U učitelů to beru jako ponižování. Vymysleli to proto, že většina učitelů jsou ženy. Ženám ani s VŠ vzděláním nevadí nabírat polívku a hlídat, kolik snědí. No mně toto přišlo na práci učitele to nejhorší. Rozlívat polívku děckám v jídelně a hlídat, kolik kdo sní. To mi přijde pod úroveň. Proč to mají dělat lidi s IQ 120, VŠ vzděláním? Proč k tomu nutit muže? Je odrazující. Řekni mladému klukovi, ať si vybere dělat doktora, právníka nebo učitele s tím, že jako učitel bude dělat tyto pomocné a hlídací úkony. Tím oni chlapy do školství nenaberou. To není atraktivní pro chlapa. Méně peněz než jako doktor nebo právník a ještě bude ponižován tím, že bude dělat něco jako chůvu nebo matku. A ještě starší, zasloužilé učitelky mu budou říkat, že má nalívat děckám té polívky více nebo méně. Protože ony v tom mají praxi. Jako kvůli tomu jsem VŠ nestudoval. Proto se nedivím, že na Západě toto není povinnost učitele. A já nevím, kolik mám přesně nalít tomu děcku tak, aby nějaké učitelce to přišlo vhod. Jako mladý kantor jsem tím byl rozhozen, demotivován. Když jsem ve třídě a předávám vzdělávací ibsah, tak vím, co mám učit a můžu si to obhájit. Ale kolik polívky musí sníst Věruška a kolik Mireček -  s tím ať jdou do háje. 

Stravování nemá souvislost s výchovně vzdělávacími cíli školy. Stravování je biologická potřeba. Stejně jako kakání, spánek, atd. To fakt nemá řešit učitel. Učitel má učit. A budovat vztahy ve třídě. Ne rozlívat děckám polívku do rendlíků. To může dělat kuchařka, uklízečka nebo nějaká asistentka nebo jiný pomocný personál. 

Za další - ten kravál ve školní jídelně. Mě jídla ve školách chutnala, nejsme vybíravý, ale jíst to tolik roků v tom kraválu - strašné. Pokud jsem jenom mohl, tak jsem se najedl o volné hodině. Ideálně když jsem měl 4. nebo 5. vyuč, hodinu volno a šel jsem do jídelny, když tam nebyla děcka. to byla pohoda. 

No já už mám alergii na dětský křik, randál. O prázdninách, když se chci koupat, nejedu na koupaliště, kde jsou děcka, ale někde na přehradu, kde nejsou děcka. 

Co se týká inkluze, tak tu naši politici zavedli, aby se zalíbili Bruselu. Nikdo to po nich explicitně nechtěl. Politici jsou bezmozci, korouhve, prodejné děvy. To samé dělalí za bývalého režimu vůči Sovětskému svazu. Poláci, Ma´daři nelezli do zadku Moskvě jako my. Poláci, Maďaři nelezou do zadku Bruselu jako my. Většina problémů Česka včetně inflace, stagnace, odlivu kapitálu a odlivu dividend je výsledkem servility českých politiků, nulové národní hrdosti, lokajství. Proto se necítím být Čech. Slovo Čech je pro mě synonymem pro zrádce, zbabělce, moulu. 

Kapitalisti postavili cyklostezky, akvaparky, sexshopy a nevěstince. 

Z toho vyplývá, že kapitalisti se chtějí více bavit. 

Ideální by bylo, kdyby se po 20 letech vždycky prostřídali a postavili si to svoje, podle svých priorit...

Měl jsem na mysli právě to "leccos". ;-) 

Paradoxní je, že v rámci systému to máme na státních  školách dlouhodobě nastaveno tak, že například dospívající mladí lidé se na základní a střední škole se učí jen velmi málo se o sebe postarat v rámci přípravy na 18 let a dospělost (což by naopak mělo patřit k základnímu praktickému vzdělávání právě ve věku zhruba 12-18 let),  ale naopak si navykají na "automatickou služebnost" uklízeček a kuchařek , které jsou i v naší škole  zpravidla v předdůchodovém či důchodovém věku a mladým lidem vaří, uklízí po nich apod. (bez úcty mladých k jejich dřině - ad špinavé třídy a lavice plné odpadků po vyučování, problematické přezouvání, neúcta k jídlu - kdy zhruba polovina vší předchozí lidské práce a peněz kolem výroby a zpracování potravin se vyhazuje nebo zkrmuje dobytkem apod. - znám z dozorů v jídelnách)... Jen k zamyšlení - neekonomické i nevýchovné dopady systému , kdy po naší mládeži uklízí důchodkyně a vaří jí levné pracovní síly apod... a mládež se uklizečkám ještě směje, pokud je napomenou za nepřezouvání - nebo mládež často kritizuje a vyhazuje zdravá a chutná jídla a to bohužel včetně kritiky s  rodiči (kteří své děti neučí vděčnosti či k  dovednosti uvařit si doma lépe, ale kritizování kuchařek podporují)...

