Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Věroslav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 16002, komentáře < 7 dní: 295, komentářů celkem: 383651, adminů: 60, uživatelů: 4982  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 291 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
Frantisek100
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV dne 14. kvìtna 2021
·Zpráva pro Sjezd delegátù BJB 2021 za sbory Lovosice a Jablonec nad Nisou
·Jan Jackaniè, tajemník Výkonného výboru BJB ke kauze lovosického sboru
·Pavel Coufal, pøedseda Výkonného výboru BJB ke kauze lovosického sboru
·Ohlédnutí pøedstavitelù BJB za loòským vylouèením Topoleckého sboru
·Padl podnìt na vylouèení Saddlebacku z Jižní baptistické konvence
·Jižní baptistická konvence má nového prezidenta, konzervativní køídlo prohrálo
·Co bude znamenat odchod Beth Moore pro Jižní baptistickou konvenci?
·Nejvìtší sbor Jižní baptistické konvence ordinoval tøi ženy jako kazatelky
·Opatøení Ministerstva zdravotnictví ke koronavirové situaci od 3. kvìtna 2021

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
105454577
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Až se ti tvoji věřící dostanou k moci, pak poznáš...
Žhavá témata

poslal Frantisek100

      Můj kolega Jenda musel v listopadu na vyšetření do Prahy. Místní praktický lékař   mu konečně nechal udělat rentgen krční páteře a tam byl nějaký nález. Nakonec v prosinci před začátkem školních prázdnin si bere Jenda neschopenku. Má na sobě velký sádrový korset  přes celou hlavu. Vyprávěl mi, že mu zakryli tvář a  vlasy, a pak přes vše nalili sádru a obličej pak vystřihovali.  Je mi ho líto. Musí hned po vánocích do léčebny v Jevíčku. Prožil tam i Silvestra.  Napsal mi dopis, kde popisuje, jak prožíval dny o zbylých svátcích.  Byl tam skoro sám. V dopise si musím zapamatovat jeho slova:


 "Raději by pracoval s těmi nezlobivějšími dětmi než prožívat to, co prožívám"     

 Podařilo se mi i jednou spojit  se s ním telefonicky. Když volám koncem ledna, sestřička mi sdělí, že pana Jendu převážejí do Prahy. Jeho manželka  mi pak popisuje poslední návštěvu u něho. Prý už ani nemohl hýbat rukama a musela ho krmit. Také je zděšena tím, že ho najednou převážejí. Za pár dní k večeru zvoní za dveřmi  jeho dcera a s pláčem mi sděluje, že tatínek dnes zemřel. Při operaci před týdnem zjistili, že  krční páteř již není vhodná k operaci a tak nechali Jendu pár dní v umělém spánku na dýchacích přístrojích.

Sedám ke stolku v ložnici a píši rozloučení. Vím, že je to pro mne jako jeho kamaráda  a kolegu  povinnost. Píši  a pláču u toho. Pak si to mnohokrát opakuji z paměti a zase tečou slzy.  Pohřeb je za týden a já poprvé v životě budu na pohřbu hovořit. 

 Když vstoupím do sálu, spatřím sál plný lidí a rakev vedle mne.  Připadá mi tak strašně malá, že se mi až nechce uvěřit, že v ní leží Jenda. Mám před sebou na papírku svoji řeč, ale pro slzy nevidím text. Těžko se mi mluví, těžko se dýchá.  Je to krátká řeč a já nezapomenu zdůraznit, že Zdenek byl poctivý člověk, který nikomu úmyslně neublížil. Věřím podobně, jako věřil Komenský, že se spolu shledáme v nebi. Netušil jsem, že moje zmínka o Bohu se dotkne těch, co v Boha nevěří  a možná i víru nenávidí. Nečekali takový projev.  

Hodiny za Jendu jsme si ve škole rozdělili a on mi stále moc chyběl. Ráno, když jsem šel do práce, díval jsem se  směrem, kde on vycházíval  a  pak jsme pokračovali společně do práce. Jenda byl komunista, ale po roce 89 to neměl jednoduché. Vzdal se funkce předsedy strany a dokonce začal přemýšlet o mnoha duchovních věcech a dokonce několikrát navštívil i sbor  církve ve městě. Vyprávěl mi, že v dětství viděl , jak pan katecheta mlátí děti a posmívá se těm, jejichž rodiče jsou komunisté.    Jeho rodiče byli oba ve straně a tak není divu, že i on měl stejnou víru. Ale byla to víra upřímná a nikoliv  z nějaké vypočítavosti. Svým životem by mohl být příkladem pro mnohé lidi, kteří svých funkcí  a členství ve straně zneužívali. Jendu jsem si vážil.

