Protože souviselo s tím, že jsi napsal "Ty nemáš důvod věřit Božímu psanému Slovu? S tím jsem se u křesťana ještě nesetkal." Uvedl jsem příklad, kde ten výrok jistě není pravdivý (pokud jsem ho dobře pochopil - na sebe jej však rozhodně nevztahuji)

Jsem jeden z mála skutečných křesťanů, co si Zjevení nevykládá prakticky nijak. A když už si něco myslí, resp. pokládá za pravděpodobnější, tak to nikdy netvrdí s vysokou mírou jistoty.

Takže odpovídám, že to tam napsáno není :-)

Ano. Ale taky vím, že Písmo s čísly nepracuje jako učebnice matematiky, ale spíše takto:

2 Pt 3:8  Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a `tisíc let jako jeden den´.

Toto není otázka výkladu Písma, ale pouze co Písmo samo o sobě říká. Podobně ve Zjevení máš číslo 44 000, se kterým tak rádi operují sektáři, třeba u Svědků Jehovových. Taky mu věříš v absolutním smyslu?

Mimochodem, představ si, že apoštol Jan píše, že tu situaci viděl. Myslíš si, že těch tisíc let bylo vidět? Bylo tam napsáno někde v tom vidění? Nebo popsal spíše nějaké své vnímání, aniž by šlo o exaktní časový úsek?

Když jsme u té hry s čísly, je psáno, že Ježíš byl tři dny a tři noci v srdci země. Předpokládám, že se jedná o dobu po ukřižování a před vzkříšením. Souhlasíš? Pokud ano, které tři noci byl v hrobě?

Další, možná docela hloupou otázkou by bylo, zda země má opravdu srdce. Ale věřím, že nějaký náboženský fanatik nebo naopak nepřítel Božího Slova by klidně mohl trvat i na tomto, a tvrdit, že nevěřím Písmu, když si myslím, že Zeměkoule srdce nemá.

Mohu Ti uvést spoustu dalších příkladů, kdyby nebylo jasné, kam mířím a o co mi jde. Pojem jako 'svévolný výklad' je také docela zavádějící, protože některé věci se prostě vykládat musí, nelze je brát doslovně - a jak bys chtěla zcela objektivně rozsoudit, co svévolné je a co není, to opravdu nevím. Nemám na mysli teď zjevné překrucování Písma, ale otázky, které jsou prostě sporné. I třeba to, co tu psal StudentBible ohledně Mt 21-25 kap. Já osobně tam vidím prolínat se obě roviny. I pád chrámu, i konec tohoto světa.

Pochopitelně, že nepochybuji. A snad ani z mého dosavadního psaní nevyplývalo nic jiného :-).

Jen si myslím, že slova, jež se česky překládají jako 'vzkříšení', 'vzkřísit', mohou být použita nejen v tomto významu (vzkříšení s proměněném, novém těle, de facto tělesné vzkříšení), ale patrrně i ve smyslu vzkříšení duchovního, našeho ducha, který je přírozeně mrtvý, a znovu narozením oživne, a dá se tak říci, že je vzkříšen (ve smyslu Ef 2:6).

Willy, netvdím nic z toho s absolutní jistotou, jen říkám, že tímto směrem Písmo ukazuje, podobně, jak psal Timg. Věřím, že k podobným závěrům dochází více křesťanů. Jak přesně jsou myšleny verše Mt 27:52-53, nevím. Připouštím i doslovný výklad, který však do všeho ostatního příliš nezapadá. Jako jednorázová událost v okamžiku v okamžiku úmrtí Krista to však možné je.

