Saturday, 30 June 2007

"Pojďte se modlit hned teď."

Tahle věta se stala jednou z mých nejoblíbenější vět. Léta mě lidé žádali, abych se s nimi modlil a já jsem říkal: "Jistě, budu". Většinou jsem to také dodržel, ale občas jsem zapomněl. "Pojďte se modlit hned teď."

Myslím že jsem tuhle větu od někoho před léty zaslechl a od té doby se mě drží. Takže teď ne vždycky, ale skoro pokaždé řeknu: "Pojďme se modlit hned teď."

"Pojďme se modlit hned teď."

Nedávno jsem byl na dovolené, kde jsem se setkal s ženou, která mě a mé manželce začala vyprávět o své dceři. Toužila po tom, aby se jí dcera vrátila domů. Bylo vidět, že jí to opravdu trápí. Zvedl jsem ruku a řekl jsem: "Pojďme se modlit hned teď."

Důvod, proč se modlit hned v tu chvíli, není jen abychom na to nezapomněli. Pozdější modlitba se nedá srovnat s tím, když můžete toho člověka vzít za ruku, nebo mu položit ruku na rameno, a modlit se s ním hned na tom místě. Když se modlíte hned, ten druhý také vnímá váš soucitný dotyk, slyší zájem ve vašem hlase. Kdykoli tohle někdo udělal pro mně, tahle služba milosti pro mně znamenala hodně. Když se zastavíme a modlíme se hned, zdá se, že se nám to nějak otiskne do srdce a modlíme se za to i později.

Zkuste to. Až vás někdo příště poprosí o modlitbu, řekněte: "Pojďme se modlit hned teď." Když to uděláte, nebudete se musel bát, že na to později zapomenete, připomene vám to modlit se za to také později, a člověk, za kterého se modlíte to jistě ocení.

© Mike Barres
Použito s laskavým svolením autora a heartlight.org
Původní článek v angličtině
Překlad: Jana Forsythová ----------------prameny.net---------Ferda