 Když jsem  se jednou vracel  autobusem  z krajského města, sedl si vedle mne jeden fanatický křesťan. Přišla řeč i na Jendu a on ho urážel. Zastal jsme se ho, ale stejně nevím, zda takovým náboženským fanatikům se dá něco vysvětlit. Oni si o každém komunistovi myslí jen to špatné. Já ale Jendu znal. 

Dělal poctivě svoji práci. Když jsem si prohlížel jeho přípravy na vyučování, uvědomil jsem si jeho úžasnou svědomitost.  Byl to můj kamarád. Věděl o mně, že jezdívám do křesťanského shromáždění a nikde na mne nežaloval a neudával.  Byl celkově poctivý a plat měl jen o pár stovek větší než já, protože byl služebně starší. Miloval svoji ženu  a děti. Byl pevný ve svých názorech a mnohokrát  zažíval moje  a kolegovy politické útoky, když jsme kritizovali režim. 
V roce 89 byl nešťastný, protože jeho ideál padl. Svět se změnil. Už nežije.  Ale zapamatoval jsem si jednu větu, kterou často končily naše diskuze. 

" Františku, až si ti tvoji věřící dostanou k moci, tak opravdu poznáš, jací jsou"  

 Ano, už jsem poznal. Nejsou lepší než jiní hříšníci, pyšní a sebejistí, chytře maskující své zlo. Víra je jim úplně k ničemu.   Možná si mohu vytýkat, že jsem ho nepřesvědčil, aby uvěřil v Boha. Zdálo se mi později, že začíná věřit. Zda to pomohlo a zda se někdy v nebi sejdeme , nevím. Ale jak málo stačí odvést člověka od Krista a od Boha!!!  
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 08. červenec 2021 @ 18:23:05 CEST (1766 čtenářů)
Více... | 304 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Můj první volební akt aneb jak to bude v nebi.
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

    Úvodem musím oživit jednu vzpomínku na moje první volby v životě. Bylo mi dvacet roků. První volby po osmašedesátém roce. Bydlel jsem na koleji. My studenti jsme byli rozhodnuti, že budeme volby bojkotovat.. Oni však v době konání voleb odjeli domů  a já zůstal jediný na koleji, kde jsem byl přihlášen k pobytu a kde byl můj domov. Byl jsem také rozhodnut, že se na volby vykašlu. V pátek jsem volit nešel.      


  Je sobota ráno a paní vrátná na mne zoufale buší  a volá: " Pane Františku, volali z volebního střediska, že se musíte dostavit k volbám. Prosím jděte, ať nemáte průšvih! " Hodná to žena. Má o mne studenta strach. Zbytečně jí neříkáme " máma".  Přece jen ji poslechnu. Rychle se oblékám a běžím to oné důležité budovy nedaleko kolejí. 

Vstupuji do obrovského sálu, který běžně sloužil pro plesy a koncerty. Po pravé straně asi pět stolů a za nimi nějací" dědkové" Aspoň tak jsem je vnímal. Já mladý chlapec, který jde  prvně volit.  Pod jevištěm stála obrovská urna se státním znakem. Měla červenou barvu a já si říkal, že tam sedí jak nějaký "Buddha". Podal jsem komisi svoji občanku. Našli mne hned. Asi jsem byl opravdu poslední volič. Děda mi podal pár lístečků. Každý měl jinou  barvu a asi byly celkem tři.  Aspoň se podívám, co je na nich. To jsem asi nesměl dělat.  Jeden z členů komise zvolal:" Nečum na to  a prdni to do té dírky:"  Znělo to jako rozkaz. Vyjdu ván vstříc , vy dědkové, myslel jsem si. A tak jsem lístky vhodil do dírky a tak vykonal svůj první volební akt v životě.  Odcházím ze sálu a na nikoho se nepodívám.  Komedie. Kdoví, kolik jich ještě bude. Paní vratná mne starostlivě, ale  s úsměvem vítá  : " Tak Františku, že to nebolelo?" " Ne, akorát lechtalo"  a opětují jí její úsměv.  
Odpoledne slyším v rozhlase po drátě, že volební účast byla 99.90 %. A ta moje asi  0, 0…..1 %  
    
