Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Alexej.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16656, komentáře < 7 dní: 341, komentářů celkem: 430044, adminů: 60, uživatelů: 5253  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 582 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

rosmano
gregorios777
ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116778320
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Svoboda křesťana.
Vloženo Čtvrtek, 09. listopad 2023 @ 09:44:26 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal oko

Co je to lidská svoboda, jak jí rozumět a čím se snad liší od svobody chápané v křesťanství?


Už mnohokrát jsme tu v diskusi s Cizincem narazili na paradox svobody:
Člověk si sám svobodně zvolí hřích, nebo proti hříchu zvolí opačné dobro - sám  si volí mezi rozhodnutím zhřešit či nezhřešit (říkám já).
A k čemu je ti, Stando, taková svoboda dobrá? Já nemám svobodu zhřešit (tvrdí Cizinec).

Jak tomuto tedy rozumět?
Cizinec podle jeho slov nemá svobodu zhřešit a přesto občas zhřeší?
Evidentně tady naše porozumění ztroskotává na odlišně pochopeném významu slov.

Hřích bere člověku jeho svobodu a uvádí ho do otroctví hříchu.
Nasazuje člověku okovy. To je pravda. Přesto i tomu největšímu hříšníku je Bohem stále nabízen dar svobody skrze pokání. Bůh říká: padni na kolena, zřekni se hříchu a já ti rozbiju tvé okovy.

Naše svoboda je darovaná Bohem, není to osoba "stvořitelská", jakou má Bůh. Je v tom naprostý rozdíl. My nemáme svobodu tvořit nové odlišné světy - naši svobodu jsme dostali proto, abychom mohli milovat v tomto našem stvořeném světe. Milovat jde jenom ve svobodě. I Boha lze milovat jen se svobodným srdcem.

Svoboda křesťana je vždycky neoddělitelně spojena s odpovědností a láskou.
Sama Volnost v rozhodování není ještě pravou křesťanskou svobodou.
Volnost bez lásky a bez odpovědnosti je zvůlí.

Svoboda člověka nezhřešit je  neoddělitelně spojena se stejnou svobodou člověka rozhodnout se zhřešit. Zbavit hříchem lidskou svobodu lásky a odpovědnosti.

Proč je tomu tak?
Abychom mohli milovat Boha a bližní. Milovat jde jenom v této svobodě.
Není to ale o prostém rozhodování zda zhřešit či nezhřešit - padesát na padesát!

Abychom tomuto porozuměli, vraťme se do doby ráje.
Bůh říká člověku: "Všechny stromy v zahradě - to nepřeberné množství různých stromů - je ti k dispozici".  A ty ukaž, co všechno s nimi dokážeš udělat. Dal jsem ti rozum, nápady, tvůrčí schopnosti. Dokaž, aby zítra byl svět v něčem ještě o maličko lepším, krásnějším, užitečnějším pro jeho obyvatele.   
Tímto dává člověku podíl na Božím stvořitelském díle.

"Jenom jeden jediný strom ze všech těchto stromů v zhradě je ti zakázán" - strom poznání dobrého a zlého. Zakázán z prostého důvodu - když z něho budeš jíst, zemřeš. Zákaz tohoto stromu není tedy z nějaké libovůle  nápadu Boha, ale je ryze účelový, aby ochránil člověka.

Poznání zlého v tom ryze biblickém smyslu není o poznání rozumovém, intelektuálním, ale o hluboké vnitřní zkušenosti člověka se zlem. Zkušenosti, která člověka změní, zdeformuje. Sebere mu svobodu.

Bůh volá Adama - a Adam se schovává. Když je konfrontován s porušením zákazu, ukazuje se už důsledek hříchu - hluboké rozdělení mezi lidmi. Adam neschová Evu za sebe, aby vzal odpovědnost raději sám na sebe a ji chránil - odstoupí, ukáže na Evu: "Ta žena, kterou jsi mi dal, ta za to může!"  A je po lásce!

(Podobně "prstem" ukazuje bratr marnotratného syna, který je pobouřen otcovým odpuštěním - ani svého bratra nenazve jménem: "Hle, tolik let ti sloužím a nikdy jsem nepřestoupil tvůj příkaz, ale nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Když však přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s nevěstkami, zabil jsi mu tučné tele. "

Rozdělení mezi bratry, které otec mírní svým objetím a domluvou ... láskou.

