 |
Zaznamenali jsme
120266540
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
Teologie: Žádný církevní koncil ani synod nedosvědčuje Sola Scriptura
|
poslal Tolstoj
CIZINEC:
|
poslal rosmano
Zamýšlení a otázka pro křesťany ( pravé i nepravé i všelijaké jiné )
Proč apoštol Pavel, když promlouval na Areopagu v Aténách a vykládal v několika slovech tamějším pohanům křesťanské učení (Skutky 17, 22 - 34) o Bohu, nemluví nic o tom, že Bůh za nás zemřel, ani že Bůh sestoupil na zem, že se vtělil, vzal na sebe lidské tělo, což bývají stěžejní a základní ortodoxní informace o Bohu -
- ale mluví, že Bůh povolal člověka, muže, skrze kterého bude soudit svět, kterého k tomu určil. A všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých.
|
|
Teologie: Garantem kánonu Písma je Církev, ne naopak
|
poslal Tolstoj CIZINEC:
Ty spisy kolovaly jako uznávané po místních církvích už dávno předtím, než vůbec nějaká ŘKC existovala.
Samozřejmě, Gregu.
Spisy Písma svatého byly v církvi o počátku a byly v úctě a vážnosti, v
době, kdy papeži, kardinály, očistce, odpustky, zpovědi, kontemplace,
svátosti, maria a všechno to další ještě běhalo po houbách a v Efezu
byla teprve Veliká Artemis.
Už v prvním století píše Addai: "Čtěte
Zákon a proroky, evangelia, listy Pavla a Petra, skutky apoštolů... a
žádné jiné, protože v nich je Boží pravda, která vás udrží ve víře, do
které jste byli povoláni." A to píše moc dobře. To platí dodnes stejně jako tehdy. |
|
Teologie: Jedině v Synu je Život, protože
|
poslal Tolstoj Shrnutí odpovídající Bibli a pravdě, ne rosmanově hereticky ujeté libovůli:
Ze všech těch textů, kdy je uvedeno "uvěřili v něho", nevyplývá, že by Ježíš nebyl Bůh, a ani to nijak nevyvrací, že Ježíš je Bůh. Navíc
často se má uvěřit V JEHO JMÉNO, kdy JMÉNO v židovské teologii znamená
OSOBU. Proto je často zmíněno UVĚŘIT VE JMÉNO Slova - Syna, které
neznamená ani tak uvěřit ve jméno Ježíš, ale v JEHO OSOBU. V NĚHO
SAMOTNÉHO:
|
|
Teologie: KDO JE SVATÝ DUCH.
|
poslal milan333 Cílem
tohoto pojednání o svatém Duchu je poznat, co nám o svatém Duchu
sděluje Boží
slovo.
Nenechme se ovlivňovat teologickými úvahami, které tvrdí, že
přinášejí hlubší poznání o Bohu, ale opak je pravdou. Když
ničím neovlivněni přistoupíme ke studiu Božího slova budeme
překvapeni, jaké nepravdy nám jsou předkládány. Musíme si dát
odpověď na základní otázku.
|
|
Teologie: Tajemství Boží Trojice.
|
poslal oko Tajemství bývá obvykle tajná informace - něco, co se nesmí prozradit.
Pokud je už něco už veřejně známé, lze to stále ještě nazývat "tajemstvím?" Lze. V případě, že daná skutečnost je racionálně nevysvětlitelná, že přesahuje hranice lidského rozumu.
|
|
Teologie: Charakter Boha křesťanů II.
|
poslal oko Bůh
je jeden. V tomto bodě se shodují snad úplně všichni křesťané.