    Úsměvné. Dnes se nad tím usmívám, protože to je minulost. Dnes máme konečně svobodné volby. Ale dozráli jsme do toho stavu svobodného světa? Chováme se správně? Ve zdravé společnosti by strana, která neuspěla, měla přiznat svoji porážku s klidem a bez závisti. Tím, že nevyhrála, neponese čtyři roky na sobě plnou tíhu odpovědnosti. Pokud nám jde o celý národ a stát, a ne o vlastní prospěch, pak bychom si měli vzájemně pomáhat a ne druhou stranu podrážet, ponižovat, zesměšňovat… Zatím je před volbami i po nich jen boj, nenávist, neklid, útoky, politická válka. 

       Bude taková demokracie i volby také v nebi? Nebude. Svého Pána si zvolíme tady na Zemi a v nebi ho budeme respektovat celou věčnost.
Vložil: Tomas v Středa, 19. květen 2021 @ 20:36:59 CEST (1056 čtenářů)
Více... | 161 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Svatý Augustin — citát o dnešní době
Zajímavosti

poslal karels

Augustin je jeden z nejvýznamnějších raně křesťanských filozofů a teologů, představitel latinské patristiky. 

Vložil: Tomas v Pátek, 19. březen 2021 @ 15:05:29 CET (394 čtenářů)
Více... | 630 bytů | 7 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Pastýřský dopis Davida Nováka - říjen 2020
Služba bližním

poslal Nepřihlášený

Milé sestry, milí bratři,
ještě před pár dny byl provoz našich sborů a životů zpět v normálu, vypadalo to, že jsme z pandemie vyklouzli poměrně snadno a že se naší zemi podobně jako při jiných celosvětových katastrofách to nejhorší vyhnulo. Netvrdím, že se nic nestalo, že zvládnutí pandemie bylo přinejmenším pro některé vrstvy obyvatelstva jednoduché. Asi se ale shodneme, že to mohlo být podstatně horší, a to zvláště při srovnání s jinými zeměmi, kde téměř nebo úplně zkolabovalo zdravotnictví a lidé umírali po stovkách.
Vložil: Tomas v Úterý, 20. říjen 2020 @ 11:13:24 CEST (924 čtenářů)
Více... | 4892 bytů | 81 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Jak jsem od katolíka dostal lekci???
Svědectví

poslal Frantisek100

    V neděli se nám přihodila zvláštní věc. Po několika letech jsme navštívili  poutní kostelíček, kde jsme měli před čtyřiceti šesti léty svatbu. Cesta z údolí  do kopečku nás vyčerpala. Ale na konci cesty  již mezi stromy svítily bílé zdi kostelíčka. Zaslechli jsme i začátek církevní pobožnosti, která zněla z reproduktorů na kostele. Kolem parkovalo mnoho automobilů a překvapilo nás, kolik mladých rodičů s dětmi mířilo na bohoslužbu. Vešli jsme vstupní brankou do nádvoří. Vedle seděli dva mladí bezdomovci. Pozdravili nás, ale nežebrali.

Vložil: Tomas v Úterý, 24. září 2019 @ 21:45:14 CEST (447 čtenářů)
Více... | 4114 bytů | 4 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Bible a Bůh
O Bibli

poslal vatatu

     Mnozí lidé dnes nepotřebují Boha, protože mají Bibli a svůj rozum, což dohromady je také bůh. Až tento bůh v člověku zemře, tak teprve potom se v tomto člověku může narodit Ježíš skrze živé mocné Boží slovo, které dosahuje až k rozdělení ducha a duše, kostí a morku. Bible je inspirovaná Duchem Božím a jenom Duch Boží jí správně vykládá. Jak se to může člověku přihodit, že mu začne Duch Boží správně Bibli vykládat? Je to tenkrát, když se člověk zřekne sám sebe pro Ježíše, pro jeho myšlení, pro jeho cítění, a pro jeho rozhodování. Amen.

