Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Apolena.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 16976, komentáře < 7 dní: 170, komentářů celkem: 447677, adminů: 60, uživatelů: 5287  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 124 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
125252539
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Mitsraimské slavnosti
Vloženo Neděle, 22. prosinec 2024 @ 21:26:48 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Noé měl 3 syny, Šéma, Chama a Jaféta. Cham měl syny Mitsraim, Kúš, Put a Khanán.

Potomci Mitsraim se dostali na Západ a žili v zemi známé jako Egypt. Ze země, která byla v hebrejštině označována Mitsraim, byly děti Jizraele vyvedeny do země potomků Khanána.
Mitsraimské tradice se přenesly do Babylónské říše a pozdějších národů.


Mezi nimi i zimní slavnosti plodnosti při zimním slunovratu (v těch kulturách byly významné sluneční doby, slunovraty a rovnodennosti, jako určující pro jednotlivé kroky zemědělství a celou společnost, a Slunce se uctívalo jako nejvyšší bytost).
Později se mezi lidmi zavedla pověra, že v době slunovratu se narodil prorokovaný Ha Mašiach (Ten, který měl přijít a očistit lidi od hříchu, vyvést je na svobodu a uzdravit je od zla, jehož království má být věčné),
a dodržování těchto tradic se začalo spojovat s jeho údajným narozením.
V češtině se k tomu zavedl pojem Vánoce jako oblíbená náboženská tradice, včetně pradávných pohanských symbolů věnců, ryb, stromků a dávání dárků. Dneska je to jeden ze svátků konzumu a z neznámých důvodů se toho drží i ateisté...

Elohim s vámi!

"Mitsraimské slavnosti" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Mitsraimské slavnosti (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pondělí, 23. prosinec 2024 @ 16:06:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Trošku úsměvného přepisování při snaze zachovávat anglický přepis hebrejštiny a jiné (po)chybovosti :-) Jako na obsah to nemá sice vliv, ale vypadá to fakt dost komicky.


Šém vs. Šem
Jafét vs. Jefet
Mitsraim vs. Micrajim
Kúš vs. Kuš
Khanán vs. Kenaán
Jizrael vs. Jisrael
Ha Mašiach vs. hamašiach (a když by kapitálky pak Hamašiach či haMašiach)


Ale jinak k obsahu ... prastaré národy prostě měly své slavnosti spojené s uctíváním jejich božstev.
Ale hloupost je už tvrdit, že micrijský kult je k nim přinesl. Jj časem se u křesťanů propojily do křesťanského obsahu, ale např. božstvo jako Perun fakt nebylo převzato z Micrajim (Egypta).


Ateisté .... :-) Nu, voni tu jsou z zemí držících již křesťanské tradice jako národní, tradice národa. Takže jsou to prostě ateističtí (např. čeští) křesťané, nevěří sice řekněme v náboženský obsah těch tradic, ale minimálně je částečně zachovávají. A mimochodem, vony ty vánoce byly svátkem konzumu vždy a to i ty svátky těch kultur před křesťanstvím. A my Židé své svátky také slavíme konzumně a tváříme se při tom radostně a vesele a ne útrpně, že.


Článek považuji jen za takový ten průjem nesnášenlivého vůči druhým. Ale víte co, jsou to jednou holt národní tradice a svým způsobem nadnárodně nežidovské tradice (hold tomu :-) Tak se tu nepruďte proto :-)

 





Stránka vygenerována za: 0.10 sekundy