|
|
Teologie: Židovské chápání Boha kontra pohansko-platónské chápání Boha
|
poslal rosmano Ukázka myšlení a chápání Boha a Jeho projevů Židy:
L 7:11: A stalo se, že hned nato šel do města zvaného Naim. A šli s ním mnozí jeho učedníci a veliký zástup. 12 Když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého, jediného syna jeho matky, a ta byla vdova; byl s ní velký zástup z města. 13 Když ji Pán uviděl, byl nad ní hluboce pohnut a řekl jí: „Neplač!“ 14 Pak přistoupil a dotkl se már. Ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, probuď se!“ 15 Mrtvý se posadil a začal mluvit; a Ježíš ho dal jeho matce. 16 Všech se zmocnil strach, oslavovali Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a „ Bůh navštívil svůj lid.“
Židé reagovali velmi správně. Židé, s odvěkou vírou otců a praotců dobře věděli, kdo je Bůh. Že je nesmrtelný, nikdo z lidi Ho neviděl a nemůže vidět, přebývá v nepřístupném světle. A také věděli, že Bůh používá své nástroje, své vyslance, služebníky, a skrze ně činí mocné činy, zázraky, skrze ně projevuje svou moc a slávu. A i v této situaci si Boha s nikým nepletli a správně oslavovali Boha v nebi za ten úžasný zázrak, který skrze svého služebníka, svého Syna, vykonal, a jehož byli právě svědky. A správně chápali, že skrze Ježíše působí Bůh, že skrze Ježíše, jako svůj nástroj, Bůh navštěvuje svůj lid.
|
|
Teologie: Stalo se toto skutečně?
|
poslal Nepřihlášený Skutky apoštolské 6
7 I rostlo jest slovo Boží, a rozmáhal se počet učedlníků v Jeruzalémě velmi. Mnohý také zástup kněží poslouchal víry. 8 Štěpán pak, jsa plný víry a moci, činil divy a zázraky veliké v lidu.
|
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 21. březen 2024 @ 08:47:07 CET (1172 čtenářů)
Více... | 12850 bytů | 2 komentáře | Skóre: 0
|
|
Teologie: Užitečný idiot. Ježíš to věděl. MC.
|
poslal Nepřihlášený Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. (Jan6,64)
Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.“ (Jan7,70)
Vyvstává otázka. Proč když od počátku Ježíš věděl, že Jidáš je ďábel, proč si ho vyvolil za učedníka a nechal ho působit svou božskou uzdravující mocí?
|
|
Teologie: Takto by se taky mohly řešit konflity...
|
poslal Nepřihlášený
2 Královská 6 8 Když pak král Syrský bojoval proti Izraelovi, a vešel v radu s služebníky svými, řka: Na tom a na tom místě položí se vojsko mé: 9 Tedy poslal muž Boží k králi Izraelskému, řka: Viz, abys netáhl přes to místo, nebo tam Syrští jsou v zálohách. 10 Protož posílal král Izraelský na to místo, o kterémž mu byl řekl muž Boží, a vystříhal ho, aby se ho šetřil a to nejednou ani dvakrát. 11 A tak zkormoutil se v srdci svém král Syrský pro tu věc, a svolav služebníky své, řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich králi Izraelskému donáší? 12 Jemuž řekl jeden z služebníků jeho: Nikoli, pane můj králi, ale Elizeus prorok, kterýž jest v Izraeli, oznamuje králi Izraelskému slova, kteráž ty mluvíš v nejtajnějším pokoji svém. 13 Kterýž řekl: Jděte a vizte, kde jest, abych poslal a jal jej. I oznámeno jemu těmito slovy: Hle, jest v Dotain. 14 Protož poslal tam koně a vozy a vojsko veliké. Kteříž přitáhše v noci, oblehli město. 15 Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíčilo město, koni i vozové. I řekl služebník ten jeho k němu: Ach, pane můj, což budeme dělati? 16 Kterýž odpověděl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi. 17 I modlil se Elizeus a řekl: Ó Hospodine, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl. A tak otevřel Hospodin oči služebníka toho, a viděl, a aj, hora ta plná koňů, a vozové ohniví okolo Elizea. 18 A když nepřátelé táhli k němu, modlil se Elizeus Hospodinu a řekl: Poraz, prosím, národ tento slepotou. I porazil je slepotou vedlé řeči Elizeovy. 19 V tom řekl jim Elizeus: Neníť to ta cesta, ani to město. Poďte za mnou, a dovedu vás k muži, kteréhož hledáte. Takž je vedl do Samaří. 20 I stalo se, když vešli do Samaří, že řekl Elizeus: Ó Hospodine, otevři oči těchto, ať vidí. Tedy otevřel Hospodin oči jejich, a viděli, že jsou u prostřed Samaří. 21 Řekl pak král Izraelský Elizeovi, když je uzřel: Mám-liž je zmordovati, otče můj? 22 Odpověděl on: Nemorduj. Zdaliž jsi je zjímal mečem svým a lučištěm svým, abys je zmordoval? Dej jim chleba a vody, ať jedí a pijí, a navrátí se ku pánu svému. 23 A tak připravil jim hojnost velikou, a když pojedli a napili se, propustil je. Oni pak navrátili se ku pánu svému, aniž kdy více potom lotříkové Syrští vskakovali do země Izraelské.
|
|
Teologie: Kdo je svatý Duch.
|
poslal Nepřihlášený KDO JE SVATÝ
DUCH.