Skutečná svoboda je tedy vždycky neoddělitelně spojena s odpovědností a láskou.
Bůh stvořil člověka - a je tedy za něho odpovědný. Když člověk jako nějaké dítě dělá různé vylomeniny a hřeší, Bůh posílá svého Syna, aby vzal hříchy na sebe. To je odpovědnost, to je láska.

Máme k dispozici mnoho "stromů v zahradě" - miliony různých možností co v životě udělat. Ale máme také odpovědnost a milujeme. 
Takže když mám např. staré rodiče, postarám se o ně v jejich stáří. Neodjedu třeba do Ameriky, aby se o ně postaral stát!
To už není skutečná svoboda, ale zvůle.

"Svoboda křesťana." | Přihlásit/Vytvořit účet | 237 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Svoboda křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Čtvrtek, 09. listopad 2023 @ 10:08:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To, co teď budu psát, není namířeno proti křesťanům. Je to fenomén obecného rázu. Týká se kompletně všech jednotících (unifikujících) ideologií. 


Proti sobě stojí dva typy lidí: Ti první jsou svobodomyslní. Řídí se heslem žít a nechat žít. Jsou opatrní, neradi skočí na lep nějaké ideologii, nemají rádi obecně davovou psychózu, nátlak, manipulace, vytyčování jediných pravd. Často říkají slova jako nevím, neznám. Zejména ve vztahu k původu světa, k tomu, co je dobro a zlo. Tito lidé nechtějí žádného světového vůdce, žádnou jedinou povolenou pravdu. Mají averzi k praktikám totality. Chtějí volnost, opatrné zvažování zákonných norem. Nemají rádi hurá akce, nemají rádi fanatismus. 

Pak tu je druhý typ lidí: Chtějí k něčemu přilnout. Tvrdí, že vědí, co je správné a nesprávné a že to je obsaženo v jejich svaté knize o marxismu nebo nacismu nebo v knize o Jehovovi, Alláhovi, Jošuovi apod. Těch variant je nepřeberné množství. Tito lidi sice mluví o svobodě nebo lásce v jejich bohu nebo nauce, ale ta svoboda znamená nesvobodu. Jejich ideologie vede k totalitě. Chtěli by svět ovládnout jedinou pravdou - tou jejich. Dějiny lidstva ukazují, co nastane, když se dostanou k moci lidi vyznávající nějakou unifikující ideologii jako je judaismus, křesťanství, islám, nacismus, komunismus, progresivismus. 

A teď můj soukromý názor. Co je to skutečná svoboda? Skutečná svoboda je tehdy, když mohu na některé otázky odpovědět zcela klidně slovem NEVÍM

Nevím, jak vznikl vesmír.
Nevím, zda bylo něco předtím. 
Nevím, zda existuje i něco mimo hmotu. 
Nevím, zda když lev skočí na antilopu a žere ji, je to dobro nebo zlo. Asi záleží na pocitu lva nebo té antilopy. 
Nevím, zda má život nějaký smysl. 
Nevím, co bude s touto planetou za tisíc let. 
Nevím, zda.... atd. 


Čím více nevím, tím více jsem svobodný. Ty časy, kdy jsem na tyto otázky věděl odpovědi a papouškoval jsem bibli, svobodou zcela určitě nebyly. To jsem byl jen papoušek nějaké ideologie obsažené v nějaké knize. 



Re: Svoboda křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 09. listopad 2023 @ 14:16:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

Evidentně tady naše porozumění ztroskotává na odlišně pochopeném významu slov.

  Tak, Stando.

  K významu slov a "svobodě" hřešit, co tu léta propaguješ, jsem ti psal články


a


  Pořád platí.



Svoboda křesťana je vždycky neoddělitelně spojena s odpovědností a láskou.
Sama Volnost v rozhodování není ještě pravou křesťanskou svobodou.
Volnost bez lásky a bez odpovědnosti je zvůlí.

  Tak, Stando. Moc hezky napsané. Nebo se tomu taky říká "svévole". A lidem, kteří tak jednají, se neříká "svobodní", ale říká se jim "svévolníci".

  Takže snad už rozumíš, že zvůle či svévole není svoboda? 

  Mohl bys pak porozumět, že zvůle není vůbec potřeba k tomu, aby člověk miloval druhého.


Takže když mám např. staré rodiče, postarám se o ně v jejich stáří. Neodjedu třeba do Ameriky, aby se o ně postaral stát!
To už není skutečná svoboda, ale zvůle.

