Zkusím ti nabídnout jiný pohled - mohlo to být klidně tak, že ten člověk se ptal, protože se zajímal o to, na co se ptá, ne proto, že by byl pyšný nebo záludný. Lidi to tak dělají, že se ptají a chtějí vědět.

  Pyšní či sebejistí lidé se tolik neptají, nemají potřebu se ptát, zajímat se - ti dělají spíše vzpouru, opozici, útoky, poučují lidi okolo sebe a tak. Falešní a záludní lidé také nemají potřebu se ptát, ti spíš někde intrikují - a že i takoví byli v příbězích okolo Ježíše.

  A ten příběh nekončí tím, že ten bohatý člověk smutně odešel.

  Proč to Ježíš říkal?

  Toník

..."„A kdo může být spasen?“  .......On řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“...."...

Žádný člověk se nedokáže spasit sám svými silami. Proto musel přijít Spasitel - a Spasitelem je Bůh.

Není jiného Zachránce.

Kdyby byl Ježíš pouhým člověkem, nemohl by spasit ani sám sebe!

Co je u lidí nemožné, není nemožné u Boha.

Ani o osudu toho bohatého mladíka víc nevíme. Sám sebe zachránit nedokázal - ale je docela možné, že i jeho Bůh nakonec zachránil.

  Zase to spasení sama sebe. To chápu, žil jsem to v náboženství taky. Ale tvoje nápady na spasení sám sebe se netýkají tématu článku ani diskuze? To je něco, co si asi řešíš mimo?

  A to je něco k tématu.

  O osudu toho mladíka taky nic nevím. 

  Ale vím něco o tom, jakou moc má slovo, které Ježíš řekne. Když tedy Ježíš řekl "Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!", věřím tomu, že to nebylo prázdné slovo, ale že udělalo to slovo svojí práci. Stejně jako když jedné ženě Ježíš řekl: "Jdi a už nehřeš" nebo když pár chlapům řekl: "Pojď a následuj mne".

  Toník

Toníku, ta tvoje ironie nepatří ani tak mne, ale ukazuje spíš na zmatky, ve kterých ty žiješ.

Ale můj příspěvek (i když pod tvým komentářem - celkem jsme se v tom základním o Kristu shodli) směřoval spíš na tvého přítele Rosmana, který nyní bloudí ve víře zcela nepokrytě a šíří tu ariánskou herezi.

  Alespoň snad už ale po letech ale víš, že žádný člověk se nedokáže spasit sám svými silami. Proto musel přijít Spasitel - a Spasitelem je Bůh. Není jiného Zachránce. 

  To jsme ti tu léta psali a to je dobré zjištění. Snad už tedy nebudeš protestovat, kdy budeme psát o tom, že Bůh je dobrý spasitel, že dokáže svou práci dělat dobře a že jsme mu proto svěřili svůj život, celý život. 

  A taky jsem pochopil, že ses místo diskuze k tématu rozhodl intrikovat a pomlouvat tentokrát zase někoho jiného, tedy Rosmana. A děláš to přes vaše divné nápady na spasení sama sebe, tedy přes vaši soběstřednost, opak toho, co je křesťanství. K těm vašim nápadům už jsem ti psal článek Životní motivace.

  K tématu článku a tématu diskuze tedy nemáš nic?

  Toník

Rosmano zde otevřeně tvrdí, že Ježíš je pouhý člověk, že není Bůh.

Nevšiml jsi si toho?

Proč tedy říkáš, že ho pomlouvám?

  Všiml jsem si, že Rosmano zde otevřeně tvrdil, že Ježíš je mesiáš, syn Boha živého. A mnohokrát to opakoval. A pak pokládal pár otázek. Na které mu lidi většinou neodpověděli, ale začali na něj útočit a pomlouvat ho - ostatně tak, jako ty.

  Kde Rosmano tvrdí, že Ježíš je pouhý člověk?

  No, protože ho pomlouváš. Proč bych to jinak říkal?

  Nebo ten nápad "Ale můj příspěvek směřoval spíš na tvého přítele Rosmana, který nyní bloudí ve víře zcela nepokrytě a šíří tu ariánskou herezi." jsi snad zase nepsal ty, psal ho někdo jiný? Nebo jsi tu pomluvu Rosmana psal nevědomě?

  K tématu zdejší diskuze, nebo k článku, co napsal František, nic nemáš?

  Toník

..."Kde Rosmano tvrdí, že Ježíš je pouhý člověk?"...

Rosmano tvrdí, že Ježíš je Mesiášem způsobem, jak si ho židé představují až dodnes - člověk, vyvolený Bohem k záchraně lidí.

Popírá, že Ježíš je vtělený Bůh, popírá Ježíšovo božství.

Že ti toto ve tvé popletenosti uniklo, se ani moc nedivím ...

Už i Willy si toho všiml: "On totiž opravdu nejen pochybuje o Ježíšově Božství, ale přesvědčuje nás tady o "své pravdě", že Ježíš není Bůh ..."

Rosmano napsal 8. října:

"Ježíš o sobě jasně tvrdil, že není Bůh."

  Tak to napsal Rosmano špatně. Nevím o tom, že by Ježíš něco takového tvrdil. Ale to je opět na Rosmana. Je nějaký důvod, proč si tvoje problémy s Rosmanem řešíš přes třetí lidi?

Všiml jsem si, že Rosmano zde otevřeně tvrdil, že Ježíš je mesiáš, syn Boha živého. A mnohokrát to opakoval. A pak pokládal pár otázek. Na které mu lidi většinou neodpověděli, ale začali na něj útočit a pomlouvat ho - ostatně tak, jako ty.

"...

Položil jsi mi otázku - já na ni jenom odpověděl.

  Napsal jsi ale:

  A to je dobře, že takovou věc víš. 

  Když jsme ti tu léta psali, že Bůh je náš spasitel, když jsem psal, že máme jednu jedinou Spásu - a tou je Pán Ježíš , bylo to před pár lety ze tvé strany "jen prázdnou pobožnůstkážskou frází bez konkrétního obsahu".

  Stejně tak, když jsme psali, že Ježíš je spasitel, že je spasitel profesionál, že spasení dělá dobře, že jsme mu svěřili životy, statečně jsi oponoval. Pokud dnes víš, že "Žádný člověk se nedokáže spasit sám svými silami. Proto musel přijít Spasitel - a Spasitelem je Bůh. Není jiného Zachránce", je to dobře, dobrá změna.

  

..."Stando, položil jsem ti otázku "Kde Rosmano tvrdí, že Ježíš je pouhý člověk?" "...

..."Odpověděl jsem ti proto, že jsi mě křivě obvinil, že já Rosmana prý pomlouvám."...

Žádná sebereflexe - ani nepatrná omluva ze tvé strany?  Prostě to přejdeš mlčením a "jede se dál?"

Realitou je, že za ta léta v tobě spatřuji onu vyprázdněnost, kterou si lidé tak rádi nahrazují právě zbožnými frázemi. Jak jsi byl prý zachráněn od smrti do života a podobně.

Uniká ti, že zatím svůj pozemský život pořád ještě dál žiješ a pořád v něm můžeš jak získat, tak i ztratit. A to třeba i úplně všechno...

  Když jsi pomlouval mně (například sis vymyslel, že udělám zlo a nelituji toho) a na pomluvy jsem tě upozornil, ještě jsi přitvrdil a napsal větší pomluvy (že jsem mnohokrát psal, že hříchů nelituji). Od té doby ses neomluvil, sebereflexi nepředvedl. 

  Předpokládám, že to hle tvé jednání je ta vaše vrozená náklonnost ke zlému. 

  Spatřuješ vyprázdněnost, demenci ze sektářsky prožívané víry, kolaps logického uvažování, duchovní demenci lidí povrchních, falešných, sebeohlupujících, neschopných jít na hlubinu a kde co dalšího ... A je logické ve tvé situaci, že takové věci spatřuješ. 

  Co bys asi tak měl spatřovat jiného, ve tvé situaci?

  Další z vás zase spatřuje chlupy ze satanova zadku, konkubíny, touhu odejít od manželky, drogy, alkohol, blázince.. A taky je to logické v jeho situaci, prezentuje, co žije. 

  Další z vás zase spatřuje souzení lidí, další spatřuje draky a protesty, další spatřuje bobky a unifikaci, další zas spatřuje v hlavě kosmického kámoše, ... další zase spatřuje pýchu, suverénnost, sebejistotu, nárok, faleš a záludnost i tam, kde není, ... další spatřuje b-hu a ješu, ... Spatřujete, co je vám vlastní a píšete stále dokola o tom, co žijete, a zjevně za to může vaše vrozená náklonnost ke zlému, ta vaše zpropadená "svoboda" hřešit.

  My zase spatřujeme Pána Ježíše, toho Spasitele, zachránce, který zachránil náš život. Zachránil nás ze smrti do života. A píšeme o tom, často. A chápu, že 𝓹𝓻𝓸 𝓽𝓮𝓫𝓮 je to jen "prý".

   

  Pokud člověk v diskuzi zcela ignoruje jak téma článku, tak téma diskuze a místo tématu začne pomlouvat lidi, jako jsi to udělal ty, nepřijde mi to jako reakce zdravého člověka. Ukazuje to na nějaký problém. 

  A ten problém bude zřejmě to, o čem dokola z tvého života píšeš - tvoje přirozená náklonnost ke zlému, ke hříchu.

  Zřejmě způsobuje i nějaký problém mentální, proto také píšeš o demenci ze sektářsky prožívané víry, kolapsu logického uvažování, duchovní demenci lidí povrchních, falešných, sebeohlupujících, neschopných jít na hlubinu. A je ti to věřit, při tvém vystupování.

  Reakce mentálně zdravého člověka je pro mne reakce k probíranému tématu, v tomto případě příběhu bohatého a vlivného mladíka, který od mládí dodržoval Boží přikázání a přišel za Ježíšem a zajímal se o podíl na věčném životě.

  Reakce mentálně zdravého člověka je pro mne i to, když člověk rozumí, že dodržovat Boží přikázání už od mládí je dobře, že je to v pořádku, že to tak má být. Že dodržovat Boží přikázání není ani pýcha, ani skutkaření, ani hloupost, neznalost, povrchnost, ale že dodržovat Boží přikázání je moudrost, znalost, a je v tom hloubka života.

  Rosmanovi by ses měl omluvit za lži a pomluvy, které jsi tu o něm šířil, například tady a tady. Pokud by tě zajímal názor Rosmana k tomu, co sis o něm vymyslel, zeptal jsem se ho a vedle v diskuzi je odpověď.

Rosmano jasně napsal (a já ho jenom ocitoval):

"Ježíš o sobě jasně tvrdil, že není Bůh."

  Stando, tím, že člověka ocituješ - to nemůže být pomluvou. Snad jenom v tom tvém virtuálním prožívání života je cosi takového možné. To nevím, to bys musel napsat ty, co vše je možné v tom tvém virtuálním prožívání života.

  Pomluvou je to, když o někom píšeš věci, které nejsou pravda - tím, že jsi Rosmana pomlouval, například tady a tady. Za po-mluvu se zase můžeš o-mluvit. Ale nemusíš. To už je na tobě.

Jestliže jsem o Rosmanovi napsal, že zde šíří ariánskou herezi, nebyla to pomluva, nýbrž pravda o Rosmanovi.

Rosmano se zde totiž  usiloval dokázat, že Ježíš není Bůh - a to je ariánství jak vyšité.

