Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Věra.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 9, článků celkem: 16833, komentáře < 7 dní: 475, komentářů celkem: 441912, adminů: 60, uživatelů: 5267  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 313 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

oko
magdalena07
Frantisek100

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
120946603
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Křest duchem svatým?
Vloženo Pondělí, 30. říjen 2006 @ 16:07:56 CET Vložil: Bolek

Sebeobrana poslal Nepřihlášený

DOSTÁVAJÍ DNES KŘESŤANÉ KŘEST DUCHEM SVATÝM?   "Byli jste pokřtěni Duchen svatým?" To je otázka, kterou velmi často kladou upřímní lidé, kteří touží po spasení. Mnozí nemají jasno, co křest Duchem svatý mopravdu je. Měli bychom se dnes pro něj modlit? Jak víme, že jsme jej obdrželi? Jaké budou jeho efekty v každodenním životě? Nejvíce matoucí skutečností je, že ti, kdo říkají, že jej již obdrželi, se neprojevují jako ti, kteří jej obdrželi v dobách Nového zákona. I. DOSTÁVAJÍ DNES LIDÉ SVATÝ KŘEST NEBO ZÁZRAČNÉ DARY? A. Jestliže ano, neposlouchají instrukce Ducha svatého! 1. Tím, že odmítají provádět některé z těchto věcí: a. Marek 16,16-18 je oblíbenou pasáží těch, kteří dnes tvrdí, že mají zázračnou míru. Ale tyto verše praví, že by měli i. vyhánět démony ii. brát do ruky smrtící hady a iii. nemělo by jim ublížit pití jedu. b. Jestliže mohou dělat některé věci, proč odmítají ostatní? 2. Rozporem s učením: a. Lidé rozdílných věrouk prohlašují, že mají zázračnou míru Ducha (mormoni, katolíci, babtisté, letniční církve atd.). b. Jestliže jsou všichni vedeni Duchem, měli by říkat tutéž pravdu a nebýt rozděleni (1 Korintským 1,10-13; 12,12-27; Efezským 4,3-7). 3. Používáním jazyků k sebepovznášení: a. 1 Korintským 14,22 říká, že jazyky byly "za div....nevěřícím."3 b. Jazyky nebyly nikdy popsány jako znamení dokazující, že je někdo spasen, ale byly dány za účelem učení nespasených (Skutky 2,4-6 a 8 a 11). 4. Mluvením jazyky bez vykladače: a. 1 Korintským 14,27-28 předkládá jasné instrukce, že člověk má mlčet, jestliže není přítomen žádný vykladač. A když byl vykladač přítomen, měli mluvit pouze tři a měli mluvit jeden po druhém. b. Shromáždění, která jsou charakteristická mluvením jazyky v nesrozumitelném drmolení všech najednou, neposlouchají tyto jasné instrukce! 3viz Kralický překlad

B. Jestliže ano, omezují moc Ducha, když se jim nedaří: 1. Vzpomenout si na VŠECHNO, co Ježíš řekl (Jan 14,26) - (studium by nebylo nutné). 2. Znát VEŠKEROU pravdu (Jan 16,13) - (neexistovaly by knihy s odporujícím si náboženským učením). 3. Křísit mrtvé (Skutky 9,41; 20,10). 4. Oslepit rouhače (Skutky 13,7-11). 5. Zbavit nevěřící veškerých pochyb (Skutky 4,16). (Někteří z těch, kteří tvrdí, že mají zázračnou míru, popírají, že jiní, kteří tvrdí totéž, ji mají také. Uvědomují si, že podvodníci dělají falešná tvrzení. Jak můžeme vědět, kdo ji opravdu má?) II. CO JE KŘEST DUCHA SVATÉHO? A. Křest Duchem svatým byl slíben (Lukáš 24,49; Skutky 1,4-5). 1. Apoštolové jej obdrželi na den letnic (Skutky 1,26-2,4). 2. Kornélius je jediný jiný zaznamenaný případ (Skutky 10,44-48). a. Petrovi to připomenulo "začátek," který byl nejméně o sedm let dříve na den letnic (Skutky 11,15-17). b. Proč by se mu připomenul "podobný dar," který dostali o sedm let dříve, kdyby všichni převrácení obdrželi totéž? B. Křest Duchem svatým byl obdržen přímo z nebe. 1. Žádný člověk nezasahoval ani nepomáhal (Skutky 2,1-4). 2. V obou případech byl spojen s mluvením jazyky (Skutky 10,44-48). C. Křest Duchem svatým sloužil jako Boží svědectví. 1. Potvrdil, že apoštolové byli Božími mluvčími (Skutky 2,14-16; Židům 2,3-40). a. Křest Duchem Svatým udělal stejně mnoho pro Vás a pro mne jako pro Kornélia, protože zavedl, že pohané mohli být spaseni stejně jako Židé. b. Jestliže byl spasen Duchem svatým, proč byla přikazována voda? (1 Petrův 3,20-21; Skutky 10,47-48). D. Křest Duchem svatým pominul do roku 64 n.l. 1. Efezským bylo napsáno k tomuto datu a Efezským 4,5 říká, je "jeden křest." 2. Který křest pominul? Vodou nebo Duchem svatým? a. Jestliže vodou, nemůže jej dnes s Božím souhlasem nikdo provádět! b. Jestliže Duchem svatým, potom ti, kdo dnes říkají, že existuje, jsou falešní! c. Jestliže provádíme oba, máme DVA křty a popíráme Efezským 4,5! III. VODNÍ KŘEST JE PŘIKAZOVÁN VŠEM VĚŘÍCÍM VŠECH GENERACÍ. A. Vodní křest je přikazován (Skutky 10,48; Matouš 28,19; Marek 16,16). 1. Jestliže byl Kornélius spasen křtem Duchem svatým, proč byla přikazován křest vodou (Skutky 10,47-48)? 2. Potřeboval odpuštění hříchů stejně, jako jej potřebovali ti ze dne letnic (Skutky 2,37-38). B. Vodní křest musí být proveden člověkem. 1. Učedníci měli jít učit a potom věřící křtít (Matouš 28,19). 2. Věřící odpověděli uposlechnutím (Skutky 22,16; 2,41). 3. Vodní křest, na rozdíl od křtu Duchem svatým, prováděl člověk (Skutky 8,35-39). C. Křest vodou je skutek víry nezbytný pro spasení (1 Petrův 3,21). 1. Římanům 6,3-4 vysvětluje, proč nás tento křest uvádí do Jeho smrti, při které byla prolita Jeho spásná krev. V tomto okamžiku poslušné víry "i my vstoupili na cestu nového života" (podívejte se na Římanům 6,17-18). 2. Spasení je z víry a ne z dobrých skutků. Ale spásná víra odpoví pokáním se z hříchů (Lukáš 13,3) a vyznáním Krista jako Božího Syna (Římanům 10,9-10). Křest je vrcholným aktem víry, z které se stáváme křesťany, když jsme dáni do "Krista" (Galatským 3,26-27). D. Vodní křest je ten křest, který pokračuje až do konce světa. 1. Efezským 4,5 říká, že je jeden křest. Který má na mysli? 2. Kristus pověřil apoštoly ke křtu, který "přikazovali" a který mohl provádět člověk. Dále slíbil, že s nimi bude až do "skonání tohoto věku" (Matouš 28,19-20). Těmto vlastnostem může odpovídat pouze křest vodou. IV. JAK SE NARODÍME Z VODY A Z DUCHA (Jan 3,5)? A. Jazyk Bible vyžaduje při narození dva prvky. 