Jan 18, 37 a toto sděluje tehdejšímu vysokému "politikovi". To bylo "starostí" posláním Krista. 

O Ježíši se dá říct, že tehdejší vládnoucí moc měla starosti k vůli Němu, že se politika "starala" o Něj. Již Jeho narození přineslo Herodovi starosti a strach o svůj trůn. Jan Křtitel otevřeně kritizoval tehdejšího mocnáře a doplatil na to životem. Ježíše si náboženští i političtí mocnáři ztotožňovali s nebezpečným rebelem až Ho nakonec nechali popravit namísto skutečného lotra. Revolucionáři si Ježíše ztotožňovali s vůdcem který je zbaví římského područí. Již samotná existence Krista odhalovala co je kdo zač a co v kom je a kdo jak smýšlí. A to samo o sobě již byl velký politický problém, Ježíš diferencoval společnost a velmi znepokojoval vládce.

Ježíš se nestaral o politiku, On s ní doslova otřásl a hýbal tak až zakymácel trůny mocných natolik, že z Něho od Jeho narození měli všichni mocní strach, a to takový, že se Ho Pilát z osobních důvodů obával popravit a umyl si ruce. Z Ježíše měli tehdejší mocní strach od Jeho narození až po Jeho smrt a ještě i po Jeho smrti, když nechali hlídat Jeho hrob. A není co se divit. Jeho život provázela mocná znamení na kterých bylo všem patrné, že nejsou z lidí ale od Boha. A co teprve Jeho smrt když se slunce zatmělo, země se třásla, chrámová opona s roztrhla a svatí vyšli z hrobů. To již zahýbalo i s otrlými popravčími vojáky u kříže Ježíše, kteří poznali, že je to boží Syn.

To jak s tehdy s Jeruzalémem zahýbala smrt Ježíše je patrné na odpovědi Kleofáše vzkříšenému Kristu, který se učedníkům na cestě do Emaus nedal poznat. Řekl jim: „O čem to spolu cestou rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku. Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“

A to co se stalo po seslání Ducha svatého, to teprve nabralo otáčky, a ze strany mocných začali persekuce vůči křesťanům které došly až do Říma a jeho arén..

To je Ježíš a politika.

 Bůh mluví i o vládcích. Nevím o tom, že by změnil rozhodnutí.