Dnešními ariány jsou např.  jehovisté. Ti jsou zase přesvědčeni, že Bůh adoptoval člověka - Ježíše až ve křtu v Jordánu.

I o tomto Rosmano psal ...

Jestliže jste napsal o rosmanovi, že zde šíří ariánskou herezi, tak je to pomluva a Vaše neznalost nebo záměrné matení o tom, co ariáni vyznávali, protože jejich učení v rosmanově vyznání, že Ježíš je člověk a není B-h, tam není.

Oko, snad nechcete říci, že Židé jsou ariáni :))))

Poslouchaj "rebe", ja se na nich "nezlobím", že odporujou.. mají na to své právo.. jáí se spíš "zlobím" na "revoluční" ohniváky z mé vlastní "sekty" (jako křesťany..), že mají původní církevní otce "za tak vypatlané" právě proto, že se zaobírali těmito definicemi.. - kdo/co je a kdo/co není  Ježíš Kristus. Asi věděli proč.  Samozřejmě, že námitky jak od "čistých monoteistů" ale třeba i gnostiků a jiných.. dorazili už tehdy.. a ne až dnes.. Takže proto to řešili.. To však je u našich "draků revolucionářů" stzriktně vylučuje ze "sekty" .. (sekta mysšleno tehdejším pojmem, něco jako směr ..)

No, co na to říci.. Ty se ptáš relativně "legitimně" a normální odpověď tady zaznívá prakticky jen od "tradičních tradičníků", kdežto "plameňáci" se v tom prostě koupaj stylem jiná ves, jiný pes ..

Poslouchaj "rebe", ja se na nich "nezlobím", že odporujou.. mají na to své právo.. jáí se spíš "zlobím" na "revoluční" ohniváky z mé vlastní "sekty" (jako křesťany..), že mají původní církevní otce "za tak vypatlané" právě proto, že se zaobírali těmito definicemi.. - kdo/co je a kdo/co není  Ježíš Kristus. Asi věděli proč.  Samozřejmě, že námitky jak od "čistých monoteistů" ale třeba i gnostiků a jiných.. dorazili už tehdy.. a ne až dnes.. Takže proto to řešili.. To však je u našich "draků revolucionářů" stzriktně vylučuje ze "sekty" .. (sekta mysšleno tehdejším pojmem, něco jako směr ..)

No, co na to říci.. Ty se ptáš relativně "legitimně" a normální odpověď tady zaznívá prakticky jen od "tradičních tradičníků", kdežto "plameňáci" se v tom prostě koupaj stylem jiná ves, jiný pes ..

Rozdíl mezi židy a ariány je zásadní - židé neuznávají Ježíše Krista za Mesiáše - zatímco ariáni věří, že Ježíš je Bohem přislíbený Mesiáš , ale považují jej (shodně se židy) jen za člověka - nikoli za Boha.

Ráčej si to dostudovat, Roubíček!

Asi jste nepochopil, co učí Ariáni a co Židé, viďte.

Ariánec tu je takovej myslivec, kteréj má za to, že Slovo (nestvořené) se stalo tělem (člověkem, Synem B-žím stvořeným). Také vyznává jako Ariáni, že B-h nebyl Otcem, než se to Slovo stalo Ješuou, A až tehdy se B-h stal Otcem. Něco takového Židé nevyznávají a také ani nevěří, že B-ží slovo se stává tělem, že se zhmotňuje v cosi či v kohosi.

Mají v tom guláš, Oko. A MilanH to samé. :)

Rosmano toto nevyznává, nevidím to v jeho úvahách. To u myslivce, jó to je jiná.

Nebyl jsem to tu ale já, co tu vyslovil myšlenku, že by snad  ariáni a židé měli mít snad společnou víru - mají společné jenom to, že obojí neuznávají Ježíše jinak, než jako jen člověka (nikoli jako Boha).

Ariáni vyznávají, že Bůh se stal Otcem ze svého rozhodnutí - a skrze Syna byl stvořen svět.

Je to tedy velmi vyhraněná podoba subordinacionismu.

Pravý Bůh podle něj musí být nejenom nestvořený, nýbrž i nezplozený. - a tak Slovo nemůže být Bohem ve stejném slova smyslu jako Otec.

Arius také nerozlišoval mezi věčným Slovem a vtěleným Slovem.

Ariání dále popírali existenci Kristovy lidské duše, Logos podle nich přijal pouze lidské tělo.

Ariánská hereze:

Slovo není souvěčné s Otcem, bylo stvořeno z ničeho, není Synem Otce v pravém slova smyslu, začalo existovat v závislosti na zcela svobodném rozhodnutí Otce. Slovo je podřízeno změně jak fyzické, tak morální. (Poslední argument naráží na  vtělení pojímané jako změna týkající se věčného Slova).

Rosmanovy "úvahy" se ubíraly právě touto cestou ariánů.

Pravdou ale je, že i Myslivec s ariánskými myšlenkami laškoval také...

I když s velkou pravděpodobností nevědomky....

Křesťani na tom nejsou stejně jako ty Oko! Tak je tomu jenom u tebe a jiných heretiků kteří laškují s modloslužbou. Je to totiž modloslužba která zavádí daleko od Boha a naučí tě abys všechno dělal sám, žel i však marně. A to v modloslužbě hlavně jde. Odvést tě od veškeré boží pomoci. A ve tvém případě se to modloslužbě podařilo. Největším důkazem je tvůj postoj k očistné oběti Krista. Bůh řekne OČISTIL JSEM TĚ a ty odpovíš NEOČISTIL jsem stále slabý hříšník který má jistotu v hříchu, a ne v Tobě Kriste!!

 

Sedíš ve vlaku který nejede do nebe, Oko. Rychle z něho vystup!

Toto jsou všechno ale jen kostrbaté konstrukce ze tvojí hlavy.

Ve skutečnosti tak, jako alkoholik zůstává alkoholikem i když je zrovna ve stavu střízlivém, podobně člověk je hříšníkem i když zrovna nemá žádný hřích. Je hříšníkem pro svůj zděděný sklon ke zlému.

(Kaz 7,20)

Vždyť na zemi není spravedlivý člověk, který by konal dobro a nehřešil.

Bohu nevadí, že jsme hříšníci - zná totiž hlubiny lidského srdce - Bohu vadí, když člověk své hříchy nijak neřeší, ale naopak když si v nich člověk libuje a říká: "Já už jiný nebudu"!.

(1 J 1)

Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.  Řekneme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není. 

..."Křesťani na tom nejsou stejně jako ty Oko!"...

Jací "křesťani", když stojí mimo církev?

(1 J 2)

Ale to se stalo, aby vyšlo najevo, že nejsou všichni z nás. 

Kostrbaté?

 Já když se okoupu ve vaně vylezu z ní čistý. Když mne očistí boží milost  od špíny hříchu, již špinavý hříšník nejsem. 

Ale Oko to má jinak. Vleze do vany špinavý jako prase a špinavý jako prase z ní vyleze. Bůh Oka očistí od špinavého hříchu, ale Oko je stále špinavý hříšník.

...

I já, když se vykoupu, tak jsem čistý. Ale to přece neznamená, že se zase neušpiním, že se nebudu muset vykoupat znovu!

S pravděpodobností rovnající se jistotě vím, že se budu muset vykoupat zase znovu. My lidé se nedokážeme v životě neušpinit hříchem.

Protože jsme od své přirozenosti hříšníky:

To ty Oko to nedokážeš, netahej do toho tvého modlářského světa všechny lidi!

Takže znovu Oko, když se v boží milosti vykoupeš pak jsi čistý a nemůžeš proto tvrdit že jsi nadále špinavý hříšník. Hříšníkem se staneš až po spáchání hříchu.

Furt ti to rozum nebere?

To co zde hlásáš se označuje jako nepravost, a navíc zpochybňuješ očistnou boží milost, která z hříšníka učiní svatého.

Mno, a pro začátek začni u toho, že si vyženeš z hlavy katolické pavouky o pojmu "svatý". 

A začni tím, že svatý není to samé jako dokonalý. 

Že nedokonalý není to samé jako hříšný. 

Že být svatý není až po smrti. 

Že svatý není to samé jako nedosažitelný. 

A nyní čti Oko, čti.

..."A začni tím, že svatý není to samé jako dokonalý. "...

Já bych řekl, že svatost je charakterizována právě našim úsilím o dokonalost. O duchovní dokonalost.

A nyní čti Myslivče, čti:

(1 Pt 1,16)

Vždyť je napsáno: ‚Buďte svatí, neboť já jsem svatý.‘

..."Že nedokonalý není to samé jako hříšný. "...

Člověk je nedokonalý, člověk je od přirozenosti hříšný.

Nejde se jednou vykoupat a být už pořád čistý!  I ten, kdo poctivě pracuje, tak se přirozeně zpotí a musí se večer vykoupat znovu. Když pracuješ s blátem, umažeš se!

A člověk je tělem jen ta hlína, jen to bláto ...

Nedokážeme se neumazat!

Jediná pomoc, jak se udržet alespoň v relativní v čistotě je provádět pravidelnou hygienu - očistu.

V Duchovním rozměru pak je touto pravidelnou očistou člověka modlitba, zpytování svědomí, vědomé  a časté návraty k Bohu.

Nedokážeme se při námaze vůbec nezpotit, nedokážeme v praktickém životě ani vůbec nezhřešit. Řešíme to tedy tak, že špínu pravidelně a často smýváme vodou - špínu hříchů smýváme pak pravidelným pokáním ze hříchů.

Čtu Oko, čtu. A čtu "buďte svatí". Ty tam čteš buďte hříšní?

Žádná hříšná přirozenost neexistuje, je to lež řk učení! Hřích je totiž nepřirozený. Člověk je ve své přirozenosti svatý a hříšného člověka Bůh ke svaté přirozenosti zpátky vede.

Člověk byl Bohem sice stvořený jako svatý, ale od pádu prvních lidí do hříchu je hříchem poznamenán, "znetvořen", je postižený, získal náklonnost ke zlému.

Proto Kain zabil bratra, proto jsou dodnes na světě války a nespravedlnosti všeho druhu.

Sám člověk nedokáže nezhřešit, potřebuje k životu bez hříchu Boží milost - být neustále napojen na Boha. A toto se člověk musí životem teprve postupně naučit a tím svoji hříšnost postupně snižovat, eliminovat.

Víra je přece dar - jak ta s tím souvisí?

Podle tebe jeden víru dostane a nehřeší - jiný víru nedostane a proto hřeší? A na konci pak bude ten druhý potrestán a ten první vyznamenán? Za co vlastně, když ani jeden v tom nemá vlastní zásluhy?

..."Proto porovnávat "prach" před hříchem s blátem hříchu je hloupé."...

Hloupé je kritizovat Boží výrok: "Jahve řekl: „Aby můj duch nebyl věčně odpovědný za člověka, jenž je přece tělo, ať jeho život napříště trvá pouze sto dvacet let.“..." (Gn 6,3)

No vida Oko. Vida! Takže propříště již nic neplácej o hříšné lidské přirozenosti.

No to je zase kostitřasovka. Kam na to chodíš? Je to jednoduché Oko. Hříšník očištěný boží milostí již není hříšník, a k životu bez hříchu potřebuje sílu Krista a poznání pravdy v Duchu svatém. Obojí nám Kristus nabízí neustále.

Žádné takové podle mne není, nefantazíruj.

Hloupé je kritizovat jakýkoliv boží výrok. A hloupé je psát o kritice která neexistuje.

