Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Věroslav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 16002, komentáře < 7 dní: 295, komentářů celkem: 383651, adminů: 60, uživatelů: 4982  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 298 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
Frantisek100
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV dne 14. kvìtna 2021
·Zpráva pro Sjezd delegátù BJB 2021 za sbory Lovosice a Jablonec nad Nisou
·Jan Jackaniè, tajemník Výkonného výboru BJB ke kauze lovosického sboru
·Pavel Coufal, pøedseda Výkonného výboru BJB ke kauze lovosického sboru
·Ohlédnutí pøedstavitelù BJB za loòským vylouèením Topoleckého sboru
·Padl podnìt na vylouèení Saddlebacku z Jižní baptistické konvence
·Jižní baptistická konvence má nového prezidenta, konzervativní køídlo prohrálo
·Co bude znamenat odchod Beth Moore pro Jižní baptistickou konvenci?
·Nejvìtší sbor Jižní baptistické konvence ordinoval tøi ženy jako kazatelky
·Opatøení Ministerstva zdravotnictví ke koronavirové situaci od 3. kvìtna 2021

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
105454545
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Všechno je to o víře.
Vloženo Sobota, 03. červenec 2021 @ 00:49:29 CEST Vložil: Tomas

Katolicismus poslal oko

Minule se František svým článkem zamýšlel nad podobenstvím o uzdravení ochrnutého.
A to z pohledu kontrastu mezi uzdravením těla a odpuštěním hříchů.



(Mk 2,3-12)
Tu přicházeli lidé a nesli k němu ochrnutého; nesli ho čtyři.  A protože ho k němu pro zástup nemohli přinést, odkryli střechu tam, kde byl, prorazili otvor a lehátko, na kterém ochrnutý ležel, spustili dolů.  Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny. “
Seděli tam někteří z učitelů Zákona a uvažovali ve svých srdcích:  „Proč takhle mluví? Rouhá se! Kdo je mocen odpouštět hříchy, ne-li jediný: Bůh. “ 
Ježíš hned svým duchem poznal, že takto uvažují, a řekl jim: „Proč tak uvažujete ve svých srdcích? Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚ Tvé hříchy jsou odpuštěny ‘, nebo říci: ‚Vstaň, vezmi své lehátko a choď‘?
Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc odpouštět hříchy na zemi …“, říká ochrnutému: „Tobě pravím: Vstaň, vezmi své lehátko a jdi do svého domu.“  On vstal, vzal hned své lehátko a přede všemi vyšel, takže tím byli všichni ohromeni, oslavovali Boha a říkali: „ Něco takového jsme ještě nikdy neviděli.“ 




Jelikož jsem byl dotázán, zda já k tomuto  nic nemám, musím konstatovat, že ve směru, kam se ubírala původní debata, tak opravdu nic nemám.
S lidmi,kteří všechno vědí správně, protože oni prý "chodí v Duchu"  - tak s těmi se tu opravdu měřit nechci.

Já neznám Boží plány, mé poznání je omezené a poznávám Boží vůli jenom potud, pokud se mi samému podaří se Bohu otevřít a ztišit své nitro ("udělám si na Boha čas"), aby mi On svoji vůli mohl sdělit.

Mohu zde však poukázat na katolický pohled na toto podobenství - jak tomuto podobenství docela odlišně rozumím já.



Víra je darem od Boha - a každý z nás má různou míru takovéto víry.  Však tento dar nedostal ani každý člověk.
Pokud by moje víra byla stejná, jako před čtyřiceti lety, bylo by cosi velice moc špatně.
Podobně - kdybych nemiloval svoji ženu dneska více, než v době naší svatby - i to by bylo podobně špatně.

Víra i láska musí neustále růst - růst je znakem života. Když něco stagnuje, je to buď nemocné, nebo mrtvé.



Připomenu, že podobně o lidské víře je podobenství o uzdravení dcery Jairovy, nebo i ženy , která se Ježíše s vírou dotkla v zástupu a byla uzdravena, stejně tak je podobenství o uzdravení setníkova služebníka a mnohá další podobenství.
Taková víra není jenom darem od Boha, ale je i zpětně darem člověka Bohu (darem naší dětinné důvěry Bohu, darem spoléhání na Boha) i darem člověka všem ostatním lidem.


Když Bůh dává člověku víru, dává ji daleko více jako dar nikoli jenom onomu člověku, ale i všem ostatním lidem kolem něho. Tak také ti, kteří takovou víru nedostali,  právě z jeho víry mají mít prospěch!



