Grano Salis - Náš Pán je větší, než naše hříchy.

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 29. říjen 2023 @ 12:47:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

Stando, už zase hříchy, hřešení, hříšníci ... Už jsem se skoro lek', žes na hřešení zapoměl ... Ale když sis bral hřešení i na dovolenou...

Není ti už přes sedmdesát? Nemáš už desáté vnouče? Není už načase, abys dal hřešení pryč?

Je ti to tvoje hřešení, hříchy a "svoboda" hřešit teď k něčemu? Stejně, když budeš chtít do nebe, bude muset hříchy a hřešení pryč. Tak čím dřív, tím líp.

Když jsi minule citoval papeže, co říkal "Styďme se, že jsme hříšníci.", ptal jsem se tě, jestli teda papeže posloucháte, když už takovou věc říká - a jestli se teda stydíte, že jste hříšníci. Nedozvěděl jsem se to tehdy.

Dneska cituješ léta starou promluvu od papeže, co říká: "Řekni ne dvojímu životu! Odmítni to!"

Poslechneš ho?

Toník

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 30. říjen 2023 @ 05:22:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )

Ano , Toníku.

Usiluji se tuto jeho výzvu žít.

..."Je ti to tvoje hřešení, hříchy a "svoboda" hřešit teď k něčemu?"...

Svoboda zhřešit v sobě logicky obsahuje tu samou svobodu nezhřešit. Jinak by to přece nebyla skutečná svoboda. A tato svoboda je podstatou a základem mé lidské důstojnosti - důstojnosti tvora, kterému bylo Bohem umožněno v této svobodě milovat Boha.

Takto milovat jde jenom ve svobodě. Když se svobodně člověk ve svém srdci milovat rozhodne.

A je mi líto, Toníku, že ty pořád vůbec nechápeš, o čem to vlastně hovořím.

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 30. říjen 2023 @ 06:09:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/

To je dobře, že je ti líto tvých fikcí mimo téma, Stando. Ale pokání to není - pokání bude, až si o lidech přestanete vymýšlet bajky, lhát.

A až budeš v nebi, tak tam taky budeš mít tu tvou "svobodu hřešit", hřešení, hříšníky, hříchy?

Nebo přijdeš o základ tvé lidské důstojností?

Usiluji se tuto jeho výzvu žít.

A žiješ jí?

Toník

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 30. říjen 2023 @ 10:01:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )

..." A žiješ jí?"...

Snad mohu říci, že víceméně se mi to snad daří. Do jisté míry mé lidské nedokonalosti.

Až budu v nebi, nebude ve mě nic nečistého, co by toužilo zhřešit.

Lidé tohoto světa ovšem nejsou andělé v nebi - je spousta bídy a utrpení v tomto světě jako následek hříchů lidí. Každý z nás má v srdci zatím do jisté míry i temné stránky vlastního sobectví, žádostivosti či chtivosti po věcech tohoto světa.

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Úterý, 31. říjen 2023 @ 17:50:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )

Bavte se o vaší teologii dál, nechci vám to přerušit. Jenom mně to ukazuje na nesmyslnost těch pohádek. Většina utrpení na této planetě není následek ničí viny, ale pramení ze samotné povahy hmoty a hmotného světa. Co je hmotné, to je rozbitné. Třeba zvířata při lesním požáru uhoří za živa, aniž by měla jakýkoli podíl na tomto. Třeba požár vznikne od blesku apod. Utrpení na této planetě bylo už dávno před vznikem lidského rodu homo sapiens. Trpěli už dinosauři, apod. Utrpení je vlastnost živého organismu, který má nervovou soustavu. Když máš nervovou soustavu, která obsahuje čidla na bolest, zimu, chlad, destrukci a centrální mozek, ke kterému informace z těch čidel putuje, tak automaticky celý život budeš zažívat určitou míru utrpení. Když si něco zlomíš, když se spálíš, atd. Pak tu je utrpení ze zklamání, z koexistence a interakce s jinými živými organismy. Nejde netrpět. Kdo žije, trpí. Kdo netrpí, je mrtvý. Samozřejmě život se neskládá jen z utrpení, ale taky z radostí nebo kladných požitků, ale to utrpení je nedílnou součástí života.