    Jiří Vašut
Vložil: Tomas v Pátek, 24. květen 2019 @ 02:19:16 CEST (597 čtenářů)
Více... | 35 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: "Zpověď - V Co věřím"
Zamyšlení

poslal Melissokomos

Pročítám teď knihu "Zpověď - V Co věřím" od L.N. Tolstoje. Vybírám několik citátů, které mě zaujaly:

Mé odpadnutí od víry nastalo právě tak, jako nastávalo a nyní nastává u lidí našeho způsobu vzdělání. Jak se mi zdá, děje se to ve většině případů takto: lidé žijí tak, jako všichni žijí, a všichni žijí podle zásad, které nemají ničeho společného s věřením, ba většinou jsou přímo jeho protivou. Věrouka nemá podílu na životě a ve styku s ostatními lidmi nikdy se nestává, abychom se s ní nějak vyrovnávali. Věrouka takto vyznává se kdesi mimo nás, daleko od života a nezávisle na něm. Setkáváš-li se s ní, je to pak setkání se zjevem vnějším, se životem nesouvisejícím.
Vložil: Tomas v Středa, 09. leden 2019 @ 11:04:49 CET (1109 čtenářů)
Více... | 6355 bytů | 16 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Šťastný, který nebyl šťastný
Zamyšlení

poslal Frantisek100

Je teplý letní den  toku 1962 a  jsou dokonce prázdniny.  Pro nás kluky to znamená volnost a potulovaní se po městě. Sice skoro dvakrát týdně jedu do lesa se svým vozíčkem na dříví a se mnou i moji kamarádi s vozíkem o něco větším.  V lese  leží dost dřeva, ale musíme se vydat až 4 km hluboko.  Někdy s námi jde i jejich otec či strýček. Pak se vracíme s plně naloženými vozíky. Rodiče mají radost. Dříví hned nařežu a naštípám.Práce na celé odpoledne. Maminka a  tatínek pak sklízí dřevo do kůlny. Nemusíme ho tak kupovat  a ušetří se.  Tentokrát je neděle a tak spíše než v lese se jen tak potulujeme a pozorujeme cvrkot  městečka. Naši pozornost zaujímá podivná dvojice.. Dva muži v ušpiněném oblečení se vratkou chůzí asi  odněkud vrací. Je asi deset hodin ráno a na ulici skoro ani živáčka kromě nás kluků a těchto potácejících se mužů. Přicházejí blíž k nám  a my jim ustupujeme až do středu ulice. Nechceme se  s nimi srazit. Najednou k nám zavane zápach, který znám  někdy z naší latríny na dvoře. Jeden z mužů má na zadku mokrý strakatý flek a z jedné nohavice  mu něco u boty vytéká. Fuj. Už je nám jasně, o co jde  a proč ten zápach. Kluci se smějí, ještě chvíli je pozorujeme. ale pak už nemáme zájem  je sledovat . Existují jiné krásnější věci na pozorování. Je poledne a já musím domů. 

Vložil: Tomas v Pondělí, 07. leden 2019 @ 10:15:07 CET (841 čtenářů)
Více... | 4517 bytů | 30 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Smysl života
Etika

poslal zeryk

Muž budoval 36 let kanál přes hory, aby lidem přivedl pitnou vodu

Vložil: Tomas v Čtvrtek, 13. září 2018 @ 21:28:44 CEST (2701 čtenářů)
Více... | 1151 bytů | 210 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Shalom Jerusalem
Akce

poslal rosmano


https://ruclip.com/video/RMehFvmR4FA/esther-noemi-gonzalez-shalom-jerusalem.html


Z takovýchto písní mám velkou radost a povzbuzení. Tak se s nimi s vámi sdílím. Tentokrát Ester Noemi Gonzalez z Paraguaye. Sláva Bohu !
Vložil: Tomas v Pondělí, 11. červen 2018 @ 09:26:29 CEST (885 čtenářů)
Více... | 18 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Neschopnost rozpoznat nadsázku
Humor

poslal Nepřihlášený

Existují dva typy duševních poruch. Neurózy a psychózy. Troufnu si tvrdit, že neurózami trpíme do jisté míry všichni a počet neurotiků bude dále narůstat. Podléháme nejčastěji úzkostem a depresím, někdy i pseudomániím (což je ale sporné). Neurotik si pak vždy dokáže uvědomit, že s ním něco není v pořádku a své stavy může cíleným soustředěním krátkodobě překonat. Dnes se mnoho neuróz klasifikuje jako duševní poruchy, což si myslím, že není úplně vhodné. 

