 |
Právě je 431 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116470895
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život víry: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha.
Vloženo Čtvrtek, 14. říjen 2021 @ 21:25:14 CEST Vložil: Tomas |
poslal Myslivec Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nynější bytostná forma Boha, ve které se nám Bůh dává poznat. A do toho působí Duch svatý který nás uvádí do veškeré pravdy. A tato bytostná boží forma zde bude do doby až Syn vrátí moc Otce zpět do rukou Otce. Co bude pak se uvidí.
Takže pro příště už žádné trojíčkářské pitvání Boha prošpikované hýkáním hloupých náboženských frází!
Stvořitel stvořil život. Stvořil lidské bytosti. Vzniká otázka. Lze stvořitele nazývat bytostí, když on sám je stvořitelem bytostí? Nazýváme snad konstruktéra podle jeho výtvoru? Je snad Edison žárovka? Naše lidská existence je jenom jedna, a nikdo z nás si svou existenci nezvolil. To je náš lidský status, a je velkým omylem si vytvářet představy o Stvořiteli, představy ovlivněné našim lidským statusem jedné možné bytostné a stvořené existence. Stvořitel je kým chce. Není omezený jednou existenci, ani není závislý na existenci jako takové. Existence je Jeho výtvor. Jak nazvat někoho či něco co stojí nad (ne)existencí? To nevím, nikdo to nemůže vědět, protože náš intelekt končí tam, kde končí naše lidská existence. Pojem "bytost" se proto k Bohu vůbec nehodí. Je to pojem který se hodí k lidem, ne ke Stvořiteli bytí. Cožpak Slovo kvůli kterému vše bytostně povstalo je pouhá bytost, nebo něco mnohem víc než bytost? K Bohu se více hodí pojem "jsoucnost". Což se nejblíže přibližuje biblickému "jsem který jsem". Lze namítnout, že pojmy bytost a jsoucnost jsou obdobné, ale který člověk se namísto bytosti označí za jsoucno? Jsoucno je božský pojem. Je v něm cítit věčnost. A když je tedy Stvořitel kým chce být, když si může zvolit jakoukoliv existencionální formu, tak proč se zamýšlet nad tím, zda je Kristus Bohem či není? Bůh se stal smrtelným člověkem. Ježíš je prostě člověk, jedna z mnoha existencí božského jsoucna. Kristus je člověk, je lidskou existencí kterou si Bůh zvolil. Boha nelze dělit na bytosti, nelze Ho dělit podle forem existence, Bůh tvoří existence a volí si formu existence. V Bibli je popsaných několik forem božské existence. Když na sebe Bůh bere podobu Slova zadává příčinu Počátku všeho. Slovo se pak stává člověkem, stává se božím Synem. Málokdo si uvědomuje, že existence Otce, tak jak dnes Boha Otce v křesťanství chápeme vzniká při narození Syna. Až se syn narodí stane se otec otcem. Takže vznikly dvě zcela nové formy boží existence Otec a Syn, a vzniknuly proto, abychom mi lidé z toho měli prospěch a záchranu. Nejde tedy o to, se ve formách boží existence pitvat, jde o to formy boží existence využít tak jak je nám Bůh alias Duch boží, Slovo, Hospodin, Otec a Syn nabídl a nabízí. Amen.
Skrze Slovo na počátku bylo všechno stvořené. Nic ze stvořeného jak to známe neexistovalo a pak to existovalo. Slovo je příčina existence, příčina existence všeho co známe. Jenomže před tím neexistovalo nic z toho. Slovo bylo u Boha. A kde byl Bůh? Kde byl před počátkem stvoření? V existenčnu? V neexistenčnu? Tyto a podobné otázky vychází z omezenosti lidského chápání, a proto je zbytečné si je klást. Pro nás lidi je chápaní existence či neexistence něco jako pro počítač logická jedna či nula. Nic mezi tím. Existenci reálně prožíváme a k chápání neexistence používáme abstrakci. Ovšem vždy z pozice existující. V pozici neexistující pro nás nic není. Ale je tomu skutečně tak? Lze všechno rozdělovat na tyto dvě formy? Reálnou existující a abstraktní neexistující? Kolik takových forem o nichž zatím nemáme ani ponětí může asi být? Forem ke kterým se nedá přiřadit pojem existuje-neexistuje. Z kvantové fyziky máme poznatky, že částice mohou existovat na dvou rozdílných místech, ve zcela rozdílné formě. Mohou existovat i neexistovat zároveň. A co teprve Stvořitel tohoto kvantového světa? Světa který již přesahuje možnosti lidského chápání. Světa k jehož popisu ještě ani neexistují slova! Jsem názoru, že Ten či To, Nic nebo Něco co dalo tento svět dohromady je mimo mantinely existenčna a neexistečna. Je to Stvořitel bytí i nebytí a abychom Ho byli schopní alespoň omezeně chápat, tak na sebe přijímá různé bytostné formy, které našemu lidskému chápání vyhovují. Již to, že Stvořitel na sebe bere lidem nápomocné bytostné formy jako Duch, Slovo, Hospodin, Otec, Syn, je důkazem, že není lidským výmyslem.
Myslivec
|
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 15. říjen 2021 @ 08:19:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | <<Což se nejblíže přibližuje biblickému "jsem který jsem". .... No to je mi zase přesmyčka paní hlouposti :) "Jsem, který jsem" jako "budu existencí, kterou nejsem". Jsem otcem, ale budu mým synem. Jsem muž, ale budu si manželkou. Jsem nesmrtelný, ale budu smrtelný. Jsem myslivec, ale budu svou kulovnicí, a budu si jejím brokem, a budu si i svým psem, a budu si i sebou zabitým divočákem :)
Oceňuji Grano slzou ;) |
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 15. říjen 2021 @ 08:51:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Tak sofistikované vysvětlení by určitě na koncilu v Nicei delegáti nadšeně zvednutím ruky odsouhlasili a stalo by se neměnným dogmatem. A všichni, kteří tuto pravdu zpochybňují, by byli po zásluze "anathema" |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 15. říjen 2021 @ 11:41:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | :) rosmano, to "sofistikované" jste myslel snad jen jako ironii :) Pitválek, co prej nepitvá :) |
]
|
|
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pátek, 15. říjen 2021 @ 10:58:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Myslivec
Bůh se nám dává poznat skrze Ducha Svatého, který ukazuje a odkazuje na Ježíše Syna Boha Živého, Spasitele a Vykupitele, protože se tak Otci zalíbilo, aby lidstvo bylo spaseno vykupitelskou obětí jeho Syna, který s ním byl od věčnosti. Sám o sobě říká: "Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět, zase opouštím svět a jdu k Otci." Sám Ježíš upozorňuje před svých odchodem k Otci, že nám sešle Ducha Svatého, který nás uvede do celé pravdy! Pokud zde Myslivec tvrdí, že Bůh je Otec a Syn, ignoruje jak Ježíše, který přikázal apoštolům křtít ve jménu Otce+Syna +a Ducha Svatého, tak učení Církve.