  A o tom jsem ti psal, když jsi tu neustále propagoval tvou "svobodu" hřešit. Tak už snad trošku obracíš od té propagace hřešení a takové "svobody"?

  Takže snad chápeš, že tohle taky není svoboda. To je dobře. To jsem ti taky psal v tom článku, že takovéhle věci se nenazývají "svoboda", ale spíše "bezcitnost", absence vztahů, špatná výchova. 

  Člověku, který něco takového udělá, se neříká "svobodný", ale říká se mu "bezcitný".



Bůh říká člověku: "Všechny stromy v zahradě - to nepřeberné množství různých stromů - je ti k dispozici".  A ty ukaž, co všechno s nimi dokážeš udělat. Dal jsem ti rozum, nápady, tvůrčí schopnosti. Dokaž, aby zítra byl svět v něčem ještě o maličko lepším, krásnějším, užitečnějším pro jeho obyvatele.   
Tímto dává člověku podíl na Božím stvořitelském díle.

  Tak, přesně, Stando. To jsem ti psal. Tak jsi tomu porozuměl? 

  Všechny stromy v zahradě dal Bůh člověku k dispozici (svoboda) jen jeden ne (zákaz). 

  To je taky poměr v normálním životě normálního člověka - má nepřeberně, nespočitatelně možností, co může dělat - a všechny jsou svoboda člověka, svoboda, kterou člověk dostal od Boha. A pak má některé věci zakázané - nemá v tom svobodu. Ale těch zakázaných věcí je zlomeček, skoro nic v porovnání se svobodou, pokud člověk nedělá zakázané věci, jeho svoboda není nijak omezena. 



  A jen tak mimochodem, Stando

Rozdělení mezi bratry, které otec mírní svým objetím a domluvou ... láskou.

  Jednání toho otce nemělo s láskou nic společného. Tak, jak jednal ten otec, nejedná láska ani náhodou. Spíš tak jedná někdo přepracovaný, co je hodně soběstředný. 

  Nedivil bych se, kdyby při jeho výchově a příšerném zacházení s jeho syny (příšerné k oběma) právě takto vychovaní synové dali toho otce do ústavu a vyrazili rozházet jeho majetek do dalekých krajů.

  Toník



Svoboda křesťana - má soukromá definice (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 09. listopad 2023 @ 17:09:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Svoboda křesťana, jak ji chápu, je svobodou činit Boží vůli neboli žít Božím věčným životem v Kristu, skrze Krista a Kristu, který nám tuto svobodu dává, když Jej přijmeme jako Syna Božího, jako Pravdu, jako náš život, od něhož se ona svoboda odvíjí. S tím samozřejmě přímo souvisí i svoboda od hříchu, vysvobození z moci hříchu.



Re: Svoboda křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Čtvrtek, 09. listopad 2023 @ 21:15:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bohužel problém této diskuse je realita, že mnozí tápou co je svoboda křesťana a vůbec nerozumí co je svobodná vůle člověka a jak s ná zacházet. Pokud zde sluha od Satana sdělí, že nemá svobodu hřešit, pak jen vypovídá o své duchovní demenci a nenapravitelná oko stále bude věřit, že vyrve ze Satanovy náruče zrádce. Každý kdo není náboženský idiot musí souhlasit s tím co jsi napsa: 


Člověk si sám svobodně zvolí hřích, nebo proti hříchu zvolí opačné dobro - sám  si volí mezi rozhodnutím zhřešit či nezhřešit. 


Ale toto je pro náboženského trotla nad jeho rozumové schopnosti a určitě se přihlásí i další. 



Re: Svoboda křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. listopad 2023 @ 17:52:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Stando.

  Snad jsme se shodli na tom, že Když se někdo nepostará o svoje rodiče ve stáří či volnost bez lásky a bez odpovědnosti je zvůle a ne svoboda. To už by tě mohlo trošičku přiblížit k tomu, jak je to s jiným hřešením, než jen s tímhle, jestli je to tvoje hřešení skutečně "svoboda" nebo ne.

  Napíšu ti i svojí zkušenost se svobodou. Mám to naopak, než ty, tak třeba ti to bude k užitku.

  Obecně existují tisíce krásných a dobrých věcí, do kterých se v tuto chvíli můžu pustit, které můžu udělat. Mám nepřeberný les "stromů z ráje", které jen čekají, až se na ně podívám a začnu je využívat. A v tom mám od Boha úplnou svobodu - každý den, každou hodinu si kdykoliv ve svobodě můžu vybrat, co mi Bůh připravit, rozhodnout se. A rozhoduju se. 