..."
Člověk byl Bohem sice stvořený jako svatý.."...

Svatý Adam zhřešil a už pak nebyl svatý, V ráji už pro něho nebylo místo a tak byl vyhnán.

Všichni jeho potomci až dodnes dědí tuto Adamovu náklonnost ke hříchu. Říkáme jí "hříšná lidská přirozenost - náklonnost ke zlému".

..."... darem je to, jak na víru v Něho Bůh reflektuje. Když třeba Bohu věříš, že tě neopustí, tak On reflektuje tak, tě nikdy neopustí."...

Co slovo, to projev nevzdělanosti a zmatenosti ve víře.

Naprosto zásadní je skutečnost, že Bůh je věrný vždycky. Bůh nikdy člověka neopustí - to sám člověk opouští Boha svými hříšnými rozhodnutími.

..."A co se týká sklonů ke hříchu, tak na to zde již dávno máme Krista a Jeho milost!"...

Sám jsi se tímto usvědčil s hlouposti:

Každý člověk má svou zděděnou náklonnost ke hříchu, kterou je třeba, aby Kristus vyléčil.

Kristus je skutečně lékařem duší. Kdyby nebyly duše nemocné hříchem, nebylo by třeba lékaře.

Bloudíš stále mimo oblast zdravého rozumu.

Pros Ducha svatého těmito slovy:

nedopusť, aby předpojatost ovlivnila moje činy ...

A co podle tebe Oko Kristus léčí? Chceš se snad přít o tom, že jsou to právě ony sklony k hříchu, které k hříchu vedou?

Proč ty Oko se nenecháš ze tvých sklonů k hříchu Kristem vyléčit a jsi stále hříšník jak sám o sobě tvrdíš? 

A zapamatuj si, žádný hřích se nedědí, dědí se hříchem porušené tělo. Ke hříchům se vždy pohoršováním svádí. Dědičný hřích je velmi nebezpečný blud padlé římské církve!! Blud pro který si oběť bludu myslí, že má hříšnou přirozenost, že je celý život hříšníkem, že je hříšníkem i po očistné boží milosti. Uvědom si Oko jednu velmi důležitou věc. Pokud budeš mít tento postoj k boží milosti, postoj ve kterém si myslíš, že jsi hříšník i po omilostnění Bohem, budeš mít tento postoj i před soudnou boží stolicí, a pak ti nepomůže ani svěcená.. 

Vztah k Bohu si každý z nás bere sebou na druhou stranu!! Co ti pomůže, že vykřikuješ Pane ó Pane a přitom Mu nevěříš, že tě očistí natolik, že již hříšníkem nejsi. Proč Mu nevěříš, že ti namísto tvé slabosti dá svoji sílu? Když nevěříš Bohu za tohoto pozemského života, nepočítej s tím, že Mu budeš věřit po smrti. V tom je totiž největší záludnost řk nauky, která přesunuje to co musíme vykonat nyní až za hranici smrti do vymyšleného očistce. Po smrti žádná možnost nápravy ani očištění již není možná!

Tak abys Oko věděl do čeho jdeš!

Svatost - ta je pro křesťana cílem jeho života (Kristus) -  ale  svatost je také životní cestou křesťana.

Učíme se svatosti - občas selháváme - a zkoušíme to přesto stále znovu. S Boží milostí, s Boží pomocí zrajeme ke svatosti a naše hříšnost se postupně životem s Bohem umenšuje.

Kající se hříšník - to je cesta ke svatosti.

Celoživotní cesta - nikoli snad prchavá záležitost jednoho okamžiku v životě, po kterém by nějakým zázrakem následovala už nebeská dokonalost v bezhříšnosti..

Ne Oko, svatost není cílem. Svatost je normální duchovní stav člověka žijícího v Kristu.

..."Být svatý není to samé jako být dokonalý. Dokonalý je jedině Bůh. Velmi hloupě si stále podmiňuješ svatost dokonalostí."...

Být svatým znamená být dokonalým v dobrém jednání. Následovat Boha.

Neboť já Hospodin jsem váš Bůh. Posvěťte se a buďte svatí, neboť já jsem svatý. Neposkvrňujte sami sebe žádnou havětí plazící se po zemi.

Posvěťte se a buďte svatí, neboť já Hospodin jsem váš Bůh.

..."Svatý je svatý proto, že Bůh je svatý."...

A to platí snad nějak automaticky tím, že je to takto dáno? Nebo je potřeba se podle toho svatě chovat?

(Být svatým znamená být dokonalým v dobrém jednání. Následovat Boha.)

Co vlastně máš proti tomu?

Bůh přece říká: "Buďte svatí..."!

To znamená, že my máme moc být svým chováním svatými, máme i tu moc být svým chováním nesvatými.

..."Svatost si svým chováním nevyrobíš. Není to zásluha."...

Pokud ty nemáš svým chováním na svoji svatost žádný vliv,

pak by docela postrádala smysl ona Boží výzva lidem: "Buďte svatí, jako i já jsem svatý".

Ale opak je pravdou: svým chováním, svými činy jsi buď více svatým, nebo více nesvatým.

(ZJ 22,11)

Ať si hříšník nadále hřeší a ať se poskvrněný nadále poskvrňuje; ať poctivý člověk žije nadále poctivě a svatý ať se nadále posvěcuje.

To myslivec :) Ten je v tom ponořen až po uši :)

Ale jinak, když se řekne, že slovo se stalo tělem, no tak v tom ztělesnění lítáte všichni tři :)

Říká se tomu avoda zara. A jinak pošetilost. :)

  Jo, a mimochodem, Stando - když v diskuzi začneš kromě Rosmana ještě navíc pomlouvat mně a psát o mne zjevné nesmysly, jen ukazuješ více a více, co jsi zač. 

  Každý se může snadno přesvědčit, co jsem tobě já napsal na Rosmanova slova, je to stále v diskuzi.

  Moje slova "Stando, začal jsi tu místo psaní k tématu diskuze pomlouvat Rosmana, vymýšlet si o něm blbosti. Jestli z tvé strany přijde sebereflexe a Rosmanovi se omluvíš, nebo to přejdeš mlčením, to už je na tobě." jsem ti napsal na něco úplně jiného - na tvé postoje ohledně sebereflexe a omluvy. A to je také stále v diskuzi.

  Toník

Napsal jsi, že Rosmano tvrdí, že je Ježíš mesiáš podle představ židů, že je to člověk vyvolený k záchraně lidí. Napsal jsi kontroverzní hloupost. Židé si tak Ježíše nepředstavují ani nikdy nepředstavovali. To, že je Kristus člověk vyvolený Bohem k záchraně lidí, tedy náš Spasitel je poznáním ryze křesťanským a ne židovskou představou jak píšeš! 

Další tvůj výrok.

Jestliže se Slovo stalo tělem, nazýváme to prostě "vtělením".

Bůh se vtělil do člověka (ale Bohem být nepřestal ani na okamžik). Pořád stejným Bohem, Bohem neměnným.

Ve Starém zákoně lze snadno rozpoznat vývoj mesianismu (jak se představy židů o Mesiáši postupně proměňovaly a prohlubovaly).

Je zde patrno dokonce pět základních druhů mesianismu. V Ježíši je lze nalézt všechny.

Chce to neusínat na vavřínech a neustrnout ve vzdělání ve víře ...

To Oko to odhadl naprosto správně.

  Toník

No a to ti přijde,  Františku, normální, prodat všecko, co měl, rozdat chudým a že tím bude mít poklad v nebi? Když se zbaví majetku, tak se stane sám závislým na druhých. K čemu ho to Ježíš vybízel? Aby se stal sociálním případem? To je nějaký lepší způsob bytí? Vždyť normální člověk by takový nesmysl nikomu nedoporučil. A taky to soudobí křesťané vůbec nedělají. Nejenže se nezbavují majetku, ale spíše ho hromadí. To samé i církve. Viz tzv. restituce. Tady je zase vidět ten extremismus. Já jsem si jist, že kdyby tady na této planetě někdy chodil nějaký "posel boží", tak je málo pravděpodobné, že by to byl magor, který by vedl lidi k vyšinutému chování. A zbavit se majetku je vyšinuté chování. Stát se pak závislým na pomoci ostatních. A druhý extrém je neustálé hromadění majetku. Všimni si ale, že Ježíš neporadil tomu muži zlatou střední cestu. Normální přístup k životu a majetku. On mu řekl. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“

Všecko, co máš. - tohle může poradit jen cvok. Magor. Je to magorské. Právě z takových střípků se dá velmi pěkně vyvodit, že Ježíš nebyl žádný velký mozek, ale jen rádoby prorok, který lítal myšlenkově z jednoho extrému do druhého extrému. Polovina obsahu jeho promluv jsou utopistické nápady vedoucí k poškození kvality života. To i ten Pavel z Tarsu byl více nohama na zemi. Sice taky cvok, ale více konzervativní a více praktický. 

Normální přístup k majetku je být zabezpečený, mít kde bydlet, co jíst, mít čím topit atd. Ne se všeho zbavovat. Na druhé straně hromadit miliony - to jde mimo mě. Ani nevím, co bych s tím dělal, mě stačí ojeté auto a jsem velmi skromný ve všech ohledech, mám proti většině populace menší nároky. Dlouhá léta jsem bydlel v garsonce. Ale zbavit se všeho majetku je pitomost. Kdyby mu poradil zlatou střední cestu, tedy aby část svého majetku prodal a podpořil potřebné, chudobné, a část si nechal pro svoje potřeby a další život, tak neřeknu nic. Ale on mu řekl:  Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“  Prostě magor. Páč věřil  na brzký konec světa. Nic už nemá smysl. Magorské chování prvních křesťanů má původ v apokalypticismu. Brzy budeme v nebi. Jo haha.. 

Celý život jsem jezdil v ojetých autech. Však na stáří jsem si koupil nový vůz. A mohu ti říci, že je to veliký rozdíl. Žádné starosti s autem, jen ho užíváš.

Nechceš - li zbytečné starosti, chce to nikoli ojetinu, ale nové ...

Ohledně Ježíše jsi nepochopil pointu celého příběhu; Ježíš ho touto výzvou povolává přímo do duchovního stavu - aby se zřekl "civilního"  života, aby se zřekl rodiny, manželky, dětí a věnoval celý svůj další život službě v hlásání evangelia všem ostatním lidem.

Najdeš to i u apoštolů:

(Mt 19,27)

Na to mu řekl Petr: „Hle, my jsme opustili všechno a vydali se za tebou. Co tedy budeme mít?“

Stejný postoj k duchovnímu poslání v životě najdeš i u Pavla. On píše rady sice ze svého hlediska apoštola, ale uznává, že každý člověk má od Boha jiné povolání k životu: Je - li povolání duchovní, osobní majetek nepotřebuje - je - li však povolání laika, potřebuje majetek k zabezpečení rodiny.

(1 Kor 7,1-9)

Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já.  Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí. ...

Chci, abyste byli bez starostí. Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu, 33ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své ženě, 34a je rozdělený. Neprovdaná žena a panna se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži. ....

No moc to neroztrubuj, nebo si toho všimne Ježíš, přijde za tebou, poklepe ti na rameno a řekne ti, ať to auto prodáš a peníze z prodeje rozdáš chudým. 

  Hezký den

  Cizinec

  Zbavili se všeho majetku. Nenechali si ani byt, ani dům. Auto neměli, pokud vím, měli kola, ty rozdali lidem okolo. 

