Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 30. září 2015 @ 21:56:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Nemám zájem s tebou vést na této úrovni tvé žabomyší spory o tom, jak prý křtili první křesťané. Byl jsi snad u toho?
A Ty jsi snad u toho byl? Ale já na rozdíl od Tebe beru vážně to, co je napsáno v Písmu na svědectví pro všechny generace, kvůli takovým překrucovačům pravdy jako jsi Ty a ta vaše organizace.
Jak si stále protiřečíš a kroutíš se jak had je krásně na Tvých posledních příspěvcích. V jednom tvrdíš: My nekřtíme ve jménech, nýbrž ve jménu: "Já tě křtím ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého ..."
A ve druhém: křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého .
To druhé je konečně citací Písma a ne Tvůj výmysl a proto je správný. Ale špatně přeložený. V originále není én jež znamená v,ve , ale eís jež znamená do, na, k,. Ale to Tě asi nezajímá. Pro Tebe je důležitější než pravda, vaše falešné učení.
Jinak opravdu nechápu k čemu jsi odcitoval část Bible, když ty verše nijak nepodpořují Tvé teorie. To jsi mi chtěl ukázat, že taky máš doma Bibli a umíš číst? |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 01. říjen 2015 @ 10:13:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Prostá logika věcí říká, že jde křtít ve jménu někoho... (znamená to osobní účast na někom dalším, na jiné osobě - znamená to "pokristění" člověka.).
Logicky nelze křtít přímo "do jména", protože jméno v biblickém významu znamená přímo osobnost nositele onoho jména. Byl by to tedy v důsledku jakýsi zásah přímo do jiné osoby, přímo do jména. Ono "jméno" by bylo takovýmto křtem "obohaceno", rozšířeno kvantitativně - což samotné by už logicky znamenalo samotnou změnu významu a podoby tohoto jména...
Ježš však je stále stejným: včera, dnes i navěky ...
Kraličtí toto ve svém překladu jaksi nedomysleli ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 01. říjen 2015 @ 15:32:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Logicky nelze křtít přímo "do jména", protože jméno v biblickém významu znamená přímo osobnost nositele onoho jména. Byl by to tedy v důsledku jakýsi zásah přímo do jiné osoby, přímo do jména. Ono "jméno" by bylo takovýmto křtem "obohaceno", rozšířeno kvantitativně - což samotné by už logicky znamenalo samotnou změnu významu a podoby tohoto jména...
Stando, na svou logiku zapomeň, neboť právě v tomto smyslu, tj. do jména, do Krista jsou věřící v Krista křtěni neboli ponořeni - do Krista. A máš svým způsobem pravdu, kterou ale popíráš, v tom, že je Kristus o své svaté ne tedy "obohacen", nýbrž rozšířen a zvětšen a to vskutku kvantitativně. To však neznamená změnu významu a podoby jména Ježíše Krista, ale naše ztotožnění a sjednocení s Ním, neboť bez tohoto sjednocení jsme pro Boha nepoužitelní a bez Krista nemůžeme nic dělat (J 15:5). Pouze ti, kdo jsou v Kristu, jsou způsobilí spolu s Kristem konat Boží dílo, činit Boží vůli ohledně budování Církve coby Těla Krista, v Němž se celá (Boží) stavba spojuje dohromady a roste ve svatou svatyni v Pánu, v Němž jsme všichni spolu budováni v Boží příbytek v Duchu. (Ef 2:21-22)
Kraličtí tedy velmi dobře věděli, co znamená být pokřtěn ve jméno Ježíše Krista. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 01. říjen 2015 @ 20:35:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Kraličtí tedy velmi dobře věděli, co znamená být pokřtěn ve jméno Ježíše Krista."...
To jsi popletl! Kraličtí právě nesprávně přeložili "křtít do jména" - nikoli "křtít ve jménu" Ježíše Krista.
Překladatelé českého studijního překladu si ovšem už dobře uvědomili, že kdo překládá doslova, ten v důsledku lže a že je třeba přeložit správně smysl textů, nikoli otrocky samotný text.
...Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého ...
Toto je pravé ztotožnění a sjednocení s Kristem coby osobou Vykupitele - skrze Kristovy zásluhy jsme takto byli spaseni do stavu Božích dětí.
..." tj. do jména, do Krista jsou věřící v Krista křtěni neboli ponořeni - do Krista. "...
Nikoli. My jsme byli ve křtu spolu s Kristem ponořeni do jeho smrti (nikoli do osoby Krista, ale ztotožněni do stavu smrti této osoby) a spolu s Kristem jsme byli i vzkříšeni do nového života Božích dětí.
(když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil - Kol 2,12-13)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 01. říjen 2015 @ 21:42:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak to můžeš vědět, Stando, když jsi do Krista pokřtěn na rozdíl od nás nebyl?! Co podle tebe znamená být v Kristu? Ten nový život Božích dětí je Kristus (Fp 1:21, Ko 3:4), do Něhož byli věřící v Krista pokřtěni-ponořeni-umístěni. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 02. říjen 2015 @ 09:48:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Z čeho jsi usoudil, že jsem nebyl pokřtěn ve jménu Krista?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 02. říjen 2015 @ 15:32:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Z toho, co tu píšeš. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 21:38:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vy jste přece nebyli pokřtěni ve jménu Krista, ale podle vašeho tvrzení "do jména Krista".
To není jedno a totéž!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 03. říjen 2015 @ 21:42:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je jedno a totéž! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 22:01:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Domluvte se nejdříve s Toníkem a Karlem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 03. říjen 2015 @ 22:42:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč? Nečetl jsi jejich reakci na to, co jsem napsal? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. říjen 2015 @ 19:10:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Logicky nelze křtít přímo "do jména", protože jméno v biblickém významu znamená přímo osobnost nositele onoho jména. Byl by to tedy v důsledku jakýsi zásah přímo do jiné osoby, přímo do jména. Ono "jméno" by bylo takovýmto křtem "obohaceno", rozšířeno kvantitativně - což samotné by už logicky znamenalo samotnou změnu významu a podoby tohoto jména...
Logicky uvažuješ celkem dobře, dobře rozumíš tomu, co by znamenalo "pokřtít někoho do jména". Jen tvá logika selhává v tom, zda to lze či nelze. Právě to, co - podle tebe a tvé "logiky" - nelze, to dělají křesťané podle příkazu Pána Ježíše od tehdy až podnes.
Tolikrát jsi tu opakoval ten verš z písma: Právě proto jsem se tě tolikrát ptal, jak můžete dodržovat ten příkaz a ponořit někoho do toho jména podle písma, když to 1. jméno neznáte a ani nemůžete znát a když 2. si ještě ke všemu myslíš, že nejde dělat to, co Ježíš učedníkům přikázal....
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 01. říjen 2015 @ 20:44:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ježíš je stejný -včera, dnes i zítra.
Nelze jeho osobu nafukovat přílivem dalších lidí jako balón!
Naopak je možno s ním vstupovat do společenství, které může být jakkoli veliké.
Nekřtíme tedy do Krista, ale do živého společenství s ním! Z milosti Boží a za Kristovy zásluhy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 01. říjen 2015 @ 22:02:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nekřtíme tedy do Krista, ale do živého společenství s ním! Z milosti Boží a za Kristovy zásluhy.
No, vy v řkc zřejmě ne, ale my křesťané ano! A "živé" společenství možná máte, ale ne s živým - tedy tím pravým živým Kristem. My společenství s Kristem - tedy tím pravým skutečným živým Ježíšem Kristem, naším Pánem máme, jelikož jsme do něho byli povoláni naším Otcem Bohem a skrze Něho ( 1K 1:9). |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 02. říjen 2015 @ 09:44:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stanislave, co myslíš, byl jsi povolán přímo do osoby Krista, nebo do společenství s osobou Kristem?
To není slovíčkaření!
Byl jsi snad povolán do Kristovy hlavy, žaludku či ledvin, nebo jsi byl povolán prožívat společenství s osobou Kristem v rovině srdcí, kdy jedna svéprávná bytost se v lásce vydává jiné svéprávné bytosti a přitom každý z nich stále zůstává sám sebou, každý zůstává osobností sama sebe?
Logicky - kdyby jsi se stal přímo Kristem, součástí Krista - tvá osobnost by zanikla v Kristu a ty bys už nemohl s Kristem žít ve vztahu, vytvářet vztah. To bys chtěl? Bez existence vlastní osobnosti totiž nelze vstupovat do vztahu.
Proto říkáme o církvi, že je tajemným Kristovým tělem. Tajemstvím pro nás je v tom, co nás přesahuje, co nemůžeme pochopit. Jsme sice údy Kristova těla, ale stále s vlastní osobností a proto můžeme vstupovat do vztahů a sdílet se v lásce.
Pavlovo: "Nežiji už já, ale žije ve mě Kristus" - tomu třeba rozumět v kontextu výše řečeného. Stále si zachováváme svoji osobnost (nezanikli jsme), ale orientujeme ji na Krista a tedy i na své bližní, zvláště na potřebné, ve kterých Krista spatřujeme.
A život, který nyní žiji v těle (stále jsem to já, kdo svůj život žije!), žiji ve víře v
Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal sám sebe za mne.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 02. říjen 2015 @ 16:28:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando, když ti píšu, jak to je, tak neustále oponuješ zřejmě učením řkc a zneužíváš k tomu Boží Slovo.
Typická příklad: A život, který nyní žiji v těle (stále jsem to já, kdo svůj život žije!), žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal sám sebe za mne.
