Grano Salis - Křesťanské šátečky: Mesiášův původ

poslal Vota

Křesťanská písma učí:

Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria zasnoubena byla Jozefovi, prvé než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého. Ale Jozef muž její spravedlivý jsa, a nechtěv jí v lehkost uvésti, chtěl ji tajně propustiti. Když pak on o tom přemyšloval, aj, anděl Páně ve snách ukázal se jemu, řka: Jozefe synu Davidův, neboj se přijíti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, z Ducha svatého jest. Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich. Toto pak všecko stalo se, aby se naplnilo, což povědíno bylo ode Pána skrze proroka, řkoucího: Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazůveš jméno jeho Emmanuel, kteréž se vykládá: S námi Bůh. Procítiv pak Jozef ze sna, učinil, jakož mu přikázal anděl Páně, a přijal manželku svou. Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.

Matouš 1:18-25 (BK)

V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét, Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria. I všed k ní anděl, dí: Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami. Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení. I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš. Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho. A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám? A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož i to, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.

Lukáš 1:26-35 (BK)

Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl, syn Jozefův, …

Lukáš 3:23 (BK)

Pavel, služebník Jezukristův, povolaný apoštol, oddělený k kázaní evangelium Božího, kteréž zdávna zaslíbil skrze proroky své v písmích svatých, o Synu svém zplozeném z semene Davidova s strany těla, kterýž prokázán jest býti Synem Božím mocně, podlé Ducha posvěcení, skrze z mrtvých vstání, totiž o Ježíši Kristu, Pánu našem,

Římanům 1:1-4 (BK)

Na základě výše uvedených citací z křesťanského kánonu křesťané věří a hlásají nauku o tom, že jejich Ježíš, kterého nazývají Kristem, se podle Písem Tanachu (hebrejského kánonu Písem) narodil z panenského početí Duchem svatým z ženy Marie. Manžel Marie, Josef, nebyl biologickým otcem křesťanského Ježíše, avšak Židé ho v nesprávném domnění kvůli Mariina (i Josefova) utajení považovali za Josefova vlastního syna. Je pravděpodobné, že také i křesťanský apoštol pohanů Pavel (Šaul) měl zprvu za to, že Ježíš byl synem Josefa a pocházel z rodové linie krále Davida. Méně pravděpodobné by bylo, kdyby měl za to, že se královská rodovský původ, a vůbec rodový původ v Izraeli podle Tory dědí i přes dcery a nejen z otce na syna.

- - - - -

Pojďme se nyní podívat na to, co se o narození a původu zaslíbeného židovského Mesiáše krále píše tedy v Tanachu, na který se křesťané odvolávají.

Mesiáš, zaslíbený židovský král, musí být židovského (biologického) původu a nesmí se jím stát cizozemec a ani konvertita, tedy člověk původem z jiného národa:

Až vejdeš do země, kterou Hospodin, Bůh tvůj, dává tobě a zaujmeš ji a budeš v ní bydleti a řekneš: "Ustanovím nad sebou krále jako všichni národové, kteří jsou vůkol mne!" Stanovíš, ustanovíš nad sebou krále, kterého vyvolí Hospodin, Bůh tvůj; ze středu bratří svých ustanovíš nad sebou krále; nemůžeš sobě dáti muže cizozemce, který není bratr tvůj.

Deuteronomium 17:14-15 (ČRP)

Vidím to - ale ne nyní; hledím na to - ale ne zblízka: vychází hvězda z Jaakoba a povstává žezlo z Jisraele, roztříská skráně moabské a zahubí všechny syny Šetovy. A podmaněn bude Edom a podmaněna bude země Seir, země nepřátel jeho, ale Jisrael nabude moci. Panovati bude ten z Jaakoba a zničí zbytek města.

Numeri 24:17-19 (ČRP)

Rodový původ Mesiáše krále se dědí po (biologickém) otci, tedy z otce na syna a nikdy z otce na dceru nebo z matky na syna:

Tito jsou povolaní obce, knížata kmenů otců svých, náčelníci tisíců Jisraele jsou tito. I vzali Mojžíš a Ahron tyto muže, kteří byli označeni jmény, a shromáždili celou obec prvního dne druhého měsíce, a dali se zapsati do seznamu narozených u svých rodin, podle domů otců svých, při počtu jmen, od dvacetiletého a výše, podle hlav svých: jak přikázal Hospodin Mojžíšovi; a sečetl je na poušti Sinaj.

Numeri 1:16-19 (ČRP)

H-spodin B-h zaslíbil Židům skrze proroka Jeremijáše, že nikdy královská Davidovská linie nebude nikdy přerušena, aby v ní nebyl muž, který by zplodil svého královského (biologického) potomka:

Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu. V těch dnech a za času toho způsobím to, aby zrostl Davidovi výstřelek spravedlivý, kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi. V těch dnech spasen bude Juda, a Jeruzalém bydliti bude bezpečně, a toť jest, což jemu přivolá Hospodin, spravedlnost naše. Nebo takto praví Hospodin: Nebudeť vypléněn muž z rodu Davidova, ješto by neseděl na stolici domu Judského.