Duch svatý zná veškerou pravdu od Syna, má s ním tedy tutéž božskou podstatu, vychází z něho. To že ho Myslivec ignoruje vypovídá jen o tom, že Myslivec nikdy k nám křesťanům nepatřil i když vyšel z našeho středu jak se rád chlubí, ale na něm mají všichni poznat, že on k nám křesťanům nikdy nepatřil a skončil jako bídný opuštěný sektář, který čas od času přijde na GS aby se zde prezentoval svým myšlenkovým průjmem. Protože mluvíme-li o našem Bohu, pak vždy jen o Otci, Synu a Duchu Svatém v jedné OSOBĚ! |
Lhář Martino (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 15. říjen 2021 @ 11:42:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pokud zde Myslivec tvrdí, že Bůh je Otec a Syn, ignoruje jak Ježíše..
To že ho Myslivec ignoruje..
Lživá pomluva a zlovolný výmysl Martina. Myslivec nikde nic takového netvrdí.
Poučím tě Martino o významu pojmu "ignorovat". Ignoruji tvoje pomluvné lži a hulvátské výroky. Ignoruji tvoje pokusy o osobní útoky. Ignoruji tvou nenávist. Ignoruji tvoje zatracování satanem.
Přijde doba, a není daleko, kdy za všechno co jsi natropil budeš skládat před Bohem účty. Pros Boha za odpuštění Martino!
- Zjevení Janovo 21, 8 [biblenet.cz]Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt.“
|
]
A nyní provedeme rozborku. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 15. říjen 2021 @ 12:36:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | To je zase "materiál". Je zajímavé sledovat myšlenkové pochody hulvátského náboženského fanatika.
Duch svatý zná veškerou pravdu od Syna, (specialista Martino ví odkud zná Duch svatý veškerou pravdu) :-))))
má s ním tedy tutéž božskou podstatu, vychází z něho. ( protože odborník na vnitrobožské vztahy Martino ví odkud zná Duch svatý veškerou pravdu, může tedy definovat božské podstaty) :-)))))
To že ho Myslivec ignoruje (lživý výmysl č. 1)
vypovídá jen o tom, že Myslivec nikdy k nám křesťanům nepatřil (lživý výmysl č. 2 vykonstruovaný na lživé pomluvě č. 1)
i když vyšel z našeho středu jak se rád chlubí, (z modlářského středu jsem skutečně vyšel, ale nikdy se tím Myslivec nechlubí.)
ale na něm mají všichni poznat, že on k nám křesťanům nikdy nepatřil (k modlářům a falešným křesťanům jako je Martino Myslivec patřil, ke komu patří Martino je zřejmé podle toho jak se vyjadřuje)
a skončil jako bídný opuštěný sektář, (další lež, Myslivec je Kristův a opustil fanaticko modlářsko hulvátský svět který zde ukázkově presentuje Martino, který se evidentně jako křesťan nechová ani nevyjadřuje)
který čas od času přijde na GS aby se zde prezentoval svým myšlenkovým průjmem. (jeden z mnoha a další prefabrikovaný hulvátský a nekřesťanský výlev od Martina)
Protože mluvíme-li o našem Bohu, pak vždy jen o Otci, Synu a Duchu Svatém v jedné OSOBĚ! (ano, tak mluví o externím bohu přítomného neustále kdesi vně, bohu ve zlaté monstranci a ne v srdci, bohu který z nich neustále vychází a odchází podle kvality jejich zásluh a modloslužebné intenzity)
A na závěr tě opět poučím Martino. Zapamatuj si to!
Pokud mi křesťané, kristovci, tedy ti co náleží Kristu mluvíme o Bohu, mluvíme o Bohu v našem srdci, kterého známe.
- 1. Korintským 6, 19 [biblenet.cz]Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!
- Jan 14, 23 [biblenet.cz]Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
- Matouš 11, 27 [biblenet.cz]Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn – a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.
A co ty Martino?
Má Bůh ve tvém srdci svůj příbytek?
Je tvé tělo chrámem Ducha svatého?
Dal se ti Kristus poznat?
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 16. říjen 2021 @ 13:21:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Protože mluvíme-li o našem Bohu, pak vždy jen o Otci, Synu a Duchu Svatém v jedné OSOBĚ! "...
Ahoj Martine.
Tady jsi z nepozornosti ulítl.
Rozumím, že jsi tím chtěl vyjádřit, že Bůh je jeden - ale přesto tento jeden Bůh není v jedné osobě, ale ve třech osobách. To je naprostý základ křesťanského vyznání víry.
Křesťanský Bůh je vnitřně vztahový - je tomu tak proto, že bůh v jedné osobě logicky nemůže být dokonalý. Kdyby totiž takový jednoosobový bůh vstupoval do vztahu s tvorem, tento tvor by mu přidával novou další přídavnou kvalitu (vztahovost), kterou jednoosobový bůh logicky sám v sobě mít nemůže.
Myslivec zde ale skutečně nevyjadřuje žádný hlavní proud křesťanství; Svými závěry a myšlenkami je kdesi až hodně za obzorem toho křesťanství skutečného.
(Toto je zjevná hereze.)
Bůh je totiž stejný včera, dnes i navěky.
Otec je Otcem proto, že má Syna, Syn je Synem jedině proto, že má Otce.
Proto, že Bůh je věčný - nikdy nebyla doba, že by Syn nebyl, nikdy nebyla doba, že by Otec ještě nebyl Otcem. Nynější Bůh (kterého poznáváme skrze Syna) - je tedy stejným včera, dnes i navěky. Nikdy se nezmění, nikdy nebude jiný.
Otec, Syn a Duch svatý ....
(J 1,17-18) Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl.
A potom prý apoštolové neučili, že Ježíš je Bůh! (říká Rosmano).
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Sobota, 16. říjen 2021 @ 17:29:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | oko samozřejmě máš pravdu. Tam mělo být napsáno nikoliv v jedné osobě, což je zřejmé každému pokud mluvíme o třech osobách a tak mělo být správně napsáno: "Protože mluvíme-li o našem Bohu, pak vždy jen o Otci, Synu a Duchu Svatém v jediném Božství! "
To je tak, když to člověk po sobě nečte. Věříme přeci v Jednoho Boha, a ne vy tři. |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 16. říjen 2021 @ 18:27:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
"Věříme přeci v Jednoho Boha..."
Ano.