Ta závorka tě usvědčuje. Pavel nežil svůj život - svědčí o tom na mnoha místech. Žít pro něho znamenalo Kristus, Kristus byl jeho život, zapíral přesně podle Pánova příkazu sám sebe, svůj život duše ve prospěch Kristova života v něm tak a tím, že chodil podle Ducha (Ř 8. k.). Nebyl duševním člověkem, ale duchovním. Ty jsi duševní člověk, který věci Božího Ducha nemůže poznat a nepřijímáš je, i když se o to snažíš, ale to prostě nejde, neboť musejí být posuzovány duchem, jehož tvrdošíjně ztotožňuješ a zaměňuješ s duší - a to je celý tvůj problém.
Logicky - kdyby jsi se stal přímo Kristem, součástí Krista - tvá osobnost by zanikla v Kristu a ty bys už nemohl s Kristem žít ve vztahu, vytvářet vztah. To bys chtěl? Bez existence vlastní osobnosti totiž nelze vstupovat do vztahu.
Duchovní člověk usiluje přesně o to, co ty popíráš, tj. zapíráním a hubením své duše se chce stát Kristem v životě a přirozenosti, ale ne v Jeho Božství, tzn. chce být s Kristem jedno ve svém duchu, aby Kristus žil v něm a projevoval se skrze něho. Osobnost duchovního člověka tak opravdu sice nezaniká, ale je proměněna božským životem mocí Kristova vzkříšení, aby byl Boží člověk připodobněn Kristu - dokonalý, svatý, milosrdný apod. jako Bůh, Jehož je Kristus vyjádřením. Toto sjednocení a ztotožnění s Kristem probíhá v duchu tím, že v něm přebývá Kristus jako Duch oživující ( 1K 15:45b), Jímž se ve vzkříšení stal. Smíšením těchto dvou duchů vzniká jeden smíšený duch, v němž člověk žije, má v něm svůj život a všechno podle Slova v 1K 6:17 - Kdo se připojuje k Pánu, je s Ním jeden duch.¨Díky tomu, že se Pán stal Duchem, který žije v našem duchu můžeme být skrze toto vzájemné přebývání s Kristem jedno tak, jako je Kristus jedno se svým Otcem - Otec je ve Mně a Já jsem v Otci (J 14:10 Nevěříš, že Já jsem v Otci a Otec je ve Mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. Kdo žil? Ježíš nebo Otec? Jistě žil Ježíš jako člověk, ale ne svým vlastím lidským životem, protože nic nedělal sám od sebe, svou duší, ale svým duchem, v němž žil a byl Jeho Otec jako Duch Svatý a na Němž byl Duch Páně, který Ho pomazal, aby zvěstoval evangelium. Jak je psáno v Za 4:6b Ne silou ani mocí (člověka), ale mým Duchem, praví Hospodin zástupů. Církev jako Boží stavba je budována Kristem jako Boží příbytek v DUCHU ( Ef 2:22).
Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pátek, 02. říjen 2015 @ 19:16:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Amen, Willy. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. říjen 2015 @ 00:02:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Přesně tak, Willy. Žít život v Kristu znamená zapřít sám sebe. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 22:00:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jistěže křesťan usiluje o to připodobňovat se Kristu.
Ale je úplně cosi jiného stát se Kristem a úplně cosi jiného podobat se Kristu. To druhé je správně.
..."Smíšením těchto dvou duchů vzniká jeden smíšený duch,"...
To je opět další nesmysl. Duchové se nemísí ani neslučují. To lidský duch vytváří živé společenství s Duchem svatým a oba zůstávají pořád sami sebou. Nesměšují se, ale jsou ve vztahu lásky. A tento stav je podmínkou pro změnu člověka k Božímu obrazu, kdy touhy těla se podřizují touhám lidského ducha (a obojí je posvěcováno a posilováno Duchem svatým) - k Božímu obrazu dokonalé jednoty v lásce.
(1 Kor 6,16-17) Nebo nevíte, že kdo se připojuje k nevěstce, je s ní jedno tělo? Neboť Písmo praví: ‚Stanou se ti dva jedním tělem.‘ Kdo se však připojuje k Pánu, je s ním jeden duch.
Podobně i když se dva stanou jedním tělem, zůstávají stále dvěma osobnostmi ve vzájemném vztahu. Kdo se připojuje k Pánu, stává se v jednotě s Kristem "duchem stejného smýšlení jako Kristus" - přesto i v tomto případě jsou zde stále dvě různé nezaměnitelné osobnosti. Písmu je třeba správně rozumět, nikoli ho jen účelově citovat!
..." Kdo žil? Ježíš nebo Otec? Jistě
žil Ježíš jako člověk, ale ne svým vlastím lidským životem, protože nic
nedělal sám od sebe, svou duší, ale svým duchem, v němž žil a byl Jeho
Otec jako Duch Svatý a na Němž byl Duch Páně, "...
Otec přece není Duch svatý! Duch svatý z Otce vychází a to je podstatný rozdíl!
Ježíš žil svým vlastním lidským životem. To je nepopiratelná pravda. Touhy těla byly u Ježíše podřízeny touhám jeho lidského ducha v dokonalé jednotě (proto byl bez hříchu). Tento Ježíšův lidský duch byl v dokonalé jednotě s osobou Syna - v dokonalé jednotě s Bohem (kde je Syn, je také Otec a Duch svatý). Jeden z Trojice bez dalších dvou neudělá nic. Co dělá Syn, dělá i Otec i Duch svatý.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 03. říjen 2015 @ 23:36:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ale je úplně cosi jiného stát se Kristem a úplně cosi jiného podobat se Kristu. To druhé je správně.
Jak víš, co je správně?! Vždyť věci Božího Ducha neznáš!
Duchové se nemísí ani neslučují.
Jak to víš? Duch Boží je v nás ( J 1:17) také jako Duch synovství a svědčí spolu s naším duchem, že jsme Boží děti (Ř 8:16). Jsme v Kristu a Kristus je v nás jako Duch oživující - v našem duchu, s nímž se smísil, takže jsme s Pánem jeden duch, jak sám cituješ 1K 6:17. Boží a lidský duch jsou jeden duch, tzn. že jsou smíšeni. Duch bývá v Bibli označován jako olej. Když smícháš kupříkladu řepkový a slunečnicový olej, dokážeš je pak od sebe odlišit a oddělit? Ne, je to jeden olej. Stejným způsobem je Boží a lidský duch jeden smíšený duch.
Otec přece není Duch svatý! Duch svatý z Otce vychází a to je podstatný rozdíl!
Ježíš žil svým vlastním lidským životem. To je nepopiratelná pravda. Touhy těla byly u Ježíše podřízeny touhám jeho lidského ducha v dokonalé jednotě (proto byl bez hříchu). Tento Ježíšův lidský duch byl v dokonalé jednotě s osobou Syna - v dokonalé jednotě s Bohem.
Co se stalo, že najednou mluvíš o Ježíšově lidském duchu? Zapomněl jsi, jak byl Ježíš počat? A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Marie řekla andělovi: „Jak se to stane, vždyť nepoznávám muže? “ A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží. Ježíš byl a je člověk, ale Jeho duch byl prolnut a naplněn Duchem Svatým, jinak by nemohl být nazván Synem Božím. Bůh Otec byl v Něm. A kde? No přece v Jeho duchu! A jako co? No přece jako Duch svatý. Jak se stal člověk Ježíš Synem Božím a Bůh Otec Jeho Otcem? Tím, že Duch Svatý přišel na Marii a Boží mocí tohoto Ducha počala. Toutéž mocí skrze téhož Ducha, tj. skrze Otce žil (J 6:57). A stejnou mocí byl Ježíš poté, co zemřelo Jeho tělo, vzkříšen z mrtvých. To v souhrnu znamená, že Ježíš nežil svým vlastním lidským životem!
Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 05. říjen 2015 @ 09:02:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." To v souhrnu znamená, že Ježíš nežil svým vlastním lidským životem!"... ???
(Žd 2,16-18) Je přece jasné, že se neujímá andělů, ale ujímá se semene Abrahamova. A tedy musel být ve všem učiněn podobný bratřím, aby se stal milosrdným a věrným veleknězem v Božích věcech, k usmíření hříchů lidu. Protože sám vytrpěl pokušení, může pomoci těm, kteří jsou pokoušeni.
(Žd 4,15) Neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit v našich slabostech, nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami podobně jako my, avšak bez hříchu.
(Fp 2,6-8) Ačkoli existoval Božím způsobem, netěžil z toho, že je roven
Bohu,
ale zmařil sám sebe, když přijal způsob služebníka a stal se
podobným lidem.
A když se octl v lidské podobě, pokořil se a stal se
poslušným až k smrti, k smrti na kříži.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 05. říjen 2015 @ 16:54:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No a? Sám Ježíš řekl, že žije skrze Otce, že nemluví sám ze sebe, ale mluví Otcova slova a Otec, který v Něm přebývá, činí své skutky. Fakt, že Otec byl v Ježíši, znamená, že byl Ježíšovým životem. Pán Ježíš nežil sám pro sebe svůj život, ale skrze Otce Jeho životem pro naplnění Božího plánu, hledajíc a čině Boží vůli, aby oslavil Otce, který Ho poslal, ne sám sebe. A díky tomu, že takto oslavil Otce, Otec mohl oslavit a oslavil Pána Ježíše. A stejným způsobem je Pán Ježíš ve svých věřících svatých jako jejich život, Jímž a v Němž mají žít. Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 06. říjen 2015 @ 08:56:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | My rozlišujeme život Pána Ježíše jako člověka (a tento člověk žil svůj lidský život Mesiáše - byl nám v tomto lidském žití podoben ve všem, kromě hříchu) od života Božího Syna, který v Duchu svatém přebývá v Otci věčně - což je pro nás nepochopitelným tajemstvím.