Vložil: Tomas v Středa, 10. leden 2018 @ 10:30:04 CET (863 čtenářů)
Více... | 5069 bytů | 2 komentáře | Skóre: 5



Povzbuzení: Dobrý začátek
Zamyšlení

poslal Frantisek100

Je tomu přesně 50 roků. Rok 1967.  Před dvěma týdny jsem pochoval otce, jsem sám. Před pár dny jsem přivezl urnu.  Za pohřeb jsme zaplatil 1050 korun. Tisícovku mi zaplatila nemocenská pojišťovna. Sirotčí důchod ještě nemám.Taková černá plechovka.  Šustí v ní popel. Co zůstalo po člověku? Kluci se ptají, co to máš v té napěchované tašce? Urnu. Mlčeli. Do humoru nikomu není. Vedle učebnic a urny láhev mléka a pečivo .  Moje večeře. Druhý den ji nesu na hřbitov a  hrobníka  prosím,  aby ji zahrabal do hrobu vedle urny maminky, která zemřela přesně před rokem. Celé městečko ví, že je tu jeden student sám. 

Vložil: Tomas v Neděle, 24. prosinec 2017 @ 20:53:43 CET (705 čtenářů)
Více... | 3938 bytů | 4 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Oko-ismus - vymanění
Listárna

poslal brusle7

Oko-ismus - pojmenování,  vymanění

Vložil: Tomas v Neděle, 03. prosinec 2017 @ 21:45:53 CET (4528 čtenářů)
Více... | 842 bytů | 356 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Proč nemohou být všichni jako Kristus
Kritika bludů

poslal Neprihlaseny

Vložil: Tomas v Středa, 29. listopad 2017 @ 19:49:38 CET (1633 čtenářů)
Více... | 2345 bytů | 93 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Láska
Služba bližním

poslal Nepřihlášený

Lidská láska se strachuje a bojí. Smrti. Pekla. Záhuby. Utrpení. Že člověka mine vytržení. Že víra nestačí. Že člověk selže. Odpadne. Nevydrží do konce.

Bůh je světlo. Náboženství je tma, kde světlo nesvítí. 

Lidem a světu všichni dlužíme lásku. Ne záchranu před peklem. 

Život je věčný. Jenomže náboženští vůdcové tomu nerozuměli a nerozumějí. Vystačí si s dogmaty. A ovce je následují.

Jenom dokonalá láska vyhání strach
Vložil: Tomas v Pondělí, 30. říjen 2017 @ 10:47:46 CET (844 čtenářů)
Více... | 625 bytů | 6 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Cesta králů od východu slunce
Svědectví

poslal Dzehenuti


Vložil: Tomas v Úterý, 19. září 2017 @ 17:54:31 CEST (822 čtenářů)
Více... | 818 bytů | 10 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Zkouška lidských srdcí
Zkoušky

poslal Dzehenuti

přehlednější verze : https://www.scribd.com/document/349288448/Zkou%C5%A1ka-srdci-docxV minulém příspěvku jsem se zmiňoval o tomto článku, tak je zde také přikládám

Vložil: Tomas v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 01:29:27 CEST (1451 čtenářů)
Více... | 4235 bytů | 17 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Šťastný, který nebyl šťastný
Zkušenosti

poslal Frantisek100

Lidský život může být velmi krutý a někdy si za část toho krutého života může i člověk sám. Vzpomínám na člověka, jehož tvář si neumím vybavit, ale vidím něco jiného. Je nedělní dopoledne a asi rok 1960. Ráno jsem vyskočil  z postele, rychle se nasnídal a spěchal za kamarády. Je krásný den. Kam půjdeme? Kolem deváté hodiny v nedělním dopoledni není na ulici ani živáčka. Láká nás to za město a k potoku. Procházíme ulicí a naši pozornost upoutají dva muži. Oba se sotva drží na nohou. Asi včera někde dlouho vysedávali v hospodě. Procházíme kolem nich. Fuj! Nepříjemný zápach zavane až k nám. Odkud vychází? 

