Tedy přímo k věci: Už jsem slyšel od lidí hodně, ale marně vzpomínám, že bych slyšel či četl něco tak cynického, strašlivého, co tu předvádíš ty. Ani snad nevěřící a ateisti, kteří se nám pro naši víru Pánu Ježíši posmívali, neměli tak strašlivý pohled. 

  Tak tedy k tvému divnému pohledu, Stando, ti dám můj pohled, pokud by tě zajímal (snad je nás i více, co ho sdílejí): 

  Pokud je to pro tebe a z tvého pohledu "laciné odpuštění", co napsat? 

  Je mi tě líto. 

  Ať ti z tvého cynismu pomůže Bůh. Ať ti ukáže, jak strašlivý pohled máš na tak citlivou věc, která je pro miliony a miliardy lidí na světě nesmírnou vzácností, cenností, nejcennější perla, to nejvzácnější, co mají, čeho si nadevšechno váží, co je podklad jejich života, důvod žít.

  Četl jsem si příspěvek nadepsaný "Vložil: oko v Čtvrtek, 04. únor 2016 @ 11:33:09 CET". 

  Bylo tam napsáno: 

  Kromě toho, že jsem to četl v tvém příspěvku a věřím ti, že jsi psal o sobě pravdu, tak jsem zažil totéž, co popisuješ a měl jsem naprosto stejný problém odpustit cizí hřích. Prošel jsem bezpočet zpovědnic jako ty, uběhla léta a cizí hřích byl stále ve mně. Tedy "zlo hříchu" či "křivda hříchu", "rána na srdci", "jizva infikovaná jedem hříchu" nebo jak to nazvat pokud jsi měl v úmyslu nějak chytat za slovíčka. Stejně tak jako ty jsem potkal skutečné křesťany, skutečné křesťanství a Boha, který mne vedl k odpuštění bez pokání těch, co mi ublížili a dal mi moc jim odpustit.

  Snad jsem ti vysvětlil výše dostatečně, že tvé představy o "laciném odpuštění" opravdu nesdílím. 

  A jsi první, kterého jsem potkal a má představu, že odpuštění v Pánu Ježíši bylo "laciné". 

  A že už jsem potkal dost podivných lidí.

  Toník