Cílem
tohoto pojednání o svatém Duchu je poznat, co nám o svatém Duchu
sděluje Boží
slovo.
Nenechme se ovlivňovat teologickými úvahami, které tvrdí, že
přinášejí hlubší poznání o Bohu, ale opak je pravdou. Když
ničím neovlivněni přistoupíme ke studiu Božího slova budeme
překvapeni, jaké nepravdy nám jsou předkládány. Musíme si dát
odpověď na základní otázku. Je naší touhou mít hodnotný
vztah s Bohem, nebo jsme spokojeni v křesťanském společenství,
které upřednostňuje různá dogmata a učení, která nemají
základ v Božím slově?
Podle trinitářů
je svatý Duch třetí osoba jednoho Boha se stejnou mocí a jedná
samostatně. Osoba má vlastní jméno. Bůh Otec - Jehova,Jahve,
Boží Syn - Ježíš a
Duch svatý
vlastní jméno nemá.
Každá duchovní
osoba má své místo přebývání. V
Božím slově není nikde uvedeno, že Duch svatý má své místo
přebývání. Písmo hovoří pouze o trůnu Boha a Beránka.
Svatý
Duch je v jednom okamžiku na nekonečném počtu míst. Celý vesmír
je svatým Duchem prostoupen.
Žalm
11:4
Hospodin
je ve svém svatém chrámu, Hospodin je v nebesích na svém trůnu,
jeho oči vidí, jeho pohled zkoumá lidské syny
Př.15:3
Hospodinovy
oči jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré
Zj.22:1,3
I
ukázal mi řeku vody života, čirou jako křišťál, která
vycházela z trůnu Božího a Beránkova. Nic
prokletého již nebude. V tom městě bude Boží a Beránkův trůn
a jeho otroci mu budou sloužit.
Židům
12: 2
“Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele
naší víry, který pro radost, ležící před ním, nedbal na
hanbu, podstoupil kříž a usedl po pravici Božího trůnu.”
Zj.2:13
Vím,
kde bydlíš: tam, kde je trůn Satanův; avšak pevně držíš mé
jméno a nezapřel jsi mou víru ani ve dnech, v nichž můj věrný
svědek Antipas byl zabit u vás, kde bydlí Satan
Další
významné svědectví nám poskytují následující verše. Žehnají
pouze dvě osoby, Bůh Otec a Syn Ježíš.
Svatý
Duch nikdy nežehná.
Tit.1:4
Titovi, vlastnímu synu podle
společné víry: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a
Krista Ježíše, našeho Zachránce
2 Jana 1:3
Bude s námi milost, milosrdenství
a pokoj od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista, Syna Otcova, v
pravdě a lásce.
Ef.1:2
Milost vám a pokoj od Boha Otce
našeho a Pána Ježíše Krista.
1 Tim.1:2
Timoteovi, vlastnímu synu ve víře:
Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce našeho a Krista Ježíše,
Pána našeho
Jehova
posílá svého Ducha svatého a Božího Ducha, Ježíš také
posílá svého Ducha a Ducha svatého. Nikde v Písmu není zjeveno,
že „osoba“ Duch svatý posílá svého Ducha.
Každá
duchovní osoba má svého ducha.
Jan
15:26
„ Až
přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž
vychází od Otce, ten o mně vydá svědectví.
1
Petra 1:11
zkoumali,
na který nebo na jaký čas ukazoval Duch Kristův v nich, když
předem svědčil o utrpeních určených Kristu a o velké slávě,
která přijde po nich.
1
Tes.4:8
Proto
kdo toto odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který také do
vás dává svého Svatého Ducha.