  Pro vaši informaci, nepřihlášený: Normální ekonomicky činný člověk není závislý na majetku. I když se zbaví všeho majetku, může pracovat, něco vytvářet a uživí se. Tohle byli poměrně chudí lidé, mladí, neměli toho moc, ani majetku, ani znalostí, zkušeností. Bohatí lidé mají velké množství znalostí a zkušeností většinou podstatně větší a běžnou prací se uživí mnohem snáz, protože jejich práce má díky znalostem výrazně větší hodnotu. Stejně tak se lidé uživí dobrovolnickou prací z příspěvků, které dávají dohromady jiní lidé.

  Hezký den

  Cizinec

  Tihle lidé nebyli migranti a nešli si nikam vydělat.

  Když se stali křesťany a začali žít s Bohem, vytrhl je Bůh z prostředí, ve kterém žili, z prostředí vesnice, rozvodů, rozpadlých rodin, násilí, beznaděje, studených čumáků, nekomunikace, truců, bojů a zavedl je pryč. 

  Ne aby si vydělali, ale aby se učili. Dělá to tak Bůh často, když lidé začínají nový život. 

  A oni se učili a učili se dost. Učili se v zemi, kde není beznaděj, kde se lidé na sebe smějí, všimnou se navzájem, povídají si třeba i na ulici, v obchodě, starají se o sebe, a starají se i o lidi, které vůbec neznají. Bůh je tam zavedl, protože potřebovali takovou lekci. Potřebovali lekci v tom, že člověk nemusí být závislý na majetku, který tvořili generace a teď se o ně perou sourozenci, kdo ho zdědí. Potřebovali lekci, že se dá žít jiný život.

  Když se vrátili zpět, nepotřebovali dědit a honit majetek, aby žili. Nepotřebovali podněty, aby se starali o druhé lidi. Starají se, protože je to Bůh naučil. Prakticky.

  K vašim "biblickým" nápadům: Jako jsem nepotkal nikde normovače a unifikátory jako vy, nepotkal jsem nikde nikoho, kdo by měl vaše "biblické" nápady ohledně majetku. Ani v bibli jsem takové nápady nepotkal. A vaše nápady nejsou potřeba - ani pro život, ani pro nebe, ani pro přípravu na nebe.

  Hezký den

  Cizinec

Když se stali křesťany a začali žít s Bohem, vytrhl je Bůh z prostředí, ve kterém žili, z prostředí vesnice, rozvodů, rozpadlých rodin, násilí, beznaděje, studených čumáků, nekomunikace, truců, bojů a zavedl je pryč. Bůh je tam zavedl, protože potřebovali takovou lekci.

Jo tak to znám tyhle proklamace od pobožných. Bůh mě někam zavedl, Bůh udělal tohle a támhleto. Stejně tak vede muslimy jejich Bůh Alláh. Tak mně to je jedno, jenom jsi to moc nevysvětlil. Jen jsi to obalil do těch obvyklých pobožných frází, kde jsi to svedl na údajného Boha. Kdysi jsi tu vypisoval něco o tom, že máte nějaké pobožné družstvo, nějaký společný majetek či co. Je to vaše věc, bobku. Klidně můžeš postupovat stejně tak jako ti první pobláznění křesťani, viz Skutky apoštolů. Já jsem si jist, že se žádného Krista nedočkáš stejně jako se nedočkali ti první pobožní bobci před těmi tisíci roky. Věříš nesmyslům. Bible je fake. 

  Vaše věc, co žijete, pokud vám to vyhovuje. I pokud ne.

  Odkud tyhle informace máš? 

  To sis někde přečetl, z nějakého zdroje? 

  Nebo máš nějaké zjevení, jako Emmerichovou, nebo Witeovou? 

  Nebo si tohle všechno vymýšlíš? 

  Nebo to máš odněkud jinad?

  Kde bereš tyhle informace, jaký je zdroj těch tvých informací o tom mladíkovi?

  Občas jsem Františku v některé církvi a tam jsou kazatelé, kteří si vezmou kousek písma a začnou k němu kázat. Ale nekážou vůbec k tomu, co je napsané, vymýšlí si věci, které v bibli vůbec nejsou, a ještě ke všemu ani neodpovídají tomu, co v bibli je napsané, divně nesedí. Vymýšlí si totiž to kázání podle sebe, domýšlí si do bible sebe, svoje postoje. I když ti lidi v bibli měli zjevně postoje jiné, nebo není napsané, jaké postoje měli.

  Františku, kdyby Pán Ježíš věděl, že z toho člověka by asi těžko mohl být učedník, a ještě ke všemu by to věděl jistě, proč by mu říkal "Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne"?

  Toník

Tohle není vůbec špatné vysvětlení.

Jen bych k tomu přidal ono "pavlovské":  "je lepší, aby člověk zůstal bez ženy "(rozuměj - aby věnoval svůj život plně Bohu) - protože jinak je muž rozdělen. Kdo je svobodný, snaží se zalíbit Bohu, kdo je  ženatý, snaží se zalíbit své ženě (a naopak).

Ježíš tedy radí onomu mladíkovi obecně ten nejlepší způsob prožívání života.

Ale Pavel doplňuje, že každý máme od Boha jiné povolání. Kdyby totiž všichni zůstali jako Pavel, lidstvo by vymřelo....

Tato cesta je jenom pro ty, kdo jsou k ní Bohem povoláni a k tomu i příslušně obdarováni.

  To je možné. Nedivil bych se tomu. 

  Ale nemusí to tak nutně být. I pyšným lidem může dát Bůh poznat, proč to Pán Ježíš říkal, jaký má smysl, když Bůh někomu něco říká. Že když Bůh něco říká, nejsou to prázdná slova, ale jsou to slova do situace těch lidí, slova, která mají moc proniknout až k nitru člověka a udělat tam svou práci.

  Však Pán Ježíš v tom příběhu řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“

  Přesně tak, Františku. 

  Velmi dobrá úvaha.

  Žít v jistotě, že člověk činí vše dobře, žít tak, aby člověk činil dobře, to je správný postoj.  Jak k životu, tak k lidem, tak k Bohu. Klidně i v jistotě.

  Je dobře, že ten mladý muž dodržoval Boží přikázání. A je dobře, když je kdokoliv dodržuje - kdy ctí rodiče, pracuje, nekrade, nezávidí... Klidně i když je dodržuje alespoň trochu. A je lepší, když Boží přikázání člověk dodržuje už od mládí, jako ten mladík, nebo ještě lépe od dětství, od mala, a pořádně. Na tom není nic sobeckého.

  Naopak žít tak, že člověk nečiní dobře, nectí svoje rodiče, nepracuje, krade, závidí, ubližuje, lže, to není dobře, to je špatně. I když to člověk dělá jen "trochu". A to obvykle bývá sobecké.

  Pán Ježíš tomu mladíkovi řekl, co má dělat a řekl mu to jasně. A řekl mu to dobře.

  Zpět k tomu, co jsi ty psal o tom mladíkovi:

Pochopitelně když se chystáš do bájné destinace, tak zbavit se majetku není žádný problém, dokonce je to žádoucí. 

  Je docela dost lidí, co od mládí dodržují Boží přikázání. Někdo tak byl už vychovaný, narodil se do křesťanského nebo židovského prostředí, někdo se odvrátil od zlé cesty. Nechlubí se tím, ale když se jich někdo zeptá nebo se na téma narazí, v klidu to řeknou.

  A dodržovat Boží přikázání není "skutkaření", to je normální. Většina Božích přikázání se navíc netýká skutku, ale týká se ne-skutků. I Ježíš jmenuje 5 přikázání co nedělat (neskutkařit) a jenom jedno co dělat - ctít otce a matku. A i to ctění ctění rodičů, ten "skutek" není "skutkaření", to je norma, normální chování. Je normální ctít svoje rodiče, aniž by člověk musel nějak skutkařit.

  To už je hloupé uvažování, sobecké. 

  Ale takovéto uvažování je mimo ten příběh bible - nic takového v písmu není.

  Určitě, přesně tak. To snad ví každý, kdo zkoušel spasit sám sebe nebo získat věčný život za nějaký skutek. A i hodně lidí, co to nezkoušelo, to ví.

  No, to nevím, Františku. To jsi psal ty v článku, že si byl jistý. A já se tě ptal, kde jsi tu "informaci" vzal, jak jsi na to přišel? Neodpověděl jsi. Ani na ostatní otázky jsi neodpověděl, kde jsi vzal to, co píšeš o tom bohatém mladíkoví, ale v bibli to není.

  A proto si bereš z toho příběhu pýchu, suverénnost, sebejistotu, nárok, faleš, záludnost, uznání, naštvání? 

  Protože to je ti bližší?

  Nic z toho, co v těchto věcech Františku ty popisuješ, ale v tom příběhu v bibli není. 

  Není v něm ani pýcha, ani sebejistota, ani nároky, ani faleš, ani záludnost, ani touha po uznání, ani nic podobného. 

  Jestli je tam zrovna ty vidíš, tak to určitě nebude ani tím příběhem, ani jeho aktéry.

  Toník

Když dodržuješ přikázání jen proto, abys za to měl nebe, tak to není skutkaření? 

Jste pobožnými z pěti důvodů: 

1. Víra v nadpřirozený svět, esoterický způsob myšlení
2. Strach z pekla, satana, atd.
3. Naděje, doufání v nebe, Ježíše, atd. 
4. Hodnotový konzervatismus
5. Výchova, kulturní tlak, návyk na náboženství

  A já ti tu píšu, že tyhle věci v příběhu nejsou. Nejsou tam popsané. Dosadil sis je tam ty z toho, co žiješ.

  V příběhu je zájem - zájem jednoho člověka o věčný život. Ten mladík něco chtěl, přišel za Ježíšem. Pak dotaz. A svědectví o tom, že ten člověk dodržoval Boží přikázání. A láska, láska Ježíše. Pak Ježíšovo pozvání a příkaz na prodej a rozdání majetku. A zarmoucení, smutek toho mladíka. 

  A nakonec slova Ježíše „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.“ To je taky pro mne poučení z toho příběhu, Františku.

  Taky je pro mne poučení v tom, že Ježíš zval do života různé lidi - bohaté a vlivné, i chudé, bez významu. Poctivé i zloděje. Morální i prostitutky. A oni pozvání přijímali. A přijímali s ním i věčný život.

  

  To je hlavně hloupost, sobectví, kalkul, obchod, něco za něco. 

  Nevím, zda skutkaření - jak bys chtěl skutkařit tím, že něco neděláš? Jak bys chtěl skutkařit tím, že budeš milovat Boha nebo ctít rodiče? Jak bys prakticky takové skutkaření dělal?

 Ale to by spíš měl říci ten, kdo takové věci dělá, nebo takto uvažuje, co to je.

  Nemusí být. Proč by byla? Je to svědectví, v tomto případě odpověď na dotaz. Nemusí být všude pýcha, Františku. Je na světě hodně lidí, kteří nepotřebují pýchu, mají opačné uvažování, než ty.

  Ale může v to být pýcha.

  Boží přikázání, které jmenuje Ježíš? Určitě. 

  Nedodržoval jsem je tedy úplně od mládí. Měl jsem třeba rád svoje rodiče, byli mi vzorem, ale ještě mne Bůh učil v dospělosti, co to znamená ctít rodiče. Taky mne Bůh až v dospělosti učil, co je nekrást. A samozřejmě mne učil první přikázání, druhé, vyrůstal jsem bez Boha, v modlách. A i další přikázání, řád života, práci, odpočinek sedmého dne. To jsem nedodržoval, když jsem byl dítě a na prahu dospělosti.