Ef 4:6: (je) jeden Bůh a Otec všech, ten nade všemi, skrze všechny a ve všech nás. 1Tm 2:5: Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 17. říjen 2021 @ 08:07:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ježíš je Bůh i člověk v jedné osobě. Bůh se stal člověkem, ponížil se až k smrti kříže - aby nás skrze svoji oběť spasil.
..."Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, ..."...
A tento člověk Ježíš skrze své lidství (které je úplně stejné, jako to lidství naše - kromě hříchu) se stal prostředníkem mezi Bohem a lidmi - obléknutím Krista ve křtu se také my stáváme Bohem přijatými dětmi (adoptovanými dětmi pro zásluhy Krista).
Je přece zřejmé, že Kristus - Bůh (Syn) nemůže logicky být prostředníkem sama se sebou! Musel se nejdříve stát člověkem, přijmout na sebe přirozenost člověka - pak teprve může zastávat úlohu prostředníka mezi Bohem a tímto druhem stejné přirozenosti.
Tím, že Syn na sebe vzal i přirozenost lidskou- včetně smrtelnosti (kvůli lidem, aby jako člověk mohl na sebe vzít hříchy lidí a tím otevřít cestu ke spáse a odpuštění pro lidi.), - tato nová skutečnost nijak neumenšila jeho přirozenost božskou, která zůstává pořád stejná a neměnná..
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 17. říjen 2021 @ 09:50:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
To jsou ovšem takové lidské fabulace. Podobně to dělávali tzv. "církevní otcové" v třetím, čtvrtém, pátém století... A nechali si to schválit na koncilech... |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 17. říjen 2021 @ 13:03:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pořád jsi zaseknutý na stejné mantře!
)Fp 2,6-11)
Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.
Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí, a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.
(J 20,28) Tomáš mu odpověděl slovy: „Můj Pán a můj Bůh.“ |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 18. říjen 2021 @ 15:00:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Takže tě znovu začnu poučovat Oko.
Mantra je: opakovaná recitace modliteb nahlas nebo v mysli. Viz třeba společný růženec, nebo nacvičené opakování modliteb v mysli. A kdo se zde modlí růženec? Kdo zde napsal, že se k modlitbě musí cvikem nutit?: Ty Oko, Ty! Takže kdo jue zde zaseknutý na mantrování?
Mno, a když jsi zmínil to skutečné křesťanství. Nějak ten tvůj fanatický kámoš opomenul odpovědět na tyto RYZE křesťanské otázky ty "obzore".
A jelikož jsem křesťan, položím ti tyto otázky. Tak se nyní předveď Oko, když máš tu drzost mi upírat křesťanství, tak odpověz na tyto otázky.
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 19. říjen 2021 @ 08:58:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Není to z mé strany nic osobního. Reagoval bych stejně, ať by tato slova napsal kdokoliv. Bůh je totiž stejný v čase - Bůh je neměnný! Není žádná "dnešní bytostná forma Boha", která by se jakkoli lišila od Boha Abraháma, Izáka a Jakuba, od Boha Adama, či od Boha poslední generace lidí na této Zemi.
Náš Bůh je stálý, neměnný v běhu času. Nemění nijak svoji "formu".
Z pohledu lidí se ovšem mění hloubka poznávání Boha. Ta byla jiná za dob Abraháma, Mojžíše a jiná po příchodu Krista, který nám Boha přiblížil o další poznatky.
Jiná hloubka poznávání Boha je u pohanů, jiná je u židů, a docela jiná je u křesťanů.
(J 1,18) Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl.
Pro lidstvo je typické, že své poznatky předávají dalším generacím a přidávají k nim postupně své vlastní zkušenosti a poznatky další. Právě takto roste poznání i ve vědě a stejně takto sdílením postupně generacemi roste i naše poznávání Boha.
Na tvé otázky mohu odpovědět jen třikrát ano.
Já však opravdu nemám nejmenší potřebu se tu nijak "ukazovat" - vyjadřuji se k věcem, na které mám své názory. A ty ber, nebo nech být.
|
]
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 20. říjen 2021 @ 08:43:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Slovo se stalo tělem, ale Slovem být nepřestalo ani na okamžik.
Slovo (Syn Otce od věčnosti) tímto dodalo lidství novou vyšší kvalitu - pozvedlo důstojnost člověka nad jeho přirozenost. Však člověk - Ježíš - Slovu nepřidal absolutně nic nového, co by Slovo už nemělo. Skrze Syna nebeského Otce (skrze Slovo) bylo totiž stvořeno úplně všechno ostatní, nikoli snad nejenom člověk Ježíš.
Tímto vtělením Bůh jenom zjevil svou lásku k člověku.
..."V poznávání Boha není žádná hloubka. Boha nelze ničím měřit."...
Zaměnil jsi nezaměnitelné ... Boha nelze změřit, ale lidské poznání o Bohu změřit či porovnat lze.
Zatímco pohané jen "tuší", že Bůh je a vytvářejí si o něm různé své představy, židé to vědí. Protože jim to bylo zjeveno samotným Bohem. Také muslimové věří v jednoho Boha, ale jejich poznání o Bohu je více zkreslené, pokřivené, od původního poznání Boha židy. Poznání Boha u křesťanů je intimní, hluboké, niterné. Syn nám o nebeském Otci pověděl věci, o kterých lidé neměli předtím ani ponětí. Proto berojští studovali Písma, aby objevili, že ona mluví o Kristu. Křesťané rozumí Písmům Starého zákona hlouběji a pravdivěji než židé, protože jim rozumějí ve světle života a událostí kolem Ježíše Krista. Říkáme tomu "křesťanské novočtení Písma" ve světle života muže z Nazareta.
Pokud se ve tvém životě tvé poznání Boha neprohlubuje stále novými zkušenostmi s Bohem, ustrnul jsi ve svém duchovním růstu.
Vyznáváme, že Bůh je transcendentní - že tedy existuje nezávisle na ničem stvořeném, existuje nezávisle i na běhu času, i na prostoru. Volně a bez zábran však působí v obou - není časem ani prostorem nijak vymezen mimo čas a prostor, ale prostupuje vším a působí v nich volně, jak sám chce..
Pokud by se v podstatě Boha cokoli změnilo v běhu času, znamenalo by to, že Bůh podléhá změnám v běhu času, že je běh času nadřazen nad samotného Boha. A že tedy Bůh není alfa i omega - počátek i konec. A to není pravda.
Jób svědčí o Bohu: (Jb 23,13) Příkaz jeho rtů? Od toho neustoupím! Řeči jeho úst jsem uchovával více než vlastní ustanovení.
On pak zůstává stejný a kdo ho od toho odvrátí? Po čem jeho duše zatoužila, to vykonal....
(Iz 48,12) Slyš mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný. Já jsem, já jsem první, já jsem také poslední.
(Zj 22,13) Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.“
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 20. říjen 2021 @ 21:03:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Slovo se stalo tělem, ale Slovem být nepřestalo ani na okamžik.
To nikdo nepopírá. Sám Ježíš říká, že byl dříve než Abraham, což znamená že byl dříve jako Slovo. --- Slovo (Syn Otce od věčnosti) tímto dodalo lidství novou vyšší kvalitu - pozvedlo důstojnost člověka nad jeho přirozenost. má moc pozvednou do hříchu upadlého člověka k jeho svaté přirozenosti.
---
Však člověk - Ježíš - Slovu nepřidal absolutně nic nového, co by Slovo už nemělo.
Totální nesmysl. Slovo které bylo na počátku všeho se po čase stalo tělem, a přitom Slovem být nepřestalo. Slovo na sebe přijalo další formu bytí, tentokráte formu smrtelného lidského bytí ve vymezeném čase od Mariina početí v Duchu svatém po smrt na kříži. Smrtelná forma bytí Slova již neexistuje. Po vzkříšení na Sebe přijímá novou formu bytí v těle oslaveném, a stává se tak prvorozeným v novém stvoření a nadějí, světlem pro celé lidstvo.
Skrze Syna nebeského Otce (skrze Slovo) bylo totiž stvořeno úplně všechno ostatní, nikoli snad nejenom člověk Ježíš. Nikoliv snad nejenom? :-))) Zjednoduším Ti to. Jelikož je Kristus Slovem, je všechno stvořeno skrze Slovo Krista.
Tímto vtělením Bůh jenom zjevil svou lásku k člověku. Ano.
M..."V poznávání Boha není žádná hloubka. Boha nelze ničím měřit. Poznání Boha mezi lidmi můžeme poměřovat podle intenzity svědectví. "...
O: Zaměnil jsi nezaměnitelné ... Boha nelze změřit, ale lidské poznání o Bohu změřit či porovnat lze.
Já prý zaměňuji nezaměnitelné, a ty přitom říkáš to samé. :-)))
--- Zatímco pohané jen "tuší", že Bůh je a vytvářejí si o něm různé své představy, židé to vědí. Protože jim to bylo zjeveno samotným Bohem. Také muslimové věří v jednoho Boha, ale jejich poznání o Bohu je více zkreslené, pokřivené, od původního poznání Boha židy.
Ale, ale? Výše si napsal, že je: ...Jiná hloubka poznávání Boha je u pohanů, jiná je u židů, a docela jiná je u křesťanů...
Upozornil jsem tě na to, že pohani nemají poznání žádné, u židů je s poznáním konec již 2000let, protože kdyby ho měli Krista by neukřižovali a dodnes Ho nepřijali a u křesťanů je poznání živé 2000let.
Nyní jsi pohanskou "hloubku poznání" přemontoval na tušení a představy, a taky na "vědění židů" a zkreslené a pokřivené poznání muslimů. Mno. Takže ti ujasním co to poznaní v pravdě Ducha svatého je.
Poznání pravdy v Duchu svatém o Bohu nemůže být ani trochu zkreslené a pokřivené. Kdyby bylo, nebylo by to poznání. Poznání není z lidí, je z Boha. Tvrdit, že někdo má poznání pravdy, poznání Boha zkreslené a pokřivené je to samé jako bys tvrdil, že existuje pokřivená a částečná svatost. Takové kompromisy u Boha neexistují. Boha nelze znát pokřiveně!!
---
Poznání Boha u křesťanů je intimní, hluboké, niterné.
I takové může být. Poznání Boha má mnoho projevů a mnohé z nich nejsou intimní, ale veřejné.
---
Syn nám o nebeském Otci pověděl věci, o kterých lidé neměli předtím ani ponětí.
Ano, a nejenom to, pověděl nám i o Jeho dalších záměrech s lidstvem, novým stvořením. Dokonce dal přísliby, které ještě není ani možné vypovědět.
---
Křesťané rozumí Písmům Starého zákona hlouběji a pravdivěji než židé, protože jim rozumějí ve světle života a událostí kolem Ježíše Krista. Říkáme tomu "křesťanské novočtení Písma" ve světle života muže z Nazareta.
No, dejme tomu. Jednoduše. Křesťané rozumí Písmu v Duchu pravdy, který jim byl dán.
---
Pokud se ve tvém životě tvé poznání Boha neprohlubuje stále novými zkušenostmi s Bohem, ustrnul jsi ve svém duchovním růstu.
Mno, vzhledem k tomu, že tuto poznámku podmíněně směřuješ na můj život, tak se tě přímo zeptám na ten ten tvůj růst. Dávno již tomu, co se k modlitbě nemusím nutit cvikem, a modlím se v Duchu svatém. A jak je tomu u tebe. Stále se musíš k modlitbě nutit cvikem a na Boha přes den neustále zapomínáš?
---
Vyznáváme, že Bůh je transcendentní - že tedy existuje nezávisle na ničem stvořeném, existuje nezávisle i na běhu času, i na prostoru. Volně a bez zábran však působí v obou - není časem ani prostorem nijak vymezen mimo čas a prostor, ale prostupuje vším a působí v nich volně, jak sám chce..
No ale vždyť přesně o tom ve článku píšu. Bůh je kým chce a kdy chce.
---
Pokud by se v podstatě Boha cokoli změnilo v běhu času, znamenalo by to, že Bůh podléhá změnám v běhu času, že je běh času nadřazen nad samotného Boha. A že tedy Bůh není alfa i omega - počátek i konec. A to není pravda.
Někdo zde tvrdil, že Bůh podléhá času? Znovu Ti opakuji. Stvořitel bytí si volí Sobě libovolnou bytostnou formu, a Jeho bytostné formy jsou příčinou vzniku jiných bytostí. To co u nám u doposud známých bytostných forem Boha je společné je život, věčnost, nadčasovost, všudypřítomnost, stvořitelská moc. Nejde však vyloučit, že se Bůh projevuje ještě jinak, v nám prozatím neznámé bytostné formě. Vzhledem k tomu v kolika bytostných formách Bůh působí, je to pravděpodobnost velká.
Ostatně pokud Bůh pro nové stvoření připravil to co ucho neslyšelo a oko nevidělo, je vysoce pravděpodobné, že Bůh již novou formu bytí má, ale nám je tomto břehu zatím neznámá.
---
(Zj 22,13) Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.“
A všimni si Oko, že tyto slova pronáší Kristus v oslaveném lidském těle. A v jaké bytostné formě byl Kristus na počátku? V tělesné ne. Byl v bytostné formě Slova.
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 21. říjen 2021 @ 12:36:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
To jsi se snad upsal!
|
]
]
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 22. říjen 2021 @ 12:41:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | (Bavíš se o bytostných formách Boha, ale neorientuješ se správně. Nejsou žádné takové formy, že by se Bůh nějak změnil v čase.).
Bůh a člověk Ježíš není to samé. Třeba nám rozlišovat.
"Slovo" (Syn) je Bůh. Otec plodí Syna v Duchu svatém a Syn se věčně vydává Otci ve stejném Duchu. Všechny tři božské osoby mají jedno společné chtění a mají jedno společné činění. Žádná z božských osob nemůže nic udělat samostatně - vždycky jsou přítomny i ostatní dvě.
Když Otec tvořil svět, tvořil skrze Syna (Slovo) a tvořil mocí Ducha svatého. Když Syn konal skutky jako člověk - konal skutky nikoli člověka, ale konal skutky svého nebeského Otce. Konal je v moci Ducha svatého. Když Duch svatý působí v církvi, je vždy přítomen Otec i Syn.
Kristus je Bůh i člověk zároveň.
Kristus má lidské tělo, má také duši člověka a je také Bůh. Je pravým obrazem trojjediného vztahového Boha - věrným obrazem ve světě viditelném.
My ostatní lidé jsme až "obrazy tohoto pravého obrazu" - občas býváme nevěrní - i přes veškerou naši snahu pokřivujeme obraz Boha v nás...
Ježíš tedy nebyl "dříve jako Slovo" - před Ježíšem bylo jen "Slovo" (Bůh).
Ježíš jako Boho-člověk začal existovat až při svém početí - při vtělení "Slova" do člověka.
Tímto činem Bůh už navěky spojil osud člověka (tvora) sám se sebou. Nad tímto neslýchaným činem Boha (Bůh se z lásky neskutečně ponížil) žasli i andělé.
V Ježíši rozlišujeme Boha a člověka zvlášť (nesměšujeme je), ale ani nijak neoddělujeme.
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 22. říjen 2021 @ 14:34:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | (Bavíš se o bytostných formách Boha, ale neorientuješ se správně. Nejsou žádné takové formy, že by se Bůh nějak změnil v čase.).
Nikde se o změně Boha v čase nebavím. Pouze tvoje mylná představa bez argumentace..
Bavím se o bytostných formách Boha v čase, jednoho a stejného Boha Stvořitele který může existovat v čase i mimo čas, který v čase tvoří bytí všeho i bytí Svoje. Otázkou ovšem je jaký správný výraz použít pro bytí, existenci Stvořitele mimo čas a mimo stvoření. Primární nadbytostná bytost Boha je entita která stojí mimo chápaní lidského rozumu. Jeden a stejný Bůh Stvořitel si tvoří bytostné existence v čase. Bůh je kým chce a kdy chce.
Bůh a člověk Ježíš není to samé. Třeba nám rozlišovat. Tak rozlišovat začni. Ježíš je bytostná lidská forma Boha. Slovo na sebe přijalo tělo. A přijetím těla se stalo člověkem.
Kristus je Bůh i člověk zároveň.
Zároveň určitě ne. To Bůh je Otcem i Synem zároveň! Kristus je člověk v bytostné formě člověka, a Otec je na nebi v bytostné formě Otce. Obojí je bytostný projev nadbytostného Boha který si tyto bytostné formy zvolil. Vztah dvou nových bytostných forem Boha Otec a Syn je popisovaný až v NZ. V SZ jsou o tomto vztahu zmínky prorocké a obrazné.
Kristus má lidské tělo, má také duši člověka a je také Bůh.
Zjednodušit si to a nepitvej. Kristus je lidská bytostná forma jednoho a toho samého Boha, který je kým chce a kdy chce.
Ježíš tedy nebyl "dříve jako Slovo" - před Ježíšem bylo jen "Slovo" (Bůh).
Znovu tě upozorňuji, že se jedná o nedorozumění. Netvrdím, že Ježíš byl před Slovem. Ježíš byl Slovem. Ježíš byl dříve (existoval) jako (jako co?) jako Slovo.
Ježíš jako Boho-člověk začal existovat až při svém početí - při vtělení "Slova" do člověka.
Tímto činem Bůh už navěky spojil osud člověka (tvora) sám se sebou. Nad tímto neslýchaným činem Boha (Bůh se z lásky neskutečně ponížil) žasli i andělé.
Není žádný boho- člověk. Bohočlověky ponech řecké mytologii. Nadbytostný (to je ale slovo :-)), nadbytostný Bůh na sebe přijal novou bytostnou formu, bytost člověka, a novou bytostnou formu Otce. Zde máš důkaz z listu Židům. Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.‘ Já je primární Bůh, který BUDE Otcem. Stane se Otcem Synu.
Prostě a jednoduše Kristus je Bůh ze kterého se stal člověk. Člověk který byl Bohu roven, ale na to nedbal a ponížil se až ke smrti. To ponížení nepřichází až na kříži. To ponížení Krista začalo v okamžiku kdy od Marie přijímá smrtelné tělo. Kristus se stává smrtelným protože od smrtelnice smrtelné tělo přijal. Všimni si, že bytostná LIDSKÁ forma Boha se obrací na bytostnou formu Boha Otce když o něco žádá. Kdyby byl Kristus bohočlověk, proč by to dělal?
V Ježíši rozlišujeme Boha a člověka zvlášť (nesměšujeme je), ale ani nijak neoddělujeme.
Takové rozlišování, a samozřejmě i směšování či oddělování je to co se označuje za pitvání Boha většinou od těch co nemají poznání pravdy v Duchu svatém. Absence poznání pak iniciuje vznik různých náboženských představ kterými se zaplácávají díry v nevědomosti.
Bůh se stal člověkem.
A k tomu není potřeba nic dodávat! |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 23. říjen 2021 @ 09:46:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
No, a to je právě tvoje nesprávné pochopení.
Bůh je pořád tentýž - včera, dnes i zítra. Že vstupuje do dějin různými způsoby - tím ale na sobě samém vůbec nic nemění.
Podle tebe Ohnivý sloup, který doprovázel Izraelce při jejich exodu z Egypta byl také Bůh, který na sebe právě vzal formu oblaku? Ohnivý keř u Mojžíše snad také považuješ za formu Boha? A co archa úmluvy - také forma Boha? Kdo se jí dotknul - zemřel.
Nejsou žádné nové "bytostné formy Boha"!
Když se Bůh stal člověkem, nezměnilo se na samotném Bohu absolutně nic - ale pozvedl tímto důstojnost člověka nad anděly.
Bůh je duch - stále stejný a neměnný - a toto všechno jsou jen viditelná "znamení" jeho přítomnosti ve stvoření či demonstrací jeho viditelných projevů ve stvoření.