Souhlasím s tím, že vzdělávání by mělo být kratší a efektivnější a mladí lidé aby nastupovali  do zaměstnání po vyučení nebo po SŠ kolem 18-ti let, po VŠ kolem 23-25 let (což by bylo mnohem vhodnější, než aby pak pracovali místo do 65 až třeba do 70). Souvisí s tím i pokud možno nepovolovat ve velké míře odklady školní docházky kvůli drobnostem (třeba výslovnosti, která je věc vývoje a logopedie) - ale je třeba naopak vytvořit v 1. třídě sociální podmínky a učivo v takové míře a tempu, aby se do něj zvládli po 6. roce zapojit i méně zralí jedinci - a postupně během první třídy dozráli - jak to ostatně bylo i dříve - nikoliv škola zbytečně až od 7-8 let, jak toho býváme stále více svědkem a systém je vůči tomu bezmocný. Ani na SŠ není ideál mít dospělé jedince již během  1.-2. ročníku (tam naopak spíše úspěšně dostudují i ti problematičtější,  pokud jsou ještě tvární a nezletilí  - tj. ideálně ve věku 14-18 SŠ, nikoliv 17-21 - z více důvodů).

Jaká tahle doba? Kapitalismus? Nebo popřevratová doba? Ta už tu je pěkně dlouho. Vždyť to se za chvíli vyrovná v délce trvání. Socialismus jsme budovali 41 let (1948 - 1989), kapitalismus budujeme 34 let (1989 - 2023). Takže to máme 41 let versus 34 let. To už není velký rozdíl. Ještě pár let a bude to fifty fifty. 

Co se týká názorů na socialismus od mladých, to jsou legrační fráze. Mně píšou mladí, že prý kdysi jsme žili v bídě, posílali nás do gulagů. Ano přímo to slovo mi píšou. Asi se to učili ve škole nebo to četli na seznamu a dalších "chytrých" webech. O době před rokem 1989 poučují současné mladé čtenáře novináři, kterým je 25, 30 a kteří to taky nezažili. A tak vznikají nové legendy. Já jsem svědkem, jak v přímém přenosu vznikají legendy. Půjdu na sraz spolužáků z gymplu, abych se od nich ujistil, zda to vidí taky tak. 

Říkal jsem mladým, že jsme se měli dobře, konkrétně moje rodina. A že do gulagů nás neposílali. Mě nebyli schopni ani vyhodit z gymplu, jak byli měkcí a slabí. Když jsem nechodil na 1. máje, VŘSR, ruské filmy, tak jsem měl akorát neomluvené hodiny a důtku ředitele školy. To byla jediná sankce proti mně za celý můj život. Dost slabé. Na to, že jsem si říkal, co jsem chtěl. To dneska je to horší. Pozor na to. 80. léta si pamatuji jako druhou nejlepší dekádu svého života. Nejlepší pro mě zůstanou devadesátky. 80. tky druhá nejlepší doba. Samé diskotéky, sport, fotbal, motorky, furt jsme lítali venku a něco dělali. Pocit naprosté svobody. Nesvoboda byla akorát na té škole. Ale v jak které hodině. Měli jsme češtinářku chytrou, ta četla moje slohovky, i když byly už tehdy plné ironie, sarkasmu, jízlivosti vůči tehdejšímu režimu. No a jiný češtinář mě za totéž pronásledoval. Takže to je vždycky o lidech. Víc než na režimu záleží na konkrétních lidech a konkrétní škole, konkrétním regionu. 

  A tak to máte v tom vašem ideologickém dělení úplně naopak, než naprostá většina českého školství.

  České školství je totiž totálně pohlcené socializmem, téměř na 100% českého školství je čiročirý socialismus, až na světlé výjimky. Téměř veškeré školství - to, co je popsané v článku, ty stávky, všechno, to je čiročirý socialismus. 

  Funguje to tak, že se lidem násilím seberou peníze, v tomto případě 264 miliard korun, a ty jdou na školství. Ty peníze se násilím seberou těm, co chtějí platit školství i těm, co nechtějí, vyrobí se rozpočet a z toho se pak platí školství. 

  Celý obor pak vedou politici, lidé dosazení stranou. 

  Říká se tomu běžně socialismus. 100% socialismus. 

