To by tě Medea hnala, řekla by ti, že

1) kompatibilismus je v pohodě a že to tedy není v rozporu (podle mě je a psal jsem proč)

2) že bůh vidí vše najednou, nepředpověděl budoucnost, ale zná jí, protože vidí minulost, budoucnost i přítomnost najendou jakobys viděl náš vesmír celý z dálky. zná tedy i "svobodná rozhodnutí", aniž by je nutil

Ovšem že musel zradit Jidáš Ježíše, to už není jen znalost, ale byla to nutnost, jinak by nemohl být obětován za nás .. takže v tomto případě byl Jidáš jen loutka, že? A navíc bude navěky v pekle za to. Inu, dobře mu tak. Dělal co bylo třeba, ale byl stvořen jako nádoba k hanbě!

  Jo jo, ta vaše placatá země. Popisoval jste tu vaše uvažování ...

  No nic.

  Hezký den

  Cizinec

  

  Takže sis Stando tvojí divnou "logikou" vymyslel nějaký nesmysl úplně mimo téma, mimo realitu i mimo to, o čem ze svého života píšu a co jsem žil a žiji. 

  Tím 𝓽𝓿𝓸𝓳𝓮 divné nápady na "Přijat soud i nad zatím neprožitou částí života" můžeme uzavřít.

  Bylo to tvoje tvrzení, nikoli můj nápad!

  Já už na něj jenom upozornil - na tuto absurditu.

  Je to pro vás zvláštní, Myslivče?

  Tak vám doporučuji k tématu pročíst si list Římanům. Tak, jako každému Římanovi.

  Hezký den

  Cizinec

Alkoholik je alkoholikem dokud má v sobě tělesnou závislost, respektive žádostivost. 

Je alkoholikem i když je něm hříšná žádostivost potlačená vůli či medikací. Je u něj stále možnost, že ho jeho otrocká závislost ovládne, a taky ho jeho sklon k hříchu bude stále pokoušet k alkoholickému excesu.

Pokud Bůh z alkoholika odstraní hříšný sklon, který se projevuje žádostivostí těla nezvladatelnou (otrockou) touhou po alkoholu a neustálým niterným pokušením, tak alkoholik alkoholikem být přestává. Jeho sklon je pryč i s neustálým niterným pokušením. Všeobecně stejně tomu tak u hříšníka. Odstraněním hříšných sklonů hříšník hříšníkem být přestává. Když i poté člověk zhřeší hříchem který není ke smrti, není to již pro hříšný sklon, je to pro nějakou slabost, kterou neodevzdal Kristu. Náprava je pak velmi rychlá. Tak funguje skutečné boží odpuštění. Bůh neodstraňuje jenom samotný hřích, ale i sklony k němu a uzdravuje ducha i duši. Každý sklon ke hříchu není nic jiného než ranou na duši i na duchu, která člověka otrocky oslabuje. Takové uzdravující odpuštění nám Kristus nabízí a poskytuje. Takové odpuštění jsem zakusil sám na sobě. A proto mohu říct, že každé "odpuštění" bez uzdravení sklonů ke hříchu je podvod, krutý podvod. Podvedený pak dále marně a dlouze bojuje s hříšným sklonem v sobě samém. Tento niterný boj nemůže nikdo z hříšníků hříšným sklonem oslabených vyhrát, je to jako by si chtěl pacient vyoperovat sám slepé střevo, a právě proto přišel Kristus, který do tohoto niterného boje vstoupil a vyhrál ho za nás, vyoperoval z nás všechny zanícené tkáně a amputoval gangrénou zničené údy. A my pak můžeme bojovat s hříchem a pokušením, které na nás působí z vnějšku K tomu máme od Boha zbroj. Zbroj která chrání před útoky zvenčí, a ne zevnitř nás. V nás je chrám Ducha svatého a v srdci Bůh, a proto naše nitro musí být neustále čisté, což díky Bohu neustálým působením odpouštějící boží milosti a síly Krista je možné.

Zažil jsi již Oko boží odpuštění, které v Tobě odstraní hřích i se sklony k němu?

Já myslím, že podle toho co píšeš, že ne. A moc Ti přeji abys to zakusil. 

Chápu Oko proč tvrdíš, že hříšník je hříšníkem i po odpuštění. Je to proto, že jsi nikdy neokusil boží odpuštění se vším všudy, tedy i s odstraněním hříšného sklonu. Jelikož Ti po tvém způsobu odpuštění hříšný sklon nadále zůstává, považuješ se dál za potencionálního hříšníka, což tě motivuje k neustálému pokání. Je to pak těžký niterný a vyčerpávající boj u něhož se pozitivní výsledky dostavují až ve stáří, když stárnoucí tělo již nemá takovou sílu hřešit. Pokušení které působí z našeho nitra je nejhorší vůbec a jedná se o mrtvolný zápach lidského ducha. Kdo chce dojít spásy nesmí mít v sobě hřích a hříšné sklony, je to jistý znak mrtvého ducha. A jestli se chceš tohoto zbavit, nedělej NIC ze sebe, ale VĚŘ Kristu a odevzdej Mu svou slabost, aby On mohl použít svou sílu. Svou slabou silou můžeš s tvými hříšnými sklony bojovat, ale tvá síla na odstranění hříšného sklonu nestačí, síla Krista je však víc než dostatečná. Tak ji nestůj v cestě a nemontuj se Kristu do toho, na co nemáš, na co nemá nikdo z lidí.

  Nedávno jste psal, že:

  Ano, u mne už nastal. Poznal jsem Boží soud nad svým životem, odměnu hříchu. A mnoho let uznávám, že Boží soud nad hříšníkem je spravedlivý a správný.

  Věřím vám, že pro vás je to mylný pohled. A že vás ještě čeká soud v budoucnu, soud, kterému se nevyhnete. A vím to i z předchozích diskuzí s vámi.

  To je pravda, myslivče. Ani není potřeba vynášet další rozsudky. A je důležité, jak se člověk postaví k Boží milosti.

  Ještě pořád to vím, myslivče. Stejně tak, jako vím, jak dopadne hříšník. Aby člověk dopadl jinak, než dopadají opilí či zfetovaní bezdomovci nebo hříšníci, musí přestat být tím opilým zfetovaným bezdomovcem, nebo přestat být hříšníkem.

  Vím, jak dopadnou cizoložníci, modláři, zloději, lháři, nenávistníci, zuřivci, závistníci, vrahové .... Je to zákonité. Je to jen otázka času. 

  Na to, aby dopadli jinak, musí přestat být modláři, cizoložníci, zloději, lháři.

  Snad je to pro vás tvrdé. To ale není podstatné.

  Hezký den

  Cizinec