..."Prostě a jednoduše Kristus je Bůh ze kterého se
stal člověk. Člověk který byl Bohu roven, ale na to nedbal a ponížil se
až ke smrti. "...
Kristus je od počátku svého početí v Marii vtělený Bůh. Člověk není Bohu roven nikdy - proto ta lidská část Ježíše je méně, než Bůh (Otec, Syn a Duch svatý). Bůh ji se sebou však neoddělitelně spojil - už navždycky.
Člověk Ježíš (neodděleně spolu se "Slovem") nyní vládne nade vším (vládne nad vším mimo toho, kdo mu všechno poddal - mimo Otce, Syna a Ducha) a po posledním soudu předá Ježíš svoji vládu Otci, aby byl Bůh všechno ve všem.
Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích; na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky. On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým mocným slovem. Když skrze sebe vykonal očištění od našich hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech.
("Majestát" = Otec, Syn a Duch svatý).
Stal se tím vznešenější nad anděly, čím význačnější jméno dědičně obdržel. Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘? A opět: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem‘?
A opět, když uvádí Prvorozeného do světa, praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘
O andělech sice říká: ‚On činí své anděly závany větru a své služebníky plamenem ohně,‘
avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo přímosti je žezlem tvého království.
Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl nepravost; proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘
A: ‚Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi a nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; všechna jako roucho zestárnou a jako plášť je svineš, jako roucho budou i proměněna.
Ty však jsi stále tentýž a tvá léta nepominou.‘
A kterému z andělů kdy řekl: ‚Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou‘?
|
]
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 24. říjen 2021 @ 09:41:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Myslivec vs. Oko :) To je teprvá ta pravá pohanská diskuze dvou modlářů! To má ten správný náboj střetu dvou modlářských představ. Jůva. PS rosmanovi: Poučte se z jejich modlářství :) |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 24. říjen 2021 @ 09:51:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Sám Bůh je věčný. Nemá počátek, nemá ani konec. Je pořád stejný.
Už na počátku Stvoření byl Bůh Otcem, Synem i Duchem svatým. Otec je Synu Otcem a Syn je Otci Synem - v Duchu svatém. Vždy tomu tak bylo a vždy tomu tak bude.
Na Bohu samém se nic nemění, je stále tentýž, stále stejný. Nijak se nevyvíjí, nic se k němu v běhu času nepřidává.
Bůh je věčně naprosto dokonalý, nelze nijak "vylepšit" jeho dokonalost nějakou další formou bytí! Bůh se tedy nestává něčím novým kdy chce ani jak chce - Bůh je stále stejným!
I když se Bůh v běhu času stal člověkem, na Něm samotném se vůbec nic nezměnilo. Jen tímto spojením se sebou samým pozvedl důstojnost člověka nad anděly, kteří předtím svou důstojností a dokonalostí lidi převyšovali
(1 Kor 6,3) Nevíte, že budeme soudit anděly?.....
Andělé nás lidi jistě svými dobrými vlastnostmi i obdarováním (schopnostmi) notně převyšují. Právě proto se stali služebníky lidí. V nebeském království lásky je to totiž tak, že kdo chce být největší, je služebníkem všech.
Když se Bůh v běhu času zjevoval lidem skrze různá znamení (Duha u Noema, ohnivý sloup a ohnivý keř u Mojžíše,) není to žádná nová bytostná forma. V tom se mnou tedy souhlasíš. O když keř mluvil jako myslící jedinec, i když se ohnivý sloup choval inteligentně a účelně.
Ježíš je pořád ta stejná bytostná forma Boha, jen spojená už trvale s člověkem, s Mesiášem. Je to od Boha jen další znamení - znamení nesmírné Boží lásky k člověku. Ježíš je září Boží slávy a otiskem jeho podstaty. Je dokonalým obrazem nebeského Otce ve viditelném světě. Jako dokonalé zrcadlo, které nijak nepokřivuje obraz. My ostatní lidé jsme až nedokonalé "obrazy" tohoto obrazu, jsme "zrcadla", která už mají své kazy a vady pokřivující obraz.
Na samotném Bohu se tímto vtělením ovšem nic nezměnilo. Je to stále tentýž Bůh, jako byl na počátku věků při stvoření světa.....
Žádná "nová forma bytí Boha", ale pořád ta samá forma bytí , jen nyní propojená s bytím tvora - člověka Ježíše ve stavu bez hříchu, v jakém že to stavu Bůh člověka původně stvořil.
Změnily se ovšem poměry v nebi i na Zemi - Bůh totiž dočasně propůjčil svoji svrchovanou moc na nebi i na Zemi člověku Ježíši, se kterým spojil své božské bytí.
Bůh totiž není jen nějakou bytostí - On je samotným bytím.
Ježíš není tedy žádná bytost Boha spojená s bytostí člověka (to bys pak mohl mít pravdu, že Bůh na sebe vzal novou formu existence), Ježíš je ale bytost člověka napojená věčně na božské bytí - na Boha.
Já sice rozlišuji, ale nijak neodděluji.
Tento Ježíš v těle, spojený věčně s Bohem (Slovo se stalo tělem), vládne nyní v dějinách .... Až do soudného dne, kdy předá svoji vládu Otci a bude Bůh (dokonalé bytí a dokonalá láska) všechno ve všem.
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 24. říjen 2021 @ 11:43:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Sám Bůh je věčný. Nemá počátek, nemá ani konec. Je pořád stejný.
Takže znovu a znovu. To...nikdo...nepopírá.
Na Bohu samém se nic nemění, je stále tentýž, stále stejný. Nijak se nevyvíjí, nic se k němu v běhu času nepřidává.
Bůh je věčně naprosto dokonalý, nelze nijak "vylepšit" jeho dokonalost nějakou další formou bytí! Bůh se tedy nestává něčím novým kdy chce ani jak chce - Bůh je stále stejným!
Je zajímavé sledovat tvoje domýšlenky o vylepšování a vývoji, které ti brání přijmout jednoduchou pravdu. Pravdu, že Stvořitel bytostí si sám Sobě může stvořit bytostnou formu jakou chce kdy chce a jak chce. A tím že toto koná se snad vyvíjí a vylepšuje? Člověče, vždyť to je Jeho priorotní stvořitelská vlastnost být kým chce a kdy chce.
I když se Bůh v běhu času stal člověkem, na Něm samotném se vůbec nic nezměnilo.
Co ti to v hlavě pořád straší? Proč by se Bůh měl měnit, když na Sebe příjme jinou bytostnou formu? Je kým chce a kdy chce. Znovu ti opakuji, že to je Jeho vlastnost.
