poslal Nepřihlášený
ŠAVUOT – TÝDNY (TÝDEN TÝDNŮ 7X7 DNÍ = 50 DNÍ PO VELIKONOCÍCH Ex 23,16):
(toto je pouze syllabus přednášky, ale možná se bude někomu jako pomůcka k přípravě na Letnice hodit ...)
- DOŽÍNKY (hl. pšenice, ječmen, ovoce), SLAVNOST ŽNĚ, PRVOTINY – první snopky z výtěžku, co jsi zasel na poli - DO CHRÁMU
- POPRVÉ – do té doby jen putovali a nehospodařili, byli pastevci ne rolníci --- díky za úrodu co již vzešla, slavnost jara
- POPRVÉ také DOSTALI DESATERO
- sousedé POHANÉ – slavili přírodu, stromy, věděli jaké bohy vzývat a naklonit si
- PŘÍRODA – první ovoce(třešně, jahody, ...)
- Lv 23,15-21:
o ve CHRÁMU (před Hospodinem)
o PO SEDMI TÝDNECH přinesete CHLÉB (KVAŠENÝ – běžný, k denní potřebě, z krupičné mouky),
o SVOLÁTE LID, BUDE SHROMÁŽDĚNÍ, každý MUŽ SE OBJEVÍ
o BUDE DEN ODPOČINKU – jednodenní slavnost – NESMÍ SE PRACOVAT ANI PŘI ŽNI
o 7 jednoročních beránků+1 býčka+2 berany = ohnivá
o kozla za hřích+ 2 roční beránky = pokojná
k tomu každodenní oběť:
o RÁNO 9H DOPOLEDNE (3H ŘECKY) - doba RANNÍ MODLITBY ŽIDŮ, protože v CHRÁMĚ SE v tu dobu PODÁVALA RANNÍ OBĚŤ Ex 29,38:
a. KAŽDODENNĚ, ZÁPALNÁ
b. vždy 1 roční BERÁNEK + MOUKA
o ODPOLEDNE ve 3H to samé
- NYNÍ (po zániku CHRÁMU):
o modlitební bdění v synagogách, místo bujarých oslav a hodokvasů za úrodu se čte RÚT (manžel BOAZ – OBÉD –JIŠAJ --- DAVID, příběh předků Davidových), účast na OBECENSTVÍ BOŽÍHO LIDU (CÍRKEV), skutky MILOSRDENSTVÍ, MILOSTI, ZASLÍBENÍ, PÉČE O OPUŠTĚNÉ, NUZNÉ
o slaví se DAVID – prý narozen i zemřel na ŠAVUOT
o díkůvzdání za DAROVÁNÍ TÓRY – Ex 19,1 „třetího měsíce došli na Sinajskou poušť“ – Mojžíš na hoře Sinaj (40 dní) DESATERO+Zákoník, čte se PENTATEUCH – mléčné pokrmy (tvarohové koláče)
§ Tóra + Erec Izrael (země Izraelská) = oplývající mlékem a medem – pilo se mléko s medem
o obnova smlouvy po BABYLONSKÉM ZAJETÍ a zániku CHRÁMU (podobně jako byla již jednou obnovována - dána v Ex 20, obnovena v Ex 34)
o modlitba IZKOR – vzpomínka na zemřelé
02. APOŠTOLOVÉ
a. Sk 1,15 – Ježíš neurčil nástupce za Jidáše, dvanáctého učedníka
- první volba církve
o KDO - zbylí ze DVANÁCTI a ostatní učedníci CELKEM 120 LIDÍ (nejen APOŠTOLOVÉ!, také ženy a Marie, bez DUCHA sv.)