Kristus žil jako člověk svůj lidský život, ale přitom Bohem být nepřestal.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 06. říjen 2015 @ 16:16:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, Bůh si myslí něco jiného, a Pán Ježíš by ti to vysvětlil, kdybys o to stál a hledal pravdu v Kristu. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. říjen 2015 @ 23:23:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nekřtíme tedy do Krista, ale do živého společenství s ním! Z milosti Boží a za Kristovy zásluhy.
No logicky ani nemůžete křít ani do Krista, ani do jeho jména, ani vjeho jméno, když to podle vás nelze a navíc to jméno neznáte a ani nemůžete znát.
Co děláte, to vědí všichni a je to známo: Na popud rodičů, prarodičů či příbuzných přinesete k panu faráři miminko a pan farář to miminko polije vodou, přičemž vysloví formuli "... já tě křtím, ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. " (to jméno ale neříká, říká to takto proto, že to jméno nezná a ani nemůže znát, zůstává mu skryto) Proto i ti, kterým je takto udělena svátost křtu to jméno poté neznají, ani nemohou znát, nejsou tedy ponořeni do Krista.
Proto se také jejich život nijak neliší od těch, kterým svátost křtu udělena nebyla.
V tom se samozřejmě vaše praxe výrazně liší od lidí, kterým dal Bůh to jméno poznat a znají ho. U nich jako první narazí člověk právě na to jméno, které poznali z znají, to jméno, ve kterém žijí, do kterého byli ponořeni. "Ponořeni" přesně v tom významu, který sis z dobové znalosti slov odvodil, i když se omylem domníváš, že "nelze člověka ponořit do jména" nebo "ve jméno".
Jenže kdyby to "nelze", tak by to Ježíš učedníkům nepřikazoval. Ježíš nedával učedníkům příkazy, které "nelze", ale naopak, dával jim příkazy, které "lze". To, že to pro vás "nelze" je jen otázka vašeho stavu, toho, v čem žijete.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 02. říjen 2015 @ 09:24:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...... i když se omylem domníváš, že "nelze člověka ponořit do jména" nebo "ve jméno"....
A toto je od tebe nepochopení, či záměrná manipulace?
Člověka opravdu nejde ponořit do jména (přímo do osoby), ale jde člověka ponořit ve jménu určité osoby, tedy v našem případě ve jménu Krista - člověka i Boha zároveń. Právě takto to Bůh určil a tímto křtem podmiňuje svůj dar spasení člověku, udělení účasti každého pokřtěného na zásluhách Krista. V tomto křtu jsme společně s Kristem zemřeli tomuto světu, společně s Kristem byli ponořeni do jeho smrti a společně s Kristem byli vzkříšeni do nového života Božích dětí a dědiců nebeského království. A protože Bůh je neoddělitelně společenstvím Otce, Syna a Ducha svatého a žádný z nich nemůže samostatně dělat nic bez účasti dalších dvou božských osob, tak křtíme tak, jak nám to přikazuje Boží slovo (Mt 28,19).. Šíříš tedy o mě lež, když o mě tvrdíš, že se omylem domnívám, že nelze ponořit ve jménu někoho. To se opravdu nedomnívám.
Pro vás heretiky je přímo typické, že jsou vaše slova v protikladu s vašim jednáním, že si je ohýbáte podle potřeby. Neustále se odvoláváte na Písmo, holedbáte se svou "pravověrností" odvozenou prý z Písma - ale v praxi příkazy Písma, které vám nevyhovují, či kterým nerozumíte, zcela ignorujete a vytváříte si vlastní "evangelium". Ignorování křtu podle Božího slova, podle Mt 28,19, je pro vaše jednání přímo typické.
To je od vás opravdu typickým projevem vaší skutečné "úcty" k Božímu slovu (činíte si z Božího slova tak akorát rohožku pro vaše bláznivé pomatené náboženství) - a hodně to vypovídá o stavu, ve kterém žijete!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pátek, 02. říjen 2015 @ 19:34:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pro Tebe je typické vše překroutit. Odkazuješ na studijní překlad kde je přeloženo ve JMÉNO, ale sám to překrucuješ na vaši falešnou praxi, že křtíte ve JMÉNU. Jestliže něco dělám za někoho, v zastoupení, dělám to ve jménu, ale jestliže někoho ponořuji do jména, nebo ve jméno, tak to nedělám za někoho, ale někoho ponořuji do něčeho konkrétního, v tom to případě do jména (ve smyslu stejného způsobu bytí) Syna Božího. Už Ti to píšu podruhé. To nejsi schopen pochopit ten rozdíl? Willy Ti to napsal správně. Tvůj největší problém je, že nejsi schopen pochopit, že duch a duše nejsou jedno. A že duše hříšného člověka musí zemřít, aby v nás mohl žít Duch. Jak říká Ježíš: kdo by chtěl svou duši zachovat, ten ji ztratí. Ten, kdo ztratí svou duši pro mne a evangelium, ten ji nalezne. Proto se také necháváme pokřtít - vyjadřujeme tím svůj postoj a závazek být mrtví hříchu v duši a živi Bohu v Duchu. A nelži o nás, že odmítáme křest. Odmítáme jen vaši herezi, že ve křtu se člověk znovuzrozuje i když je nevědomé miminko. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 10:17:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | My křtíme ve jménu Krista, který nám přikázal toto činit. (Mt 28,19)
Křest je Boží úkon na člověku, je to Boží změna s člověkem - přijetí člověka za Boží dítě.
Křest není žádná "demostrace" člověka o jeho jakési víře! V tom případě by jsi "křtil" především sám do sebe!
Však milostí jsme spaseni. Ne pro své zásluhy, ani jako odměnu za svou osobní víru.
Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to není z vás - je
to Boží dar,
ne na základě skutků, aby se nikdo nemohl chlubit.
Ty zatím věříš v jakéhosi Leviatána, který všechny lidi "vcucne" do svého organismu, takže ve svém bytí přestanou existovat (a stanou se jiným organismem) a existuje pak už jen jakési složené monstrum obrovského organismu. Proto křtíš "do jména", jako začlenění do tohoto organismu.
Křesťanství je ale o čemsi úplně jiném, co jsi zatím evidentně nepochopil.
Základem křesťanství je VZTAH, trvalý vztah člověka s Bohem a spolubratry. Člověk v tomto společenství nezaniká, naopak stává se teprve tehdy osobností v plnosti.
Proto křtíme ve jménu toho, kdo nás tak naučil.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 03. říjen 2015 @ 10:29:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Říkáš to správně oko. U vás křest nemá s vírou nic společného. A ještě se tím chlubíte :-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Neděle, 04. říjen 2015 @ 12:22:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Křest tedy základem křesťanství není, jak říkáš.
To je dobré poznání. Křest ani nijakým způsobem nenahrazuje vztak k Bohu a osobní víru člověka .
Odpovídá to také svědectví mnohých, dalo by se říct jednoznačné většiny pokřtěných katolíků zde na GS (mimo GS se domnívám, že je to stejné, že je to v řkc taková norma), kteří o sobě tvrdí, že nejsou znovuzrozeni (někteří o tom ani nikdy neslyšeli) - např. Jaela, noname, JMK, op, poutnick a asi i další. A dá se jim v tom věřit.
Snad ještě někdy dojdeš k užitečnému poznání, že tvé pojetí křtu (v řkc asi neznámé), podle kterého člověk ve křtu je znovuzrozen a o kterém drtivá většina katolíků nic neví a zrozena nebyla, je špatně - v rozporu s jasnou realitou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. říjen 2015 @ 10:40:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Základem křesťanství je VZTAH, trvalý vztah člověka s Bohem a spolubratry. Člověk v tomto společenství nezaniká, naopak stává se teprve tehdy osobností v plnosti.
Stando, o vztahu a o svátosti křtu miminek jsi psal: "Křest miminek nijak nesouvisí s osobním vztahem člověka k Bohu, který je podmíněn vlastní svobodnou volbou člověka pro život s Bohem." To stále ještě platí? Snad ano, protože o tom se může snadno každý na realitě svátosti křtu miminek přesvědčit.
Proto křtíme ve jménu toho, kdo nás tak naučil.
Pokud je základem křesťanství vztah a křest miminek nijak nesouvisí s osobním vztahem člověka k Bohu, tak nechápu to tvé "proto křtíme". Svátost křtu miminek podle tvých vlastních slov (i podle reality) se vztahem člověka k Bohu nijak nesouvisí, je tedy vzhledem k základu křesťanství zcela zbytečná. Proč tedy píšeš "proto křtíme"? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 20:46:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Už mnohkrát jsem ti vysvětloval zástupnost víry rodičů při křtu dítěte.
Podobnou zástupnost ve víře, jako když víra setníkova zachránila jeho služebníka. Ani služebník neměl víru (snad ani netušil nic o Kristu) - a přesto byl Kristem pro víru setníka zachráněn.
Podobně víra rodičů přivádí dítě ke křtu - dítě je zachráněno Bohem pro víru někoho jiného, pro víru rodičů.
Bez víry nelze křtít.