1. "Z" se v původním textu Jana 3,5 nachází pouze jednou. To ujasňuje, že při tomto novém narození je zahrnut Duch i voda. 2. Proto nemluví o dvou narozeních, fyzickém a duchovním. Dítě se také rodí "s" vodou a ne "z" vody. 3. Ani Pán nemůže mluvit o dvou křtech, Duchem svatým a vodou. Do dnešní doby pokračuje také pouze jeden křest (Efezským 4,5). B. Jediná zmínka o "z vody" v souvislosti se spasením je ve křtu! 1. Pověření Kristem (Matouš 28,19). 2. Jsou příklady (Skutky 8,35-39). 3. Přikazován (Skutky 10,47-48). 4. Přináší spasení (1 Petrův 3,20-21). C. Jsme zrozeni z Ducha, když poslechneme slovo (zjevené Duchem)! 1. Bible mluví o narození se znovu skrze slovo (1 Petrův 1,22-23). a. Není zde žádný rozpor s Janem 3,5; je to rozšíření! b. Člověk je zrozen z Ducha, když se narodí ze slova zjeveného Duchem! i. Duch Svatý je nazýván také "Duch pravdy" (Jan 16,13). ii. Zjevil i potvrdil slovo pravdy (Židům 2,3-4). 2. "Slovo" nás může spasit (Jakub 1,21). a. Jak je to možné? Jen když poslechneme slovo (1 Petrův 1,22). b. Jsme "zplozeni"4 skrze slovo pravdy (Jakub 1,18; 1 Korintským 4,15). i. Početí je nezbytné pro fyzické zrození. Ačkoli skutečně porodí žena, je zapotřebí obou, muže i ženy. ii. Tak se duchovní zrození odehrává přes zplození Duchem prostřednictvím slova pravdy a uposlechnutí ve křtu vodou! D. Nové zrození se odehrává ve křtu vodou (Římanům 6,3-4; "nového života") 1. 1 Korintským 12,13 - "byli jsme (učením jednoho Ducha) jedním Duchem pokřtěni (ponořeni do vody) v jedno tělo (církev) a všichni jsme byli napojeni (získali užitek) týmž Duchem." 2. Efezským 5,26 - Jsme posvěceni a očištěni omývající "vodou (křtem) a slovem (jak bylo zjeveno Duchem svatým)." 4viz Kralický překlad DOSTÁVAJÍ DNES KŘESŤANÉ KŘEST DUCHEM SVATÝM? I. ODPOVĚZTE NA TYTO OTÁZKY: 1. Které "slovo" se Petrovi připomenulo, když Kornélius obdržel Ducha? (Skutky 11,16) _________________________________________________________________ 2. Na co se zeptal, když Kornélius obdržel Ducha? (Skutky 10,47) _________________________________________________________________ 3. Duch svatý přinesl svědectví, že pohané měli být očištěni. Čím? (Skutky 15,8-9) _________________________________________________________________ 4. Vodní křest nás spasí, protože je "závazkem." Čeho? (1 Petrův 3,21) _________________________________________________________________ 5. Ježíš ustanovil křest "ve jménu." Koho a na jak dlouho? (Matouš 28,19-20) _________________________________________________________________ 6. Jak se musí člověk podle Ježíše znovu narodit? (Jan 3,5) _________________________________________________________________ 7. Z čeho jsme podle Petra znovuzrozeni? (1 Petrův 1,22-23) _________________________________________________________________ 8. Kdy povstaneme, abychom šli v "novém životě?" (Římanům 6,3-4) _________________________________________________________________ 9. Jak jsme posvěceni a očištěni? (Efezským 5,26) _________________________________________________________________ 10. Kolik je nyní křtů? (Efezským 4,5) _________________________________________________________________ II. PRAVDA NEBO LEŽ: _____ 1. Duch svatý zjevil slovo pravdy (Jan 16,13). _____ 2. Jsme spaseni Božím slovem (Jakub 1,21). _____ 3. Duch nám nic neříká o vodním křtu (1 Korintským 12,13; Skutky 10,48; 1 Petrův 3,20-21). _____ 4. Vodní křest byl přikázán k "obmytí hříchů" (Skutky 22,16). _____ 5. Jsme zplozeni slovem a zrozeni znovu křtem (Jakub 1,18; Galatským 3,26-27; Římanům 6,3-4).