Není rovnítko mezi 'hodinou zkoušky' a 'poslední hodinou' - zkoušku přežít můžeme, poslední hodina je poslední hodina - pak už žádná další v daném kontextu není... ale co kdyby ses raději zaměřil na princip? Snažil jsem se Ti ho ukázat v mnoha směrech. Místo toho tady hodnotíš, co je biblické, co je mimobilické, kdo věří Písmu, kdo nevěří... - ale argumentaci odmítáš - předpokládám, že proto, že by hovořila proti Tobě. Nezlob se na mne, ale odmítat racionalitu, a nazývat do duševností, a argumentovat duchem, protože to není třeba vysvětlovat... to je příliš slabé. Samozřejmě jsem všechny své duchovní věci prožil v duchu s Pánem... ale nepovažuji toto vůbec za hodnotné zdůvodnění svých aktuálních postojů, které jsem ve víře od Pána přijal, neboť vím, že píši na veřejný prostor, který je přístupný všem nevěřícím, i divně věřícím, a pokud nebude má obhajoba, spolu s mou mírou nejistoty, kterou považuji za poctivou v dané situaci, dostatečně zdůvodněná, a to i na úrovni Písma a argumentace, pak bych ji považoval za zbytečnou a bezcennou. Zatím jsem od Tebe mnoho skutečně přesvědčivého a hodnotného nezaznamenal. Kdyby se tak stalo, nemám nejmenší problém přejmout pre-milenialistický postoj. Žel, nevím o tom, že by se dal věcně vyargumentovat. Věřil jsem mu do té doby, dokud jsem byl duchovní dítě, nemluvně, kdy jsem Zjevení četl od 4. kapitoly jako posloupnost událostí, které se mají stát, a kdy jsem ani skutečný přehled o Písmu neměl. Pán mi začal ukazovat něco jiného už v době, kdy jsem ani neměl tušení, že jiné teologické názory existují, a postupně jsem byl více a více utvrzován ve svém aktuálním postoji. Přesto vše, netvrdím, že je správný a konečný. Ale taky vím, že nepotřebuji používat styl mluvy, jako jsi od počátku užíval Ty. Pokud bych musel, věděl bych, že něco není v pořádku. Zatím se mi více zamlouval a více mne oslovil způsob argumentace studentabible, byť v něm vidím značné mezery a po krátké úvaze po přečtení Božího slova jsem jej přestal dále zkoumat.

Tolik tedy i má odpověď k tomu, co jsi mi psal o trojjedinnosti, atd. Osobně mám potřebu používat pojem Trojice a trojjedinnost prakticky stejnou, jakou měl potřebu ji používat Pán Ježíš i všichni jeho apoštolové. Ty tu potřebu máš evidentně řádově větší, a já osobně moc nerozumím tomu proč - zejména v kontextu s tím, jak tu probíhá diskuze o dalších biblických a nebiblických tématech.

... budou kralovat s Mesiášem (Kristem) tisíc let ... je psáno. 

Tisíc tedy jako dvatisíce nebo třitisíce jako věčnost?

Proč tisíc? Proč ne třeba sto let nebo tisíce a tisíce let? 

Proč ta "představa" tisíciletého kralování spolu s Kristem (tzv. věk Mesiáše)?

Kde se vzala (odkud vychází) ta představa tisíce let kralování Mesiáše, a (potom na čas propuštění satana), a až potom (svět) "na věky věkův".

(Podle mne ta Maruška možná nerozumí všemu, ale tohle vnímá správně :)

Willy.

To bude tím, že v Božích věcech jde většinou o vážné věci, kde humor nemá místo. Ostatně toto říká apoštol Pavel (Ef 5:3-4 Pavlík): Smilstvo však a žádná nečistota nebo bezuzdná chtivost nechť se podle toho, jak se sluší svatým, mezi vámi ani nejmenuje, ani oplzlost a pošetilé mluvení nebo vtipkování, věci nenáležité, nýbrž raději děkování.

Znalče, řeč je o lidském počínání, jako jsi třeba ty nebo já. :-)  Na Boží smýšlení nemáme ani v nejmenším nárok, to snad chápeš.

Humor je dar od Boha abychom se dokázali sami sobě zasmát a nebrat se příliš vážně.

H.

Willy se proto ohradil právem. Omluv se přímo Willymu za svůj omyl, Hon zo :)

Tele, Petr.

  Zkus tento odkaz.

  Našel jsem si tu diskuzi, asi toto? 

  Vyjádřila se tam Milka, řešil jsi to i ty. Na tu diskuzi si pamatuji - mně tam spíš zaujala ta divná opozice proti  tomu, že někdo nemusí do práce (to je naopak prima, když někdo nemusí do práce - dlouhá tisíciletí byl standard "nemuset do práce", "muset do práce" je v dějinách poměrně novinka posledních asi dvou století. tedy alespoň u lidí, co nebyli otroci je to novinka. ).