  Jestli udělám nějaký web, pomůžu staré paní, postavím terasu, zapojím solární elektrárnu, dojedu za rodiči, dám si k jídlu rajčata, pojedu na výlet, budu si hrát s vnoučaty, ... Tisíce a tisíce věcí co můžu v naprosté svobodě dělat a Bůh z toho má radost. A žehná mi v tom. A je v tom se mnou.

  Ale ne ve všem dobrém mám svobodu. 

  Před nějakými více jak třiceti lety jsem uzavřel manželství - nejsem tedy v této věci svobodný člověk, jsem člověk ženatý, mám rodinu. Nemám tedy svobodu, jestli budu nebo nebudu milovat svoje blízké, když jsem se k tomu zavázal smlouvou. To mi vůbec nevadí - to, že v tom nemám svobodu a zavázal jsem s smlouvou mi nijak nebrání, abych je miloval a staral se o ně. 

  Před nějakými skoro třiceti lety jsem podepsal pracovní smlouvu v jedné firmě. Nejsem tedy v této věci svobodný, jsem zavázán smlouvou pracovat v té firmě. Ale to mi vůbec nevadí, pracuju tam rád. A když tam umřu, budu taky rád. Jestli mně tam nechají. To, že nemám svobodu a jsem vázaný pracovní smlouvou mi nijak nebrání, abych dobře pracoval. 


  Někdy je to tak, že z těch tisíce a tisíce věcí mi Bůh řekne, co mám konkrétně udělat. Řekne mi to jasně, narovinu. Dá mi čas, abych se na to připravil. To pro mně není problém, musím říci, že to mijuju úplně nejvíc. Je to pro mne čest, když mám takhle něco udělat. A jsem za to moc rád, když mi Bůh takhle něco svěří, je úplně jedno co. 

  Ohledně svobody je pro mne taková situace mnohem jednodušší - nemusím si vybírat z tisíců a tisíců dobrých věcí a můžu udělat tu jednu, která je od Boha. To je mnohem lepší, je v tom ještě o pořádný kus větší jistota, radost, potěšení.


  Rozhodovat se mi totiž moc v životě nešlo. Musel jsem se to učit. Psal jsem ti tu o tom, i popisoval zázemí. I dodnes pro mne není rozhodování úplně to, co dělám nějak extra rád, zvlášť když jde o odpovědnost za můj život a životy lidí okolo.... Byl bych radši, kdyby mi Bůh nalajnoval v úplně všem, co bych měl dělat. No, ... a to on ne. Dá mi svobodu a čeká, jak se rozhodnu... A dělám to, naučil jsem se to. 


  Tvoje hřešení a hříchy a hříšníky a co pořád propaguješ ke svobodě ani k rozhodování nepotřebuju a nikdy jsem nepotřeboval. To mám pořád stejné.

  Toník

  



Re: Svoboda křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 23. listopad 2023 @ 22:59:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Samozřejmě člověk má svobodu v tom jestli hřeší anebo ne. 




Re: Svoboda křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 27. listopad 2023 @ 07:42:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Stando.

  Zkusím ti trochu popsat, jak to vypadá v takové rodině, jak je to s rodiči a dětmi, s vůlí a jejím poznáním, ...

  Je třeba týden před rodinou, a rodiče chtějí zajet s dětmi za prarodiči na návštěvu. Udělají rozhodnutí, že o víkendu pojedou za dědou a babičkou. To rozhodnutí je svoboda - mohli by klidně udělat něco docela jiného, třeba jít na houby, vyrazit na hory, ...

  Když padne takové rozhodnutí, tak táta nebo máma řekne dětem: 'Kluci, o víkendu pojedeme za babičkou a za dědou' (nebo na houby, na hory). Normálně jim to rodiče řeknou. U nás třeba táta. 'Dáme si oběd po cestě, zastavíme se na xxx, pak budeme do večera u dědy a babičky, přijedeme večer'

  Když přijde víkend, dítě se probudí a ví, že se jede za dědou a babičkou. Nepotřebuje u toho sebejistotu, ani žádnou jinou hloupost. V klidu se nasnídá, něco spolu nebo sami dělají a v poledne se pak vyrazí na oběd a za dědou a babičkou.