Vložil: Tomas v Úterý, 09. květen 2017 @ 00:02:42 CEST (896 čtenářů)
Více... | 3496 bytů | 8 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem
Svědectví

poslal Frantisek100

Utrpení v těle? Nějak jsem to nemohl pochopit. Často jsme slyšel, jak se někteří věřící chlubili tím, co prý vytrpěli pro Krista. Jak se nechali vyhodit z práce, jak se rozhádali se svými blízkými kvůli víře, jak odmítli slavit vánoce a jiné  a jiné . Ale co tím utrpením v těle asi myslel apoštol Pavel?   Vybavil jsem si jednu událost. Pracoval jsem na jednom pracovišti pro mladistvé s poruchami chování. Vlastně tam byly  skoro dospělé slečny. Měly za sebou těžkou minulost. Něco si zavinily samy  a něco bylo i vlivem prostředí a vrozené genetické  výbavy. Byl jsem ve funkci vedoucího vychovatele.  A jednoho dne mi noční vychovatelky  přišly oznámit, že u Marie našly pod polštářem několik tabletek a že mají podezření, že léky, které má večer spolknout, pak vyplivne a dá pod polštář. Prý tvrdošíjně zapírá a tvrdí, že nejsou její. Zavolal jsem si ji. Přišla hezká  a pyšná  a  až skoro  uražená slečinka, protože si jí dovolím také podezřívat a věřit těm.. "Maruško, víš asi, proč jsi tady u mně?"  Cukla vzteky hlavou a  pronesla: "Kvůli nějakým blbým práškům"

Vložil: Tomas v Pondělí, 24. duben 2017 @ 09:03:28 CEST (1138 čtenářů)
Více... | 5134 bytů | 24 komentáře | Skóre: 0



Povzbuzení: Přiletěla včela.
Modlitební život

poslal myslivec

Při poznávání pravdy v Duchu svatém se mnozí zaměřují na různé náboženské otázky, jiní očekávají nějaké heroické duchovní výkony, a přitom právě ve všedních, šedivých, každodennich záležitostech můžeme poznávat pravdu Ducha nejlépe. Povím Vám nyní přiběh, který se odehrál asi tak čtyři týdny zpátky. Nevím už přesně.

Seděl jsem před domem spolu s jedním mladým mužem, Pavlem, který byl zdrcený žalem. Umřela mu máma, které ještě nebylo ani pětačtyřicet. Co takovému mladému člověkovi říct? A dá se vůbec něco říct? Ani jsem se o to nepokoušel. Než plácat něco hloupého, je lepší raději mlčet. Vnímal jsem, že je rád, že si může s někým posedět venku, a já se mu ani nedivil. Po tom strašném martýrium, které zná každý kdo už zažil úmrtí v rodině, po veškerém tom smutečním zařizování, nyní zcela odevzdaně seděl před domem, a nezúčastněným pohledem se díval do zahrady naproti. A pak to přišlo, všední přehlednutelná záležitost.
Přiletěla včela.
A já nahle věděl to, co věděla ona. Dnes začíná jaro, už bude hezky! Řekl jsem nahlas! A světe div se, v ten okamžik vylezlo slunce z mraku a zalilo nás příjemně hřejivými jarními paprsky. Pavlovi se rozjasnili oči. Jak to můžeš vědět, že už bude hezky? Odpověděl jsem, to já nevím, ale ta včela to ví. Včelky se to vždycky nëjak domáknou první. Pavlovi se po smutné tváři mihl letmý úsměv. A tak jsem pokračoval ve vyprávění o včelách. Něco málo o včelách vím, děda i otec byli včelaři.
Podívej Pavle, včelka je celá malátná, spala celou zimu  a toto je její první jarní výlet. Nastavil jsem včelce prst na který si neohrabaně vylezla, zvedl jsem ruku ke slunci abych včeličce pomohl vzlétnout. Ta si ještě chvilku rovnala křidélká, a pak bzz a byla pryč. A hřejivé sluníčko na obloze po ní zústalo.
Včely co přezimují žijí několik měsíců, včely co se vylíhnout na jaře žijí jen několik týdnů a umírají, upracují se při snůšce.
Pavel posmutněl. Tak jako moje máma...Hmm..jo..
Pavel se na chvilku odmlčel, pak povídá, a ke všemu jsem přišel o práci. Cože? Sháníš práci? Beru telefon, zdar, včera jsi mi říkal, že hledáš zaměstnance.? Máš někoho? Mám. Je šikovný? Jasně! Zítra ať přijde.
Zhruba po měsíci mě Pavel oznámil, že je v novém zaměstnání velmi spokojený. Taky mi pověděl, že se mu tenkrát na lavičce před domem ulevilo.

Přiletěla včelička se svým poselstvím jara náhodou??



Vložil: Tomas v Neděle, 16. duben 2017 @ 21:22:12 CEST (1318 čtenářů)
Více... | 27 komentáře | Skóre: 0




Stránka vygenerována za: 0.73 sekundy