Ale nikde není podmínka, že kdo je ve stavu, že sám není schopen víry, že by nebylo možno ho pokřtít pro víru toho, kdo se o takto nesvéprávného člověka stará.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 03. říjen 2015 @ 21:04:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, ale jak je vidět tak to nefunguje. Nelze křtít na zástupnou víru. Nehledě k tomu, že drtivá většina těch rodičů žádnou spasitelnou víru ani nemá.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. říjen 2015 @ 09:19:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, tyhle tvé kličky samozřejmě znám a neptal jsem se na ně.
Asi jsem dobře nevysvětlil otázku. Tak ještě jednou.
1. Psal jsi:
"Základem křesťanství je VZTAH, trvalý vztah člověka s Bohem a spolubratry. Člověk v tomto společenství nezaniká, naopak stává se teprve tehdy osobností v plnosti. Proto křtíme ve jménu toho, kdo nás tak naučil."
Dáváš tedy vztah člověka s Bohem do souvislosti se křtem.
2. Jinde ale píšeš:
"Křest miminek nijak nesouvisí s osobním vztahem člověka k Bohu, který je podmíněn vlastní svobodnou volbou člověka pro život s Bohem."
Existuje tedy nějaká souvistlost toho vašeho "křtu" miminek "ve jménu" (které neznáte) se vztahem člověka k Bohu, nebo ten váš "křest" miminek nijak nesouvisí s osobním vztahem člověka k Bohu?
Nebo zase oboje najednou? |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 21:35:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To už nebudu dál ani komentovat. Na překrucování Božího slova jsi tu přeborníkem ty.
Já vkládám důvěru do celé řady překladatelů Písma, kteří jsou snad větší odborníci než ty a kteří nekřtí "do jména", ale křtí "ve jméno".
Skutky také mluví o tom, že se křtí "ve jménu Ježíšově".
(Sk 1,5) ... neboť Jan křtil vodou, vy však po nemnohých těchto dnech budete pokřtěni v Duchu Svatém. (- tedy nikoli pokřtěni do Ducha svatého!)
(Sk 2,38) Petr jim
řekl: „ Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a pak obdržíte dar Ducha Svatého.
(Sk 10,47-48)
Může někdo odepřít vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali Ducha Svatého tak jako my?“ A nařídil, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista .... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 03. říjen 2015 @ 22:54:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mohl bys mi oko vysvětlit, proč používáš obrat " do Božího dítěte " ?
Třeba "znovuzrozen do Božího dítěte" , nebo "očištěn do Božího dítěte", "proměněn do Božího dítěte", "posvěcen do Božího dítěte" ? ? ?
Přiznám se, že jsem za celý svůj život nic takového neslyšel ani nečetl. V žádném kázání, žádném svědectví (jako že jsem jich slyšel tisíce). Až od tebe.
To sis vymyslel sám, nebo jsi to někde vyčetl ? Má to nějaký skrytý či speciální význam ? Je to někde v Písmu ?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 04. říjen 2015 @ 17:24:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando, dopustil jsem se jedné chyby. Trochu výše jsem psal, že je v originále u ponořování ve jméno, předložka eís, která znamená do, na, k,. Ta je použita jen v Mat. 28, 19. Proto jsem také přesvědčen, že ten to verš nehovoří o ponořování do vody ale do poznání jména - prostě: vyučujte je ve známosti Otce, Syna i Ducha svatého. Na ostatních místech, kde se hovoří o ponořování do vody, je předložka epí, která znamená s genitivem na, v, u ,při, nad. Logicky připadá v úvahu jen na, nebo v. Spoléhat na překladatele, jako vůbec na člověka, moc nelze, protože překlady se liší. Někde je ve jméno, jinde je ve jménu, jinde na jméno. Ve studijním překladu je dokonce: nechte se pokřtít na základě jména.... Z logiky věci, ale aspoň mě, vyplývá, že správně je ve jméno, protože ten kdo křtí, to nedělá za Ježíše(ve jménu Ježíše) ale ponořuje toho člověka ve jméno. Ponořuje ho za účelem, aby poznal osobně jméno Ježíše. Zajímavé je, že ve Sk.1,5 je u ponořování v Duchu svatém je ještě jiná předložka - én, která znamená v, ve. Čili Ježíš říká: ...budete ponořeni v Duchu svatém. Proč tyto tři různé předložky překladatelé překládají stále stejnou českou předložkou ve, na to by ses musel zeptat samotných překladatelů. Podle mne použití tří různých předložek má svůj význam, ostatně jako vše v Písmu. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pondělí, 05. říjen 2015 @ 19:01:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jenže v originále je sloveso učit v průběhovém čase a žádné a tam není. Správně to přeložili kraličtí: Křtěte je ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého, učíce je zachovávat vše, co jsem vám přikázal. Takže žádné dvě hlavní věty, ale vysvětlení, jakým způsobem je mají ponořovat do jména .......... Ve víře v Krista jde v prvé řadě o poznávání jeho jména skrze jeho přikázání a ne o nějaké magické obřady, kde voda zařídí obléknutí do Krista. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 06. říjen 2015 @ 08:50:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Takže žádné dvě hlavní věty, ale vysvětlení,..."...
V originále je to takto:
19. ΠΟΡΕΥΘΕΝΤΕΣ ΟΥΝ ΜΑΘΗΤΕΥΣΑΤΕ ΠΑΝΤΑ ΤΑ ΕΘΝΗ ΒΑΠΤΙΖΟΝΤΕΣ ΑΥΤΟΥΣ ΕΙΣ ΤΟ ΟΝΟΜΑ ΤΟΥ ΠΑΤΡΟΣ ΚΑΙ ΤΟΥ ΥΙΟΥ ΚΑΙ ΤΟΥ ΑΓΙΟΥ ΠΝΕΥΜΑΤΟΣ 20. ΔΙΔΑΣΚΟΝΤΕΣ ΑΥΤΟΥΣ ΤΗΡΕΙΝ ΠΑΝΤΑ ΟΣΑ ΕΝΕΤΕΙΛΑΜΗΝ ΥΜΙΝ ΚΑΙ ΙΔΟΥ ΕΓΩ ΜΕΘ ΥΜΩΝ ΕΙΜΙ ΠΑΣΑΣ ΤΑΣ ΗΜΕΡΑΣ ΕΩΣ ΤΗΣ ΣΥΝΤΕΛΕΙΑΣ ΤΟΥ ΑΙΩΝΟΣ
Dvě hlavní věty zde máme stále (ve smyslu: "křtěte je - učte je). Věty jsou si rovnocenné. Každá věta stojí svým obsahem samostatně. Kraličtí jenom místo spojky souřadicí (a) použili přechodník (učíce je) -
přechodníky jsou specialitou krásy českého jazyka a Karličtí je používali velmi často.
Porovnej si ostatní české soudobé překlady, nahlédni do anglických.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 06. říjen 2015 @ 15:34:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando, Ty v tom řeckém textu vidíš mezi těmi dvěma větami spojku souřadící - a -(řecky kaí)? Já teda ne. Řečtina je ještě mnohem bohatší jazyk než čeština a proto aby zachovali co nejpřesnější smysl sdělení, použili Kraličtí přechodník místo průběhového času, který čeština v tomto smyslu nepoužívá. Kralický překlad je díky tomu v takovýchto místech mnohem přesnější než soudobé překlady, protože moderní čeština, ostatně jako vše, degraduje a přechodníky nepoužívá. Oni ti vaši otcové věděli proč pálit kralické Bible. :) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 07. říjen 2015 @ 09:04:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Přechodníky slouží ke zhuštění obsahu věty. Dnes se používají jen knižně, nebo v archaických textech.
Příklad dvou vět hlavních za použití přechodníku:
Náramě se bavím a píšu ti komentáře.
- Náramně se bavíc, píšu ti komentáře.
Neuznáváš zjevně žádný argument, jakkoli přesvědčivý. Jsi přímo typický příklad zatvrzelosti.
Celá ta řada překladatelů Bible jsou podle tebe nevzdělaní hlupáci. A to překladatelů nejen českých, ale i anglických.
Pravda je ovšem taková, že Ježíš dal apoštolům návod, jak mu mají činit učedníky a ten obsahuje zcela nesporně dvě různé samostatné věci: křest a vyučení ve víře. Až v případě splnění obou podmínek se jedná o plnohodnotný život křesťana v církvi.
Vyučen ve víře ,však bez křtu - není člověk křesťanem, není součástí církve. Pokřtěn - však už nevyučen - ani v tomto případě se nedá mluvit o životě křesťana v církvi.
Nutné je obojí a na pořadí nezáleží: Je možné křtít a potom vyučit (jak to děláme u malých dětí) - nebo nejdříve vyučit a potom pokřtít (tak to děláme u rozumově dospělých konvertitů).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 07. říjen 2015 @ 19:28:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Náramně se bavím a píšu ti komentáře.
- Náramně se bavíc, píšu ti komentáře. Neuznáváš zjevně žádný argument, jakkoli přesvědčivý. Jsi přímo typický příklad zatvrzelosti.
No, Stando, mě se právě ten Tvůj argument vůbec nezdá přesvědčivý. Proto ho neuznávám. Přechodníky vůbec neslouží k zahuštění věty, ale k tomu, aby, jako v Tvých souvětích, vyjádřili příčinu či podstatu toho, co je uvedeno v první větě. Tvé souvětí: Náramně se bavím a píšu ti komentáře. Vůbec nemusí znamenat to, co říká druhé souvětí:- Náramně se bavíc, píšu ti komentáře.
V tom prvním souvětí jsou dva oddělené děje a nejde z něj poznat zda se bavím tím, že píšu komentáře, a nebo že se něčím bavím a k tomu ještě píšu komentáře. Nejde to poznat právě kvůli tomu, že je mezi těmi větami spojka a. V moderní češtině se přechodník nepoužívá a proto musíme ke správnému pochopení použít vysvětlení: Náramně se bavím tím, že Ti píšu komentáře.
Znovu Ti připomínám, že v tom Mat. 28, 19 je použita zcela jiná předložka (epí), než ve verších o vodním křtu, kde je použito buď én, nebo eís. A to epí znamená do, na, k. Takže to zmiňované souvětí v moderní češtině by mělo znít: ... a ponořujte je do jména Otce, Syna, a Ducha svatého tím, že je budete učit zachovávat vše, co jsem vám přikázal. Tento text nehovoří o ponořování do vody, ale o tom aby apoštolé uváděli učedníkům ve známost jméno Otce, Syna a Ducha svatého tím, že je boudou vyučovat ve slově Božím. I v češtině se používá výraz ponořit se do něčeho, co není tekuté. Třeba: Měl před zkouškami a tak se ponořil do studia, nebo: ponořil se do hledání pravdy....... Nemusíš mi věřit, ale já to tak vidím. Tím neodmítám křest a stále nechápu, proč si myslíš, že já křest považuji za nedůležitý. Já v něm pouze nespatřuji to, co v něm spatřuješ Ty. Je to Tvá věc a už se o tom nechci dál bavit, protože to stejně nikam nevede. Jinak k těm překladatelům. Já si nepřipadám chytřejší než oni, jak si o mě asi myslíš. To ne, ale mám jednu výhodu - nepotřebuji podporovat učení nějaké církevní organizace, nemám zafixované stereotypy překladů, jsem svobodný od toho, co si o mě budou lidé myslet, jen hledám pravdu, pravdivost. A tak třeba nechápu, proč angličtí překladatelé překládají řecké slovo ekklézia slovem church - kostel a naši překladatelé slovem církev, když to slovo v řečtině znamená shromáždění. Proč překládají řecké slovo baptizó jako křest, když znamená ponoření. A proč překládají, nebo spíše nepřekládají, slovo christós jako kristus, když to znamená pomazaný. Ke všem zmíněným řeckým slovům existují normální české ekvivalenty. Proč to překladatelé ignorují? Nechápu proč tímto způsobem zamlžují podstatu a význam těch slov. Na to by ses musel zeptat jich, proč to tak dělají, proč upřednostňují zvyklosti před pravdou. Ty si věř, čemu chceš, ale mě tyto věci ukazují na to, že ani odborníkům se nedá věřit, pokud jsou zaujatí a ovlivnění. Jenže Ty radši věříš vědcům a různým odborníkům, proto Ti některé Boží věci zákonitě unikají, protože Boží věci je potřeba zkoumat především duchem a pak teprve rozumem. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 07. říjen 2015 @ 20:04:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | On ten odborník totiž vidí trošičku dál za tvůj obzor a posuzuje souvislosti, které laikům běžně unikají.
Např tvrdíš, že "řecké slovo baptizó znamená ponoření."
A budeš mít jistě pravdu. Ale v souvislosti se křtem - jak vysvětlíš, že apoštol Pavel pokřtil Onezima ve vězení? Měl tam snad k dispozici nějaký bazén či rybník?
Takže překladatelé neignorují význam slova - ale vzhledem k situaci, kterou má vyjádřit, hledí na to podstatné. Zatímco laik bazíruje na "ponoření".
Ale v jednom máš pravdu - k ničemu naše debata nevede.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 07. říjen 2015 @ 23:05:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Takže překladatelé neignorují význam slova - ale vzhledem k situaci, kterou má vyjádřit, hledí na to podstatné.
A to podstatné je tomto případě co? Tedy podle Tebe. Podle mě je podstatné to, co ten úkon chce vyjádřit. Tedy ponoření do Kristovy smrti a vzkříšení. Uznej, že polití do Kristovy smrti a vzkříšení je dost divné. Pisatelé NZ moc dobře věděli, jak se provádí křest a proto použili patřičný termín. Přece být u toho a vidět jak je někdo křtěn politím ve jméno Ježíše Krista, tak bych nepsal ponořením. Jak vidíš, stačí prostá logika k tomu, aby se poznalo, jak hrozně někdo usiluje, aby Boží slovo bylo překrouceno. |
]
Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. říjen 2015 @ 23:46:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Šíříš tedy o mě lež, když o mě tvrdíš, že se omylem domnívám, že nelze ponořit ve jménu někoho. To se opravdu nedomnívám.
Stando, a nepleteš si mne s někým? Já se jmenuju Toník, píšu tu pod nickem "cizinec" a mám pouze jeden nick, nepíšu tu za nikoho jiného. To, co sis o mne vymyslel, jsem o tobě nikde netvrdil.
Ale už jsem si zvyknul, že když potřebuješ uhnout od tématu diskuze, začneš si o mne či o nás vymýšlet nesmysly.
Já jsem napsal, že se omylem domníváš, že "nelze člověka ponořit do jména" nebo "ve jméno".
Ty sám jsi psal, že podle tebe Logicky nelze křtít přímo "do jména". To už neplatí? Už jsi tento svůj omyl opustil a víš, že lze křtít přímo do jména, že lze pokřtít "ve jméno" a ne "ve jménu", jak jste si to překroutili? Pochopil si, že když Pán Ježíš něco přikazuje, že logicky nebude přikazovat něco, co podle tebe "nelze"?
Člověka opravdu nejde ponořit do jména (přímo do osoby)...
No a v tom se pleteš.
To, že jsi něco nezažil a neznáš, nemáš osobní zkušenost, že to neznáte z vaší ustálené praxe, neznamená, že to nejde.
Kdybys o vás popravdě napsal, že neznáte to jméno a nemůžete poznat (jak už jsi psal dříve), nevíte jak by se dal někdo ponořit "ve jméno" nebo "do jména", protože jste to sami nezažili, měl bys určitě pravdu.
Vaše zkušenost ale není měřítkem věcí.
Pro vás heretiky je přímo typické, že jsou vaše slova v protikladu s vašim jednáním, že si je ohýbáte podle potřeby. Neustále se odvoláváte na Písmo, holedbáte se svou "pravověrností" odvozenou prý z Písma - ale v praxi příkazy Písma, které vám nevyhovují, či kterým nerozumíte, zcela ignorujete a vytváříte si vlastní "evangelium". Ignorování křtu podle Božího slova, podle Mt 28,19, je pro vaše jednání přímo typické.
Stando, To je neskutečné, jak jsi nestoudně drzý. To tě klávesnice nebolí, takhle a sprostě lhát? Nestydíš se ani trochu?
Takto sprostě lhát o druhých tě naučili Jezuiti? Nebo tě takto učí lhát Vojta Kodet? Nebo snad některá z Královen míru či pokoje? Nebo už teď máte novou Královnu "Pravdy", které jsi zasvětil svůj život a teď v jejich službách vršíš lež na lež?
Znovu jsi mi připoměl, jak jste podobní Islámu, jak to, co o něm píšeš, znáš zřejmě dobře z toho, co ty sám předvádíš zde v diskuzi.
Asi sis nás popletl s tebou, jak věrně popisuješ vaši situaci. Nechceš radši něco napsat k tématu o vás, místo toho, aby sis vymýšlel podle toho, co vy žijete, nesmysly o nás?
Napsal jsi:
A protože Bůh je neoddělitelně společenstvím Otce, Syna a Ducha svatého a žádný z nich nemůže samostatně dělat nic bez účasti dalších dvou božských osob, tak křtíme tak, jak nám to přikazuje Boží slovo (Mt 28,19)..
Mt 28,19 je: "Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého"
Jak to prosímtě děláte, když to jméno neznáte a nemůžete poznat? Jak můžete křtít někoho do jména, které neznáte? Jak můžete někoho ponořit v nějaké jméno, když to jméno neznáte? Jak můžete někoho ponořit v nějaké jméno, když se omylem domníváte, že to "nelze"?
Kdyby tě zajímalo něco o nás, tak my jdeme po světě, činíme učedníky a křtíme je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učíme je zachovávat všechno, co nám Pán přikázal. Víme, že lze člověka ponořit ve jméno a víme, jak se to dělá. Známe to jméno a křtíme lidi do toho jména. Děláme to tak proto, že i nám Bůh dal poznat to Jméno nad každé jméno, právě díky tomu, že nás jiní křesťané do toho Jména ponořili. Stejně tak nás učili zachovávat vše, co Pán přikázal. A tak je to od počátku křesťanství až dodnes.
Ještě zpět k tématu threadu
"Byl by to tedy v důsledku jakýsi zásah přímo do jiné osoby, přímo do jména. Ono "jméno" by bylo takovýmto křtem "obohaceno", rozšířeno kvantitativně - což samotné by už logicky znamenalo samotnou změnu významu a podoby tohoto jména..."
je překvapivě správná a logická úvaha a souhlasím s tebou, až na tu změnu významu a podoby jména, což je tvůj omyl jak píšeš o něčem, co osobně neznáš. Když křesťané podle Ježíšova příkazu ponořují další lidi v to vzácné jméno, které nám Bůh dal poznat, tak se děje zhruba to, co popisuješ. Jen se nemění význam a podoba toho vzácného jména, ve které ponořujeme, ale mění se člověk, který kvatnitativně rozšiřuje to jméno.