Gal.4:6
A
protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého Syna do našich
srdcí, ducha, který volá: ‚Abba, Otče.‘
Tit.3:5,6
zachránil
nás ne na základě skutků, které jsme my učinili ve
spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství skrze koupel
znovuzrození a obnovou Ducha Svatého, kterého na nás vylil hojně
skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce,
Sk.2:17
‚ I
stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha
na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši
mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny.
Svatý
Duch je Boží moc a ne osoba. Následující verš tuto pravdu zcela
zjevuje. Duch svatý je moc Nejvyššího. Jako Nejvyšší je v
Božím slově představena pouze jedna osoba,
Bůh
Otec Jehova,Jahve.
uk.1:35
A
anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc
Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se z tebe
narodí, bude nazváno Syn Boží.
Sk.1:8
ale
přijmete moc Ducha Svatého, který na vás přijde, a budete mi
svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až po nejzazší
konec země.“
Soudců
14:6
Tu
jej uchvátil Duch Hospodinův a on ho roztrhl, jako by roztrhl
kůzle, ačkoliv neměl nic v ruce. Svému otci ani matce nepověděl,
co udělal.
Mich.3:8
Avšak
já jsem plný moci Ducha Hospodinova, práva a udatnosti, abych
oznámil Jákobovi jeho přestoupení a Izraeli jeho hřích.
2
Kor.4:7
Tento
poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci
byla z Boha, a ne z nás
2
Tim.1:7
Neboť
Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha moci a lásky a
rozvahy.
Luk.8:28
Když
uviděl Ježíše, vykřikl, vrhl se mu k nohám a řekl mocným
hlasem: "Co mi chceš, Ježíši, synu Nejvyššího Boha?
Prosím tě, netrap mě."
Žalm
97:9
Neboť
ty, Hospodine, jsi nejvyšší nade vší zemí, velmi převyšuješ
všechny božské bytosti.
Svatý
Duch je Boží Duch. Svatý
je přídavné jméno a přídavná jména označují vlastnosti
podstatných jmen. Vyjádření určitých stejných stavů je, jak
Božím Duchem, tak svatým Duchem. Zcela vypovídající je Ef.4:30.
1
Kor.3:16
Nevíte,
že jste Boží chrám a že ve vás bydlí Boží Duch?
2
Tim.1:14
Ten
drahocenný svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v
nás bydlí
1
Kor.2:13,14
O
tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská
moudrost, ale těmi, jimž vyučuje Duch svatý; duchovní věci
vysvětlujeme duchovními slovy. Duševní člověk však nepřijímá
věci Ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je
poznat, protože mají být posuzovány duchovně.
Ef.4:30
Nedělejte
zármutek svatému
Božímu Duchu,
který na vás vtiskl svou pečeť pro den vykoupení.
Projevy
Ducha Božího jsou různé, jak spatřujeme ve výše uvedených
textech a také textech následujících.
1
Kor.12:4
Jsou
rozdíly v darech milosti, ale tentýž Duch;
1 Kor.12:8-11
Neboť
jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož
Ducha slovo poznání; dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary
uzdravování v témž Duchu; jinému působení mocných činů,
jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy
jazyků, jinému pak výklad jazyků. Avšak to všechno působí
jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám
chce.
Jan 14:16,17
A
já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi
na věčnost. Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože
ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve
vás bude.
Iz.11:2
A
spočine na něm Duch Hospodinův: Duch moudrosti a rozumnosti, Duch
rady a udatnosti, Duch poznání a bázně před Hospodinem.
K
poznání pravdy vede pouze jedna cesta, cesta, která není založena
na náboženských
tradicích
a dogmatech.
Pravda k nám přichází skrze Boží slovo a jeho neovlivněné
přijetí. Poznání pravdy a láska k pravdě je základem pro náš
současný a budoucí život.
1
Tim.2:3-5
To
je dobré a milé před Bohem, naším Zachráncem, který chce, aby
byli všichni lidé zachráněni a přišli k poznání pravdy.
2.Tim.3:16,17
Veškeré
Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování,
k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk
byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému
dobrému skutku.
|
|
Teologie: Jaká je však plná pravda o Marii, pokud vycházíme jen z evangelií ?
|
poslal Frantisek100 19Přišla za
ním jeho matka a bratři, ale nemohli se k němu dostat pro zástup.