Když oni čtyři nesli ve své víře ochrnutého k Ježíši, nečekali, že mu Ježíš odpustí hříchy. Nečekal to ani sám ochrnutý. Všichni přišli s jediným cílem - aby Ježíš onoho člověka uzdravil na těle.

Je snadné říci: "Odpouštějí se ti hříchy" - protože nikde není zjevně vidět, zda je to skutečnost, nebo jenom fikce. Však říci ochrnutému: "Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!" - to už každý vidí, zda se člověk zázračně uzdravil, nebo nikoli.

Však neskonale větším zázrakem je každé odpuštění hříchů Bohem, než jakékoli uzdravení těla!

Silná víra oněch čtyř, kteří se k Ježíšovi neváhali probourat střechou, přinesla užitek onomu ochrnutému v podobě uzdravení těla, ale ještě daleko více mu přinesla užitek v podobě odpuštění jeho hříchů. Ježíš zde tímto dvojitým zázrakem prokázal svoje božství.



Snad v každé rodině se najde člověk, který potřebuje od Boha vyléčit - ztratil třeba víru, potácí se životem bez Boha a bez církve -  "ode zdi ke zdi" a sám není schopen se z tohoto stavu dostat. Je duchovně jako ochrnutý. Nebo je vážně nemocný na těle.

Také naše víra, je li dostatečně silná, může takového člověka přinést zpátky k Ježíši, aby se  on dotkl  jeho srdce a uzdravil ho.  A tak i my sami můžeme napomoci opravdovému Božímu zázraku - spolupracovat na něm svojí vírou.
Svými modlitbami "přinášíme na svých rukou" takového člověka před Boží tvář a přimlouváme se za jeho uzdravení. Přimlouváme se, aby Bůh udělal zázrak a pomohl tomu člověku.



Mít víru znamená, že vím, komu patřím.
Malé dítě, než ho svět zkazí, tak ví velice dobře, komu patří (já jsem maminčin, tatínkův). Uvědomuje si svoji návaznost na rodinné společenství, uvědomuje si svoji závislost na lidech, které miluje. Kterým důvěřuje. Protože ví, že je jimi milováno.  Později si začne myslet, že patří jenom sám sobě - a tehdy přichází krize identity, neporozumění, sváry  ....


Celý náš život se u každého člověka točí kolem upřímnosti vztahu, nakolik si uvědomujeme, jak moc jsme Bohem milováni, nakolik se dokážeme Bohu otevřít. V důvěře v sílu jeho lásky k nám.

Moje víra je jen natolik silná, nakolik opravdově jsem schopen říci: "Já jsem Kristův, jsem Boží dítě a patřím Bohu".

Toto ale není o silných slovech (však prázdných slovech), toto je o stavu lidského srdce (uvědomujícího si dobře svoji slabost a nedostatečnost - a svoji závislost na Bohu) , které se nechává Bohem očišťovat. Které miluje sice lidsky nedostatečně - ale plně, nakolik je jen samo schopno.....





"Všechno je to o víře." | Přihlásit/Vytvořit účet | 24 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Všechno je to o víře. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. červenec 2021 @ 14:59:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko:
Já neznám Boží plány, mé poznání je omezené a poznávám Boží vůli jenom potud, pokud se mi samému podaří se Bohu otevřít a ztišit své nitro ("udělám si na Boha čas"), aby mi On svoji vůli mohl sdělit.

Hele Oko, to co zde popisuješ je moc dobré v tom, že to popisuješ pravdivě a upřímně za sebe. 
Poučí tě Oko, život v Bohu není o neustálém otevírání se a uzavírání se Bohu- je o neustálém kontaktu s Bohem v našem srdci.
Ty si Oko na Boha musíš dělat čas? Uff. A proč nežiješ s Bohem pořád? To je ti bez Boha lépe, že Ho pořád opouštíš?

Napadlo Tě Oko někdy, že to co nazýváš bohem, Bohem není, a právě proto u toho tvého boha nemůžeš vydržet?

Máš Oko velkou pravdu v tom, že mi lidé milujeme Boha nedostatečně, ale to lze snadno kompenzovat vírou, vírou v dokonalost Boha, který všechny naše slabosti posiluje. Apoštol se k tomu vyjadřuje krátce a jasně- v čem jsem slabý, v tom jsem v Kristu silný.

Tak ty si Oko na Boha uděláš čas, aby ti On mohl  sdělit svoji vůli?? Ufff. Již jenom vzpomínka těžká na to když jsem v tomto bludu žil stejně jako ty.
Ta urputná snaha otevírání se, mluvení s hluchými dveřmi. To znám.

V životě v Bohu nám Bůh ukazuje svou vůli většinu za "pochodu", v mém případě ve službě. Poznávat boží vůli je snadné a zcela přirozené, je to něco nad čím se ani nepozastavíš. Neseš se na vlně kdy je všechno správně a všechno do sebe zapadá.
Popíšu Ti to Oko ještě jinak. Boží vůle není direktivní a panovačné- "udělej to, udělej ono, dělej to tak a tak". Je to něco jako když mistr pošle svého tovaryše samostatně tvořit dílo, a tovaryš to dílo správně tvoří tak, jak ho to mistr naučil. A mistr mu už neříká jak má dílo tvořit a jak má vypadat, to už tovaryš musí vědět. Mistr pak jeho dílo zhodnotí a pokud je správně odvedené, tak ho zahrne ho do svých dalších plánů. Tak nějak Oko vypadá spolupráce s Bohem. Tak vypadá spolupráce s Bohem u duchovně dospělých křesťanů. 
 Bůh nám direktivně neoznamuje co a jak máme dělat, On spoléhá na to že my víme co máme dělat. Bůh nám dal již tolik mistrovských příkladů, že my křesťané víme co máme dělat dle Jeho vzoru, dle Učitele Krista. A v tom je svoboda božích dětí. Nenaplňujeme boží vůli jako poslušné loutky, ale s Bohem ji spoluutváříme podle našich schopností a možností.







Re: Všechno je to o víře. (Skóre: 1)
Vložil: noname (honza610@centrum.cz) v Sobota, 03. červenec 2021 @ 16:57:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Oko

Toto ale není o silných slovech (však prázdných slovech), toto je o stavu lidského srdce (uvědomujícího si dobře svoji slabost a nedostatečnost - a svoji závislost na Bohu) , které se nechává Bohem očišťovat. Které miluje sice lidsky nedostatečně - ale plně, nakolik je jen samo schopno.....

Hezky řečeno i mnohé další v příspěvku - díky.

Někteří se tě snaží neustále poučovat, protože oni přeci chodí v duchu a oni jsou ti vyvolení a nějaký katolík se jim nemůže rovnat. Katolíka je potřeba urážet zesměšňovat a poučovat a tak podobně, oni jsou již spaseni, bezhříšní a on si dovoluje to zpochybňovat a ještě nutit k přemýšlení.

Svými příspěvky jim jen dodáváš palivo, nikdo z toho spolku Ti nenaslouchá - nevím jaký vidíš smysl v oněch diskuzích. 
Je zřejmé, když nebudeš přikládat, nemají  tu moc o čem diskutovat a kde se odreagovat. :-) 

H.




Re: Všechno je to o víře. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 04. červenec 2021 @ 07:33:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Snad v každé rodině se najde člověk, který potřebuje od Boha vyléčit - ztratil třeba víru, potácí se životem bez Boha a bez církve -  "ode zdi ke zdi" a sám není schopen se z tohoto stavu dostat. Je duchovně jako ochrnutý. Nebo je vážně nemocný na těle či na duši ...."...


Pokud si i jen jediný člověk uvědomí, jakou má moc jeho modlitba - že i dneska můžeme pořád svými modlitbami takto "probourávat strop", abychom takto postiženého (a tím i nemohoucího)  člověka  přinášeli do blízkosti Krista a on ho mohl uzdravit,

potom napsat tento článek mělo smysl .....



Smysl jednotlivých podobenství - jak jej už dva tisíce let učí církev - je dobré znát a nevymýšlet si zde na Kristova podobenství jakési své verze vlastní.

Matka svatého Augustina celých deset let takto přinášela svými modlitbami svého syna ke Kristu - zatímco on ve své mladické nerozvážnosti hýřil, honil ženské a přidal se do sekty manichejců - až se i ona dočkala zázraku - obrácení svého syna ke Kristu. A stálo to pak za to.






Re: Všechno je to o víře. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. červenec 2021 @ 15:30:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko:
Když Bůh dává člověku víru, dává ji daleko více jako dar nikoli jenom onomu člověku, ale i všem ostatním lidem kolem něho. Tak také ti, kteří takovou víru nedostali,  právě z jeho víry mají mít prospěch!