Jeremiáš 33:14-17 (BK)

- - - - -

Dále se podívejme na křesťanská tvrzení, že Ježíš Nazaretský se podle Písem Tanachu narodí z panenského početí, tedy ženě panně, která neměla s mužem neměla sexuální styk. Křesťanský evangelista Matouš se odvolal svými slovy (citát v úvodu, Mt 1:22-23) na výrok proroka Izaijáše (7:14):

Proto vám Pán sám dá znamení: Hle, mladá dívka počne, porodí syna a dá mu jméno Emanuel.

לָכֵן יִתֵּן אֲדֹנָי הוּא לָכֶם אוֹת הִנֵּה הָעַלְמָה הָרָה וְיֹלֶדֶת בֵּן וְקָרָאת שְׁמוֹ עִמָּנוּ אֵל

Izaiáš 7:14 (JB, masoretský Tanach)

U Iz 7:14 můžeme vidět, že se prorocký výrok liší od Matoušova překladu. Zatímco prorok psal o mladé ženě, Matouš o panně. Ještě zřejmější rozpor je pak patrný z hebrejského masoretského textu, kde je uvedeno slovo עַלְמָה alemah, čti alma, které znamená dívka nebo mladá žena a označuje věk ženy, ale nikdy nemá sexuální konotaci. Pro pannu se v hebrejštině používá slovo בְּתוּלָה betvulah, čti betula, které naopak označuje sexuální stav ženy, ale nikdy její věk. Zatímco pro mladou ženu či dívku existuje v hebrejštině její mužský ekvivalent עֶלֶם elem, pro pannu v hebrejštině mužský ekvivalent není. Patrný rozdíl, že prorok Izaiáš v Iz 7:14 rozhodně nemohl mít na mysli ženu pannu oproti Matoušova překladu, je vidět také u následujícího použití hebrejského výrazu pro ženu pannu v Iz 47:1 :

Sestup, usedni do prachu, Panno, babylonská dcero, usedni na zem bez trůnu, dcero Chaldejců, neboť už nikdy ti nebudou říkat: něžná a jemná.

רְדִי וּשְׁבִי עַל עָפָר בְּתוּלַת בַּת בָּבֶל שְׁבִי לָאָרֶץ אֵין כִּסֵּא בַּת כַּשְׂדִּים כִּי לֹא תוֹסִיפִי יִקְרְאוּ לָךְ רַכָּה וַעֲנֻגָּה:

Izaiáš 47:1 (JB, masoretský Tanach)

Ukažme si některé další důkazy na konkrétních Písmech Tanachu, že hebrejské slovo alma označuje mladý věk ženy, kdežto hebrejské slovo betula označuje její sexuální stav. Zároveň uvádím i Písma, kde je použit mužský ekvivalent k mladé ženě, tedy mladý muž – chlapec:

A ta dívka byla velmi krásná na pohled, panna, žádný muž jí ještě nepoznal; a sestoupila k pramenu, naplnila džbán svůj a vystoupila.

וְהַנַּעֲרָ טֹבַת מַרְאֶה מְאֹד בְּתוּלָה וְאִישׁ לֹא יְדָעָהּ וַתֵּרֶד הָעַיְנָה וַתְּמַלֵּא כַדָּהּ וַתָּעַל

Genesis 24:16 (ČRP, masoretský Tanach)

a svaluje na ni věci pohoršlivé a roznáší o ní zlou pověst a říká: "Ženu tuto jsem (si) vzal a přiblížil se k ní a nenalezl jsem u ní panenství,"

וְשָׂם לָהּ עֲלִילֹת דְּבָרִים וְהוֹצִיא עָלֶיהָ שֵׁם רָע וְאָמַר אֶת הָאִשָּׁה הַזֹּאת לָקַחְתִּי וָאֶקְרַב אֵלֶיהָ וְלֹא מָצָאתִי לָהּ בְּתוּלִים

Deuteronomium 22:14 (ČRP, masoretský Tanach)

Mezi obyvateli Jabeše v Galaadu nalezli čtyři sta panenských dívek, které nesdílely mužovo lože, a ty odvedli do tábora (do Sila, které je v kanaánské zemi).

וַיִּמְצְאוּ מִיּוֹשְׁבֵי יָבֵישׁ גִּלְעָד אַרְבַּע מֵאוֹת נַעֲרָה בְתוּלָה אֲשֶׁר לֹא יָדְעָה אִישׁ לְמִשְׁכַּב זָכָר וַיָּבִיאוּ אוֹתָם אֶל הַמַּחֲנֶה שִׁלֹה אֲשֶׁר בְּאֶרֶץ כְּנָעַן

Soudců 21:12 (JB, masoretský Tanach)

orlova cesta po nebi, hadova cesta po skále, cesta lodi po širém moři, mužova cesta u mladé ženy.