b. KDE – v Jeruzalémě (Sk 1,4 „ nařídil jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma,...Jan křtil vodou, vy však budete POKŘTĚNI DUCHEM svatým,až uplyne těchto několik dní“ , na jednom místě, v horní místnosti (Sk 1,13)
c. CO DĚLALI
o Sk 1,14 „svorně a vytrvale se modlili spolu s ženami a Marií matkou Ježíšovou “:
o hledali dvanáctého, LOS - vůle BOŽÍ --- MATĚJ možná jeden ze 70-ti (i Velerada měla 71 členů, překlad Septuaginta je od 70-ti mudrců,...) jiných vyslaných po dvojicích (Lk 10,.. do světa, démoni se jim poddávali, uzdravovali, dostali od Ježíše pověření) možná nikoliv – mezi jeho učedníky patřili i Nikodém a Josef z Arimatie
o nastal DEN LETNIC – kolem 9 HODIN RÁNO (3 HODINY)– Sk 2,1-13 „ byli všichni shromážděni na jednom místě, náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém spočinul JEDEN, VŠICHNI byli naplněni DUCHEM svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky,...V Jeruzalémě byli zbožní Židé ze VŠECH NÁRODŮ NA SVĚTĚ, a když se ozval ten ZVUK, SEŠLO SE JICH MNOHO a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou VLASTNÍ ŘEČÍ....ŽIDÉ I OBRÁCENÍ POHANÉ,...žasli a v rozpacích říkali „co to má znamenat“ jiní „ jsou opilí““
d. CO POTOM DĚLALI
o Petr kázal, lidé se obraceli a přijímali víru, TOHO DNE bylo POKŘTĚNO NA TŘI TISÍCE LIDÍ (Sk 2,41)
o ODPOLEDNE kolem 3 HODINY (9 HODIN) šli Petr a Jan do chrámu, uzdravení chromého (40let postižen) ve jménu Ježíše Krista, kázali a byli zatčeni, pro jejich kázáni uvěřilo již na PĚT TISÍC LIDÍ.
o DRUHÝ DEN – Petr a Jan před Veleradou – nemohli je potrestat (Sk 4,21), propustili
- PRVOTINY:
o RANÉ FÍKY:
§ Ozeáš 9,10 „Jak hrozny na poušti, našel jsem Izraele, jak první plody fíkovníku, ty nejranější, spatřil jsem vaše otce. ...oni však odešli za Baalem....nebudou plodit a ni rodit.“
§ Micheáš 7,1 „ jsem jako paběrky po vinobraní,...není tu ani raný fík, po kterém toužím“
o prokletí fíkovníku Mk 11,12 (měl listí, ale Ježíš na něm nic nenalezl), měl mít rané plody cca 5 na jednom stromě, ostatní fíky sice dozrávají na podzim, až přijdou deště za cca 6 měsíců, ty v dubnu prý jsou nejlepší a mají sílu celého stromu...jestliže neměl strom tyto rané plody, ač měl listí, byl patrně nemocen a stejně by na podzim nerodil, proto raději ať hned uschne.
- CÍRKEV:
o pohané jsou prvotinou pak vejdou Židé:
§ Pavel – Řím 11. kap, v.11“jejich selhání přineslo pohanům spásu, aby to vzbudilo žárlivost Židů“ v. 16 „ je-li prvotina zasvěcena, (pak může být) je svatý všechen chléb“ v.25 „ část Izraele propadla zatrvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů.“
§ Sk 15 – Jeruzalémský koncil o křesťanech z pohanů 13-26 Jakub: „Bratři slyšte mě! Šimon vypravoval, jak Bůh poprvé (první) projevil pohanům svou milost a povolal si z nich svůj lid. S tím se shodují slova proroků (Amos 9,11-12): „Navrátím se zase a znovu postavím Davidův zbořený dům, z jeho trosek jej opět vystavím...aby také ostatní hledali Pána, všechny národy, které jsem přijal za své.“
o sklizeň – zrnem Ježíš: na dotaz řeckých poutníků co přišli na Velikonoce (Jan 12,24) “Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka. Amen, amen pravím Vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.“...následuje Předpověď utrpení
03. S DUCHEM SVATÝM (VŠICHNI DOSTALI, MUŽI I ŽENY)
a. DARY – uzdravování, kázání, jazyky, proroctví, učili, že „ v Ježíši je vzkříšení z mrtvých“
Irenej biskup (130-202+mučedník, z Lyonu, žák sv. Polykarpa, „Adversus Haereses“ – proti Gnostikům)
„Duch sestoupil na učedníky, maje moc uvést všechny národy do života a otevřít jim přístup k nové smlouvě. Proto také učedníci jednomyslně chválili Boha ve všech jazycích a Duch uváděl v jednotu vzdálená společenství a prvotiny ze všech národů přinášel Otci ..... Tak jako nelze ze suché mouky bez přidání tekutiny udělat žádné těsto ani chléb, tak se ani my ve své mnohosti nemůžeme spojit v jedno v Kristu Ježíši bez vody, která přichází z nebe... Té jednoty, která vede k neporušitelnosti, se našim tělům dostalo v křestní koupeli, duším ji dal sám Duch.
