2Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli – jak bychom v něm mohli dále žít?

3Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?

4Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života.

5Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání.

6Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.                  (a byli z něho osvobozeni)

7Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.        (celou dobu se mluví o  osvobození, o zbavení moci, o neotročení)

8Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.

9Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje.

10Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu.

11Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu              (a tedy osvobozeni z moci hříchu),   ale živi Bohu v Kristu Ježíši.

12Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce;        (abyste byli jeho otroky, neosvobození z jeho moci)

13ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.

14Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.

15Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne!

16Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte – buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti.

17Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu, ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení, které vám bylo odevzdáno.

18A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti.

19Mluvím názorně z ohledu na vaši lidskou slabost: Jako jste se dříve propůjčovali k službě nečistotě a nepravosti k bezbožnému životu, tak se nyní dejte do služby spravedlnosti k posvěcení.

20Když jste byli služebníky hříchu, měli jste svobodu od spravedlnosti;

21jaký jste tehdy měli užitek z toho, zač se nyní stydíte? Konec toho všeho je přece smrt.

22Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.

23Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.



Proto tvrdím, že ten překlad, který používáš:
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.

je špatně. Vůbec nerespektuje kontext celku. A samozřejmě je jako asi málokterý takto přeložen. Jiné překlady jsou naprosto jinak.
 
Pavel jasně používá příkllad, analogii z běžného, přirozeného  života, podobně jako v kapitole 7., kdy hovoří o osvobození od Zákona smrtí člověka. Přirozenou, tělesnou smrtí.
Stejně tak z toho co pozorujeme, člověk, když zemře tělesně, není už pod mocí hříchu. Když kradl, smrtí přestane krást, když smilnil, smrtí přestane smilnit, když nenáviděl, smrtí přestane nenávidět. Hřích už nad ním nemá moci.
ALE TO VŮBEC NEZNAMENÁ, ŽE SMRTÍ JE Z TĚCHTO HŘÍCHŮ OSPRAVEDLNĚN !!