  Co ty, Františku? Co ty bys odpověděl ty teď? Dodržuješ všechna ta Boží přikázání? 

  Nebo snad vraždíš, cizoložíš, kradeš, vydáváš křivé svědectví, podvádíš a nectíš své rodiče?

  K tomu máš odpověď v tom příběhu, Františku:

  Z toho by logicky vyplývalo, že tomu mladíkovi k dokonalosti ještě něco chybělo.  

  Toník

"...

Není - li toto pýcha, pak určitě hloupost, neznalost, povrchnost.

Žádný z lidí nedokáže ideálně dodržet Boží přikázání - brání nám v tom naše vrozená náklonnost ke zlému. Někteří lidé nějaké své malé poklesky neřeší a ani se je neuvědomují a nezabývají se jimi - ale tím nejsou bez hříchu!

Když někdo tvrdí, že všechna přikázání (tedy B-ží, ty v Tóře) dodržuje, a přitom zde napsal, že jí vepřové, nedodržuje to, co je v Tóře, tak v tom pýcha je, protože ten člověk lže (Cizinec).

A když k tomu ještě píše, že nejí nejprve omráčená a po omráčení zabitá zvířata, tak si nevidí do huby, jak lže ve své nanicovaté pýše. (to je Cizinec).

A mohl bych pokračovat o pýše lží toho člověka Cizince.

Jinak lze naplnit všechna B-ží přikázání Židovi, která se ho týkají a nemají vnější překážku. To pohanovi ne.

Neříkám že jednotlivě některé přikázání ze Zákona snad nejde člověku dodržet - říkám, že žádný člověk nedokáže tato přikázání dodržovat jako celek.

Protože jsme lidé slabí, nevěrní.

Člověk vždycky v některém z přikázání chybuje, je nedostatečný, zhřeší.

Ať už z pohledu stovek příkazů Starého zákona, ať už z pohledu přikázání Nového zákona, milovat Boha a bližního ...

Každý však může naplnit ta z přikázání, která se ho osobně netýkají toliko studiem daného přikázání a jeho micvot.

Například: obyčejný Žid jako byl Ješu, nemohl naplnit ta z přikázání Tóry a jejich micvot, která byla dána pro krále, velekněze, kněze, levity, zpěváky, soudce, představené, zemědělce, dobytkáře, řezníky, bohaté, ženaté, mající děti, atd. apod.

Tak akorát se mohl jim učit a učit jim druhé a podle toho se mohl i řídit.

Ale ta z přikázání osobních pro všechny stejná je povinen naplnit každý Žid v každé situaci. A dokážete i přes dřívější selhání a učiní to sobě zvykem.

Přes své slabosti chyby je každý Žid dostatečný k tomu, aby je naplnil, plnil, a žil tak. Tóra byla dána všem Židům. To proto, že jsou všichni schopni ji naplnit.

  To je poměrně logické ve tvé situaci, když máš "svobodu" hřešit a vymyslel sis boha, co ti hříchy dovoluje, schvaluje, umožňuje a dokonce s nimi musí souhlasit.

  Pro mne to není hloupost. Je dobře, když člověk dodržuje Boží přikázání a když je dodržuje záměrně a od mládí. Není hloupost dodržovat Boží přikázání, je to moudrost. A když člověk dodržuje Boží přikázání vědomě, není to neznalost. Když člověk dodržuje Boží přikázání schválně, není to povrchnost. 

  Povrchní až hanba naopak jsou lidé, co mají "svobodu" hřešit a Boží přikázání nedodržují - a to od mládí a ještě ve stáří.

  Zajímavá projekce-generalizace. Asi jako když někdo prohlásí "všici kradú". 

  A k čemu konkrétně tě tvoje "vrozená náklonnost ke zlému" naklání z těch přikázání? 

  Víme, že vydáváš křivé svědectví, k tomu tě vaše vrozená náklonnost ke zlému naklání docela často a systematicky - teď naposled jsi začal pomlouvat Rosmana, před tím jsi pomlouval další lidi.

  K čemu ještě jinému tě tvoje vrozená náklonnost ke zlému naklání z těch přikázání?

  Nakláníš se tvou přirozenou náklonností k tomu, že bys zabíjel, vraždil?

  

  To je možné, že to tak máte, Stando. Takové svědectví bych ti i věřil při tom, co tu předvádíš.

  Toník

A ty, Toníku, snad nemáš žádné své malé poklesky?

Myslíš si, že když dodržíš: "Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku " ...

Tak jsi z obliga? Svatý až "na hůru"  a bez hříchu?

A jestliže jsi v životě zhřešil, udělal jsi to svobodně sám, nebo tě snad někdo jiný k tomu přinutil? (Když ty tedy údajně nemáš svobodu zhřešit!).

Pokud tu někdo o sobě tvrdí, že nehřeší, je to podle mého názoru hloupost, neznalost, povrchnost ....

Pokud tu někdo o sobě jindy zase tvrdí, že občas sice zhřeší, ale že ani tak není hříšníkem - je to podle mého názoru projev demence ze sektářsky prožívané víry - kolaps logického uvažování.

"Já jsem nikoho nezabil, nikoho neokradl - já tedy vlastně nemám žádný hřích!!!"

Výroky tohoto ražení jsou projevem oné duchovní demence lidí povrchních, falešných, sebeohlupujících .... Neschopných jít na hlubinu.

Jestli vyplynula z Vaší neznalosti, nevědomocti, hlouposti, to je jedno. Tak stejně to platí o Gregorius.

Rosmano zde opravdu nešíří učení Ariánů. Ariánské učení je hodně odlišné od toho, co psal rosmano. Rosmano zde jednak jejich učení nešíří, druhák ho ani nezastává.

Rosmano zde citoval křesťanská písma, pokud vím, tedy to učení křesťanských pisatelů, které máte za autoritativní.

Zde byste se měl Vy i Gregorius (a teď nevím, zda se toho chytil i Willy - nevím, asi ne) rosmojo omluvit, že jste ho pomluvili, křivě obvinili. To byste udělat měl, když jste ho dost neznale pomluvil.

Kdyby zde Rosmano citoval skutečně křesťanská Písma v jejich smyslu, musel by citovat i Tomášovo vyznání: "Můj Pán a můj Bůh".

Rosmano zde však účelově povytrhával jenom ty citáty, které podporují svou nejednoznačností jeho záměr. Které lze však stejně dobře vyložit i v opačném smyslu.

Učení ariánů je o tom, že Ježíš byl pouze člověkem - nikoli vtěleným Bohem. To samé se zde usiluje dokázat i Rosmano.

Křesťanské učení je však o tomto:

(Žd 1,7-9)

Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl nepravost; proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘

  A to je celkem logické ve tvé situaci, při tvé náklonnosti ke zlému a zpropadené "svobodě" hřešit.

  Toník

A je dobře, když lidé už od mládí nebo od dětství dodržují Boží přikázání, "Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku". A když je dodržují schválně.

  Není to "hloupost, neznalost, povrchnost". Ani to není skutkaření.

"...

Hloupost, neznalost nebo povrchnost je to u takových tehdy, když si proto oni o sobě už myslí, že oni nejsou hříšníci (jako ti druzí).

Vzpomeň si na podobenství o farizei a celníkovi!

A ty se tu chováš právě jako ten farizej.

  Stando, chápu, že se tu chováš jako ten farizej. A snažíš se mermomocí přehodit tvůj stav a vaše chování na druhé. Však je srandovní sledovat, jak se pustíte do člověka, co se svěří se svým problémem, a přitom se tu sami chlubíte, že jste hříšníci, že pořád hřešíte a ještě máte boha, co vám dává "svobodu" hřešit a ještě vám hřích dovolí, umožní. 

  Tak to dělal ten celník, že se furt navážel do druhých.

..."Stando, chápu, že se tu chováš jako ten farizej."...

Toníku, zase ukázkový trolling.

Nebudu reagovat, na to je mého času škoda.

Šavel byl také významný farizej. A myslil si o sobě také, že je spravedlivý. Dodržoval příkazy Zákona už od svého mládí  podobně jako ten mladík . Než se setkal s Kristem a stal se Pavlem.

  Šavel v příběhu bohatého mladíka nebyl. Chápu, že to je zase něco, co tě oslovuje ve tvé situaci, že přinášíš takové příklady - Šavel bojoval proti Ježíši, proti křesťanům. A je celkem logické ve tvé situaci, že do diskuze zcela mimo téma přinášíš Šavla.

..."A hle, přistoupil k němu jeden člověk a řekl: „Učiteli, co dobrého mám učinit, abych obdržel věčný život?“  17On mu řekl: „ Proč se mě ptáš na dobré? Jeden je dobrý: Bůh. Chceš-li vstoupit do života, zachovej přikázání!“ 18Řekl mu: „Která?“ Ježíš řekl: „ Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví, 19cti otce a matku, budeš milovat svého bližního jako sebe. “ 20Mladík mu řekl: „To všechno zachovávám od svého mládí. Co mi ještě schází?“ "...

To ty, Toníku, jsi nepochopil, že právě Šavel měl k onomu mladíkovi velmi blízko.

Píše totiž o sobě toto:

(Sk 22,3)

,,Jsem Žid, narodil jsem se v Tarsu v Kilíkii, vychován jsem však byl zde, v tomto městě, a u nohou Gamalielových jsem byl vyučen k přesnému zachovávání Zákona našich otců a byl jsem pln horlivosti pro Boha, jako jste vy všichni dnes.

Z pohledu starozákonního byl Šavel už před svým obrácením vzorným následovatelem Zákona.  Křesťany pronásledoval právě z náboženské horlivosti, protože se domníval, že tím slouží Hospodinu.

Zákon zachovával od mládí - podobně jako i onen mladík.

Toto měli společné.

  Ježíš taky zachovával Zákon od mládí. Ten měl tedy podle tebe taky blízko k Šavlovi?

  Stando, zpět k tématu článku.

  Ten bohatý člověk přišel k Pánu Ježíši a poklekl před ním, zajímal se o věčný život. To je dobrý postoj. Šaul nepřišel k Ježíši a nepoklekl před ním. Naopak Ježíše pronásledoval, pronásledoval církev. Měli tedy opačné postoje v tom nejdůležitějším.

  Ježíš toho bohatého člověka upozornil na Boží přikázání - "Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!" To ten bohatý člověk dodržoval už od mládí. Na rozdíl od Šavla, který byl u vraždy Štěpána a souhlasil s ní. Měli tedy opačné postoje i v detailech.

  Toník

..." "Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!" To ten bohatý člověk dodržoval už od mládí. Na rozdíl od Šavla, který byl u vraždy Štěpána a souhlasil s ní."...

Ve skutečnosti Šavel dodržoval přikázání Zákona také už od mládí. Podobně jako onen bohatý mladík.

Ukamenovat heretika  - odpadlíka ze židovství - nebylo nic proti Zákonu. Podle Zákona toto není vnímáno jako vražda, protože se tím ochraňuje víra širokého společenství vyvoleného národa.

(Kaz 3,1.5)

Všechno má svou chvíli, každý záměr pod nebem má svůj čas. Je čas rodit a čas umírat, čas sázet a čas vytrhávat, co bylo zasazeno; čas zabíjet a čas uzdravovat, čas bořit a čas stavět; čas plakat a čas se smát, čas naříkat a čas poskakovat;  čas házet kameny a čas kameny shromažďovat, čas objímat a čas vzdálit se od objímání;  ....