A ta vaše představa nebe, kde lidi nebudou nic vlastnit, je komunistická utopie. Bez vlastnictví předmětů neexistuje vztah. Na to, abys byl dobrým správcem něčeho a měl k tomu vztah, musíš to vlastnit. Já se starám o auto, páč je moje a jsem za něj zodpovědný. Vozí mě a chodím s ním na STK. Kdyby bylo erární, tak s ním jezdím hůře, více ledabyle. Erární věci nefungují. Žádná destinace, kde by lidi žili jako v komunismu, nemůže být.

Já jsem rád, že tu píšete na granosalis. Páč se rád koukám na to, jak je náboženství blbost. Ťukám si na čelo, jak jsem na to mohl kdy věřit. Tolik nelogičností a absurdit. Je to pro malá děcka. Ale pište to dál. Páč to uklidňuje. Ano, psaní vás, pobožných, mě uklidňuje. Páč to ukazuje na to, že je to vymyšlené. A to je fajn, že to je jen vymyšlené.

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 01. listopad 2023 @ 06:10:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )

Ahoj.

Já to vidím takto:

Existuje utrpení, které nijak neovlivníme (jak o tom píšeš i ty).

Proto my pro pozemský život používáme také někdy výraz: "Slzavé údolí".

Záleží pak jen na člověku, jaký vnitřní postoj zaujme k tomuto druhu utrpení. Jak ho bude vnímat, jak ho bude prožívat, jak ho ponese. To už si každý z nás ovlivnit může a dokáže.

Významnou měrou toto utrpení lze snížit projevem lásky jiných lidí, projevem pomoci jinému v jeho utrpení. Nemalou měrou tu také působí náboženská víra a důvěra v Boha, že na toto utrpení nejsme sami.

Toto všechno patří k pozemskému životu.

Mimo toto utrpení přirozené existuje ale i utrpení, coby ovoce hříchu lidí.

Jak jsem už dříve napsal - Někteří lidé, když nemají utrpení, sami si ho přivodí - hříchem.

Rozbité vztahy, rozbité rodiny, hříšné závislosti, obžerství, lakota, smyslnost vedoucí do otroctví a pokřiveného vnímání reality, opojení mocí a prchavou lidskou slávou.

Všechny války, co jich kdy na světě bylo, jsou ovocem hříchu konkrétních lidí. Pohlavní choroby coby následek promiskuity jsou také ovocem hříchu. Virus HIV, kapavku, syfilis nechytneš z prkénka na záchodě!

K dobré polovině všech nemocí se člověk "projí a propije" nemírnou konzumací a lenivým způsobem života. Nedostatkem fyzické aktivity..

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Středa, 01. listopad 2023 @ 08:02:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )

Máš pravdu, že lidi si často přivodí životní komplikace svým vlastním chováním. Akorát že všechno, co píšeš, znám jen z televize nebo z médií. A reálně mi můj život ukazuje něco jiného.

Osobně jsem za svůj život nepoznal člověka, který by měl HIV, kapavku, syfilis. Osobně jsem nepoznal člověka, který by měl morbidní obezitu. Toto znám jen z těch médií. Já i můj bývalý přítel jsme sportovali.

Reálně jsem měl kamarádku, která se upila. Cirhóza jater. Té mi bylo fakt líto. Zůstaly po ní dvě děti. Jejich dceru jsem učil na klávesy. Byli to dobří kamarádi. Manželský pár. Ona se upila, on se oběsil.

Takže ano, když někdo propadne nějaké návykové látce - je to tragédie. Už samotné fetování nebo alkoholismus je tragédie a může to vést ke smrti.

Když budu psát sám za sebe, tak se mi ukazuje něco jiného. Od mých 34 let nekouřím a nepiju. Pil jsem ale jen při oslavách, třeba narozeniny. A kouřil jsem tak 10 cigaret denně. Protože mám pevnou vůli, tak pro mě nebyl problém to srazit na nulu.

