či
neexistenci Boha naprosto špatné a zavádějící.
Nevím,
zda jsem věřící, jelikož věřím ve fyzikální zákonitosti a jevy, které již byly
objeveny a prokázány. Hlavně věřím, že můj život je jedinečný, dílem obrovského
množství neopakovatelných náhod, které už se nemohou stejným způsobem opakovat.
Věřím tedy tomu, že můj život je darem přírody, který mám jenom jednou a je jen
částečně v mých rukou, jak ho dokážu využít, zda lépe, či hůře. Mám jenom
jeden pokus, proto se snažím žít, co nejlépe. Je to víra? Pro mne Ano.
Důvody,
proč nevěřím v Boha, k němuž se modlí mnoho věřících jsou
následující.
1. Těch
Bohů tu bylo a je příliš mnoho. Který je ten pravý?. Jak poznat, kteří věřící
mají zrovna pravdu a že všichni ostatní se mýlí a věří v nepravého Boha?
2. Jestli
tu Bůh stvořil celý rozlehlý vesmír jenom kvůli nám, proč to udělal tak složité
a velké, proč vytvořil prostor a čas vhodný pro život, který je jen nepatrným
zlomkem v moři prostoru, hmoty a času existence celého vesmíru? Nač tu
jsou miliardy galaxií, černých děr, když naše slunce je tu jen zlomek času a
stejně zase všechno z pohledu vesmírného času za nepatrný okamžik samo
zničí?
3. Dovedu
pochopit, že příroda si jde podle svého a my ji vůbec nezajímáme. Jsme jen
nepatrnou a bezvýznamnou epizodou ve vývoji vesmíru při projevech a proměnnách
hmoty a energie, resp., projevech nějakých polí. Z tohoto pohledu je
k nám příroda krutá, protože si jede podle nějakých základních zákonů a
výchozích konstant, které byly zrovna v tomto jednom svém provedení
nahodile, ale příznivě skombinovány tak, že v jednom možná i ve více
nepatrných koutech vesmíru vznikl nějaký „inteligentní“ život. Jinak, ale tu
přírodu vůbec nezajímáme. Můžeme ji pokoušet a měnit jen v rámci svých
chabých znalostí, zdrojů a možností. To mi dává nějaký smysl. Ovšem nedává mi
to smysl, pokud to byl něčí skutečný záměr.
Jestli
to byl něčí záměr, pak ten někdo je k nám zcela lhostejný a krutý. Jaký má
důvod, aby se o nás dál už vůbec nezajímal a naše osudy nijak neřídil?
Pokud
někdo tvrdí, že Bůh řídí naše osudy, musí nevyhnutelně dojít k závěru, že
je velmi nespravedlivý a krutý.
Proč
by jinak dopustil, že nevinné děti umírají v krutých bolestech, sotva se
třeba i narodí?
Na
závěr se tedy vrátím k původní otázce, proč věřící potřebují argumenty pro
svou víru?
Bojí
se, že jejich život je jediný a neopakovatelný? Bojí se smrti? Je lepší tedy
věřit, v další posmrtnou existenci, která už konečně bude spravedlivá?
Je
pohodlnější pomodlit se k Bohu a věřit v jeho odpuštění za porušení
jeho desatera? Mají věřící snadnější nebo těžší život?
Jistě
jsou věřící, kteří si v rámci své víry dokáží zdůvodnit všechno, včetně
válek a jiných strašných ukrutenství, které sami spáchali. Když papežové
žehnali zbraním, jimiž umírali nevinní lidé, byl to Boží záměr a vůle?
Já
říkám, že se bojím věřit v Boha, protože bych nevyhnutelně musel dojít
k závěru, že Bůh je nekonečně zlý a k nám zcela netečný a lhostejný.
Uvěřit,
že se takto chová sama příroda, která tu nevznikla kvůli nám a pro nás, je
mnohem jednodušší, než, že to všechno stvořil nějaký pan Zlý, kvůli nám a pro
nás nebo ve své rozmařilosti a jehož už dál nezajímáme. Bylo by to jak
s hračkou nebo malým pejskem, které si hloupé a zlobivé dítě pořídí pro
svou zábavu a jakmile ho přestane bavit, tak toho pejska odvrhne a nechá ho
svému osudu, když ho jen občas potrápí pro svou zábavu. Jenže to dítě je malé a
hloupé a zřejmě vyroste a nabere rozum. Možná změní své chování nebo taky ne
ne. Je snad Bůh takové zlé dítě, které stvořilo svět pro svoji zábavu a už jsme
ho přestali bavit? Nebo se občas ještě baví tím, že na nás pustí nějaké
přírodní katastrofy a uzavírá s sebou sázky kolik lidí to přežije a jak si
s tím poradí? Kdyby to měl být spravedlivý trest, proč teda trestá ty
nevinné?
