Mistr Jan Hus

Přátelům v Kostnici

v Kostnici 3. ledna 1415

Skoro po celou včerejší noc jsem psal odpovědi na články, které vyrobil Páleč. A přímo pracuje k mému odsouzení. Bůh mu odpust a mě posilni.

Dále článek o odnímání je prý, jak říkají, kacířský. Sdělte panu králi, že bude-li ten článek odsouzen z kacířství, tu přijde k odsouzení jako kacíř i on sám, protože odňal biskupům světské statky, ba i jeho otec, císař a král Český.

Listy nedávejte nosit nikomu, leda v koho máte důvěru jako v sebe samy, a ať je donese mlčenlivě.

Dále řekněte doktoru Jesenicovi, aby sem na žádný způsob nechodil, ani mistr Jeroným, ani nikdo z našich.

Divím se, že pan král na mne zapomněl a že ani slůvka nevzkazuje. A snad dříve, než s ním slovo promluvím, budu odsouzen. Zda mu to bude ke cti, sám ať posoudí.

Urozený a milostivý pane Jene, milostivý náš dobrodinče a rázný ochránče, netruďte se pro mne a pro škody, které trpíte. Bůh všemohoucí vám dá více.

A prosím, pozdravujte české pány. Já nevím o žádném, leda že mám za to, že tu je pan Václav z Dubé a pan Jindřich Lacembok, který řekl: „Dobrý muži, nehlúbaj!"

Máte-li, na čem chcete státi, sdělte.

Jene Bradáčku, modli se k Bohu za mne, nejmilejší, s jinými a způsob, aby si král vyžádal mé odpovědi, jež jsou podepsány mou rukou, na články přičítané jak Wyklefovi, tak mně.

Dejte ty odpovědi opsati, ale nikomu cizímu jich neukazujte, a dejte je opsati tak, aby články stály dobře odděleny. Zda bude přednesena má suplika, kterou jsem dal patriarchovi, aby ji předložil koncilu, nevím. Mám za to, že ji nepředloží.

Zlíbí-li se Bohu, bude moci král jedním nebo dvěma články zrušiti nález pražských doktorů, tím článkem o odnímání a tím o darování Konstantinově a tím o desátcích, jichž jsem nechtěl popříti, — bude-li ovšem znáti nějaké důvody. Ale bylo by třeba, aby mu je dodal někdo mimo našince. Kdybych byl na svobodě, mluvil bych k němu sám: „Hleďte, králi, aby skrytě nepřišlo odnětí Vaší věci, takže byste jí již nemohl viděti."

Prosím, aby mistr Jan Kardinál byl opatrný, poněvadž všichni byli pokušitelé, kteří se mu zdáli přáteli. A slyšel jsem od těch, kteří mne vyslýchali, jak řekli: „Jakýsi Jan Kardinál, ten hanobí papeže i kardinály říkaje, že jsou všichni svatokupci." Ať se přimkne mistr Kardinál ke dvoru královu, co jen může, aby ho nezatkli jako mne.

Nikdo mi neškodí více než Páleč. Všemohoucí Bůh mu odpust. On Páleč všech vůdce a slédník (slídil; ten, kdo slídí). A naléhal, aby všichni stoupenci byli předvoláni a odpřisáhli; vždyť řekl v žaláři, že všichni, kdož chodí na má kázání, drží, že po posvěcení zůstává chléb hmotný.

Divím se, že žádný z Čechů nepřichází do žaláře, ale snad tak činí pro mé lepší.

Tenhle lístek hned roztrhejte.

Dejte mi jinou košili po tomto poslu. Pane Jene, naléhejte spolu s Čechy, aby byl zrušen půhon těch, kteří byli obesláni. A král aby měl slitování se svým dědictvím a nedovolil, aby bylo nadarmo sužováno pro jednoho neposlušného.

Dále abych aspoň jednou směl mluviti s králem dříve, než budu odsouzen; vždyť po jeho vůli jsem sem přišel a s jeho slibem, že se bez úhony vrátím do Čech.