Při sexování jsem se ničím nenakazil. Alkohol ani cigarety mi neublížily. Pouze jsem cítil při jízdě na kole = výlety do přírody, že jako kuřák to není ono. Proto jsem to ukončil a už po pár měsících jsem cítil, že mám lepší kapacitu plic. Sexování bylo fajn, protože jsem se stýkal s nepromořenými, mladými, zdravými. Když budeš souložit s dě.vkou, co je prolezlá chorobami a měla tam už celé město, tak se nemůžeš divit. Když ti na rande přijede chlapec, který měl sotva nějakou líbačku, tak od něj nechytneš nic. Musíš používat mozek.

No a teď konečně k tomu, co mě poškodilo. Můj život zcela jasně poškodilo školství. Ano, můj život nepoškodili ani kluci, ani ty cigarety, ani alkohol. Můj život poškodila moje naivní představa, že společnosti něco dlužím a musím být vzorný učitel. Tak jsem chodil do práce, protože jsem byl v té době správcem celé PC sítě na škole. Bylo to v době chřipky. Nakazil jsem se od děcek. Skončil jsem v nemocnici s myokarditidou. Od té doby užívám léky na srdce, arytmii. A dále mám poškozené nervy z toho, že jsem vykonával svoji práci na 100%, učil jsem ze všech sil a vyhořel jsem.

Čili milý uživateli s nickem oko, na mém životě vůbec nefungují tvoje akademické úvahy, co k čemu vede. Podívej - sex mi prospíval. Alkohol mě taky nepoškodil, ani cigarety. Možná kdybych nepřestal kouřil v těch 34 letech, tak bych následky měl, no ale přestal jsem a následky nemám. Už je to dávno.

Co mě pškodilo? Poškodila mě moje práce.

Kdybych znovu začínal svůj život a byl mladý, tak na rande bych určitě jezdil znovu. A dělal bych to stejně. Tzn. vybíral si ty, s kterými něco budu mít. Tam to jde ošéfovat. Opravdu to jde. Dokonce před schůzkou se toho kluka zeptáš, zda je zdravý. Já jsem trval na tom, aby neměl ani nachlazení, nic. Když jsou ti kluci naprosto zdraví, tak nechytneš nic a já jsem toho důkazem.

Ale bohužel v práci to nešlo ošéfovat. Do školy mi posílali rodiče děcka, protože je neměl kdo doma hlídat. No a když se sešlo více nemocných, tak jako učitel jsem neměl šanci. Zkolilo mě to. To bylo dávno před covidem. Byla to chřipka. A sedlo to na srdce.

Takže mně můj život ukazuje něco jiného, než píšeš. Mně můj život ukazuje, že jsem neměl být nikdy učitelem. Za to trpím. Za svoji naivitu. Za žádné hříchy, ale naopak za nedostatek informací. Kdybych věděl, že učitelé riskují zdraví neustále pobytem mezi nemocnými dětmi, že školství poškozuje nervy učiteli a že je to ještě málo placené, tak bych toto nestudoval.

Buď bych se věnoval elektronice a na to mi stačila SŠ, nebo bych tedy studoval VŠ, ale jiný obor. Třeba ekonomii apod.

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Středa, 01. listopad 2023 @ 09:53:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )

Jo a ještě hory, štíty, skály mě taky nepoškodily. Párkrát jsem uklouzl, nějaké odřeniny a zhmožděniny byly, ale nikdy nic vážného. Takže ani toto bych neomezoval, kdybych stál znovu na prahu dospělého života.

Člověk si to musí sám zrekapitulovat pro sebe, jak mu to vychází.

Kdybych na horách spadl a zůstal třeba vozíčkářem, viděl bych to určitě jinak. Možná bych si říkal, proč jsem tam lezl. Ale nestalo se. Nebo kdybych při sexu chytnul pohl. nemoc, tak bych si řekl, proč jsem na tu schůzku jel. Ale nestalo se.

Mně to ukazuje stále dokola na to školství.

A proč jsem se stal učitelem? Protože to chtěla hlavně matka. Prý budu první studovaný v rodině. Což byla pravda, moji prarodiče, rodiče, tety, strýcové, bratranci všichni buď vyučení nebo max SŠ. Já jsem po gymplu si hledal práci v oboru elektro, co mě bavilo. Ale moje matka mě přesvědčila, že mám jít učit. To mi bylo neuvěřitelných 18 let. A v té době to šlo, že učit mohl i člověk jen s maturitou. Takže jsem hned po gymplu šel učit a děcka ve třídě byla jen o 4 - 5 let mladší než já. :-) Šílené. Pak jsem se dostal na VŠ po dvou letech učitelování. No jako všechno jsem jsem zvládl, našel jsem si svoji garsonku a studoval jsem za svoje. Ale znovu bych toto nedělal.

Takže znovu hory, štíty, skály - ano!

Znovu poznávací schůzky s klukama - ano!

Znovu hraní na svatbách, párty, diskotékách apod. - ano!

Znovu studium VŠ pedaggiky a práce ve školství - ne!

Znovu chodit do církví, sborů, pobožných konferencí - ne!

A vy si to, bobci, udělejte podle sebe, ale nevnucujte mi váš mustr, vaše šablony. Nefungují!

Slovo "hřích" je esoterický blábol. Je to slovo bez reálného obsahu. Je to fejk.

Ano, člověk v životě udělá špatná rozhodnutí. Ale zejména kvůli tomu, že nezná budoucnost a neví, k čemu to povede.

Křišťálovou kouli předpovídající budoucnost nikdo neměl. Ani moje matka. Ona sama mi kdysi řekla, že se bála, abych nedostal AIDS, pokud budu žít sex. životem. Ale nikdy ji nenapadlo, že mě poškodí školství. Kdo to mohl vědět? Ani ji z toho neviním. Myslela to dobře. Chtěla mít vzdělaného syna. Jenže mě to poškodilo. A proč jsem chodil do církví, sborů, za pobožnými cvoky, kteří mě ponižovali? Protože jsem byl naivní idiot. Poškodilo mě nebo ublížilo školství a pobožné spolky. Muzika, skály ani kluci mi nikdy neublížili.

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 02. listopad 2023 @ 05:25:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )

Já mám svoji životní zkušenost - ty máš životní zkušenost odlišnou.

Ty vidíš věci trochu jinak, než je vidím já.

Já se tu s vámi podělil o své vidění světa (žiji svůj život naplno a hodně šťastně, všechno mi dává smysl) - neber to ale v žádném případě jako nějaké vnucování.

Každý svůj krok v životě si stejně určuješ svobodně sám.

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Čtvrtek, 02. listopad 2023 @ 07:03:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )

Každý svůj krok v životě si stejně určuješ svobodně sám.

No kéž by. Bohužel už to neplatí. To platilo v mládí. Třeba do těch Tater už nelezu. Od té doby, co jsem měl tu chřipku a sedla mi na srdce. Trochu je to i věkem, že padesátníci zas tak na štíty nelezou jako třicátníci, ale hlavně mám poškozené zdraví. Kdybych nepracoval ve školství, tak dneska stále lítám víceméně kde chci. To už není možné. Proto lituji, že jsem se sebepoškodil ve školství.

]

Re: Náš Pán je větší, než naše hříchy. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 (Makarios5@seznam.cz) v Neděle, 29. říjen 2023 @ 22:54:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

OKO

Hm tak ten váš nejsvětější biskup má tedy hodně ubohé křesťanství... No vlastně pro něj to i platí - kamarádí se s démony pohanských náboženství:

1 Korintským 10:20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.

Je tedy účastníkem ďáblů. Měl by se opravdu stydět, že je hříšník... Apoštol Petr psal své listy z Říma (Babylona) - 1Pt 5,13

Zjevení Janovo 18:1 Potom pak viděl jsem anděla sstupujícího s nebe, majícího moc velikou, a země osvícena byla od slávy jeho.

2 I zkřikl silně hlasem velikým, řka: Padl, padl Babylon ten veliký, a učiněn jest příbytkem ďáblů, a stráží každého ducha nečistého, a stráží všelikého ptactva nečistého a ohyzdného.

3 Nebo z vína hněvu smilstva jeho pili všickni národové, a králové zemští smilnili s ním, a kupci zemští z zboží rozkoší jeho zbohatli.

4 I slyšel jsem jiný hlas s nebe, řkoucí: Vyjděte z něho, lide můj, abyste se nepřiúčastňovali hříchům jeho a abyste nepřijali z jeho ran.

5 Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho.

6 Dejtež jemu, jakož i on dával vám, a dejte jemu dvénásob podle skutků jeho; v koflík, kterýž naléval vám, nalijte jemu to dvénásob.

7 Jakž se mnoho chlubil a zbujněl byl, tak mnoho dejte jemu muk a pláče. Neboť v srdci svém praví: Sedím královna, a nejsemť vdovou, a pláče neuzřím.

8 Protož v jeden den přijdouť rány jeho, smrt a pláč i hlad, a ohněm spáleno bude; nebo silný jest Pán, kterýž je odsoudí.

9 I plakati ho budou a kvíliti nad ním králové země, kteříž s ním smilnili a svou rozkoš měli, když uzří dým zapálení jeho,

10 Zdaleka stojíce, pro bázeň muk jeho, a řkouce: Běda, běda, veliké město Babylon, to město silné, že jest jedné hodiny přišel odsudek tvůj.

Vidíme, že je plný nečistých démonů, národy a králové s ním smilní a on s nimi (plete se do politiky, dokonce sám je STÁTEM!!! - viděli jste v NZ, že Církev by byla státem?), Je v něm však jedna část a to je pravý Boží lid a ten má vyjít. Aby nepřijal jeho ran. Bude spálen ohněm v jednom dni (dle mého názoru jde o atomový výbuch nad Římem). Sedí opravdu jako královna (papež je jedním z králů země) vdova není, smrt a vzkříšení Krista je pro ní nic. Nepotřebuje ho. Netuší, že ji čeká pláč. Není to nějaká hrstka bludařů, ale světem uznávaná obrovská množina lidí (VELIKÝ a SILNÝ Babylon) s miliardou následovníků.

Ne jako Filadelfia, jenž měla nevelikou moc (světskou) i počet, za to velikou "dynamis", Boží moc a chválu od Boha. Svatých a věrných je vždy jen malý ostatek, svatý ostatek. Gedeonových 300 vybraných mužů tvořilo 1% z 30 000 tam přítomných bojovníků.

Zjevení Janovo 17:1 I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Pojď, ukážiť odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,

2 S kteroužto smilnili králové země a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země.

3 I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a měla sedm hlav a deset rohů.

4 Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.

5 A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Mátě smilstva a ohavností země.

6 A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.

Popis Nevěstky opět začíná smilstvem s králi země. Vínem jejího smilstva (učení) se zpily všechny národy - ŘKC je rozšířena ve všech národech). Sedí a jede na šelmě (antikristu). Oděna šarlatem a brunátným rouchem - přesně barvy ŘKC kléru. Na rozdíl od chudé prvotní Církve je ozdobena zlatem, drahokamy a perlami. Její bůh je MAMON - bohatství a politická moc. Nelze sloužit Bohu i mamonu.

Pije z poháru nečistoty a smilstva, tak jako Jezábel v listu do Thiatiry, který symbolizuje stav ŘKC+Pravoslaví. Jezábel v této církvi svádí Pánovy otroky ke smilstvu a modlářství.

V neposlední řadě je opilá krví svatých mučedníků, které v průběhu dějin zavraždila. Kdyby dnes apoštolé viděli, kam až to ŘKC dotáhla, velice by se divili, tak jako apoštol Jan v jeho vidění.

Kdo není Pánův lid z tohoto Velkého Babylona nikdy nevyjde. Jeho lid je však vyzván - vyjděte!!!