· 20Lidé mu
oznámili: „Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat.“
· 21On jim
odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho
jednají.
|
|
Teologie: Čtu tento žalm a je mi z něho hrozně
|
poslal Frantisek100 Čtu tento žalm a je mi z něho hrozně.
·
8Záhubě propadlá
babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.
·
9Blaze tomu, kdo
tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.
Pro koho je to vzor? A proč je v Bibli? Má nás
inspirovat?
Bohužel už inspiroval a mnohokrát a inspiruje i dnes.
Krutost na všech stranách byla vždy
obrovská.
Změnilo na tom něco křesťanství?
Tento žalm vnikl v době, když Židé
prohráli z Babyloňany a měli tedy důvod se mstít. A jak je tomu dnes?
Kdo komu se dnes mstí?
Má nás inspirovat tento verš z Bible anebo Pán Ježíš?
Anebo jsou tyto verše i další z Bible jen důkazem o zkaženosti lidstva?
Beznaděj!!!???
|
|
Teologie: Omyly ve víře, korigované zdravým úsudkem.
|
poslal oko "Logo" - to není jenom Slovo, je jej také možno přeložit jako Rozum.
Znamená
to, že cokoli Bůh dělá, je vysoce rozumné, logické- a co je pro nás
zvlášť důležité, Bůh nikdy nic nedělá proti zdravému rozumu. Znamená to,
že také my, lidé, můžeme svým rozumem hodně věcí posoudit a rozpoznat pak
jejich správnost či nesprávnost.
|
|
poslal rosmano Moudří muži, poraďte mi .
Obracím se na vás, moudré muže od katolíků, protestantů, kristovců, odpadlíků, apod.
V Písmu svatém máme mezi jinými zaznamenán tento příběh:
Sk 18:24: Do Efesu přišel Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž výmluvný, zběhlý v Písmech. 25 Ten byl vyučen Pánově cestě, mluvil s vroucím duchem a učil přesně o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův. 26 Začal směle mluvit v synagoze. Uslyšeli jej Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě přesněji mu vyložili Boží cestu. 27 A když chtěl projít do Achaje, bratři ho v tom povzbudili a napsali učedníkům, aby ho přijali. Když tam přišel, velmi prospěl těm, kteří uvěřili skrze milost Boží, 28 neboť rázně na veřejnosti vyvracel argumenty Židů a ukazoval z Písma, že Ježíš je Mesiáš.
|
|
Teologie: Směrnice ohledně žen při pobožnostech
|
poslal gregorios777
Nezměrná pýcha, arogance a vzpoura se staví proti přikázání Pána.
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 27. listopad 2023 @ 21:22:55 CET (444 čtenářů)
Více... | 4792 bytů | 1 komentář | Skóre: 0
|
poslal oko Bůh se stal člověkem, aby mohl plakat nad lidstvem.
Je to paradox. Sám Bůh žije v dokonalosti nebeské blaženosti a přesto - trápí se nad člověkem.
|
|
Teologie: Jan Křtitel a jeho odkaz dnešku
|
poslal Frantisek100 3I začal
procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na
odpuštění hříchů,“ 4jak je psáno v
knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně,
vyrovnejte mu stezky!
· 5Každá propast
bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté
cesty budou rovné;
· 6a každý tvor
uzří spasení Boží.‘
Jan
začal svoje působení v okolí Jordánu. Jordán je v této oblasti
největší řeka, která pramení na rozhraní Libanonu a Sýrie na úpatí hory
Hebronu. Vzniká spojením tří menších řek a teče do galilejského jezera, které
je 210 metrů pod úrovní moře a teče dál na jih, kde končí v Mrtvém moři.
Jan Křtitel tudy prochází a káže o tom, že je třeba činit pokání a nechat
se pokřtít na odpuštění hříchů. Možná si položíme otázku, z čeho se kát
a o jaké hříchy se jedná. Ale ono je to v tom nejširším smyslu uvědomění si,
že mezi mnou a Bohem je nějaká překážka. A to je právě ten hřích čili stav, že
se chovám tak, že je moje chování nedobré v Boží v očích. Jan Křtitel
upozorňuje na to, že tohle si lidé mají uvědomit. Když si to uvědomí, tak toho
litují, tíží je to, což znamená, že se kají. Vnějším projevem tohoto uvědomění
je křest, kdy toužím se toho stavu hříchu zbavit ponořením ve vodě od člověka,
který má k tomuto výkonu od Boha pověření. A to byl tehdy jedině Jan Křtitel.