  - že Šavel nedodržoval Zákon je zjevné z toho, že souhlasil s vraždou Štěpána. Nedodržoval ho, i když byl Zákonu vyučen.

  - že by ten bohatý člověk z příběhu dodržoval Zákon, to máš odkud, tuhle informaci? Nikde není informace, že by Zákon dodržoval. Lze to implicitně předpokládat, ale nikde to napsané není. A ani to není důležité, zda dodržoval či nedodržoval Zákon.

  Někdy si příběh Štěpána přečti. 

  A přečti si Zákon. 

  To, co probíhalo při vraždě Štěpána, bylo proti Zákonu. Nevím, zda to dokážeš rozpoznat?

..." - že by ten bohatý člověk z příběhu dodržoval Zákon, to máš odkud, tuhle informaci? Nikde není informace, že by Zákon dodržoval. ..."...

Vycházím obecně z jeho vlastního svědectví:

„ Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví,  cti otce a matku, budeš milovat svého bližního jako sebe. “

Mladík mu řekl: „To všechno zachovávám od svého mládí. Co mi ještě schází?“  

Nebo ty si snad nemyslíš, že tyto příkazy jsou součástí Zákona?

  Ježíš se zjevně ptal na Desatero - citoval několik přikázání z desatera. Kdyby se ptal na Zákon, citoval by něco ze Zákona. Dával by nějakou otázku třeba jako judaisti.

  To ale není podstatné. Ty jsi srovnal toho bohatého člověka a Šavla. Šavel píše, že byl vyučen v Zákoně, ale vydal svědectví, že Zákon nedodržoval. A vydává také jasné svědectví, jak to měl se Zákonem.

  Ten bohatý člověk se o Zákonu nezmínil, jen odpověděl Ježíši na otázky ohledně desatera. A odpověděl dobře - dodržoval desatero, od mládí. A to je dobře, že ho dodržoval.

  Vy jste se tu do toho člověka pustili, ale na otázky jste neodpověděli - co vy, vy dodržujete ta Boží přikázání, na která se Pán Ježíš ptal, nebo ne?

  Bývá zvykem i v římskokatolické církvi, že lidé ta Ježíšem jmenovaná Boží přikázání Desatera dodržují. Ty jsi v souvislosti s dodržováním těch Božích přikázání a svědectví toho bohatého člověka psal, že to je "hloupost, neznalost, povrchnost".

  Dodržuješ je, nebo kradeš, zabíjíš, nectíš rodiče, podvádíš?

  Zajímal by ses vůbec o věčný život, jako ten bohatý člověk?

  Toník

..."  Ježíš se zjevně ptal na Desatero - citoval několik přikázání z desatera. Kdyby se ptal na Zákon, citoval by něco ze Zákona. "...

Desatero je páteří Zákona. Nejsou to dvě odlišné věci....

Zákon byl dán proto, aby se hříchy lidí staly zjevnými. Není pro ně omluva nevědomostí.

Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší? “  On mu řekl: „‚ Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘  To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: ‚ Miluj svého bližního jako sebe samého.‘ Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.“

  Zákon a Desatero jsou dvě odlišné věci, Stando. Ale ani to není podstatné pro příběh z článku. 

  To podstatné je přirovnání situace - porozuměl jsi, že ten bohatý člověk (o kterém víme, že dodržoval Boží přikázání) měl vůči Pánu Ježíši hodně jiný postoj, než Šavel (o kterém víme, že byl sice vychován v Zákonu, ale nedodržoval ho)?

  Na otázky jsi opět neodpověděl.

  Ten bohatý člověk dodržoval Boží přikázání, už od mládí. To je dobře, to je správný postoj.

  Přišel k Pánu Ježíši, poklekl před ním. To je taky dobře, to je správný postoj.

  Zajímal se o podíl na věčném životě. To je taky dobře, to je správný postoj.

  Když ho Pán Ježíš vybídl, aby rozdal majetek chudým, byl smutný. Zjevně tedy řešil, co s tím, neposmíval se, nevzpouzel, nepovyšoval se. I to je dobrý postoj. 

  Nic z toho neměl Šavel.

  Jak to máte vy, jak to máš ty?

..."Zákon a Desatero jsou dvě odlišné věci, ...."...

Netvrď, ale dokaž.

Já ti ocitoval Pána Ježíše, který toto všechno "smrsknul" do dvou přikázání o lásce k Bohu a lásce k bližnímu.

Zákon byl pouze vychovatelem ke Kristu, Desatero je hlavní součástí Zákona.

Obojí bylo dáno proto, aby se hřích stal pro lidi zjevným. Není výmluvy, že zhřešili pro neznalost.

..." Na to, aby se hříchy lidí staly zjevnými, není potřeba zákon. Hříchy lidí byly zjevné dávno před Zákonem."...

Apoštol Pavel byl odlišného mínění....

Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil,  10a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. 11Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil. 12A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré. 13Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným.

  Ale nic takového. Ježíš odpovídal na konkrétní otázku - které přikázání zákona je největší. A dalo by se říci, že uvedl páteř Zákona - páteř zákona tedy není desatero (už jen proto, že je uvedené před Zákonem, před prvním přikázáním zákona) ale přikázání o lásce. Ježíš to vyjádřil takto: "Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci."

  No, pokud byl apoštol Pavel "jiného mínění", tak bys mohl uvést, kde byl "jiného mínění" a jakého jiného "mínění byl"?

Lesní muž nezná Boha, v něhož sám věří:

Oko má pravdu - Saul se snažil seč mu síly stačily plnit přání Hospodina, nebylo to nic, co by vzešlo z lidí, ale plnil příkazy Boží, poněvadž židokřesťané zradili Hašema, jeho Zákon a  místo JHWH začali uctvívat jakéhosi nevýznamného tesaře - člověka. V tomto ohledu byl Saul věrný svému Bohu, podobně jako třeba Mojžíš.

Vždycky vytahuješ z bible to co se ti hodí do tvých nenávistných bajkorealit o křesťanství.

Běžně používáš pojem židokřesťanství, ale když se ti to hodí tak rázem křesťany od židovství odděluješ a lživě argumentuješ jejich službou jiným bohům. Vzpamatuje se ty nenávistný člověče.  Křesťané nesloužili jiným bohům!

 Židovští náboženští hodnostáři to dobře věděli. Přečti si svědectví Štěpána který jim to sdělil, a sdělil i to proč vzdorují Bohu. Vzhledem ke Štěpánově svědectví kterému nebyli židé schopní čelit židé dobře věděli, že křesťané neslouží jiným bohům. Svědectví Štěpána bylo tak zdrcující, že si proti němu najali křivé svědky aby se ho mohli zbavit. Šavel jako mládenec tomu byl přítomný, a dle jeho dalších skutků je zřejmé, že ho nenávist židů velmi ovlivnila.

Šavel nebyl vykonavatelem zákona, byl vykonavatelem nenávisti. Křesťané nesloužili jiným bohům. Šavel byl pronásledovatel motivovaný vražednou nenávistí. Tou vražednou nenávistí která se u židů projevila před Pilátem před ukřižování Krista a tou samou vražednou nenávistí před ukamenováním Štěpána.

Sám Kristus označuje Saula za pronásledovatele: Saule proč Mne pronásleduješ. Já jsem Ježíš kterého pronásleduješ. 

A ty LSD vzhledem ke tvým patologicky nenávistným projevům vůči křesťanům jsi hodně podobný projevům Saula. Z bible vždy vytahuješ jenom to, co zapadá do těch tvých nenávistných bajkorealit o Bohu a křesťanství. Někdo jako ty proto nemůže někomu dávat za pravdu. Jsi raněný slepotou. Nenávist je slepá.

Samozřejmě, že křesťané slouží jinému Bohu! Chvíli trvá, aby si věřící vsugeroval, že Bůh SZ a NZ je jeden a tentýž samý. Křesťané nemají problém s tím vidět naprosto jasně, že judaismus je odlišné náboženství s odlišnými teologickými východisky, ale mají "zatemněno", když by tak měli posuzovat Boha NZ vůči Bohu SZ, který by sice měl být stále stejný a neměnný v čase, ale dle Bible takový není a tak pokud chce křesťan docílit toho, aby mohl být tento Bůh stejný, musí překrucovat Boží výroky a činy a nalhávat sám sobě, že se opravdu jedná o jednoho a toho samého Boha.

To ty Myslivče - to ty vytahuješ z Bible jen to co se ti hodí, aby sis mohl obhájit svoje fantazijní představy o Bohu, který má zlobivce po smrti anihilovat a nikoliv nekonečně dlouho krutě mučit ohněm a sírou - i když se o tomto Božím plánu jasně v Bibli píše nehledě na verzi překladu. To ty zaměňuješ Boží vůli, jejíž součástí je, aby židé zabíjeli židovské jinověrce v Božím jménu za lidskou svévoli. Ty vlastně tu Bibli vůbec nepotřebuješ - je to zbytečná kniha, vystačíš si jen se svými představami o Bohu, pomocí kterých pak Biblického Boha ohýbáš, tak aby byl co nejvíce podobný Bohu, který by měl být takový, jakého by sis přál.

Takže - tohle na mě už nezkoušej.

Kapišto?

  Vidíš jednoduše to, co je vlastní tvému životu a co tu dlouhodobě prezentuješ.   

 Ano, vycházím z praxe poznání věřících. Znám je častěji jinak než Ty. Vím, že se přetvařují, chovají i záludně a jsou pyšní na svoji sektu či církev. Podle učení svých vůdců si vysvětlují i biblické příběhy. Není to vlastnost mého života, ale poznání.  

  A bývá to tak často, že Bůh lidi vede k nezávislosti na majetku, učí je dobrému vztahu k majetku. A to hned na začátku.

"Tisícileté" království Ježíše Krista už dávno probíhá.

Na sklonku věků, po posledním soudu, předá Kristus svoji vládu nazpět Otci.

(Žd 2,8)

Všechno jsi poddal pod jeho nohy.‘ Tím tedy, že mu poddal všechno, neponechal nic, co by mu nebylo poddáno. Nyní však ještě nevidíme, že je mu všechno poddáno.

(1 Kor 15, 22-28)

A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.

Což znamená, že vaše "evangelium" je evangelium skutků, vy tím hlásáte spásu ze skutků.

Bible však má rozdělenou věčnou spásu a spravedlivou odměnu v Království a v kralování s Kristem po dobu tisíc let spojeném např. se správní  mocí na 5 nebo 10 či X městy.

A tak je to i spravedlivé. Ani věčně spasený Kristovec neunikne odměně nebo trestu za své skutky, které vykonal po svém obrácení:

Zde se píše o soudu Kristovců (ne nevěřících) před bémou, soudnou stolicí Krista, kde proběhne rodinný soud:

"Všichni my (= věřící) zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý to, což skrze tělo působil, podle toho jak práce čí byla, buď v dobrém nebo ve zlém."(2Kor 5,10)

My hlásáme bez jakékoli pochyby, že spasení je pouze z Boží milosti - tuto milost Bůh ale nikomu nevnucuje, ale dostává ji jenom ten, kdo svým životem o spasení stojí a podle toho v životě i jedná.

Ty jsi evidentně stoupencem hereze "chiliasmu" a vykládáš si smysl Písma podle toho tendenčně a chybně.

(Nejedná se tu o matematicky přesné vyjádření počtu let!)