  Kapitalismu je v tomhle českém školství nulovatá nula. Není tam nikde.

  A to skoro nikdo nechce zrušit - ani ti rodiče, co to podporují, ani učitelé, ani kuchařky, ani školníci, socialismus jim vyhovuje. Chtěli by jen ještě více sosat peníze. Zvětšit ten rozpočet, který se násilím vybírá od lidí, od těch, co chtějí, i od těch, co nechtějí.

  V praxi jsem viděl asi dva druhy - jeden druh pro bohaté, jeden pro nadšence. 

  Bohatí či šťastlivci, co dostanou dobrovolná stipendia, mají svoje svobodné školství, kde jsou kvalitní učitelé, většinou muži, vzdělaní, znalí několika jazyků a oborů, mají za sebou praxi, a obrovské zkušenosti. 

  Do toho školství šli učit buď proto, že jim to školství nabídlo ještě více, než měli v praxi, nebo z ehthusiasmu, že chtějí předávat znalosti. Tyhle školy se platí dvěma způsoby - zajedno bohatými donory, kteří dobrovolně založí kvalitní  školu za peníze, které si vydělali, nebo ze školného, které bývá ve váši řádově 400 000 Kč ročně. Nebo kombinací.

  Z toho školství nastupují lidé na Oxford a Yale. A to školství netrpí věcmi uvedenými v článku a nemusí stávkovat, řešit nesmyslné problémy, které - zákonitě - řeší socializmus, ať už ve školství, nebo kdekoliv jinde.

  

  Pak je druhý druh školství - jsou nadšenci, obyčejní lidé, co si založí vlastní školu z enthusiasmu, ze starosti o své děti, aby nebyly jejich děti vystaveny tomu šílenství socialistického školství, popsanému v článku. Dají dohromady nějaké svoje vlastní prostředky, pronajmou si prostory, sami učí nebo najímají podobné nadšence, jako jsou sami, hledají sponzory. U nás ve městě je jedna taková škola, má 5 tříd, ve třídě asi 10-15 žáků. Tedy zhruba 5% dětí ve městě a okolí je ve svobodném školství. 95% je socialismus.

  Školné mají malinké, asi 50 000 Kč ročně, aby ho v pohodě ufinancovali obyčejní pracující lidé. Což pak ale způsobuje poměrně silné podfinancování celé školy, taková škola trpí tedy dost v oblasti financí podobnými neduhy, jako školství socialistické, ale dohání to právě nadšenectvím, enthusiasmem, dobrovolnickou prací. Třeba tatínci se na konci prázdnin seberou a dělají školníky - přidělávají nástěnky, opravují žaluzie, řežou dřevo, ... 

  Ve škole učí hlavně učitelky, nejsou tak odborné, nemají tolik zkušeností, o to více dohání práci nadšením. A jde jim to celkem dobře.

  Větší školné nejde - protože socialistické školství sebere násilním těm tatínkům a mamínkám každému asi 60 000 Kč ročně, to je dohromady 120 000 Kč, aniž by z toho měli nějaký užitek a viděli z toho jedinou korunu. A dobrovolně platí 50 000 Kč školného ve své soukromé škole...

  Řešení by samozřejmě bylo, kdyby stát násilím těm rodičům nesebral 120 000 Kč ročně a oni mohli dát tyhle peníze jako školné nějaké škole. Za to by se jakákoliv základní škola úplně v klidu ufinancovala. Kdyby se k tomu přidalo ještě 50 000 školného, byla y ta škola docela bohatá.

  Jenže to v české společnosti skoro nikdo nechce. Průzkumy průběžně uvádí že nějakých 70-80% lidí chce socialismus, a to i ve školství, nestojí o svobodu. Svobodu chce nějakých 20-30%m lidí. A to je málo. 

  A že hyň máme tu demokracíju, tak bude školství v ČR za dané konstelace i nadále téměř 100% socialistické. Jen si vystávkují větší rozpočet, takže rodičům se sebere místo 120 000 Kč ročně třeba 130 000Kč ročně, politické strany ve vládě budou mít více peněz a bude zase o kus těžší to celé zastavit.

  Toník

  A pak volby - volit lidi, co s tím chtějí něco udělat. Zaměřené spíše na svobodu a odpovědnost, než na povinnost a neodpovědnost.

  No a křesťani pak mnohem víc - dělat to, co Ježíš. Přinášet záchranu tam, kde je potřeba. U nás třeba do rodin ve vyloučených lokalitách. Pozvednout lidi, co jsou na tom nejhůř a potřebují pomoci - jako to dělal Ježíš.

  Toník