Proč zrovna na tohle Jan Křtitel upozorňuje?
Je to totiž příprava na uvěření a přijetí Ježíše. Cituje proroka Izaiáše,
který prorokoval o Janovi, že je to hlas na poušti. Nemyslí tím poušť jako
zeměpisnou oblast, ale poušť duchovní, v níž v té době se nacházel
Izrael. A připravit cestu Zachránci, králi je možné tak, že mu přicházíme
vstříc, obrazně řečeno na cestu dáváme koberce, zarovnáváme hrboly, aby se mu
dobře kráčelo, aby ta cesta byla rovná a
ne křivolaká. To vše jsou symboly přístupu k Pánu Ježíši. Chovejme se k
němu tak, jak se lidé chovají ke králi.
· 7Zástupům, které
vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám
ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?
·
8Neste tedy
ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest
Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
· 9Sekera už je na
kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do
ohně.“
· 10Zástupy se
Jana ptaly: „Co jen máme dělat?“
Proč se Jan Křtitel chová tak tvrdě. Co ho asi rozčílilo?
Dovedu představit, že to byla přetvářka mnoha lidi, kteří sem přišli se
pokřtít v domnění, že tím něco získají.
Plemeno zmijí ukazuje na vlastnost, kterou je vychytralost. Nechám se pokřtít
a nehrozí mi pak Boží hněv. Jak jednoduché? Pokání lze sice přetvařovat, ale do
duše vidí jen Bůh. A Jan tuší, že mnozí nejsou schopni opravdového pokání.
Spoléhají na židovský původ a mají židovskou hrdost. Ale tady Jan Křtitel
varuje, že Bůh má svoje děti i z jiných národů, z pohanů. Židé si mysleli , že
jen oni jsou vyvolení Ale oni nenesou
ovoce jako vyvolený národ. Přirovnává je ke stromu, který je k ničemu a je
třeba ho porazit a spálit. To je upozornění na to, že bude i Boží soud, kdy se oddělí
Boží lid od ostatních. Někteří lidé, kteří slyšeli slova Jana Křtitele si
uvědomovali svůj stav a že k pokání ještě něco patří. Ptají se, co máme dělat?
·
11On jim
odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k
jídlu, udělej také tak.“
· 12Přišli i
celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře, co máme dělat?“
· 13On jim řekl:
„Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“
· 14Tázali se ho
i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho
nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“
· 15Lidé byli
plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad
Mesiáš.
Jan Křtitel apeluje na sociální city, tedy rozdělit se s chudými,
jednat poctivě, nečinit násilí. Pokání musí být vidět na člověku v jeho
jednání. To bude důkazem, že jsme pochopili pokání upřímně.
Lidé byli plni očekávání. Na co čekali? Očekávali Mesiáše,
Zachránce, i když představu o něm měli zkreslenou. Kam zařadit na Jana Křtitele?
Že by tohle byl Mesiáš?
·
16Na to Jan
všem řekl: „Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani
hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a
ohněm.
· 17Lopata je v
jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy
spálí ohněm neuhasitelným.“
· 18A ještě
mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.
Jan vnímal poznámky lidí a upozornil, že on rozhodně Mesiášem
není. Ten teprve přijde a bude je křtít Duchem Svatám a ohněm.
Tento křest Duchem Svatým nastal o letnicích, kdy apoštolové začali křtít,
protož obdrželi Božího Ducha. Jejich křest působil na pokřtěné tak, že získali
sílu k činění Boží vůle. Vždyť tito lidé byli z různých koutů země, kteří
přišli do Jeruzaléma na slavnost letnic a odešli zpět do svých krajin, aby tam
šířili evangelium. Proto později Pavel, když cestoval, nacházel všude už křesťany.
Nebyl to formální obřad, protože lidé se změnili, získali sílu, moudrost i
odvahu. Jen si vzpomeňme jakou odvahu měl Štěpán a jiní! Zatímco křest Duchem
dává sílu k Božímu činění, tak oheň poukazuje na budoucí Boží soud.