"Křest duchem svatým?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 5 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Křest duchem svatým? (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Úterý, 31. říjen 2006 @ 08:08:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím si, že pravým autorem tohoto článku je kvalifikovaný teolog, který mě svým perfektním rozborem Písma na dané téma, obohatil a utvrdil v mém názoru i přesvědčení.
Moc rád bych však znal názory jiných. Chtěl bych vědět zda ti co se nechali pokřít v Duchu svatém také dokáží vyhánět démony, brát do ruky smrtící hady a nemělo by jim ublížit pití jedu. Zajímalo by mě také proč došlo u těch, kteří byli pokřtěni v Duchu svatém, k rozdělení, a každá církev zastává a obhajuje svou pravdu a své učení. To přece odporuje Písmu a nemá to logiku. Duch svatý přece nemůže být rozdělený. Ledaže by zde byl nahrazen jiným duchem.



Re: Křest duchem svatým? (Skóre: 1)
Vložil: PETR-DATEL v Úterý, 31. říjen 2006 @ 13:41:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Křest v Duchu svatém. To je otázka?Pokud připustíme ,že "znovuzrození" je branou k "Novému ŽIVOTU" Tak křest Duchem svatým je dalším a "logickým"krokem který musí po znovuzrození následovat.Zda znovuzrození a křest v Duchu s. musí být současně je otázka?Existují i zkušennosti ,že křest Duchem s. přichází i po určitém čase od "znovuzrození".Ke křtu v Duchu s. patří i dar jazyků a jiné dary Ducha s.Netrval bych však na popisu z konce Markova evangelia..Tento konec je ve všech "seriózních"překladech jasně vybaven poznámkou ,že v mnoha starých pramenech tento konec vůbec není nebo je znatelně pokrácen.Proč?Dokonce i EP tuto poznámku pod čarou má..Přesto si myslím ,že toto téma je velice důležité a pro křesťana neodiskutovatelné. Zdravím Petr/datel/ datelfrr@volny.cz



Re: Křest duchem svatým? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 31. říjen 2006 @ 14:11:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ať mi čtenáři GS a obzvláště letniční křesťané odpustí, ale mně je to jedno... Já vůbec na tomhle nestavím, proto se k tomu ani nevyjadřuji a narozdíl od petra-datla to vidím jako nedůležité. Podstatné jsou jiné otázky, jak se znovunarodit, atd...

Jistě, mohl pořádně rozebrat článek - uznávám, že je to fundovaný názor teologa, ale jak říkám - já na tom, zda je křest v Duchu, nebo není - vůbec nestavím. Tuhle otázku přenechám rád letničním teologům...

Bránil bych se jedině tomu bludu, že ten, kdo není pokřtěn v Duchu a nemluví novými jazyky, není znovunarozen - to je blud jako "blázen" - ale v tomto už snad letniční křesťané změnili svůj pohled.

Karels



Křest Duchem svatým vypadá např. takto: (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Úterý, 31. říjen 2006 @ 17:56:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
O přijetí daru Ducha Svatého existuje jedna podrobná písemná zpráva.

Napsal ji Motovilov, kterého vzkříšený Kristus skrze starce Serafíma uzdravil z ochrnutí. Uzdravený pak 8 měsíců strávil na modlitbách v monastýru v ruském Sarově. V té době, jistého čtvrtku, v listopadu 1831 zažil to, co autobiograficky zapsal:
„Byl zamlžený den, země byla přikryta vrstvou sněhu a silně sněžilo. Tehdy ke mně začal promlouvat otec Serafím. Bylo to na náhorní loučce, která hraničila s jeho nejbližší poustevnou u řeky. Poručil mi, abych si sedl na kmen nedávno poraženého stromu a sám si podřepl naproti mně. Pověděl mi:
- Bůh mi zjevil, že jsi již od dětství toužil poznat smysl (cíl) křesťanského života a že jsi tuto otázku často kladl významným duchovním osobám.
- Jistě. Tato otázka mě zajímá od 12 let. Nikdo mi ale nedal uspokojivou odpověď.
- Samozřejmě. Nedostal jsi přesnou odpověď. Radili ti, abys chodil do chrámu, modlil se a snažil se o plnění dobrých skutků. Bláznivým pannám z podobenství, které si nevzaly olej do lamp, bylo řečeno, aby šly k prodavačům a koupily si ho. Avšak, když ho šly koupit, dveře se zavřely a ony se nedostaly na svatební hostinu (viz Mt 25, 1-13). Nedostatek oleje se vysvětluje jako nedostatek dobrých skutků. Myslím si, že takovéto vysvětlení není správné. Ač jsem nehodný, mám odvahu si myslet, že měly nedostatek plnosti Svatého Ducha. Zásadní věcí (cílem) je mít plnost Svatého Ducha – ten věčný nevyčerpatelný poklad a ne konání dobra pro dobro. Proto olej, kterého měly málo, symbolizuje nedostatek plnosti (blahodati) Svatého Ducha. Ta je ovocem všech ctností. Bez Svatého Ducha nebude nikdo spasen. Cožpak nečteme v časoslovu, že každá duše znovuzrozená skrze Svatého Ducha vzrůstá v čistotě, neboť ji osvěcuje tajemství trojjediného Boha? Plnost Svatého Ducha lze získat snáze než množství skutků, konaných z lásky ke Kristu. A to modlitbou, neboť tu máme stále po ruce. Třeba chceš zajít do chrámu, ale poblíž žádný není. Nebo toužíš pomoci chudému, ale buď ti chybí peníze, nebo ho právě nepotkáš. Toužíš mít čisté srdce, ale slabost přirozenosti tě svádí podlehnout pokušení. Musíme Boha prosit tak dlouho, dokud nás nenaplní přetékající plností Svatého Ducha. Nepřestávat dokud Boží Utěšitel nebude s námi a v nás.
- Otče, stále mi vyprávíš o milosti Svatého Ducha jako o cíli křesťanského života. Ale jak si mohu uvědomit, co je tato milost? Dobré skutky jsou viditelné, ale jak je možné vidět Svatého Ducha? Podle čeho poznám, zda ve mně je, nebo není?
Starec mi odpověděl:
- V životech současných křesťanů nehraje víra žádnou zásadní roli. Svou lhostejností se úplně vzdálili od Krista. Proto je jim obsah Písma svatého neznámý. Cizí je jim např. věta: "Adam slyšel kroky Boha, který se za denního vánku procházel po zahradě" (viz Gen 3, 8), nebo verš ze Skutků apoštolských, že Svatý Duch zabránil Pavlovi hlásat Slovo Boží v Asii a nasměroval ho do Makedonie (viz Sk 16, 6-10). Přitom Písmo svaté na mnoha místech upozorňuje na živé projevy našeho Boha. Někteří říkají, že takové texty jsou nepochopitelné. Další přímo popírají, že by vidění (slyšení) Boha tělesnýma očima (ušima) bylo možné. Důvodem tohoto neporozumění je ztráta prvotní křesťanské přímosti, jednoduchosti. S domnělými vědomostmi se topíme v temnotách. Věci pochopitelné těm, kteří nás předešli, jsou pro nás nepochopitelné. Mluvím o chápání živého projevu (zjevení) Boha dnes. O Abrahamovi a Jákobovi je psáno, že viděli Boha. Bůh k nim mluvil a Jákob s Bohem bojoval. Mojžíš s celým lidem kontemplovali Boha zahaleného oblakem. Oblak byl milostí Svatého Ducha, který provázel Izraelce skrz poušť. To nebyl sen, ani extáze, a už vůbec to nebyla chorobná představivost. Ne! Byla to nejpravdivější skutečnost. Když chtěl náš zmrtvýchvstalý Pán Ježíš Kristus dokončit dílo našeho vykoupení, tak na apoštoly seslal ten dech života, který Adam ztratil. Vrátil jim milost Ducha. V den Letnic je obdaroval mocí Svatého Ducha, která je pronikla formou násilného vichru a ohnivých jazyků. Plnost Svatého Ducha v nás volá k Otci: "Abba, Otče!" Připomeň si Mojžíše po rozhovoru s Bohem na hoře Sinaj: lid se na něj bál pohledět, protože jeho tvář zářila a Mojžíš si ji zahaloval závojem, aby tento úkaz ukryl. Také si připomeň, jak se v čase proměnění na hoře Tábor tvář Krista zaskvěla jako slunce. Učedníci padli na tvář a velmi se báli (viz Mt 17, 6). Když se potom zjevil Mojžíš s Eliášem a rozmlouvali s ním, také je zahalilo světlo a potom oblak, aby jas učedníky neoslepil (viz Mk 9, 7). Ve světle se zjevila plnost Svatého Ducha těm, které Bůh chce touto plností obdarovat.
Otázal jsem se:
- Jak poznám, zda ve mně působí plnost Svatého Ducha?
- Příteli Boží, odpověděl otec Serafím, to je velmi jednoduchá věc. Všechno je jednoduché pro ty, kteří vlastní dar Boží moudrosti. Celé neštěstí tkví v tom, že se nestaráme, abychom měli moudrost, která pochází přímo od Boha. Apoštolé věděli, kdy je v nich Svatý Duch přítomen a tehdy směle vyznávali, že jejich dílo je svaté a milé Bohu. Když měli tuto základní jistotu, posílali své dopisy jako takové, které jsou výrazem neochvějné pravdy, potřebné všem věřícím. Vidíš, příteli Boží, jaké je to jednoduché!
Tehdy jsem pověděl:
- Přesto nechápu, jak mít jistotu, že žiji ve Svatém Duchu. Jaký mám důkaz?
Nato starec odpověděl:
- Už jsem ti pověděl, příteli Boží, že je to velmi jednoduché. Popsal jsem ti, jak byli někteří lidé naplněni Svatým Duchem a byli si jisti Jeho přítomností. Co ještě potřebuješ?
- Abych tomu dokonale rozuměl.
Tehdy mě otec Serafím chytil silně za ramena a pověděl:
- Můj příteli, v tuto chvíli jsme oba v moci Svatého Ducha; ty i já. Proč se mi nepodíváš do očí?
- Nemohu se podívat, otče, neboť tvé oči jsou jako blesky a tvoje tvář září jako slunce. To mě oslepuje!
- Neboj se, příteli Boží – i ty záříš, podobně jako já. I ty jsi v tuto chvíli v Duchu svatém jako já. Jinak bys nemohl vidět to, co vidíš.
Sklonil se ke mně a šeptem dodal:
- Děkuj Pánu za jeho nevýslovnou dobrotu. Jistě sis povšiml, že jsem neudělal znamení svatého kříže. Jen jsem v duchu vyslovil: "Pane daruj mi tu milost, abych svýma očima spatřil udělení tvého Ducha těm tvým služebníkům, kterým se chceš ukázat v jase slávy. "Můj příteli, Bůh mě ubohého, hned vyslyšel! Jak mu poděkovat za radost, kterou nám udělal! Jako matka povzbuzuje děti, tak On potěšil naše kající srdce! Příteli můj, proč se na mě nepodíváš? Zvedni oči, neboj se, Pán je s námi!
Podíval jsem se tedy na starce a pronikla mnou hrůza. Představte si něco podobné: tvář člověka, který k vám mluví, v kruhu oslnivých paprsků poledního slunce. Vidíš pohyb jeho rtů, výraz jeho očí, slyšíš jeho hlas, cítíš, že tě objímá, ale nevidíš ani jeho ruce, ani tělo, ani tvář…ztratil jsi pocit vlastního já, vidíš jen oslňující světlo, které se rozlévá daleko okolo tebe a svým jasem rozjasňuje jak sněhovou pokrývku, která zakrývá náhorní loučku, tak i jemné vločky sněhu, kterými jsme oba obsypaní.
- Pověz, co cítíš, ptá se otec Serafím.
- Nějaký neobyčejně dobrý pocit, odpověděl jsem.
- Ale přesně? Jaký pocit?
- Pociťuji velký pokoj duše, takový pokoj, že se nedá opsat žádným slovem.
- Tedy, můj příteli v Bohu, tento pokoj je Kristem slíbený pokoj učedníkům, když pověděl: "Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám" (J 14, 27). Je to ten pokoj, o němž hovoří apoštol, že "převyšuje všeliký rozum" (Flp 4, 7). On nyní zavládl v tvém srdci. Co ještě pociťuješ?
- Něco neobyčejně rozkošné!
- O to se jedná! O tuto rozkoš, z jejíhož potoku, podle žalmisty, Bůh dává pít lidským synům (viz Ž 36, 9). Tato rozkoš působí takovou blaženost, že se srdce utápí. Žádný jazyk ji neumí dokonale popsat. A co ještě pociťuješ?