Toník |
]
Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 11:02:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Jak to prosímtě děláte, když to jméno neznáte a nemůžete poznat? Jak můžete křtít někoho do jména, které neznáte? Jak můžete někoho ponořit v nějaké jméno, když to jméno neznáte? Jak můžete někoho ponořit v nějaké jméno, když se omylem domníváte, že to "nelze"? "...
Já byl Bohem poznán dříve, než jsem ho sám poznal. A popznal jsem ho díky jeho působení v mém životě. Konkrétního působení - nikoli toho vašeho vymyšleného působení, vašeho vsugerovaného "působení". Žiješ v sebeklamu.
Nikoho nekřtíme do jména jiného než vlastního, nikoho neponořujeme do žádného jména.
V tomto našem skutečném světě neponořujeme do jména, ale do vody. To voda je živel určený pro ponořování - jméno nikoli. Jméno vyjadřuje kým kdo z nás je. Jméno Krista vyjadřuje, že je Mesiáš, že je Bůh i člověk zároveň. Spolu s Kristem jsme byli ponořeni do vody křtu ... spolu s Kristem a pro jeho zásluhy jsme byli vzkříšeni do života Božího dítěte.
A protože nejsme schopni znát Boha v plnosti, ale jenom částečně do svých lidských mezí, nemůžeme plně znát ani jméno Boha v tomto biblickém smyslu.
Naše poznání je zatím jenom částečné (platí i o poznání Boha, i o poznání Božího jména) - a už tato skutečnost by ti měla být varováním před herezí křtít někoho jen "částečně" do jména, které můžeš znát jenom částečně, které v plnosti nemůže znát nikdo z nás.
(1 Kor 13,9-10) Částečně totiž poznáváme a částečně prorokujeme,
ale jakmile přijde to dokonalé, tehdy to, co je částečné,
zanikne. I když já rozumím tomu, že si někdo může plést samotnou osobu Krista se společenstvím svatých kolem Krista, s církví, kterou nazýváme tajemným tělem Kristovým. Ale tomu třeba rozumět! Nikoli si vzít Písmo a šermovat jím bez náležitého porozumění, které v plnosti přináší jedině katolická církev. A tajemným tělem je právě i proto, že člověk v tomto společenství nezaniká (nestává se Kristem, ale zůstává stále sám sebou ve vztahu), ale naopak teprve zde, v tomto vzathu, nachází své plné osobní uskutečnění. Je tedy rozdíl mezi tvrzením, že kvantitativně rozšiřuješ osobu Krista (což je nesmysl) a mezi tvrzením, že kvantitativně rozšíříš společenství svatých kolem Krista - což je správně.
|
]
Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Sobota, 03. říjen 2015 @ 11:43:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikoli si vzít Písmo a šermovat jím bez náležitého porozumění, které v plnosti přináší jedině katolická církev.
V tomto našem skutečném světě neponořujeme do jména, ale do vody.
Stando, zapomínáš, že jsou dva skutečné světy: Boží království a tento svět, ve kterém zatím vládne satan, protože mu Adam svou vládu nad světem předal, když ho poslechl. Takže já Ti věřím, že vašem skutečném světě neponořujete do jména Ježíše Krista, ale jen do vody. Taky je to na vašich životech znát. Asi Ti nedochází, že tím, že neponořujete nikoho do žádného jména, tím přestupujete příkaz Ježíše Krista a jeho slova neberete vážně. To je hlavním znakem satanova království - ignorovat Boží slovo, překrucovat ho a dělat si co se mi zlíbí. To je to vaše náležité porozumění, které lidem přináší římsko-katolická církev. Jinak, jestli nechápeš co myslím tím ponořovat do něčího jména, tak to určitě neznamená dělat z někoho livjatána s několika hlavami.Každý znovuzrozený křesťan ví, že jeho hlavou je Kristus. Každý znovuzrozený křesťan je rád, že svou hříšnou osobnost pohřbil ve křtu a přijal od Boha novou osobnost, která nese všechny charakterové vlastnosti Božího Syna Ježíše Krista. Tím nepřestávám být jedinečnou osobností, ale má osobnost se změnila z hříšné na svatou, jsem schopen žít Boží lásku. O to jde při ponořování do Božího jména, do jména Ježíše Krista. Jde o dobrovolnou smrt mé hříšné přirozenosti a dobrovolné přijetí Boží přirozenosti, ne o vymazání mé jedinečnosti. Tak si to jen Ty špatně vykládáš. Vy jste ze křtu udělali magický úkon, který bez vědomí člověka ho jaksi po vašem tajemně proměňuje a obléká mu nějaký tajemný plášť Krista. Tyto tajemné představy ovládají vaší mysl a proto nejste schopni pochopit pravý smysl křtu - odevzdání se cele a bezpodmínečně svému Pánu a Králi. |
]
Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 21:16:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Opravdové křesťanství není nadutost. A opravdové křesťanství jen tak lehko nenastuduješ (ani biblí) - to musíš prožít léty životem. Pak ti každá hereze vystoupí jako blikající světýlko. Když pak tvé omyly opravím a dokáži ti opak, tvojí jedinou reakcí je zlost a osočování mě z nadutosti. Nepřiznáš si chybu. To není dialog, škoda námahy.
..."a tento svět, ve kterém zatím vládne satan,"...
Opravdové křesťanství mně učí pravý opak: Ježíš přistoupil, promluvil k nim a řekl: "Je mi dána
veškerá moc na nebi i na zemi. (Mt 28,18).
Zprávou pro křesťany je skutečnost, že absolutním vládcem na zemi i na nebi je Ježíš (nikoli satan) a že satan byl poražen a že je spoután. Nemůže už škodit celým národům, ale jen svádět jednotlivce.
Satan je knížetem jen temné strany světa (lidí, kteří si ho sami vyvolili za pána) - a smí konat jen to, co Bůh dopustí, co mu Bůh dovolí. Pokud máš tedy za pána satana, sám sis ho vybral za pána.
Když přijmu tvůj způsob argumentace: Jak můžeš vědět, co "je každý znovuzrozený křesťan rád", když ty sám znovuzrozený nejsi?
Jak se ti to líbí? A to ti jen malinko nastavuji zrcadlo.
..."pochopit pravý smysl křtu - odevzdání se cele a bezpodmínečně svému Pánu a Králi."...
Ve křtu jde o spolupráci Boha a člověka. Člověk při svém vyznání víry leje vodu na hlavu křtěnce - a všechno ostatní už koná Bůh mocí Ducha svatého. Protože to právě takto ustanovil Bůh. Takto spaseni jsme byli výhradně milostí - nikoli za zásluhy jakýmsi svým lidským postojem "odevzdání se cele a bezpodmínečně svému Pánu a Králi."
Nepochopil jsi smysl křtu, který je právě už pro život v tomto světě, aby se Boží království uskutečňovalo už nyní..
Takže jen si dál "ponořujte do Božího jména", které žádný žijící člověk v úplnosti poznat nemůže, protože zatím poznává jenom částečně a toto Boží jméno člověka nekonečně přesahuje.
|
]
Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Sobota, 03. říjen 2015 @ 22:13:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ve křtu jde o spolupráci Boha a člověka.
Ve křtu jde o spolupráci se kterým člověkem ?
Jde o spolupráci s tím farářem ? Nebo s rodiči křtěnce ? Anebo o spolupráci s tím miminkem ?
Člověk při svém vyznání víry leje vodu na hlavu křtěnce - a všechno ostatní už koná Bůh mocí Ducha svatého.
Když člověk vyznává svou víru a leje vodu na hlavu křtěnce, či dělá cokoli jiného, nebo nedělá nic - je spasený ten člověk, co vyznává svou víru, jak nás učí Písmo. Tedy ten farář.
Kdo uvěří a přijme křest, spasen bude. Písmo nás neučí nic o tom, že : Za koho někdo uvěří, spasen bude.
Anebo nás Písmo učí:
- Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
- 10Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,
- 11neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben.‘
Naopak neučí nás nic ve smyslu :
- Vyzná-li za tebe někdo svými ústy Ježíše jako Pána a uvěří-li za tebe ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
- 10Srdcem věří někdo k naší spravedlnosti a ústy vyznává někdo k našemu spasení,
- 11neboť Písmo praví: ‚Za koho někdo v něho věří, nebude zahanben.‘
|
]
Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 04. říjen 2015 @ 12:44:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Opravdové křesťanství není nadutost.
No, to máš pravdu. Ale nadutost je, si myslet, že ta církev, ke které patřím, má nejlepší poznání.
A opravdové křesťanství jen tak lehko nenastuduješ (ani biblí) - to musíš prožít léty životem. Pak ti každá hereze vystoupí jako blikající světýlko.
No právě, Stando. Za těch 34 let z mých šedesáti, co chodím s Pánem, už dokážu dost dobře rozlišit, zda někdo věří jen svým smyšlenkám a nebo se drží Božího slova. A u Tebe mi nebliká jen světýlko, ale výstražný maják - takhle dopadne každý, kdo svůj rozum povýší nad Boží slovo.
Když pak tvé omyly opravím a dokáži ti opak, tvojí jedinou reakcí je zlost a osočování mě z nadutosti. Nepřiznáš si chybu.