S těmi, kteří nepřijmou Krista, neuvěří, to dopadne jako s tím
mlatem, kde se odděluje pšenice, čili věřící od plév čili od nevěřících.
Pšenici si bere Bůh k sobě do sýpky, obrazně řečeno a plévy spálí. Proto se
často hovoří o konci světa a soudu ohněm, kdy věřící už tu nebudou.
Lukáš tak čtenářů přiblížil to, co sděloval Jan Křtitel lidem a co bylo přípravou, aby
později pochopili Krista. Člověk, který věří sobě a svým schopnostem a tomu, že
on není hříšný, nikomu nic špatného přece neudělal, nikdy nemůže bohužel
pochopit, co učinil Kristus. Že svoji smrtí a obětí usmířil člověka s Bohem a
Bůh za to lidem daroval věčný život.
Jan 3
· 16Neboť Bůh
tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří,
nezahynul, ale měl život věčný.
· 19Ale když
káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co
činil,
· 20Herodes
všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.
· 21Když se
všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se
nebe
· 22a Duch svatý
sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi
můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
Ježíš se přichází pokřtít, ale proč? On do této doby žije
jako ostatní, nepíše se nic o jeho výjimečnosti či zázracích. On ale je Boží Syn a má polovinu genů od Boha a polovinu lidskou
z Marie. On se nepotřebuje kát a není v něm hřích, protože má jiný
původ a není jako ostatní lidé. Přesto se nechá pokřtít. Zdá se, že to nedává
logiku? Naopak. Tím dává najevo, že je stejný jak ostatní
lidé, že se od nich neliší. Jan Křtitel si uvědomuje něco jiného a odmítá ho pokřtít. Přece
nemá smysl křtít na odpuštění hříchu toho, v němž hřích není. Nakonec na přání
Ježíše Jan křest provede. Ježíš chce být jako ostatní lidé, ale sám Bůh dá
najevo, že je to Boží Syn a on slyší ujištění, kým vlastně je.
Lukáš se na závěr třetí kapitoly píše, že ve třiceti letech
začíná Ježíš plnit to, čím ho Bůh pověřil. Lidí ho považují za syna Josefa a
asi neví nic o jeho početí a pravém otci. 23Když Ježíš
začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa,
jehož předkové byli: Heli,
· 24Mathat,
Levi, Melchi, Janai, Josef,
· 25Matathias,
Amos, Nahum, Esli, Nagai,
· 26Mahat,
Matathias, Semei, Josech, Joda,
· 27Johanan,
Resa, Zorobabel, Salatiel, Neri,
· 28Melchi,
Addi, Kosan, Elamadam, Er,
· 29Jesus,
Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,
· 30Simeon,
Juda, Josef, Jonam, Eliakim,
· 31Melea,
Menna, Mattath, Natham, David,
· 32Isaj, Obéd,
Bóaz, Sala, Naason,
· 33Amínadab,
Admin, Arni, Chesróm, Fares, Juda,
·
34Jákob, Izák,
Abraham, Tare, Náchor,
· 35Seruch,
Ragau, Falek, Heber, Sala,
· 36Kainan,
Arfaxad, Sem, Noe, Lámech,
· 37Matusalem,
Henoch, Jared, Maleleel, Kainan,
· 38Enóš, Šét a
Adam, který byl od Boha.
Kde získal Řek Lukáš takové informace o Ježíšově rodokmenu
z matčiny strany.? Jsou tak podrobné, že vedou až k samotnému prvnímu
člověku. Cenné je to, že jde o biologickou stopu na rozdíl od rodokmenu Josefa
uvedeného u Matouše, který postupuje od Abrahama k Josefovi a není to
biologická stopa. Ježíš je záchrance celého lidstva a nejen Židů.
Kdo to dnes pochopí ? Kolik lidí toto zneužije? Co zůstalo? Chápou
dnes lidé pokání? A pokud nechápou, pak nedokážou pochopit ani Pána Ježíše. Proto
je tak obrovské množství falešných křestanů a falešných církví.
|
|
poslal Willy Tento článek jsem dal i na Katedrálu GS a jsem docela zvědav, jak se budou lišit případné reakce.
|
|
|