Milénium (jak ho učí Bible) je ve smyslu doba Ježíšova kralování sice v porovnání k jednomu lidskému věku doba velice dlouhá (tisíc let - je semitský způsob vyjádření dlouhé doby v porovnání s dobou lidského života), ale i tak je to pořád doba omezená a jednou skončí.

Ježíš už dostal od Otce veškerou moc na nebi i na Zemi (Mt 28,18) a tedy už kraluje na nebi i na Zemi a bude tomu tak až do skonání věků - do posledního soudu všech lidí (nejenom věřících).

(Ř 14,11-12)

Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘   Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.

(Fp 2,9-11)

Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno,  aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí,  a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

///

"...

To ty , Gregu, překrucuješ evangelium.

Spása je jistě jen z milosti, protože spasit se, je nad síly každého člověka. Nikdo nemá Bohu co nabídnout, čím se vykoupit a zachránit pro nebe. Kdyby nebylo Boží milosti, zůstalo by nebe od lidí věčně prázdné ....

Nicméně spása je sice Bohem nabízena každému člověku, ale není nijak automaticky určena pro každého, ale jen pro ty lidi, kteří splní podmínky a jenom ti obdrží od Boha dar spasení.

Jenom ten člověk, který v dobrém vytrvá až do konce, ten bude spasen! (Mt 24,13;  Mk 13,13).

Toto je skutečné evangelium, nepřekroucené, "nevylepšované" ničím.

..."Tady má někdo Bohu možnost nabídnout vytrvání až do konce. To si trochu protiřečíš, ne?"...

Nikdo nedokáže vytrvat v dobrém sám ze sebe, ale jedině s Bohem - když s ním totiž v životě spolupracuje.

Mt 24 hovoří o věčném spasení některých lidí při posledním soudu - a netýká se to jenom Izraele! Z čeho jsi si vycucal tu "fyzickou záchranu?"

..." Vytrvává se v boji, a ne v dobrém. "...

Vytrvává se v boji - zvlášť když je ten boj za dobrou věc. Takový boj nejenom že může, ale také většinou bývá pro člověka náročným, namáhavým.

Bez vlastní snahy člověk rychle sklouzne do stereotypu, jeho hříšná náklonnost brzy oslaví úspěch. Kdo se stále nesnaží, neusiluje o dobré, kdo v dobrém neroste - ten upadá ....

Jak asi dopadne závodník, který přípravu na rozhodující závod stráví místo s námahou na cvičišti, tak bez námahy na kanapi?

(Mt 24,13)

Ten však, kdo vytrvá do konce, bude spasen.

S Bohem křesťan spolupracuje na proměně světa k lepšímu. Koná totiž skutky, které mu Duch svatý ukazuje jako skutky nebeským Otcem připravené právě pro každého člověka jednotlivě. Jsou "šité na míru" každému člověku do jeho životních situací a díky těmto skutkům dochází víra křesťana k dokonalosti.

Já se pochopitelně také spoléhám na Krista - na jeho pomoc. Že mi dává sílu nepadnout.

Ale i toto mé spoléhání je pořád lidské, slabé, nevytrvalé, nevěrné ....

I naše odevzdávání našich slabostí Kristu je pořád poznamenáno naší lidskou nedostatečností, slabostí a hříšnými sklony - poznačeno egoismem, sobectvím, leností a pod.

Cokoli děláme, děláme nedokonale, nezřídka polovičatě. Výsledek pak pochopitelně není takový, jak by měl být.

I ten, kdo má Krista v srdci, se musí namáhat - o to víc namáhat!

S Kristem kráčíme totiž cestou strmou a úzkou, kterou občas lemují trny a bodláky - nikoli cestou pohodlnou, širokou a s kopce!

Oko, přesně tomuto se říká malověrnost. Vždyť ty se tady vyznáváš ze své malověrnosti. Přestaň nedokonale spoléhat a věř! Věř v dokonalost Pána a vykašli se na nedokonalost vlastní. I o tom je víra. Na dokonalost Krista se lze vždy a všude spolehnout ve víře, ale ne ve vlastní nedokonalosti!

Věř v sílu Krista, a přestaň věřit ve slabost vlastní!

///

Nemá cenu ti vysvětlovat, že Ježíš už nyní kraluje - když ty ignoruješ jasná jeho slova v Mt 28,18.

..."tak na to, že je satan tedy podle tebe (Zj 20,1-5) svázán a uvržen do propasti..."...

Ježíš říká:

(L 10,16-20)

Přesto se neradujte z toho, že vám jsou poddáni duchové; ale radujte se z toho, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."

Satanova moc je Kristovým dílem omezena, Satan už nemůže svádět celé národy jako dřív, ale pořád může svádět jednotlivce.

Církev drží nyní satana "svázaného", omezuje totiž významným způsobem  jeho moc. Mocí, která pochází z Krista.

..."když někdo tvrdí, že se už STALO VZKŘÍŠENÍ. "...

Vzkříšení Krista už určitě nastalo. A touto skutečností se mnohé změnilo.

Vzkříšení na konci věků, spojené s posledním soudem, ještě v našem běhu času nenastalo - ovšem mimo běh času - na věčnosti  - jistým způsobem soud už probíhá - každý zemřelý přechází do věčnosti a předstupuje ihned před soudnou stolici Kristovu ....

My lidé, v běhu času, toto zatím rozumem nechápeme. Nemůžeme mít tuto zkušenost mimo čas.

Na věčnosti už není včera, dnes, ani zítra - je jenom stálá přítomnost.

///

Zkus se ještě zamyslet nad tím, co jsem pro tebe zvýraznil:

..."Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? "...

Nikdo nás neodloučí od lásky Kristovy!

Kristus nás totiž bude milovat vždycky. Jiné je to s láskou člověka ke Kristu - ta je stále ohrozitelná, sám člověk se jí svými hříchy zbavuje.

Na jedné straně píše o Bohu v superlativech o Jeho absolutnosti a dokonalosti, a na druhé straně tvou slabost a možnost selhání stavíš nad nezměrnou boží moc. Ty jsi ve tvé slabosti mocnější než Bůh? 

Tvá slabost rozhoduje o boží moci?

 Nevěříš boží moci a o Bohu pochybuješ jenom proto, že jsi malověrný. A to není víra. Ve víře odevzdáme naši slabost Kristu, a Kristus nám za ni dá sílu. Nejde pak o tom nakolik je člověk slabý, jde o to zda Kristu věří. A pokud Kristu věří, tak může hrdě jako apoštol prohlásit- v čem jsem slabý, v tom jsem v Kristu silný. A moc Krista neohrožuje nic.

co tu hlásáte má také název. V části dokonce i oficiálního křesťanstva se tomu říká bludná doktrína KRÁLOVSTVÍ NYNÍ. 

Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi ....

Nyní ....

To má být onen "blud"?

tuto moc měl již předtím i Bůh Otec. Nyní ji má i oslavený Syn. To však neznamená, že satan, zde již nemůže vůbec nic dělat. Může a velmi mnoho. Není znehybněn jak o tom píše Zj 20,1-5. 

Nejsi přes tu svou instituci vidět ani logiku věci.

..." ... tuto moc měl již předtím i Bůh Otec. Nyní ji má i oslavený Syn. "...

Bytí Boha je charakterizováno vnitrobožskými vztahy  "imanentní Trojice" - Otec plodí Syna v Duchu svatém a Syn se ve stejném Duchu vydává Otci. Až na smrt.

Otec "vyslovuje "Slovo" v moci Ducha svatého a v tomto je veškerá Boží moc.

Žádná z božských osob nemůže nikdy nic udělat samostatně - mají totiž jedno společné činění i jedno společné chtění.

Kdyby mohla cokoli udělat jedna z božských osob samostatně, jednalo by se o tři různé bohy - a to je z pohledu křesťanství hereze triteismu.

Měl - li tedy před Kristem nebeský Otec nějakou moc, měl úplně stejnou moc i Syn (Slovo - Logos) a úplně stejnou mocí vládl i Duch svatý. Kdekoli působí jedna z božských osob, vždycky jsou nutně přítomny i ostatní dvě. To je základ, toto je princip.

Je totiž jenom jeden Bůh ...

V uvedeném výroku Písma se hovoří o čemsi úplně jiném - o předání moci i té lidské části Syna - o propůjčení božské moci člověku Ježíši Kristu, který se vtělením Syna stal neooddělitelně a navždy Bohem i člověkem zároveň.

Šokující a nové na tom není to, že soudit na konci věků bude Bůh (to všichni očekávali), ale že tento Bůh bude soudit svět v osobě Syna člověka. Že tedy i člověk Kristus bude vynášet soud nad světem.

Pokud by jedna z božských osob mohla konat úplně samostatně bez účasti dalších dvou, jednalo by se o tři různé bohy.

Tohle není z mé hlavy,

tento základ se učí na teologických univerzitách po celém světě už po celé desítky staletí - a pořád stejně.

kde jsou ti mučedníci, kteří byli zabiti pro Slovo Boží? (Zj 20,4). Kdy ožili a byli vzkříšeni? Kde kralují s Kristem? To bude PRVNÍ VZKŘÍŠENÍ.

Je snad datum prvního vzkříšení něco abstraktního? Samozřejmě, že ne. Je to ten konkrétní čas, kdy Kristus přijde kralovat se svými svatými na tuto stávající zemi. 

Wow, Ježíš ze starověku se svými apoštoly přijde vládnout? Jako na nějakém území Izraele nebo na celé planetě všem etnikům? A to přijdou s cepy, kladivy a meči? A jak budou vládnout? Dneska vládne fejsbůk a twitter a tak podobně. Ti třebas dávají bany i americkému prezidentovi. To se bude muset Ježíš se svojí družinou 12 věrných přeškolit na IT techniku, aby vládl...

..."... kde jsou ti mučedníci, kteří byli zabiti pro Slovo Boží? (Zj 20,4). Kdy ožili a byli vzkříšeni? Kde kralují s Kristem? To bude PRVNÍ VZKŘÍŠENÍ."...

Abys neřekl, že se vyhýbám nějaké otázce:

Existence mučedníků pro křesťanskou víru netřeba prokazovat - o tom snad ani nelze pochybovat. Počínaje např. jáhen Štěpán....

A kde nyní kralují s Kristem? No přece v nebi, kde jinde?

(Žd 2,7-16)

Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví. Je přece jasné, že se neujímá andělů, ale ujímá se semene Abrahamova. 

Podle učení církve bude jen jedno vzkříšení, při posledním soudu, kdy vstanou  jak dobří, tak špatní (Mt 25,46; J 5,28; J 6,54; 1 Kor 15,51-53;)

O tomto vzkříšení mluví Zj 20,11-15.

Dále církev učí (ve shodě s 2 Kor 5,10), že spravedliví hned po zmrtvýchvstání přejdou do nebe, takže pro nějaké mezidobí na Zemi není místo.

A proto ono "první vzkříšení"  musíme brát jen v duchovním smyslu, a to jakožto účast křesťana v Kristově zmrtvýchvstání vírou a křtem (J 5,25; Kol 3,1;)

Tak jsou spojeni s Kristem všichni spravedliví.

A kde je tedy u mučedníků to jejich první vzkříšení?

No přece tím, že je jako mučedníky nyní vzýváme o přímluvu u Krista a o podporu v záležitostech našeho života, tak vlastně žijí i  v naší době! Jsou živí spolu s Kristem!

///

///

Takto "ožili" pro nás jenom ti, ke kterým se modlíme, které vzýváme. To je to jejich první vzkříšení - pro tyto svaté kolem Krista v nebi..