דֶּרֶךְ הַנֶּשֶׁר בַּשָּׁמַיִם דֶּרֶךְ נָחָשׁ עֲלֵי צוּר דֶּרֶךְ אֳנִיָּה בְלֶב יָם וְדֶרֶךְ גֶּבֶר בְּעַלְמָה

Přísloví 30:19 (JB, masoretský Tanach)

Král řekl: „Poptej se, čí syn je ten chlapec.“

וַיֹּאמֶר הַמֶּלֶךְ שְׁאַל אַתָּה בֶּן מִי זֶה הָעָלֶם

1.Samuel 17:56 (JB, masoretský Tanach)

Ale řeknu-li tomu hochovi: ‘Šíp je tamhle za tebou,’ odejdi, neboť tě posílá pryč Jahve.

וְאִם כֹּה אֹמַר לָעֶלֶם הִנֵּה הַחִצִּים מִמְּךָ וָהָלְאָה לֵךְ כִּי שִׁלַּחֲךָ יְהוָה

1.Samuel 20:22 (JB, masoretský Tanach)

Kdo tedy byla ta mladá žena a ono dítě z Iz 7:14?

Toto proroctví vyhlásil Izaiáš v době, kdy byl Izrael rozdělen na Severní království Izrael a Jižní království Judea. V té době vládl v Izraeli král Pekach a v Judeji král Achaz. Král Pekach uzavřel spojenectví s aramejským (Sýrie) králem Resínem. Prorok Izaiáš povzbuzoval judského krále, že B-h je s Judeou a vyzval Achaze, aby požádal o znamení. Ten odmítl, avšak H-spodin B-h mu i tak poskytl znamení skrze proroka Izaiáše. Tím znamením bylo, že se prorokovi Izaiášovi brzy narodí dítě, jehož jméno bude Immanuel, to je B-h s námi – jako znamení pro krále Achaze. Naplnění tohoto proroctví z Iz 7 je uvedeno v následující kapitole. Žena prorokyně a syn z Iz 8:3 je tou stejnou ženou a synem z Iz 7:14. Prorok Izaiáš a jeho děti byly v té době Izraeli pro znamení a za zázraky, viz. Iz 8:18.

- - - - -

Závěrem můžeme shrnout, že Ježíšův rodový původ nebyl halachicky čistě židovský pro rodovou linii z krále Davida. Josef podle křesťanských písem nebyl Ježíšovým biologickým otcem a rodová linie se v Izraeli podle Písem Tanachu přenáší čistě z otce na syna a nikoliv z matky na syna. B-h zaslíbil, že nikdy nevymizí z královské rodové linie muž, který by nebyl biologickým předkem nástupnického krále. Rodová linie zaslíbeného Mesiášského krále tedy pokračuje biologickým přirozeným početím ze spojení muže a ženy.

Matouš ve svém evangeliu pro dokázání panenského početí Ježíše v Marii zaměnil význam slova mladá žena za pannu. Zmíněný verš Iz 7:14 není mesiášským proroctvím, ale proroctvím pro prorokova současníka judského krále Achaze, žena zmíněná v Iz 7:14 byla prorokovou manželkou a zmíněné dítě prorokovým synem.

Vzhledem k tomu, že se měl Ježíš narodit Marii bez přičinění jejího manžela Josefa, byl Ježíš mamzerem, dítětem počatým z cizoložného vztahu. Tím křesťanství srovnává B-ha Židů s bohy řecko římského kultu, v němž jsou taková spojení bohů s ženami a početí bohočlověků běžná. Jedná se o pohanský kult.

V předchozím článku nazvaném „Křesťanské šátečky: Mesiáš a chrámové oběti“ jsem dokazoval, že zaslíbený král Mesiáš podle prorockých slov Tanachu vystaví znovu H-spodinův chrám v Jeruzalémě, znovu v něm ustanoví židovskou bohoslužbu a obětní systém podle Tory jako za dob prvního chrámu a sám v něm bude obětovat. Toto křesťanský Ježíš nejenže neučinil, ale podle křesťanského učení víry ani neučiní. Nyní jsem poukázal, že zaslíbený Mesiáš musí být podle Písem Tanachu z rodové linie předávané z otce na syna a bude mít tedy svého biologického otce. Bude halachickým Židem po otcově linii, nejen po matčině. Ani tuto podmínku z Tory a z Proroků Ježíš z Nazareta podle křesťanských písem nenaplnil a proto nemohl být a není tím zaslíbeným králem Mesiášem z Tanachu.

Příště budu psát o dalším specifické podmínce z Tanachu pro Mesiášského krále Izraele, kterou křesťanský Ježíš nenaplňuje, o genealogii Mesiáše.

Vaše Tele-Vota ;-)

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace