Grano Salis - Obnova Mariánského sloupu v Praze již dnes nese dobré a rozpoznatelné ovoce

poslal Nepřihlášený

I těm největším škarohlídům je dnes jasné, že obnova mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze přináší dobré ovoce. Pomineme-li citelné zvýšení životní úrovně, zlepšení politického vývoje včetně zvýšení důvěry občanů ve vládu a politické instituce a například vysoký morální kredit a odbornost prakticky všech prezidentských kandidátů, můžeme být svědky i nebývalé jednoty obyvatelů ČR. Duofejme, že se panu premiérovi podaří ještě ratifikovat Konkordát Parlamentem ČR a zrušit nestoudné Benešovy dekrety.

A nyní povzbudivý, dnes již historický dopis, společnosti VERTAS

Pravděpodobně jste se i vy setkali s nějakou informací nebo pojednáním v souvislosti se snahami o znovupostavení tzv. „mariánského sloupu“ na Staroměstském náměstí v Praze. Protože mnohdy jde o nepřesné informace, dovolujeme si vás seznámit aspoň v této stručné formě s historicky pravdivými fakty.

„Mariánský sloup“ byl vysvěcen 13. července 1652 za přítomnosti císaře Ferdinanda III., což ukazuje na to, že šlo o záležitost politickou. Nápis na jeho podstavci zněl: „Panně rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař sochu postavil.“ Čtyři roky po uhájení Prahy před švédským vojskem (obhájců reformačního učení) a po podepsání Vestfálského míru (který znamenal definitivní konec náboženské svobody v Čechách a na Moravě a který zabránil exulantům, mezi nimi i J. A. Komenskému, v návratu do vlasti) byl tedy vztyčen v srdci Evropy památník, o jehož smyslu prof. J. Pekař napsal, že oslavuje vítězství nad českou reformací a nad českým státem a není pouhým památníkem mariánské úcty, jak se někteří obhájci znovupostavení sloupu snaží tvrdit.

Výmluvným svědectvím o tom, jak významná úloha byla sloupu přisuzována, je Škrétův obraz známý z rytiny z roku 1661, na které je tento mariánský sloup chápán jako budoucí duchovní střed římskokatolické Evropy. Zobrazená mapa Evropy zřetelně ukazuje, kam až má sahat moc tohoto sloupu. Zahrnuje nejen jižní a jihozápadní římskokatolickou Evropu a střední Evropu obsazenou po Vestfálském míru, ale i východ a sever Evropy, které „patřily“ pravoslavným a protestantům. Bylo tak nepřímo naznačeno, že tento sloup má být středem budoucí tzv. jednotné Evropy, ovšem s jediným náboženstvím, a to potridentským římským katolicismem.

Ke stržení sloupu došlo krátce po vyhlášení samostatného státu — 3. listopadu 1918, tentýž den, co se na Bílé hoře konala obrovská manifestace, které se zúčastnilo asi 30000 lidí. To asi vedlo některé katolické historiky k omylu, že rozvášněný dav sloup zničil. Ve skutečnosti ho strhli žižkovští hasiči, které pro tento čin získal František Sauer. O tom, že nešlo o čin směřující proti veřejnému zájmu ani o vandalství, svědčí skutečnost, že nebylo na F. Sauera, který se svým činem nijak netajil, ani na žižkovské hasiče podáno trestní oznámení.

Myšlenka na znovuvybudování sloupu se začala šířit mezi našimi krajany v USA, zvláště v Chicagu v 50. letech. U nás vyvrcholila ustavením Společnosti pro obnovu mariánského sloupu v roce 1990. Přípravný výbor ve své zprávě mj. uvedl: „Tato památka byla neuváženě zničena pouličním davem v prvních dnech po získání samostatnosti v roce 1918. Účastníci schůzky se shodli na tom, že tento čin je dodnes skvrnou na kulturní pověsti českého národa a že konečně nastala doba tuto škodu odčinit.“ Společnost cílevědomě podniká kroky ke znovupostavení „mariánského sloupu“.

Třebaže postavení sloupu nebylo pro odmítavý postoj odboru památkové péče pražského magistrátu povoleno, v přípravě se stále pokračuje. V listopadu 1993 byla do dlažby Staroměstského náměstí zapuštěna kamenná deska s tímto nápisem: „Zde stál a opět bude stát mariánský sloup.“ Protože bylo magistrátem povoleno pouze označení místa, kde stál sloup, společnost musela zaplatit pokutu. Ani to společnosti nezabránilo ve vyhlášení celonárodní sbírky doma i mezi krajany v zahraničí, ani v plánech na dovoz materiálu z ciziny.

Snaha o znovuvybudování sloupu je dnes anachronismem i z hlediska urbanistického, protože náměstí dnes vypadá zcela jinak než v 17. století. A protože dnes žijeme ve svobodném demokratickém státě, byl by pro většinu lidí pokus o obnovení tohoto památníku „první železné opony“ v Evropě na stejné úrovni jako například snahy o vybudování pomníku vzniku „protektorátu Čechy a Morava“ nebo „bratrské pomoci v roce 1968“ — tj. k uctění konce samostatnosti našeho národa i státu.

Věříme, že tento list „probudí“ členy reformačních církví i další občany, kteří mají zájem žít v pravdě a kterým není osud našeho státu lhostejný. Pokud máte zájem o podrobnější materiály k tomuto tématu, můžete se kdykoli na naši společnost obrátit. O dalších poznatcích vás budeme v případě potřeby informovat. Doufáme, že neodmítnete spolupráci na našich aktivitách a že s tímto listem seznámíte i své okolí.

Za společnost pro aktualizaci odkazu české reformace VERITAS

https://veritas.evangnet.cz/mariansky-sloup#dokumentace

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace