Grano Salis - Pán je Láska a Spravedlnost

Ahoj všichni,

díky moc za vaši věrnost Pánu a hledání Pravdy. Jelikož furt někdo něco píše,

tak bych nechtěl dělat chytrýho, jenom bych rád přidal pár co nejstručnějších

bodů z trochu jiného pohledu... ideálně z Pánovy perspektivy...

+ hlavně aby vám to pomohlo jako event. připomenutí dobrých věcí na Cestě do Nebe

1. Pán říká právě teď: "Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám odpočinutí dám. Vezměte na sebe mé jho, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce, a naleznete odpočinutí duším vašim. Jho mé je zajisté příjemné, a břímě mé lehké.". Tedy je třeba učit se, učit se, učit se od Pána, a sbližovat se s Ním, poznávat Jeho Lásku, a postupně si pak i užívat její dávání ostatním. Odměna je velkolepá, opakem je učit se od lidí a sbližovat se se světem, kde vládne pýcha. Myslím si, že v reálu jsou nevěřící přetíženi, a věřící jakbysmet. Proto málokdo poznal lehkost a blaženost v Pánu... Je tu však pro všechny, Pán touží dát co nejvíce těm, kteří chtějí být s Ním. Není to jenom teoretický proces, ale faktická síla Jeho moci a Slova. Nejlepší je, když se něco děje zvláštně, neplánovaně, ale přitom ne náhodou, a ukáže se, že je to součást Pánova díla pro Jeho Slávu. Zrovna nedávno jsme jako nezkušení v ulicích oslovili pár lidí, a vůbec to nebylo složité, přišel příjemný rozhovor, ale také mi došlo, že to není jenom pokec, že je to velice důležité, jde o Záchranu, tj. soud, který každý vyslovuje nad sebou, mohli jsme také říct, že je milujeme a prosíme za ně...

2. Kterou cestu si volíš, širokou, která vede do záhuby, nebo úzkou, která vede k životu? Aktuálně se valí velké davy jak šílené širokou cestou, myslící si, že to je to pravé a nejlepší, že to vede do Nebe, slepě se řídící důmyslnými nástrahami toho zlého. Pozor, my nemůžeme bez Pána nad geniálním zlem zvítězit! Na každého platí nějaké pokušení. Nástrahy jsou na každém kroku, podvod je celosvětový, všudypřítomný, utajený. Lidstvo je zorganizováno jako v dávném Egyptě, a pro lidi je tu především otroctví a falešní proroci. ("Pokoj, pokoj" hlásí, aby všechny uspali.) Milovaní, potřebujete imunitu, opravdový začátek a opravdovou Cestu, Pravdu a Život. Pak budeš umět rozlišovat, co je od Pána a co ne. Nikdy si nemůžeme být ničím jisti, pokud přestaneme doufat, hledat Jej a pokud si začneme vše řešit sami. Pán nás směruje, ale jenom pokud chceme, jinak pokud ne, směrujeme sami sebe špatně - všichni to moc dobře ví, jenom to nechtějí přiznat. Nyní je to vážné, Pán volá a tahá lidi z ohně, který kolem hoří (pohroma, ruiny). (Jistě, je demokracie, ale ta už končí, humanismus se brzo vyčerpá, protože současná situace záleží pouze na trvání doby Milosti, kdy ještě malou chvíli budou 4 andělé držet 4 větry dle Zjevení 7.) Bude hůř, aby se oddělili falešní uctívači od pravých... Hledej Pána, Jeho Království a Spravedlnost. Izraelci popouzeli Pána, až jim dal poslední varování a následně tvrdé tresty. Podobně je na tom dnešní pohansky myslící svět.

postupujme k pointě...