  A teď si představ, kdyby to bylo tak, že by rodiče dětem neřekli, co bude o víkendu. Že by měli nějaký plán a neřekli to. Dítě by se v sobotu ráno probudilo a nevědělo by co by. vlastní snahou by si rozpoznávalo, co asi tak rodiče dnes chtějí. K tomu je pak potřeba ta sebejistota a ohlupování, aby dítě vědělo, co rodiče asi tak chtějí. A mohlo by to být i tak, že rodiče se probudí a sami nevědí, co chtějí a co bude...

  A to je pak problém. Pro všechny. A já asi rozumím, o jakém problému to píšeš, od začátku. Jen jsem se ujišťoval, že ti rozumím správně.



  Nebo když je potřeba udělat nějaká práce. Například udělat okno - podepřít nosné konstrukce, vyříznout a vybourat díru ve zdi, začistit, udělat nosníky, začistit fasádu a omítku, natáhnout lepidlo, perlinku, zaštukovat, vybílit.

  Tak se dítěti řekne - 'zítra vybouráme tu díru, budeš pracovat se mnou'. To je na dítě moc. Nemá k věci žádnou sebejistotu. Jedinou díru, kterou kdy v životě bouralo, byla v Minecraftu diamantovým krumpáčem. Tak má spoustu otázek, na které otec odpovídá. A je to tak normální. Sebejistotu dítě nepotřebuje, spoustu věcí, které dělá, dělá úplně prvně. Nikdy je nedělalo. Sebejistota nula.

  Je normální, když řekne: 'Tohle nikdy nezvládnu' z čehož se pozná, že má sebejistotu tak nula. Nepomůže mu ani to, že by se ohlupovalo, jak to popisuješ ty ze svého světa. Jediné, co pomůže a je normální, že se táty zeptá: 'Jak se to dělá? co mám udělat?'

  A táta řekne: 'Já vezmu velkou fričku a vyříznu díru do zdi. Ty si vezmeš kalač a tu zeď vybouráš'. Dítě neví, co je kalač, tak se zeptá. Táta mu to ukáže.  A táta jde a vyřízne díru do zdi. A dítě vidí, že to táta udělal, všude plno prachu, ale ve zdi čistý řez. A táta vezme kalač a bouchá do zdi. Kus vezme sbíječkou. A dítě vidí, jak se to dělá. Vezme kalač a buší do zdi. Zeď padá, díra se zvětšuje, ... Za dvě hodiny je díra hotová, začišťuje se, ...

  A stejné je to s polystyrenem, pěnou, perlinkou, lepidlem, štukem, hladítkem, pistolí, ... Komunikace, praktická ukázka, společná práce, znovu a znovu, pořád to stejné.




  Není u toho potřeba ani sebejistota, ani neomylnost, ani ohlupování, ani popletení náboženstvím, ani si něco namlouvat, ani nic z toho, co popisuješ ty dokola z toho vašeho světa. 


  Takové hlouposti nebo zlé věci jsou tam, kde spolu rodiče a děti pořádně nekomunikují, kde rodiče pořádně neřeknou, co je potřeba, možná to ani nevědí, co by chtěli, kde děti nevědí, co mají dělat, žijí v nejistotě, deprivaci. 

  Tam by měli zasáhnout přátelé, blízcí, a rodičům pomoci. A když ani ti ne, tak sociálka.

  Pokud je ale takový "bůh" a ještě lidem dovoluje hřešit a hřešení jim schvaluje, tak tam ani sociálka nepomůže. 

  Tam je potřeba vzít toho "boha" a vyhodit ho do popelnice spolu se všemi svatými obrázky.

  A jít za Bohem, který se o své děti stará.  Hezky to popisuje v té dobré zprávě Jeremijáš.



  Toník





Re: Svoboda křesťana. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 30. listopad 2023 @ 16:23:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Stando.

  Zkusím vzít jednu věc po druhé, popořadě, k tématu. K tomu, co jsi psal. 

  Nejdříve co svoboda není - zda bychom se shodli.

Takže když mám např. staré rodiče, postarám se o ně v jejich stáří. Neodjedu třeba do Ameriky, aby se o ně postaral stát!
To už není skutečná svoboda, ale zvůle.

  To jsi napsal hezky. V tom se s tebou shodnu. To není skutečná svoboda. 

  Myslel jsi vážně, že taková věc není svoboda, ale že to je zvůle?
  
  Pokud ano tak dotaz: Rozuměl bys tomu, že jakákoliv jiná věc podobného charakteru není skutečná svoboda, ale zvůle?

  Toník



Stránka vygenerována za: 1.42 sekundy