Jen tímto spojením se sebou samým pozvedl důstojnost člověka nad anděly, kteří předtím svou důstojností a dokonalostí lidi převyšovali.
Takže znovu. Tímto hloupým způsobem důstojnost lidskou a andělskou nepoměřuj. Důstojnost se důstojností nepoměřuje, a pokud to někdo dělá, je to vždy urážkou. Ty považuješ poměřování důstojností za důstojné? Není žádné "převyšování důstojností"! Pro oběť Syna může být obnovená důstojnost mnohých, může být vytažená z bláta hříchu kam upadla, a očištěná od bláta hříchu.
Andělé nás lidi jistě svými dobrými vlastnostmi i obdarováním (schopnostmi) notně převyšují. Právě proto se stali služebníky lidí. V nebeském království lásky je to totiž tak, že kdo chce být největší, je služebníkem všech.
Mno Oko, to jestli nás andělé převyšují ponechej koňovi, ten má větší hlavu. Budeme se bavit o tom co víme, a ne o tom co si neustále domýšlíš. Ujasním ti kým je anděl podle toho víme z Písma. V prvé řadě anděl není člověk a nedisponuje vůlí lidskou, tak jak s ní třeba disponuješ ty. Anděl je striktním vykonavatelem boží vůle, a jeho postavení v nebeské hierarchii je podle množství božské moci ne jemu svěřené, ale jim vykonávané. Moc je svěřená Synu, ne andělům. Anděl je vykonavatelem boží moci! O andělských vlastnostech, či obdarování nevíme zatím nic. Andělé mají jména, zdůrazňují že jsou poslové od Boha, vykonají co mají vykonat a nic z toho neubírají ani k tomu nic nepřidávají.
Když se Bůh v běhu času zjevoval lidem skrze různá znamení (Duha u Noema, ohnivý sloup a ohnivý keř u Mojžíše,) není to žádná nová bytostná forma. V tom se mnou tedy souhlasíš. O když keř mluvil jako myslící jedinec, i když se ohnivý sloup choval inteligentně a účelně.
V prvé řadě nesouhlasím já s tebou, ale ty se mnou, neboť to já jsem se musel ohradit proti tomu co jsi mi nelogicky podsouval. A přitom jsem ti ujasnil co je jedinec a co je bytostná forma.
Ježíš je pořád ta stejná bytostná forma Boha, jen spojená už trvale s člověkem, s Mesiášem. Je to od Boha jen další znamení zjevení - znamení zjevení nesmírné Boží lásky k člověku.
Ježíš není stejná bytostná forma. Už jenom proto, že Slovo se stalo tělem, a stalo se tělem smrtelným, pak nesmrtelným oslaveným. Jinak je docela divné když užíváš výraz, že Ježíš je "bytostná forma Boha". Uvědom si, že již jenom užitím tohoto výrazu dáváš za pravdu tomu, že jeden a tentýž Bůh si na Sebe vzal bytostnou formu Syna. Takže co? Stal se kým chtěl a kdy chtěl.
Ježíš je září Boží slávy a otiskem jeho podstaty. Je dokonalým obrazem nebeského Otce ve viditelném světě. Jako dokonalé zrcadlo, které nijak nepokřivuje obraz. My ostatní lidé jsme až nedokonalé "obrazy" tohoto obrazu, jsme "zrcadla", která už mají své kazy a vady pokřivující obraz.
K těmto náboženským frázím nejde nic říct.
Na samotném Bohu se tímto vtělením ovšem nic nezměnilo. Je to stále tentýž Bůh, jako byl na počátku věků při stvoření světa.....
Žádná "nová forma bytí Boha", ale pořád ta samá forma bytí , jen nyní propojená s bytím tvora - člověka Ježíše ve stavu bez hříchu, v jakém že to stavu Bůh člověka původně stvořil.
A proč ti pořád straší v hlavě, že přijetím jiné bytostné formy se na Bohu něco změní? Dost se do těch tvých představ zamotáváš.
Změnily se ovšem poměry v nebi i na Zemi - Bůh totiž dočasně propůjčil svoji svrchovanou moc na nebi i na Zemi člověku Ježíši, se kterým spojil své božské bytí.
Mno, to jestli se předáním moci změnily poměry v nebi i na zemi raději netvrď, to není v kompetenci lidské se tak vyjadřovat. To nech na Bohu aby něco takového vyhlašoval.
Bůh totiž není jen nějakou bytostí - On je samotným bytím.
A co ti tady od samého začátku neustále a dokola pořád opakuji. Samozřejmě, že Bůh není jenom "nějaká ta bytost" . Je Stvořitelem bytí, je příčinou bytí. A někdo takový jako On, si levou zadní stvoří Sobě Samému bytostnou formu která mu vyhovuje. Když chce být příčinou všeho stvoření stane se Slovem. Když chce být Slovo Synem stane se tak. Chce být oživujícím Duchem, je oživujícím Duchem. Vždy je tím Prvním na počátku, Prvním živým, Prvním ve všem, a jako První na sebe přijímá bytostnou formu, která je primárním projektem. A stále je zde stejná otázka. Jak správně pochopit "Bytí" Boha, který je příčinou všeho bytí, i bytí Svého. Je ta Jeho dokonalá primární část vůbec bytost, když má bytostnou moc bytostně proměňovat Sebe a tvořit bytosti jiné? Jediný slovní výraz který mne nadá je nadbytostný Bůh. Tak jako je nadčasový, je pro svoji schopnost tvoření bytosti vlastní i nadbytostný.
Ježíš není tedy žádná bytost Boha spojená s bytostí člověka (to bys pak mohl mít pravdu, že Bůh na sebe vzal novou formu existence), Ježíš je ale bytost člověka napojená věčně na božské bytí - na Boha.
Oko, nikde jsem nepsal v souvislosti s Ježíšem o bytosti Boha spojené s bytostí člověka. Nepsal jsem nic o napojení. Ježíš se prostě lidská bytostná forma Boha. Bůh se stal člověkem. Slovo se stalo tělem. U Stvořitele bytí nic nemožného aby si zvolil kým chce být a kdy chce být. V nebi byl Otcem na zemi Synem. Všudypřítomný Bůh není omezený jedním bytím.
Já sice rozlišuji, ale nijak neodděluji.
Popisování "menší lidské části Ježíše" není rozlišování, je to oddělování. Kdyby jsi rozlišoval, rozlišil by jsi bytostné formy Boha. Tam rozlišuj.
Tento Ježíš v těle, spojený věčně s Bohem (Slovo se stalo tělem), vládne nyní v dějinách .... Až do soudného dne, kdy předá svoji vládu Otci a bude Bůh (dokonalé bytí a dokonalá láska) všechno ve všem.
Jaké "tento"? Jaké "v těle"? Jaké "spojený"?
Pro příště: Náš Pan Ježíš, na místo křupanského a neuctivého "tento"! Pro tebe je náš Pán "tento"?
Ježíš je Bůh který se stal člověkem, není proto třeba zdůrazňovat "Ježíš v těle"! Je snad náš Pán bez těla?
"Tento" Ježíš v těle je "spojený"?? To si děláš srandu? Víš co Oko, tak namísto abych ti nyní trpělivě vysvětloval, ty nyní vysvětlíš to jak k tomu spojení Ježíše a Boha došlo. Tím, že se Slovo STALO tělem k žádnému takovému spojení nedošlo!
A na závěr mám k tobě žádost. Když píšeš o našem Pánu tvoje velkohubé velkovyjádření, vyjadřuj se o Něm zároveň i uctivě.
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 24. říjen 2021 @ 12:13:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..." Uvědom si, že již jenom užitím tohoto výrazu dáváš za pravdu tomu, že jeden a tentýž Bůh si na Sebe vzal bytostnou formu Syna. "...
Samo bytí na sebe nebere žádné formy - ani nové, ani staré.
Ježíš je ale bytost člověka napojená věčně na božské bytí - na Boha.
..."Když chce být příčinou všeho stvoření stane se
Slovem. "...
Toto jsou nehorázné hlouposti!
Příčinou všeho stvoření je Bůh - Otec tvoří skrze "Slovo" mocí Ducha svatého.
Bible tuto "příčinu" hned na počátku nazývá "Boží vítr" (ruach).
..."Když chce být Slovo Synem stane se tak"...
"Slovo" samo nemá žádnou vlastní vůli, nemá vlastní chtění ani činění. Tato vůle je společnou vůlí Otce, Syna a Ducha svatého. Slovo je Synem už ze své samotné podstaty od věčnosti - nestalo se Slovem! Je Slovem!
Kdyby "Slovo" samo mělo vlastní vůli (chtělo a vykonalo), jednalo by se už o trojbožství (triteismus).
..." Chce být oživujícím
Duchem, je oživujícím Duchem."...
Stejná argumentace: Duch svatý vychází jako zosobněná láska mezi Otcem a Synem od věčnosti - Bůh se nestává Duchem - je Duchem od věčnosti!
Vidím že jsi se ale ve své pýše tak zacyklil, že už nemá smysl dál pokračovat. Neuvažuješ, nepřemýšlíš, jen plácáš.
|
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 24. říjen 2021 @ 13:04:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ta tuhle oboustranně křesťanskou modlářskou diskuzi musím doporučit ke čtení :) Zejména ty myslivcovi parodie na inteligenci :))) Slovo se stalo tělem - B-h se stává čím chce (Sobě a človeku, všem) být! Juhuhú. To je jízda. A B-h řekl: Budiž "doplňte si slovo". A stalo se tak! Slovo se stalo! To je přímo ukázka pohanského modloslužebného myšlení. Juchuch, sledujte diskuzi "myslivec vs. Oko". Pořad oceněný 5 hvězdami! (ovšem za hloupost účinkujících :) |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Neděle, 24. říjen 2021 @ 13:27:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Tak je fakt, že Hajnej se tu spíše projevuje jako pytlák co pálí ze svého upilovaného laufu po všem co se hne .. hon v jeho podání je spíše "kotel u Stalingradu". |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Neděle, 24. říjen 2021 @ 13:27:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Tak je fakt, že Hajnej se tu spíše projevuje jako pytlák co pálí ze svého upilovaného laufu po všem co se hne .. hon v jeho podání je spíše "kotel u Stalingradu". |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 24. říjen 2021 @ 15:39:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | A vokatej mrká po všem, co mu v oko spadne, jako by chtěl v něho polapit i svýho Ješu. :) A chytá do voka sám, jako hajnej, co trefuje svý kulhadla. |
]
Re: Otec usmířený Synem a Syn s veškerou mocí Otce. To je nyní bytostná forma Boha. (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 24. říjen 2021 @ 19:37:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Vidím že jsi se ale ve své pýše tak zacyklil, že už nemá smysl dál pokračovat. Neuvažuješ, nepřemýšlíš, jen plácáš.
A už je to tu zase. Celou dobu ti něco trpělivě vysvětluji, a jako obvykle u tebe narážím na tvé hrubé neznalosti. Funkční pochopení psaného textu je u tebe na minimální úrovni neboť ti musím to samé několikrát opakovat než jsi to schopný alespoň částečně zaregistrovat, a já jsem prý pyšný! Co si to dovoluješ? Kde máš pro to tvrzení nějaký důkaz, argument, zdůvodnění. Co? Kde? To že to vyletí ze tvé nevymáchané huby neznamená že to tak je! Píšeš tady o Duchu svatém a pak napíšeš takou sprostou pomluvu. Styď se hulváte!
U tebe je to vždy stejné. Když jsi intelektuálně v koncích, dojde ti argument a musel bys uznat pravdu, tak začneš špinit, lhát a pomlouvat.
Na slušnou diskusi na úrovni nemáš a zase se chováš jako nevychovaný spratek! U tebe Oko dlouholetá klasika. Co ostatně čekat od člověka co lže, neumí se omluvit a je sprostý k ženám. Někdo jako ty nemá vůbec nárok psát něco o zacyklených pýchách, protože jsi to prokazatelně ty co je v pýše zacyklený, a je to právě pýcha která ti dlouhodobě nedovoluje přiznat chybu a omluvit se za ní! To ty jsi pyšný Oko, a lze ti to dokázat na tom co jsi zde napsal. Jako důkaz poslouží tvoje tvrzení ke tvým hulvátským výrokům, ve kterých tvrdíš, že tvoje sprostota jest pravdou, a že se proto omlouvat nebudeš. A právě takové chování jest synonymem pyšných! Pýcha je příznačná všem modlářům, je jim dána od jejich pána.
Neuvažuješ, nepřemýšlíš, jen plácáš.
Hele Oko, tak tohle je tvůj parket, do něho ti nepolezu. Ale když jsi mě osočil, že já prý nepřemýšlím, neuvažuji a plácám, mno, tak víš co. Hmm. Nyní se zaměřím na tvé nejblbější výroky, kterými zdejší diskusi hojně zásobuješ. Prozradím ti jedno malé tajemství Oko. Bez urážky, ale lidi co tvoje komentáře čtou tě mají za blbce, a diví se mi, že se s tebou vůbec bavím. Je fakt trapné když někdo jako ty, který ani nerozlišuje správný obsah slovních pojmů, zde vytváří velkohubé definice o něčem o čem nic neví. A to je doména pyšných. Něco tvrdí že to tak je, a přitom lžou jako když tiskne.
|
]
|
|
|
|