Stando, ještě jsem tu nezažil, že bys tu někomu dokázal, že se mýlí. Věřícím musíš dokazovat omyly Božím slovem, a ne svými smyšlenkami. Zase jen na sebe prozrazuješ svou nadutost, když si myslíš, že my žijeme v omylech a Ty jsi ten neomylný. Jediný, kdo se nemýlí je Bůh a pokud někdo ignoruje jeho slova a vymýšlí si své cesty, pak se právě on mýlí. Zajímalo by mě, z které mé reakce jsi vyčetl, že mám vůči Tobě zlost.To jen Tvá představa, že druzí jsou stejní jako Ty. Z nadutosti usvědčuješ sám sebe svým vychloubáním se že vaše řkc je nejlepší, největší a nejstarší a tím, že do ní patříš, jsi mnohem dál než my.No nevím, jestli na to bude přihlížet Ježíš na soudu. Vlastně vím - nebude.
Opravdové křesťanství mně učí pravý opak: Ježíš přistoupil, promluvil k nim a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. (Mt 28,18).
Stando, zase jen ukazuješ, jak zoufale jsi neznalý duchovních skutečností, protože neznáš Písma. Ježíšovi je sice dána veškerá moc na zemi i na nebi, ale on respektuje svobodnou volbu lidí(sám jsi to tu dokazoval) a pokud oni nechtějí žít pod vládou Ježíše, jsou pod vládou satana. Nějaké nezávislé království neexistuje. Kromě toho je napsáno, že Otec mu nepoložil ještě všechny nepřátele k nohám. Takže Tvé představy, že satan už je spoután a nemá žádnou moc, jsou naprosto mimo zjevení Písma. Kdyby to tak bylo, nebyli bychom před jeho úklady varováni. A nebo by třeba nemohl zabránit Pavlovi jít k Tesalonickým. Tvá zoufalá neznalost Písem z Tebe činí hlupáka ve chvíli, kdy chceš mluvit o Božích věcech. A Tvá nadutost se pak projevuje v tom, že přes svou neznalost, chceš někoho vyvádět z omylů. V dějinách se statisíce lidí přesvědčilo na vlastní kůži, co učí to vaše "opravdové" křesťanství.
Nepochopil jsi smysl křtu, který je právě už pro život v tomto světě, aby se Boží království uskutečňovalo už nyní..
Kdybys nebyl tak zatvrzelý, tak už bys pochopil, že právě při křtu vyjadřuji svou svobodnou volbu(opět Ti připomínám, že o té jsi tady vždy hovořil nejvíce Ty) být mrtvý své hříšné přirozenosti a přijmout novou, svatou přirozenost Božího Syna. Jedině přijetím a poslušností Ježíše jako mého krále se v mém životě může uskutečňovat Boží království už nyní. Milost Boží s mým svobodným rozhodnutím má společné jen to, že ta milost mi právě tu svobodnou volbu umožnila. Kdyby nebylo odpuštění hříchů, žádná svobodná volby by se nekonala, jen soud a trest. Překrucuješ význam Boží milosti jak se Ti právě hodí. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 05. říjen 2015 @ 09:25:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Za těch 34 let z mých šedesáti, co chodím s Pánem, ..."...
Jestliže už 34 let věříš tomu, že Bůh jsou prý tři samostatní duchové - tak to tě potěš Pán Bůh!
Je nejvyšší čas se svojí vírou něco podstatného udělat.
..."Takže Tvé představy, že satan už je spoután a nemá žádnou moc, jsou naprosto mimo zjevení Písma. "...
Nikde jsem nepsal, že satan už nemá žádnou moc, ale že jeho moc je podstatně omezena. Nepřekrucuj má slova! Neustále tě musím opravovat.
Zjevení Písma: (Lk 10,17-22) Těch sedmdesát dva se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu.“ Řekl jim: „Viděl jsem, jak Satan spadl s nebe jako blesk. Hle, dal jsem vám pravomoc šlapat po hadech a štírech, i nad veškerou silou Nepřítele, a naprosto nic vám neublíží. Ale z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“ V tu hodinu Ježíš
zajásal v Duchu Svatém a řekl: „Vzdávám ti chválu, Otče, Pane nebe i
země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je
nemluvňatům. Ano, Otče, protože tak se ti zalíbilo. “ „Všechno mi bylo předáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, a kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. “
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 06. říjen 2015 @ 01:02:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | I ty Brute! Okomodláři, ty že musíš neustále Bylinu opravovat? No jistě! Ty takové léty vyzrálé víno, zkušený bojovník samospásy, pevný víry strom s kůrou zjizvenou ranami života které tě zocelili. Tolik snahy a píle jsi investoval do své spásy. Ano! Tak zde ty sám o sobě mluvíš Oko, a přitom máš uprostřed čela znak automobilu Renault s čárkou uprostřed. Těžko vysvětlit náboženskému fanatikovy, že je fanatik, když je navíc hlupákem a lhářem. Oko, jsi lhář, který nejvíce lže sám sobě o sobě samém. Spásu si hloupý synku nevylžeš, a ani nezasloužíš. Jenže ta tvoje církevní děvka, tě naučila dar milosti od Boha neustále za něco kupovat. Jenže spásu si nekoupíš, nejde koupit. Tak ti zbývá abys všem i sobě lhal, že si ji svým "dobře" prožitým životem zasluhuješ Renaulte. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 06. říjen 2015 @ 16:12:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Píšeš:
Nikde jsem nepsal, že satan už nemá žádnou moc, ale že jeho moc je podstatně omezena. Nepřekrucuj má slova! Neustále tě musím opravovat.
A zde jsou Tvá slova: Zprávou pro křesťany je skutečnost, že absolutním vládcem na zemi i na nebi je Ježíš (nikoli satan) a že satan byl poražen a že je spoután. Nemůže už škodit celým národům, ale jen svádět jednotlivce.
Moje slova: Takže Tvé představy, že satan už je spoután a nemá žádnou moc, jsou naprosto mimo zjevení Písma.
Vypadá to na to, že ani nevíš, co píšeš. To že mě musíš neustále opravovat, je spíš dáno Tvým nutkáním, které je způsobeno Tvou namyšleností. Píšeš, že nemůže škodit celým národům, ale jen svádět jednotlivce. To asi žiješ na nějaké jiné planetě než já. Tady u nás na Zemi satan štve jeden národ proti druhému a ve válkách "díky" němu umírají statisíce lidí. Nebo ty války rozpoutává Ježíš?
Jestliže už 34 let věříš tomu, že Bůh jsou prý tři samostatní duchové - tak to tě potěš Pán Bůh!
Je nejvyšší čas se svojí vírou něco podstatného udělat.
Stando, nedávno jsi řekl mimořádně moudrou větu v tom smyslu, že tajemství Boží nám bude odhaleno v plnosti až na věčnosti, až spatříme Pána tváří v tvář. Tak se tou větou, když už jsi ji vyslovil, také řiď a nesuď něco, o čem nemůžeš vědět, jestli je to pravda nebo ne. Takže spíš Ty bys měl udělat něco s tou Tvou římskokatolickou namyšleností. Jinak Pán Bůh mě potěšuje každý den, skrze Otce i skrze Syna, prostřednictvím Ducha svatého.
Zjevení Písma: (Lk 10,17-22) Těch sedmdesát dva se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu.“ Řekl jim: „Viděl jsem, jak Satan spadl s nebe jako blesk. Hle,dal jsem vám pravomoc šlapat po hadech a štírech, i nad veškerou silou Nepřítele, a naprosto nic vám neublíží. Ale z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“ V tu hodinu Ježíš zajásal v Duchu Svatém a řekl: „Vzdávám ti chválu, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Ano, Otče, protože tak se ti zalíbilo. “ „Všechno mi bylo předáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, a kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. “
Nějak nechápu, co jsi touto citací chtěl říct. Tvá asociace na tyto verše je mi skryta.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 07. říjen 2015 @ 09:20:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ta moje "asociace" hovoří o tom, že satan byl už poražen (padl s nebe jako blesk) a že nikdo neví, kdo je Otec, než Syn a pak ten, komu to Syn zjevuje.
Zprávou pro křesťany je skutečnost, že absolutním vládcem na zemi i na nebi je Ježíš (nikoli satan) a že satan byl poražen a že je spoután. Nemůže už škodit celým národům, ale jen svádět jednotlivce.
(Zj 20,1-3) Potom jsem uviděl anděla sestupujícího z nebe, který měl v
ruce klíč od propasti a veliký řetěz.
Ten se zmocnil draka, toho dávného hada, jenž je ďábel a
satan, a svázal jej na tisíc let.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 07. říjen 2015 @ 20:01:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ta moje "asociace" hovoří o tom, že satan byl už poražen (padl s nebe jako blesk) a že nikdo neví, kdo je Otec, než Syn a pak ten, komu to Syn zjevuje.
Stando, zase si vkládáš do biblických veršů to, co si myslíš, ale přitom to tam není. Tam je napsáno, že spadl z nebe jako blesk a ne že už byl definitivně poražen. Také tam není nic o tom, že by byl spoután. Ve Zjevení se píše, že byl svržen z nebe na zem. To také neznamená, že je spoután a nemá moc. Ale nemá moc v nebi, nemůže už předstupovat před Boží trůn. Ale na zemi stále moc má. A je to všude vidět. Jenom nemá moc nad těmi, kterým vládne Kristus. Pokud cituješ verš ze Zjevení, kde se říká, že satan byl spoután na tisíc let, tak bys měl vědět, že tisícileté království Ježíše Krista na zemi ještě není. To teprve přijde. Takže Tvé tvrzení, že je satan spoután, je mimo svědectví Písma.
..." že tajemství Boží nám bude odhaleno v plnosti až na věčnosti, až spatříme Pána tváří v tvář."...
Měl - li by však být Bůh společenstvím tří samostaných duchů - jakou na tom spatřuješ nepochopitelnost či tajemství?
Tajemství je v tom, že ani já, ani Ty si nemůžeme být jistí svými představami. Jak je to opravdu zjistíme až na věčnosti. Jsou prostě věci, které jsou skryté a jsou pro náš život nepodstatné. A hádat se o nich je směšné.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 07. říjen 2015 @ 23:18:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jestliže má Ježíš na zemi už nyní veškerou moc - co podle tebe Ježíši ještě schází ke kralování na zemi?
Ještě schází to, aby mu všichni nepřátelé byli položeni k nohám. Naposledy bude přemožena smrt. Tobě schází větší znalost Písma. Nebo Ty snad vidíš jak kolem Tebe všude vítězí Ježíš? Jak to, že satan mohl zabránit Božímu služebníkovi Pavlovi, aby šel k Tesalonickým? Jak to, že podle Tebe Ježíš osvobodil národy, aby je satan nemohl pokoušet, když ty národy spolu stále bojují? Můžeš nějak rozumně odpovědět na tyto otázky? Ježíš zatím osvobozuje ty, kteří mu důvěřují, vydali mu svůj život a berou vážně a žijí jeho slova. To jsou synové Ježíšova království. Ti ostatní jsou zatím pod mocí satana. A skutečná církev jsou ti, kteří těmto lidem pomáhají se z otroctví satana vymanit na základě vykoupení Kristovou obětí. |
]
Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. říjen 2015 @ 15:14:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já byl Bohem poznán dříve, než jsem ho sám poznal. A popznal jsem ho díky jeho působení v mém životě. Konkrétního působení - nikoli toho vašeho vymyšleného působení, vašeho vsugerovaného "působení". Žiješ v sebeklamu.
No, Stando: Škoda, že o tom tvém životě něco nenapíšeš místo vymýšlení lží o nás.
Kdybys věnoval méně času vymýšlení lží o nás a věnoval trochu času tomu, že bys nám něco napsal o působení Boha ve tvém životě, byly by tvé příspěvky zajímavější.
I když i to, že si vymýšlíš lži o druhých místo toho, abys napsal něco ze tvého života, dost vypovídá o tvém životě a o tom co ty žiješ. Neposuzuj ale náš život, podle toho, co žijete vy. Psal jsem ti mnohokrát, že nežijeme to, co vy, pokud váš život přisuzuješ nám, pleteš se.
Nikoho nekřtíme do jména jiného než vlastního, nikoho neponořujeme do žádného jména.
No, to je jasné a logické! Nic jiného ani dělat nemůžete, když neznáte to jméno! Jak byste někoho mohli ponořit ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, když to jméno neznáte?
A nekřtíte náhodou do jmen vašich "svatých"? Když je třeba někdo pokřtěn jako "antonín", není to náhodou jméno nějakého svatého, třeba Antonína Paduánského?
V tomto našem skutečném světě neponořujeme do jména, ale do vody. To voda je živel určený pro ponořování - jméno nikoli. Jméno vyjadřuje kým kdo z nás je. Jméno Krista vyjadřuje, že je Mesiáš, že je Bůh i člověk zároveň. Spolu s Kristem jsme byli ponořeni do vody křtu ... spolu s Kristem a pro jeho zásluhy jsme byli vzkříšeni do života Božího dítěte. A protože nejsme schopni znát Boha v plnosti, ale jenom částečně do svých lidských mezí, nemůžeme plně znát ani jméno Boha v tomto biblickém smyslu.
Ano. To je logické, to je ten váš svět.
Když neznáte to jméno, nemůžete do něj křtít. Proto jste si vymysleli náhražku, že místo toho, abyste ponořili lidi do toho Jména, které nemůžete poznat, tak poléváte miminka vodou. Ale alespoň rozumíte tomu, že to vaše polévání miminek se vztahem člověka k Bohu nijak nesouvisí, což je dobré poznání ze skutečné reliaty.
I když já rozumím tomu, že si někdo může plést samotnou osobu Krista se společenstvím svatých kolem Krista, s církví, kterou nazýváme tajemným tělem Kristovým.
To jsem si všimnul, že to se vám stává často. Dokonce si nějakým prapodivným omylem pletete ŘKC s Kristem.
Ale zase je dobře, že si to uvědomujete, že si to takto omylem pletete.
Tělo není člověk. A tělo Kristovo není Bůh.
Nikoli si vzít Písmo a šermovat jím bez náležitého porozumění, které v plnosti přináší jedině katolická církev.
Tohle tvrdí kde-kdo, když se mu nehodí, co je v našem učení napsané. To samé říkají adventisté a kdekdo další vám podobný, kdo si z našeho učení vytrhává jen to, co se mu hodí a podpírá si s tím svá prapodivná učení, která vznikla tu v roce 1850, jiná zas v roce 1965.
Stando, vždyť když nějaká církev skutečně křtí v to vzácné jméno, které nám, lidem, bylo jediné dané ke spáse, tak vy podle vašich kliček a háčků považujete takový křest za neplatný! A máte tu drzost povídat něco o správném porozumění! |
]
Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 03. říjen 2015 @ 22:15:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ... Už jsi tento svůj omyl opustil a víš, že lze křtít
přímo do jména, že lze pokřtít "ve jméno" a ne "ve jménu", jak jste si
to překroutili?
Pochopil si, že když Pán Ježíš něco přikazuje, že logicky nebude přikazovat něco, co podle tebe "nelze"?
(Sk 10,47-48)
Může někdo odepřít vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali Ducha Svatého tak jako my?“ A nařídil, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista ....
Jak vidíš, nejsem to já, kdo zde překrucuje pravdu. Máš to své překrucování podtrženo.
Ještě jsi z toho nepochopil, co Pán ohledně křtu opravdu přikazuje?
A ještě jsi ani nepochopil, že Boží jméno můžeš poznat jenom částečně?
|
]
Re: Re: Re: Re: Ponořit ve jméno (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. říjen 2015 @ 09:46:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já jsem z toho pochopil, co Pán přikazuje. Už v době, kdy jsem byl ponořen ve vodě v tom jménu, přesně podle příkazu písma svatého, ke kterému mne Bůh vedl. Taky můžeš vidět, že ti lidé ve skutcích - na rozdíl od vás - znali to jméno, ve kterém se má křtít, v klidu v tom jméno ponořovali a neznali ty tvoje kličky o "částečném poznávání jména".
Samozřejmě jsem pochopil, že podle omylu, ve kterém žiješ (žijete), soudíš druhé lidi a myslíš si omylem, že všichni žijí, to co vy. Je mi jasné, že píšeš jakoby o mne, píšeš "ty" a "vy", či píšeš "všichni" ale ve skutečnosti píšeš jen a jen o tobě a pár lidech, co žijí to, co ty.
Abys ty napsal skutečně něco o tobě, přímou řečí, tomu se vyhýbáš jak čert kříži. Asi víš proč.
Zpět k otázkám na tebe a na vás, které jsem ti dal a kterých sis asi nevšiml.
Psal jsi:
Já jsem si o tobě nic nevymýšlel, žádné působení jsem ti do tvého života nevsugerovával, jak se omylem domníváš. V žádném sebeklamu tedy nežiji. Neuvažuji jako ty: Nedomýšlím si o tobě, co není, ale poctivě se ptám, abych zjistil, co vlastně žiješ. Když o tobě nic nepíšeš, ptám se znovu a znovu.
Žil jsem jako katolík zpovědi, přijímání, poutě, duševní cvičení a podobné věci, vím o čem píšeš, ale stejně tak je možné, že ty žiješ v nuancích něco jiného, než jsme žili my, byť to, co popisuješ v útržcích z tvého života je až na detaily totéž, co jsem žil i já a co jsem slyšel ze svedectví mnoha desítek římských katolíků a co jsem viděl a vidím v praktickém svědectví života lidí, které osobně znám. Nemusím si tedy vymýšlet nějaké působení ve vašm životě, mám dost zdrojů informací o tom, jak žijí římští katolíci.
Je ale škoda, že místo vymýšlení nesmyslů a lží o mne či o křesťanech nenapíšeš něco o tom Božím působení ve tvém životě, o těch zázracích a mocných činech ve tvém životě.
Uděláš to někdy? Napíšeš něco o tobě?
Nemusíš každý den, třeba jen jednou za týden. Třeba že bys jeden z těch mnoha desítek příspěvků co týdně píšeš věnoval tomu, že bys něco napsal o tobě a o Božím působení ve tvém životě, abychom o tobě nežili v sebeklamu. Ať nežijeme v nevědomosti o tom, co vlastně žiješ.
Psal jsi:
To ses přepsal, spletl? Nebo křtíte někoho do jeho jména vlastního? Nebo co znamenala ta tvá poznámka? Pokud někoho křtítě do vlastního jména, jak to děláte, když jsi psal, že "do jména křtít nelze"?
Stando, když někdo zná to jméno a ponoří člověka ve vodě ve jménu Pána Ježíše Krista, jak jsi citoval z našeho učení, tak, jako to dělali apoštolové a učednicí v prvním století a jak je to zaznamenáno v knize skutků a v listech apoštolů, je ten křest pro vás platný?
Toník |
]
|
|