3. Otec Všemohoucí miluje Svého Syna a Syn Otce. Otec dal svého Syna za nás, a přitom musel nevýslovně trpět. Syn pak nesl těžké břemeno Záchrany všech lidí, aby aspoň 1 člověk mohl být zachráněn z otroctví hříchu, tj. malé chyby způsobující velké zlo, založené na pýše, což však člověk nemůže nikdy sám zlomit. Musel nevýslovně trpět, když směřoval k potupné smrti na kříži. Úspěšně se obětoval, i když se toho mohl zprostit. Odolal největšímu pokušení, a to že si mohl zachovat život a nás nechat navěky pod vládou toho zlého. Slavně zvítězil nad smrtí, odpočinul sedmého dne a byl vzat zpět do života a do Nebe. Toto je pro nás důležité poučení, že původní všudypřítomná Boží Láska zvítězila nad velkou vzpourou a vším zlem. Zvítězila ne násilím, ale sebeobětováním. Pokud někdo tuto Záchranu nepřijímá, vydává se soudu a dostává svou odplatu. Ale plné očištění je možné jenom z Milosti díky přijetí již vykonané Oběti. Ve spojení s naším Zachráncem pak máme plný přístup k Jeho Lásce, Radosti, Pokoji, Moci atd. Otec nás miluje jako své děti, Syn také, a nemůže nás přijímat jako pyšné sobecké svévolníky. Naše jediná šance je usilovat o to, aby nás Pán očišťoval, a vše Mu k tomu předávat. Bez Něj je náš život hloupý... On ví nejlépe, co přesně je pro koho právě teď nejlepší. Čím upřímnější vztah s Ním máme, tím lépe pro nás. Kdo nemá Pána na 1. místě, škodí sám sobě. Ještě dále - hřích a zlo je příšerná věc, která ubližuje Lásce, ta je mohla překonat jedině vlastním utrpením, a s tím je spojena lítost. Jsou to ale naše nepravosti, které ještě stále pácháme, tzn. ubližujeme, a tím přidáváme k Pánovu utrpení. Potřebujeme všechno, co je v nás špatného Pánu předávat s lítostí a prosbou, aby nás toho zbavil. Pán může vyřešit a uzdravit všechno, ale jen pokud si to opravdu přejeme. Stáváme se tak lepšími lidmi s lepším vztahem s Ním. Nedělejte si starosti, má všechno předem připraveno, vždy ví, co dělá. Nejdřív neviditelně, potom i výrazněji, časem pak zkouší a posiluje naši důvěru. Jedním slovem Miluje Tě a chtěl by Tě zachránit, jestli o to máš zájem, těžko to lze pochopit hned, ale postupně se to objasňuje. On Tě miluje a já taky a z plných sil prosím o Tvou Záchranu.

4. Láska bez pravidel nemá logiku. Např. Slunce musí pořád dělat svou práci, jinak by došlo ke katastrofě - to bychom určitě nechtěli. Pán je Láska, ale také Spravedlnost. Desatero slouží jako ochrana před zlem, a zlé síly pracují na jeho odstranění a porušování. Důsledkem jsou pak mezilidské katastrofy. Když se budeme všichni rádoby milovat a zavrhovat Desatero, skončili jsme. Náš Zachránce nepřišel Desatero zrušit ani změnit. Milující Syn nemá důvod zasahovat do toho, co napsal Jeho milovaný Otec vlastním prstem, ovšem zlé síly rovnou Desatero přeformulovaly. Podle nich modlářství není problém. Všechno stvoření je založeno na Lásce a věčném Zákoně, daném Mojžíšovi. Kdo miluje Pána, miluje i Jeho moudrá Přikázání, včetně původního Desatera, a dodržuje je. Láska je výborná věc, a Zákon pak přináší požehnání. Dostáváme se tedy ke 2 věcem, které potřebujeme na cestě do Nebe - viz Zjevení 14,12 "Zde je zapotřebí vytrvalosti svatých, kteří se drží Božích přikázání a důvěry v Ježíše". V roce 1845 se takto k původnímu Mojžíšovu Desateru hlásili zřejmě pouze baptisté sedmého dne. Od nich se tato novinka, tedy původní 2. a 4. přikázání podle knihy Exodus 20, dostala k Milleritům, tj. adventistům, a mezi nimi vznikla malá skupinka tzv. adventistů sedmého dne. Pán potvrdil, že své Desatero nikdy nezměnil ani nezrušil, a to ve vidění E. G. White v r. 1847. K tomu viz např. Rané spisy , kapitola Další vidění. Doporučuji i ty první kapitoly, jsou výborné (Také lze najít originální znění, např. zde + další můžu dodat...) Předpokládám, že Ti Pán tyto důležité a věčné věci různými způsoby připomene. Užívat Jeho Lásku a Jeho Požehnání je přitom báječné, proto říkám, že žiju na jiné planetě. S neradostí musím konstatovat, že od r. 1844 uplynulo mnoho času, a proto ty báječné kořeny jsou nyní převálcovány, spíše mám tedy radost, když jsme schopni se sejít jako několik bratrů a sester tak, jak nás občas Pán dává dohromady ...takže jsem minimalista a nechci nic vnucovat, spíše ať se všichni vrátí k jednoduchému a silnému Základu opravdového vztahu se svým Zachráncem, který trpěl za mě, za Tebe, aby se nyní vše smazalo. Takže jo, Pán nás pak učí i milovat a spoléhat se na Něj, to Ti maximálně přeju + celé Nebe doufá, že se rozhodneš správně, a svatí andělé za Tebe bojují tady na Zemi s těmi padlými. Všichni se snaží zachránit, co se ještě na tomto světě dá zachránit. Zdar!

	Hledej
	Je a svátek má Jiří. Vytvoření registrace