Všichni ostatní zemřelí lidé pro nás neožili (jsou pro nás zemřelí a nemáme s nimi osobní vztah - nic o nich totiž nevíme) - i když v reálu jsou třeba už také v nebi spolu s Kristem..

Ovšem s mučedníky pro víru tento vztah máme - aktivní vztah - a známe je, pro nás jsou živí a pomáhají nám v našem životě.

To je to jejich první vzkříšení.

Toto jejich vzkříšení se tedy logicky nemusí týkat každého zemřelého člověka, ale jen známých mučedníků pro víru, kteří jsou pro nás žijící své pozemské životy pořád živí. Jako je pro nás pořád živý vzkříšený Kristus..

Oko, vaše učení je směšně nebiblické a mnohdy i okultní....

Doufám, že jsi schopen rozlišit vztah se vzkříšeným Ježíšem a vztah s nevzkříšeným zesnulým.....

Aha, vlastně ty Kristovo vzkříšení neuznáváš.

No - a ty Gregu, zase neuznáváš, že svatí zemřelí jsou už spolu s Kristem v nebi - že jsou tedy živí - že Kristus je uprostřed svých bratrů a sester ... - Jak nám sděluje list Židům ...

Spiritismus je vyvolávání duší zemřelých skrze médium. To je hříchem, protože to otevírá cestu zlým duchům do lidského srdce.

My se ke svatým v nebi obracíme skrze vzkříšeného Krista. Nikoli skrze zlé duchy.

Jen proto je možné skrze Krista mít společenství s církví vítěznou v nebi, protože Kristus už byl vzkříšen!  V době Starého zákona tuto možnost lidé ještě neměli.

Oko, spiritismus není o vyvolávání duší. Spiritismus je víra v posmrtný život a je o okultních praktikách vyvolávání zlých duchů skrze zlé duchy. 

Obracet se na lidské duše v nebi je okultismus praktikovaný modláři!

Mít společenství se vzkříšeným Kristem a s tou jeho částí církve vítězné v nebi není žádným okultismem - náš Bůh je přece Bohem živých, nikoli mrtvých!

Mít společenství se svatými v nebi je odedávna praxí křesťanů - už v prvních dobách se tito scházeli k bohoslužbám u hrobů mučedníků pro víru v Krista. (viz. římské katakomby).

Vzkříšení při příchodu Krista bude událost pro všechny nepřehlédnutelná. Tys už jsi

vzkříšení viděl? Já ne! Žádné zatím nebylo, ale co je jsou lháři kteří tvrdí, že v nebi již nastalo. 

Mít společenství se svatými v nebi je odedávna praxí křesťanů - už v prvních dobách se tito scházeli k bohoslužbám u hrobů mučedníků pro víru v Krista. (viz. římské katakomby).

První křesťané se v katakombách nescházeli ale schovávali před pronásledováním! To byl hlavní důvod přebývání v podzemí. Nebyli tam kvůli nějaké morbidní a ponuré modloslužbě u hrobů.

Je zvykem křesťanů vytvářet společenství, chodit do shromáždění a slavit mši. V dobách pronásledování křesťanů tito žili inkognito  mezi lidem Říma. Jediná místa, kde se mohli relativně bezpečně sejít, byly katakomby - místa, kde byly ukládány ostatky křesťanských mučedníků..

Vzkříšení na konci věků - vzkříšení v běhu času zatím nenastalo.

Avšak na věčnosti není běh času - a Kristus je tam uprostřed svých bratří, jak nám sděluje Písmo - kde se tam oni bratři vzali, když podle tebe nejsou vzkříšeni?

Mám pro tebe jeden, a všimni si, že se hlas od trůnu oznamuje, že Bůh BUDE přebývat, BUDE s nimi, a ne že již přebývá a je. 

..."Hlavně bys to měl sdělit ty, a to citací konkrétního biblického verše. "...

(Žd 2,10-15)

Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví.  

Těch, které přivedl spolu se sebou do nebe, když je předtím osvobodil z "vězení" místa mrtvých. Křest pak akždému křesťanu otevírá cestu do nebe hned po ukončení jeho pozemského života.

(1 Pt 3,18-21)

Naplnění tohoto předobrazu — křest — i vás nyní zachraňuje, ne jako odložení tělesné špíny, nýbrž jako odpověď dobrého svědomí Bohu, skrze zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jenž přišel do nebe, byli mu podřízeni andělé, vlády a moci, a je na pravici Boží.  

Tak Oko, opět a zase tě musím poučit. Používáš tento výrok k důkazu, že vzkříšení jsou již v nebi. Pro něco takového je tento výrok nepoužitelný, právě naopak. Nyní k tomu poučení. Nás Pán nás po očištění svou milostí nazývá bratry. Tebe se to žel netýká, ty sám o sobě tvrdíš, že jsi nadále hříšníkem i po božím odpuštění.

Kvůli tvé disfunkci správně chápat text nevidíš, že hned na začátku věty jsou dvě slova "budu zvěstovat". Pojem "zvěstovat" situuje výrok zde na zem, mezi pozemské bratry. Prostě a jednoduše. Zvěstuje se evangelium. Co bys chtěl komu v nebi zvěstovat Oko, co? Oslavený Kristus sedí po pravici Otce na trůnu, a teprve se zvěstuje Jeho jméno? Uvědomuješ si ten faux pas?

...

Podle Písma je Kristus v nebi na trůnu po pravici Otce, anebo v nebeském chrámu. Nikde není sáno, že by byl v nebi uprostřed bratří. Uprostřed bratří je Kristus zde na zemi. A o této Jeho pozemské lokaci je v Písmu více zmínek.

....

Oko, snažíš se zde dlouhodobě dokazovat řk blud, že v nebi vzkříšení již nastalo. Z Písma pro to nemáš žádný důkaz, a to co jako důkaz používáš je překrucováním božího slova jako v případě "uprostřed bratří".

A taky v případě "duchu ve vězení". Co čteš Oko, co? Čteš tam lidí ve vězení, lidských důší ve vězení anebo duchů ve vězení?  O tom, že lidský duch po smrti duše a těla odchází k Bohu není sporu. Vysvobození ducha z vězení který pak odejde k Bohu není vzkříšením. Každý lidský duch se po smrti těla vrací  k Bohu který ho dal. Ale ty jenom tak myrnyx tyrnyx použiješ vysvobození duchů z vězení jako důkaz, že v nebi již vzkříšení nastalo. Nenastalo Oko, nenastalo. A ty proto nemáš jedinou oporu v Písmu. Navíc je v Písmu velká výstraha před lidmi co tvrdí to co ty! Nebojíš se apoštolské klatby?

Rozdíly mezi smrtelnou duší a nesmrtelným duchem jsem ti v minulosti vysvětloval mnohokrát. Marně. Zrovna tak ti nejde vysvětlit, že být nedokonalý neznamená to samé jako být hříšný. Že po božím odpuštění člověk hříšníkem není. Nejde ti vysvětlit, že křest neotvírá cestu do nebe, ale tou cestou je Kristus kterého ve víře následujeme.

Nemůžeš jiným vysvětlit něco, v čem máš sám naprostou temnotu. To si uvědom, prosím!

Ona mnou zmíněná Písma mají svůj kontext ve Starém zákoně (konkrétně v Izaiáši). My na této Zemi ještě nejsme dětmi, které dal Kristu jeho nebeský Otec. O nás se ještě neví, co budeme. Naše budoucnost, naše věčná spása je zatím ještě nejistá - je podmíněna našim vytrváním v dobrém. (Mt 24,13; Mk 13,13).

V Písmu je popisován slavný druhý Kristův příchod na tuto Zemi:

(1 Te 3,13)

... ať tak upevní vaše srdce, aby byla bezúhonná v svatosti před Bohem a naším Otcem v příchodu našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými. Amen.

Kde Kristus ty svaté tak najednou vezme, když podle tebe s ním v nebi ještě vůbec nejsou?

(Zj 7,13-17)

Jeden z těch starších na mne promluvil: „Kdo jsou a odkud přišli tito, kteří jsou oblečeni v bílá roucha?“  Řekl jsem mu: „Můj pane, ty to víš.“ A on mi řekl: „To jsou ti, kteří přicházejí z velikého soužení a svá roucha vyprali a vybílili v krvi Beránkově. Proto jsou před Božím trůnem a slouží mu v jeho svatyni dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, nad nimi roztáhne svůj stan. Již nebudou hladovět ani žíznit, neublíží jim slunce ani jiný žár,  neboť Beránek, který je uprostřed trůnu, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu z očí.“

Náš Bůh je Bohem živých - tvůj bůh je evidentně zase bohem mrtvých, zatím nevzkříšených - osamocený ve svém nebi.

Tedy ještě jednou shrnutí:

Na Zemi, v běhu času, nenastal ještě konec, nenastalo ještě vzkříšení z mrtvých - mrtví nevstávají z hrobů.

Ale v nebi - mimo běh času, není žádného důvodu pro bezživotí, pro jakési nesmyslné čekání na konec světa - tam Kristův soud už probíhá postupně nad každým dalším člověkem, který právě zemře. Zemřelí lidé přestali být součástí živého stvořeného světa a přešli už do světa duchovního.

Zde se každý dozví rozsudek nad sebou ihned a bez prodlení - někteří jsou spaseni, jiní třeba zavrženi navěky.

Ale jsou při vědomí, nikoli v bezvědomí.

Oko, ty máš mylnou představu o čase. Čas je rozměr. Není věčnost a čas. To čas je ta věčnost. To čas je věčný. V běhu času jsou omezené či neomezené přítomnosti. Přítomnost v čase je relativní z pohledu jiné přítomnosti, tedy z pohledu jiné vztažné soustavy. Lidské pojetí přítomnosti v čase je zkreslené počátkem a koncem naší přítomnosti a rychlostí uvědomování si přítomnosti. Kdybys měl 1000x zrychlené reakce a smysly vnímal přítomnost 1000x za se*****u viděl bys smrtící střelu z pušky jako pomalu pohybující se objekt, které pak vyhnout se by nebyl problém. Jedna vteřina by ti pak připadala jako hodina. A přitom čas by běžel stále stejně rychle. Je to rychlost vnímání přítomnosti co proměňuje vnímání toku času. Lidské pojetí času je zkreslené tím jak pojímáme biologický čas od narození po smrt, do začátku po konec. Čas ale nemá konec. Čas je věčnost. To naše pomíjející přítomnost není součástí věčného času. Zatím. 

Proto není žádné tady nenastalo, a tam už nastalo. Tok času umožňuje děje, které na sebe smysluplně navazují, umožňuje vznik stále nového a nového, a v nikdy nekončící přítomnosti není žádný zánik. Bez běhu času by nebe zatuhlo jako led. 

..."A přitom čas by běžel stále stejně rychle. Je to rychlost vnímání přítomnosti co proměňuje vnímání toku času."...

Čas je fyzikální veličina, která jde prokazatelně empiricky změřit (a toto měření lze kdykoli zopakovat se stejným výsledkem).

Dneska už je prokázáno, že rychlost běhu času je ovlivňována gravitací. Jinou rychlostí běží čas na povrchu naší planety, jinou rychlostí běží čas na družici kolem Země.

Pokud by se ony rozdíly (i když docela malé rozdíly)  programově nekorigovaly, systém GPS by byl nepoužitelný - vykazoval by chyby v řádech kilometrů.

Na hranici "černé díry" se pak čas zastaví úplně.

Ale vraťme se k mé původní otázce: