poslal Frantisek100 18„Hle, jdeme
do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na
smrt
·
19a vydají
pohanům, aby se mu posmívali, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude
vzkříšen.“
20Tehdy k
němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a chtěla
ho o něco požádat.
·
21On jí řekl:
„Co chceš?“ Řekla: „Ustanov, aby tito dva moji synové měli místo jeden po tvé
pravici a druhý po tvé levici ve tvém království.“
Matka svých dvou
synů přistupuje k Pánu Ježíši po té, co Pán Ježíš vysvětluje učedníkům a
s ním přítomným posluchačům, co ho čeká v Jeruzalémě, kam nyní se vydají.
Popisuje svůj krutý konec, ale také vzkříšení. Matku však zajímá něco jiného než
Ježíšovo budoucí utrpení.
Jako každá matka myslí na své syny. A její dva synové už tři
roky chodí s Ježíšem, zanechali svoji práci, neoženili se, nikde
nepracují, takže ani nemají nic našetřeno, jsou chudí a dá se dokonce
říci, že jsou závislí na tom, co jim kdo dá. Matka nechápe jaký to má smysl, ale
pokud se přece jen ten Ježíš stane králem, tak synové si zaslouží v jeho
království přední společenské postavení.
Matku ctí, že věří v Ježíšovo království. Možná byla svědkem i
některých jeho zázraků, které dokazují, že je s ním sám Hospodin.
Kdyby nevěřila, pak by své syny asi poslala
domů, aby pracovali s otcem jako dříve. Její otázka k Pánu Ježíši je
projevem mateřské lásky k synům a také vychází z lidského principu
něco za něco.
·
22Ježíš však
odpověděl: „Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já mám pít?“ Řekli mu:
„Můžeme.“
Pán Ježíš vyjadřuje
pojmem kalich utrpení, které ho čeká, než bude ustanoveno jeho království. A na
tomto utrpení budou se spoludílet i ti, co jsou či budou s ním. Budou
schopni také pít ten kalich utrpení?
Jakub a Jan vyjadřují, že si věří, že vše zvládnou, ale jejich
sebedůvěra však spočívá spíše v jejich horlivosti tak typické pro mládí.
·
23Praví jim:
„Můj kalich budete pít, ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc;
ta místa patří těm, jimž je připravil můj Otec.“
Pán Ježíš
potvrdil, co se opravdu pak stalo. Oba prošli utrpením, Jakub zemřel
mučednickou smrtí a Jan byl pronásledován, vyhoštěn na ostrov Patmos, takže
také trpěl jako mučedník.
Ale i když oba bratři
projdou velkým utrpením a vypijí si ten pohár do dna, tak ten, kdo bude
rozhodovat o jejich postavení v nebi postavení, bude Bůh,
a ne Pán Ježíš.
·
24Když to
uslyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na oba bratry.
Co bylo důvodem rozmrzelosti ostatních učedníků nad oběma bratry?
Určitě to nebylo vědomi, že se oba bratři chovali netaktně k Pánu Ježíši,
ale spíše stejné přání o jejich postavení v nebi. I oni uvažují podle
principu, co za to. Když oni bratři, jaké postavení bude naše?
·
25Ale Ježíš
si je zavolal a řekl: „Víte, že vládcové panují nad národy a velicí je
utlačují.
·
26Ne tak bude
mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;
·
27a kdo chce
být mezi vámi první, buď vaším otrokem.
·
28Tak jako
Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako
výkupné za mnohé.“
Pán Ježíš tu situaci
vnímá a má příležitost vysvětlit jim to, co vnímají zatím špatně. Na Zemi, kdo
vládne a panuje, tak utlačuje. Oni tohle dobře vědí. Z takového panovníka
na ostatní působí moc a síla, která vede lidi i ke strachu. Pán Ježíš je král
nebeského království, ale on panuje podle jiných principů. On slouží všem.
Přece jim sám dává příklad a vidí, jak působí na lidi a jak jim pomáhá. A to si
ještě neuvědomují, že obětuje i svůj život. A takové jednání by mělo být mezi
vámi už tady na Zemi. Kdo chce být velký, ať co nejvíc slouží druhým.
V tom je jeho velikost, která platí i pro nebeské království.
A jak to bylo s křesťany v dějinách? Jsou projevem
služby paláce církevních hodnostářů, drahá roucha a okázalost?? Tohle není
podle Ježíše Krista!!!!