Duch Boží, který spočinul na Pánu, je DUCH MOUDROSTI A ROZUMU, DUCH RADY A SÍLY, DUCH POZNÁNÍ, ZBOŽNOSTI A BÁZNĚ PŘED HOSPODINEM (Iz 11,2). A tohoto Ducha dal Pán církvi, když pro celou zemi seslal z nebe Přímluvce. Podle výroku Páně byl však jako blesk na zemi svržen také ďábel.
(Lk 10,18 – po návratu 70-ti: „ Říkali:Pane i démoni se nám podrobují ve Tvém jménu Řekl jim: Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk. Hle, dal jsem Vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže Vám v ničem neuškodí. Ale neradujte se z toho, že se Vám podrobují duchové; radujte se, že Vaše jména jsou zapsána v nebesích. V té hodině zajásal v Duchu svatém a řekl: Velebím Tě Otče,....“, dále v Zj 12,9 Drak a jeho andělé svrženi).
Proto tak nezbytně potřebujeme Boží rosu, abychom neshořeli a abychom nepřestali nést plody. A také aby tam, kde máme žalobce, byl i Obhájce a Pomocník (GOEL) neboť Pán svěřil Duchu svatému svého člověka, který upadl mezi lotry. Nad tímto člověkem se sám slitoval, ovázal mu rány a vynaložil dva královské denáry. A takl když jsme skrze Ducha přijali obraz i nápis Otce a Syna zužitkujme tento svěřený denár a spolu s výtěžkem jej vraťme Pánu.
Z kázání afrického autora VI. století - jazyky
„ Mluvili všemi jazyky“. Tak se totiž Bohui tehdy zalíbilo, ukázat přítomnost Ducha svatého: ten, kdo ho přijal, mluvil všemi jazyky.
A protože láska měla shromáždit Boží církev v celém světě v jedno, mohl tehdy i jediný člověk, který přijal svatého Ducha, mluvit všemi jazyky; a nyní těmi všemi jazyky mluví přímo sama jednota církve vytvořené Duchem svatým.
A tak řekne-li někdo někomu z nás: „ Přijal jsi Ducha sv., jak to, že nemluvíš všemi jazyky?“ Má se mu odpovědět: „ Já přece mluvím všemi jazyky, protože jsem částí Kristova těla, to jest církve a ta všemi jazyky mluví...“
Cyril Alexandrijský (+444, biskup, r.1882 učitel církve, proti Nestoriovi dokazoval, že Ježíš je Bůh i člověk – obojí přirozenost, z komentáře k Janovu evangeliu)
Když bylo ke zdárnému konci dovedeno všechno, co mělo být na zemi vytvořeno pro naši spásu, bylo ještě třeba, abychom dostali podíl a účast na boží přirozenosti Slova........
Dokud (kristus) ještě přebýval mezi těmi, kdo v něj věřili, jevil se jim podle mého soudu, jako dárce všeho dobra. Jakmile však nastal čas, kdy musel vystoupit k nebeskému Otci, bylo jistě zapotřebí, aby mezi těmi, kdo jej ctí zůstal skrze Ducha, a aby skrze víru přebýval v našich srdcích....
Duch sv. příhodně totiž převádí od pozemských nákloností k tomu, abychom usilovali pouze o věci nebeské, a nesmělé a bázlivé naplňuje odvahou a ušlechtilostí a statečností.........
Proti Nestoriovi (tvrdil, že lidská a božská přirozenost jsou odděleny, teprve odměnou za osvědčení se stal člověk Ježíš Božím synem): Ježíš Kristu je pravý Bůh a pravý člověk, obojí přirozenosti, božská i lidská spojená v něm v jedné osobě a to v osobě Boha Syna. ---- proto Panna Maria může nést titul Bohorodička.
Proti Ariánům (Arius, kněz +336, tvrdil, že Kristus není Bůh, jen jeho první stvoření, odsouzeno r.325 na Nicejském sněmu, Ariáni rozšířeni v západní Evropě)
b. KŘEST
o Sk 2,38 „ přijměte KŘEST na odpuštění hříchů a dostanete DAR DUCHA sv.“
o Pavel v Efezu Sk 19,1 potkal učedníky, kteří znali a učili o Ježíšovi, neznali však Ducha sv. „křtem Janovým...nutný nový KŘEST ve jméno pána Ježíše, Pavel na ně vložil ruce, sestoupil na ně Duch sv. a mluvili v prorockém vytržení. bylo jich asi dvanáct“
04. NYNÍ
a. BIŘMOVÁNÍ
o VKLÁDÁNÍ RUKOU + POMAZÁNÍ KŘIŽMEM (OLEJ – VŽDY svěcen BISKUPEM pro celou diecesi na zelený čtvrtek)
o dle Cypriána nazýváno „DVOJITÁ SVÁTOST“ (KŘEST A BIŘMOVÁNÍ) – drží PRAVOSLAVNÍ
1. VÝCHOD – obě svátosti pohromadě, KNĚZ, který KŘTÍ – maže KŘIŽMEM (od biskupa) ČELO, OČI, NOS, UŠI, RTY, PRSA, ZÁDA, RUCE, NOHY říká:
i. „PEČEŤ DARU, KTERÝM JE DUCH SVATÝ“
2. ZÁPAD – BISKUP – dovádí křest k naplnění, rozděleno do dospělosti (biřmování předchází vyznání víry a obnova křestních slibů), také kvůli přitomnosti biskupa, (je-li křtěn dospělý má být hned po křtu biřmová a přijmout eucharistii) – maže ČELO říká:
i. „PŘIJMI PEČEŤ DARU DUCHA SVATÉHO“
b. PEČEŤ – potvrzení daru a uzavřené , otisk vlastníka
c. LETNICE a VELIKONOCE – možno světit křestní vodu a křtít
o oboje slavnost, kdy se člověk stává sám sebou
o 50 dní do letnic, cesta stát se lidmi, vstání z hrobu, vzkříšení uprostřed našeho všecního dne, do nebe, které je v nás
o církev – DUCH sv. spojuje (LÁSKA – bez ní je vše jen prázdným gestem) a BUDUJE (kdyby byl vzat prvním kristovcům 95% všeho by nebylo, kdyby nám 95% by zůstalo stejné a neměnné)
Hilarius z Poitier (žil 315-367, „O Trojici“ – proti Ariánům, r.1851 prohlášen na učitele církve, teprve po důkladném studiu se dal pokřtít )
Příchod Přímluvce (Jan 16,13-14 ... jakmile přijde (Duch pravdy) uvede Vás do celé pravdy...oznámí, co má přijít...oslaví mě, protože z mého vezme.)
To bylo skutečně řečeno, aby se nám otevřela cesta k pochopení četných skutečností, v nichž je obsažena jednakl vůle dárce, jednak smysl a podmínka daru. Protože ve své nemohoucnosti nejsme sto pochopit ani Otce, ani Syna, právě dar svatého Ducha, který nám byl přímo slíben jako pomoc, má osvítit naši víru v nepochopitelné Boží vtělení.
Přijímáme tedy Duchy sv. kvůli poznání. Je to podobné jako u lidského těla. Nemá-li podmínky, aby sloužilo zůstane nečiné. Tak bude-li očím chybět světlo nebo den, nijak nám neposluží; ani uši se nebudou znát ke svému úkolu nezazní-li hlas nebo zvuk; ani nos nebude vědět, k čemu je, nebude-li se šířit žádná vůně. A není to proto, že by se z nějakého důvodu ztratila jejich přirozená schopnost, ale proto, že jejich funkce je závislá na podnětu. A stejně je tomu s lidskou duší: jestliže jí víra nedodá dar svatého Ducha, bude sice mít přirozenou schopnost poznání Boha, ale světlo skutečného poznání jí bude chybět.........přijmutí Ducha sv. s VÍROU(mají malé děti víru?)
o symbol Ducha – PRAMEN – také stále vyvěrá
o lístky s dary Ducha sv.
o DARY – není požadavek, měl by ale zostřit naše vědomí, že skrze nás prochází uzdravení, povzbuzení, probouzí určité obdarování, aby mohl sloužit jiným
1. dar rozlišování duchů
2. charismata – obnova – Duch sv. – OSOBA
05. TROJICE
a. VZTAH DUCHA SV., BOHA OTCE A SYNA
b. DUCH SVATÝ – OSOBA:
o Sk 10,... Křest Kornélia (pohana), Duch hovořil k Petrovi, přijímat i pohany
o Sk 13,2 v Antiochii – „ oddělte Barnabáše a Saula k dílu jemuž jsem je povolal“
o Sk 16,6 –„poněvadž jim Duch svatý zabránil zvěstovat Slovo v provincii Asie,...ani do Bythinie.. přišli k moři do Troady,...sen ať jdou do Makedonie (Řecka)“
c. FILIOQUE – spor o pocházení resp VYCHÁZENÍ DUCHA SVATÉHO
1. SKRZE SYNA X ZE SYNA ?????
a. cca Bůh Otec tvoří, zněj se vychází – i Syn i Duch sv.
b. Syn netvoří, ale vtěluje se, ted nemá možnost stvořit, vyčlenit, být původcem Ducha
c. Duch závisí na Synu ale nevychází z něj, příčinou je Bůh Otec resp. je jen jedna příčina a počátek (není podřízenost), DUCH ovšem vše co činí nečiní bez OTCE A SYNA (nepůsobí MIMO TROJICI)
d. skrze Syna stvořeno, ale Syn to nestvořil
2. osobní vlastnosti BOHA, uspořádanost Boží – MONARCHIA (plození a vycházení)
a. Syn má vše co Otec, to ale neznamená, že také z něj Duch vychází
b. není to Otec – Syn – vnuk, zde by byli dvě příčiny, jen Otec je jedinou příčinou, Duch pouzte z Otce (EK MONOÚ PATROS)
c. PŘÍCINA, POČÁTEK - na úrovni BOHA (nekonečno) NELZE POČÍTAT S NĚJAKOU PODŘÍZENOSTÍ
o NEJVĚTŠÍ ROZDĚLENÍ CÍRKVE ŘÍMSKÝ PATRIARCHA X ANTIOCHIE, JERUZALÉM, KONSTANTINOPOL, ALEXANDRIE)
o 381 NICEJSKO-CAŘIHRADSKÉ KRÉDO
1. uvedeno Z OTCE VYCHÁZÍ
2. TROJICE:
a. TŘI – PODSTATOU JEDNO NE VŠAK OSOBOU
o FÓTIOS (patriarcha Cařihradský) – TEOLOGIE spíše na východě
1. CYRIL A METODĚJ 862 (vysláni Fótiem na Moravu, chtěli zavést slovanský jazyk i v bohoslužbě - STAROSLOVĚNŠTINU – proti trojjazyčníkům HEBREJŠTINA, ŘEČTINA A LATINA, uspěli, pro schválení šli do Říma, papež uznal a dovolil)
o 1032 Sázava – Prokop
o 1054 EXKOMUNIKACE
o 1096 konec slovanských mnichů
o 1204 VYPLENĚNÍ CAŘIHRADU + MUČEDNÍCI PRAVOSLAVÍ (mnoho vykradeno, zavražděno, Římem ustanoven biskup – do té doby volen z patriarchátu – jen 60 let)
o 1274 II. LYONSKÝ KONCIL – UNIE - ne všichni – nebyl ekumenický koncil
o 1347 Karel IV. – kláštěr na Slovanech (Emauzy)
o 1439 FLORENTSKÝ KONCIL – Řeci přijali, ale nebyli reprezentativní, podepsali Filioque, ale obřady si mohli ponechat ani nemuseli při liturgii filioque vyslovovat!
o PRAVOSLAVÍ
o 1596 BREST-LITEVSKÁ UNIE - ŘECKO KATOLÍCI
06. PRAVOSLAVNÉ DOGMATICKÉ DŮVODY – „TROJICE SOUPODSTATNÁ NEROZDÍLNÁ“
a. Katolický katechismus: „není-li toto oprávněné doplnění jednostranně zdůrazňováno, nenarušuje TOTOŽNOST VÍRY ve skutečnosti téhož vyznávaného tajemnství“ – PRAVOSLAVNÍ nesouhlasí, jsme heretiky a schizmatiky
b. NENÍ JEDNA VÍRA – jiné „VYZNÁNÍ VÍRY, DOGMATA, LITURGIE je vzduch který křesťan dýchá, voda, kterou pije. Tím je víra a duc*****st napájena, oživována a formována. Proto jsme jiné víry. Každý katolík vyrůstá v cizí té prvotní, filioque narušuje totožnost víry“
c. SCHIZMATICI – ROZDĚLENÍ
d. HERETICI – JINÁ VÍRA, BLUDY
07. OSTATNÍ PRAVOSLAVNÉ ODLIŠNOSTI
a. VELIKONOCE – Nicea 325 – v neděli po úplňku, 14. nisanu x Polykarp a východ, od r.1582 – gregoriánský kalendář, nepřeskočil nezapočítané dny a je tedy pozadu
b. PŘIJÍMÁNÍ – pod obojí – i děti po křtu
o KVAŠENÝ CHLÉB (na rozdíl od oplatky hostie), VÍNO
c. KNĚŽÍ – není CELIBÁT
d. MANŽELSTVÍ – toleruje se druhý sňatek, i k eucharistii
e. ODPUSTKY A OČISTEC
f. LATINA – jediný liturgický jazyk