poslal abednego BRATŘÍČKU!
Tati, píšu Ti dopis z prázdnin...
Tak se mi narodil bráška! Zrovna teď, kdy se už (konečně!) zkracuje noc. Jak jsem se na něj těšil! Vždyť rodiče nejsou všechno. (Promiň, tati.)
Svět byl do jeho narození takový pustý. Co všechno my určitě spolu prožijeme!
Mami, to je dopis i pro Tebe. Brzo se zas vrátím. Už začnu přemýšlet o tom, čím chci být. Budu, slibuji, v mnohém první. Starší bratr, jak je to krásný pocit! Ten brácha... Píšete, že je mi tak podobný! Ale je, určitě, hodnější. Říkáte, slyším to jakoby, ne, neříkejte to, že hodný jsem já, nebo dobře, díky.
Když Ale ihned nedostanete tento dopis, budete smutní, proto: posílám jej. Pošta nefunguje, jak by měla, možná budu u A. dřív než on.
Váš syn K.
,, Ten hodný! inu, je to dobrá duše, ten Kain!" řekla Eva.