- Nepochopitelná radost naplňuje moje srdce!
Otec Serafím tehdy pověděl:
- Když Svatý Duch sestupuje a proniká duši svou přítomností, člověk pociťuje nevýslovnou slast. Pán Ježíš o ní učil. Nic na světě ji nedokáže nahradit. Přitom radost, kterou teď prožíváš, je ničím v porovnání s budoucí rozkoší, o které píše svatý Pavel, že "čeho oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, ani na srdce lidské nevstoupilo, to připravil Bůh těm, kteří ho milují." (1 Kor 2, 9) Předchuť radosti jsme právě dostali. Jestliže může duše pociťovat tolik blaženosti již teď, co povědět o slasti připravené v nebi těm, které na Zemi postihlo utrpení! I ty jsi příteli nejednou plakal bolestí…Všímej si té velké radosti, kterou tě v tuto chvíli těší Bůh. Možná ještě něco prožíváš, příteli Boží?
- Ano, nějaké předivné teplo, odpověděl jsem.
- Teplo? Co to, příteli, říkáš? Jsme přece uprostřed lesa a zima vrcholí. Sníh máme pod nohama i na šatech.
- Podobá se to teplu parní lázně.
- A cítíš i stejnou vůni?
- Ó, ne! Nic na světě se nemůže srovnávat s tím, co pociťuji. Je to vůně, které se nic nepodobá.
- Vím to, pověděl starec s úsměvem, neboť prožívám totéž. Otázky jsem ti kladl proto, abych se ubezpečil, co prožíváš. Co říkáš, příteli Boží, je pravda. Žádná vůně této Země se nevyrovná té, kterou teď cítíme. Je to vůně nebeských darů. Říkal jsi mi, že pociťuješ velké teplo, které se nezmenšuje vlivem sněhu, kterým jsme obklopeni. Dokazuje to, že nepochází zvenku, ale z našeho nitra. Je to dar lásky, kterou nás proniká Svatý Duch. To láska Svatého Ducha hřála poustevníky, kteří se neobávali krutostí zimy. Jeho plnost přebývá v našem srdci, v naší duši v souladu s tím, co pověděl Pán: "Království Boží je mezi vámi" (Lu 17, 21). Toto království je plnost Ducha svatého, který v nás přebývá, nás zahřívá, osvěcuje, opájí vůní a těší srdce nevýslovnou radostí. V tuto chvíli patříme k těm, o kterých Kristus pravil, že "neokusí smrti, dokud nespatří království Boží" (Lu 9, 27). Už vidíš, příteli, co to znamená vlastnit plnost Svatého Ducha, jak o tom píše Makarios Velký. Ten napsal, že byl zcela ponořen do vln Svatého Ducha. Přes naši nehodnost jsme dnes byli obdarováni plností Svatého Ducha. Myslím si, příteli Boží, že se na toto téma už nebudeš vyptávat. Což ti nezůstane v paměti dnešní projev Boží dobroty?
- Nevím, otče, zda Bůh v mé paměti uchová tak živou vzpomínku, jako v tuto chvíli, a to pro mou nehodnost.
- Co se mě týká, odpověděl otec, jsem přesvědčen, že Bůh ti pomůže. V opačném případě by tak rychle nevyslyšel prosbu chudáka Serafíma. Toto zjevení ti bylo darováno k tomu, abys ho odevzdal světu a abys posílený Boží láskou mohl sloužit bližním.“
Text uvedeného rozhovoru získal písař S.A.Nilus od vdovy po Motovilovi v Divejevě a dal ho otisknout v Deníku Moskvy toho roku, kdy byl Serafím kanonizován (r.1903). (Staženo z internetu, upraveno zkrácením a volným překladem do češtiny.)
Svatý apoštol Pavel dává návod, jak celý život nežít z vlastních - Adamovských sil. Píše:
„Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. (ekumenický překlad) Vždyť my nevíme, zač se máme modliti, jak náleží, ale sám Duch se nás zastává vzdechy, které se vymykají (našim) slovům.“ (Žilkův překlad) (Řím 8, 26)
„Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá.“ (Řím 8, 9 ekumenický překlad)
Totéž nám připomínají pravoslavné liturgické obřady.

Protože jsme jako děravé nádoby, tak musíme znovu a znovu prosit o naplňování Duchem svatým – i po tom prvním velkém naplnění, které prožijeme podobně jako Motovilov.

Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Stránka vygenerována za: 0.24 sekundy