Opravdu
tomuhle nelze uvěřit. Pokud nemohu věřit ve spravedlivého Boha, pak raději
nevěřit v žádného. Věřím tedy raději tomu, že jsem dílem souhry
nekonečného množství náhod, které v nekonečném množství pokusů přírody
dávají smysl. Věřím tomu, že jsem tady jenom jednou a proto bych neměl utrácet
svůj čas psaním zbytečných blogu na internetu. Tak se jdu raději věnovat své
rodině. Mějte se tu dobře všichni věřící i nevěřící, neztrácejte čas psaním a
čtením blogů a raději lépe využijte svůj život. Máte jen jeden a na spravedlivý
život po smrti raději moc nespoléhejte.
Škeřík
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: bos v Úterý, 06. červen 2006 @ 17:43:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | oduvodneni ze vsecko je tak presne "nastaveny" takze to musel udelat nekdo inteligentni je smesne :)
kdyt kdo vi kolik vesmiru kde vzniklo ciste fyzikalni cestou a kolik jich prave na svou nedokonalost zaniklo
to ze ten nas zatim exituje muze byt treba jen nahoda ostatnich 9999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999
mohlo uz davno zaniknout ikdyz mal kazdej jine vlastnosti
treba by o tom v jinem vesmiru taky nekdo uvazoval ale zabranilo mu v tom treba to ze se rozplac pri zhrouceni vesmiru KDO VI.
klidne vsichni muzeme (ne jen ja ;)) byt produktem Pravdepodobnosti 1 * 10 ^ -(9999999999999999!)
kdyby to chtel nekdo spocitat tak male upozorneni vetsina existujicich kalkulacek to nezvladne ;) |
|
| |
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: Marek2 v Sobota, 16. září 2006 @ 19:39:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Několik poznámek k bodům 10-14
10. Takto se chovají pouze uzavřené systémy. V otevřených systémech naopak dochází k organizaci hmoty. Nejedná se o perpetuum mobile, protože do otevřeného systému přichází energie, například sluneční.
12. Ano, uspořádání protonů, neutronů a elektronů do atomů právě odpovídá předchozímu tvrzení. Na počátku vývoje vesmíru vznikaly především jednoduché atomy vodíku (atom vodíku = proton + elektron). Další prvky pak vznikaly při termojaderných reakcích (slučováním) ve hvězdách. Mnohé hvězdy končí svůj život výbuchem, který je rozmetá a tím se tyto prvky uvolní do okolního prostoru. Z tohoto materiálu pak mohou vzniknout planetární systémy.
13. To je přece samozřejmé, bylo to ovšem o sto let dříve (1864). Pasteur tímto objevem reagoval na tehdy obecně rozšířenou myšlenku, že některé drobné organismy vznikají z neživé hmoty (nebylo vidět, z čeho by mohly vzniknout). Ovšem to neznamená, že život na naší planetě nemohl vzniknout chemickou cestou.
14. Uvedené číslo je naprosto špatně. Molekula vzniká postupným spojováním atomů. Atomy se ovšem nespojují libovolně, zdaleka nejsou možné všechny možnosti pospojování. Naopak, možností je zde velmi málo. Takže pravděpodobnost ani zdaleka není tak malá. (Prostě nelze jednoduše počítat všechny kombinace.)
Doufám, že body 1-9 pro víru v Boha postačí. Myslím, že není vhodné, aby naše víra měla důvody v chybných matematických výpočtech nebo v neznalosti chemie či termodynamiky. |
Re: Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: janturon v Pondělí, 22. listopad 2010 @ 21:45:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | 5) Ukázalo se, že voda v tekutém stavu na povrchu je i na měsíci Enceladus, který se Zemi vůbec nepodobá. Zmrzlá voda na povrchu je na Marsu i Europě, zdá se, že voda na planetách je celkem běžný úkaz.
10) Jaký ještě existuje otevřený systém (kromě života), kde dochází k organizaci hmoty? |
]
|
|
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Čtvrtek, 25. červen 2009 @ 10:22:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Každý z nás je odkázán na zprostředkované informace a na víru v ně. Ať už si to přizná nebo ne. Žádný procesor ani mozek se bez vložených dat neobejde. I ateisti věří že jedna a jedna jsou dvě, že jejich rodiče jsou jejich rodiče, že existují i země kde nebyli a na nejrůznější axiomy. Docela mne zaujala teorie velikého třesku. Představuji si jak Hospodin opatrně vzal na prst nekonečně malý a nekonečně hmotný bod a pak s láskou fouknul jako dítě do berušky. Třeba nám jednou Bůh ukáže jak to tehdy všechno vypadalo. Když bude chtít a když nám to ještě bude připadat důležité.
|
Re: Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: nula v Pátek, 26. červen 2009 @ 07:38:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | --Představuji si jak Hospodin opatrně vzal na prst nekonečně malý a nekonečně hmotný bod a pak s láskou fouknul jako dítě do berušky.--
Představovat si lze lecos např. že to byl Alláh nebo Manitů. U Hospodina o tom pochybuji,když má v Bibli strach,že si lidí postaví vežičku,která by ho mohla ohrozit na jedné planetce |
]
|
|
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: JMK v Pondělí, 28. červen 2010 @ 19:07:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Dosazovat si Boha do mezer poznání, to není příliš moudré. Není to stavění na skále. Důvod pro víru je evangelium, všechny zde uvedené důvody se mohou jít vycpat, to říkám jako křesťan i jako student fyziky.
|
|
|
Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: janturon v Pondělí, 22. listopad 2010 @ 21:38:02 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Jen doplním
16) SKOK O TYČI - kdyby byla gravitace jen nepatrně větší, žádný materiál by nebyl tak pružný a pevný zároveň, aby bylo možné skoky provádět (pevnost je úměrná tvrdosti) nehledě na to, že skok o dvoumetrové tyči je nic moc. - kdyby byla gravitace jen nepatrně menší, skoky by byly mnohem vyšší a dopady mnohem tvrdší a nepřesnější, takže by nebylo možné skákat.
|
Re: Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: JMK v Pondělí, 22. listopad 2010 @ 23:26:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Věřit v Boha kvůli skoku o tyči je zatím ten úplně nejhloupější důvod, jaký jsem kdy slyšel. :-)
|
]
Re: Re: Re: Důvody pro víru v Boha: (Skóre: 1) Vložil: janturon v Pátek, 26. listopad 2010 @ 23:42:38 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ježíš mluvil v metaforách, protože dle jeho soudu to těm prostým rybářům jinak zřejmé nebude. Přes jeho výslovné upozornění si ale jen málokdy všimli, že je to metafora. Podezíral jsem je, že to dělají naschvál. |
]
|
|
17) párek v rohlíku (Skóre: 1) Vložil: janturon v Čtvrtek, 16. prosinec 2010 @ 06:07:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Průměr i délka párku je pozoruhodně přesně nastavena tak, že se přímo vejde do rohlíku. Z toho plyne, že párky byly vyrábněny za účelem vsouvání do rohlíku. Tím chci ilustrovat, že všechny důvody pro víru tady vycházejí z presumpce víry, což je důkaz kruhem. Každý věřící by si měl přiznat, že jeho víra není nic než soubor náhodných asociací ve kterých se pavědeckou metodou (nesystematickou, zatíženou předsudkem svého náhledu víry) snaží najít smysl. Opak znamená vědomé udržování se v bludu, tedy kladení si překážek k poznání boha, literárně cestu do pekel. |
Re: 17) párek v rohlíku (Skóre: 1) Vložil: JMK v Čtvrtek, 16. prosinec 2010 @ 11:35:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Víra je osobním vztahem a ne vědeckou metodou. Tvrzení, že víra není nic než soubor náhodných asociací ve kterých se pavědeckou metodou snaží najít smysl, je též pavědecké, nesystematické a zatížené ateistickými předsudky.
|
]
Re: 17) párek v rohlíku (Skóre: 1) Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. prosinec 2010 @ 14:39:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když tedy chceš, tak také jedná rada z tvého soudku :-) Každý nevěřící by si měl přiznat, že jeho nevíra není nic než soubor náhodných asociací ve kterých se pavědeckou metodou (nesystematickou, zatíženou předsudkem svého náhledu nevíry) snaží najít smysl.
|
]
Re: Re: 17) párek v rohlíku (Skóre: 1) Vložil: janturon v Neděle, 05. červen 2011 @ 13:04:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud je víra založena na vztahu, pak konfliktní vyjádření je předurčeno k nesouhlasu, tedy omlouvám se za nekonstruktivní příspěvek. |
]
Re: Re: Re: 17) párek v rohlíku (Skóre: 1) Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Neděle, 05. červen 2011 @ 21:32:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nic se nestalo :-) |
]
|
|
|
|
|
|