Oko, víra se primárně zakládá na osobním vztahu mezi Bohem a člověkem. Proto je to dar individuální, a dar je to proto, protože Bůh se chce s člověkem ve vztahu víry sdílet. Kdyby Bůh nechtěl, žádná víra by nebyla, proto je to dar, protože je to boží vůle, boží přátelská ruka nabízená každému člověku.
Víra nemůže být darem pro ostatní, je ryze individuální. Co je darem pro ostatní jsou až skutky víry, víra zjevená na skutcích, to je dar který víra iniciuje- skutky.
No a pak je zde jednota víry a vzájemné sdílení se ve víře, sdílení se v duchovních záležitostech, to je pak vzájemné obohacování se.
No a ti co víru nemají mohou pro skutky víry a svědectví víry víru najít a mít z toho prospěch.

Oko:
Moje víra je jen natolik silná, nakolik opravdově jsem schopen říci: "Já jsem Kristův, jsem Boží dítě a patřím Bohu".

Toto ale není o silných slovech (však prázdných slovech), toto je o stavu lidského srdce (uvědomujícího si dobře svoji slabost a nedostatečnost - a svoji závislost na Bohu) , které se nechává Bohem očišťovat. Které miluje sice lidsky nedostatečně - ale plně, nakolik je jen samo schopno.....

Nedostateční, nedokonalý, no samozřejmě Oko, na tom jsme všichni stejně. A proto potřebujeme Krista, kterému naše nedostatečnosti, nedokonalosti, slabosti odevzdáváme, a On nám za ně dává dokonalost a sílu. O této výměně (za nic mnoho) svědčí cele generace křesťanů. Nemůžeme se silou a dokonalostí Krista chlubit, jsou to Jeho atributy a nám jsou dané pouze do užívání. Můžeme se však chlubit Kristem, kterým nám toto všechno poskytuje. A to všechno umožňuje víra.







Re: Všechno je to o víře. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. červenec 2021 @ 09:23:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Jelikož jsem byl dotázán, zda já k tomuto  nic nemám, musím konstatovat, že ve směru, kam se ubírala původní debata, tak opravdu nic nemám.

  To je dobře, Stando, že už nechceš pokračovat v pomluvách a osobních útocích na lidi, kam jste stočili původní debatu, zcela mimo téma článku.



Mohu zde však poukázat na katolický pohled na toto podobenství - jak tomuto podobenství docela odlišně rozumím já.

  Ten příběh ale Stando není podobenství.


Připomenu, že podobně o lidské víře je podobenství o uzdravení dcery Jairovy, nebo i ženy , která se Ježíše s vírou dotkla v zástupu a byla uzdravena, stejně tak je podobenství o uzdravení setníkova služebníka a mnohá další podobenství.

  Ani jeden z těch příběhů není podobenství.



  Teď k tomu důležitému.

Když Bůh dává člověku víru, dává ji daleko více jako dar nikoli jenom onomu člověku, ale i všem ostatním lidem kolem něho. Tak také ti, kteří takovou víru nedostali,  právě z jeho víry mají mít prospěch!

  Přesně tak.



Snad v každé rodině se najde člověk, který potřebuje od Boha vyléčit - ztratil třeba víru, potácí se životem bez Boha a bez církve -  "ode zdi ke zdi" a sám není schopen se z tohoto stavu dostat. Je duchovně jako ochrnutý. Nebo je vážně nemocný na těle.

  Přesně tak.

  Je obvykle ve stavu jako ten ochrnulý - nedokáže sám sebe ani přivázat na provaz, takže "zachránci", co kolem sebe rozhazují všelijaká lana, jsou jim platní asi tak jako mrtvému zimník. Potřebují někoho, kdo jim pomůže, kdo je vytáhne z jejich situace, přinese k Bohu.

  Toník



Re: Všechno je to o víře. (Skóre: 1)
Vložil: Studentbible v Sobota, 17. červenec 2021 @ 01:32:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Víš, myslím že jsi Standa. Ty jsi asi nikdy Boží vůli nehledal. Protože jinak bych ti Bůh zjevil, že jsi v otroctví systému a na cestě do věčné záhuby. Máš svého boha a jeho zástupce na zemi a spoustu svatých a to je tvůj svět. Ty Spasitele neznáš a kvůli tomu co žiješ, ani NEMŮŽEŠ znát.



Stránka vygenerována za: 1.13 sekundy