Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jeden (Skóre: 1) Vložil: tele v Pondělí, 25. září 2017 @ 00:04:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Konečně má plná prohlášení, myslivče, bez tvé zkratkocitnosti.
Dám tobě další podnět pro tvé výlevy:
- ve mně tělesně přebývá božství B-ha mého. |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 25. září 2017 @ 02:13:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jaké moje výlevy? Cituji tě *****! Žadným okecáváním svoje sebezbožštování ani přivlasťňování si božských atributů- neobhájíš! Co si to vůbec dovoluješ? Nebojíš se Boha? A proto aby tě noví diskutujíci lépe poznali, můžeš přidat i tu tvoji pohádku, že Krista počal Josef- *****! Písmo popíráš, sebe zbožšťuješ, božské atributy si přivlasťňuješ, Krista degraduješ, do pekla půjdeš ma*****e! Jidáš věděl koho zradil, ty jsi horší než Jidáš. Ty si sám sobě přivlastňuješ atributy Boha Krista, a Krista degraduješ na svou padlou úroveň. Je to jako by Jidáš namísto "pouhé" zrady, se stavěl namísto Krista, a z Krista udělal sám sebe- zatraceného zrádce! Holt jste vy zatracení antikristi za těch dva tisíce let pokročili ve vývoji! Však vám to jednou Pán Bůh spočítá i s úroky! A po zásluze!!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: tele v Pondělí, 25. září 2017 @ 09:22:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jaké jsou ty tvé výlevy? Postačí, když si znovu přečteš svá vlastní slova v celém svém příspěvku.
Další věc je, jak se vyjadřuješ a jaké nadávky používáš. Asi neznáš význam slova "ma*****", jak se běžně používá, k čemu a co znamená. Takže znovu: něco s tím udělám. Takové slovo se nevztahuje jen na mne, ale i na mou mámu. Měl by ses sám vyfackovat někde za rohem.
Co se týče tvých výlevů, jen pokračuj, pokračuj dále, jen ať to z tebe vypadne všecičko, kristovče.
A co Juda išKariot? Zatracený zrádce? Žádné z řeckých slov neznamená v textu NZ zradu, ale vydání. A on vydal Spravedlivého polibkem (ústy na ústa) na smrt. To nebyla zrada.
Co by se asi tak stalo po tom, kdyby Juda neučinil to, co mu přikázal jeho rabbi? Juda naplnil vůli svého mistra, někdo Ješuu vydat musel. Hm? :) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Pondělí, 25. září 2017 @ 22:06:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Teď použiji šrapnel, Pán nepotřeboval Jidáše k zradě a Bůh nepotřeboval nechat zabít Syna. Takže Jidáš neplnil příkaz mistra, ale jen svoji vůli. Pochválen za to nebyl a správné to nebylo. V tomto jse asi "praštěný", ale já si dokonce myslím, že manželka Piláta muže správně varovala, je pro mne nepochopitelné, že někteří její skutek (varování před vykonáním zla) považují za satanský a že ve snu byla ponouknuta satanem, aby muže přesvědčial o propuštění Pána. Nu jsem cvok, ale věřím, že činila co bylo správné v Božích očích, když nechtěla nespravedlnost a Jidáš činil zlé v Božích očích, když vydal Pána. Byť se mělo naplnit, co bylo předpovězeno... Toto je můj osobní postoj a nebudu se přít, ale nevěřím, že vražda Krista byla dobro a tedy ani skutek Jidáše nebylo dobro... účel přeci nesvětí prostředky... prostě věřím v "takového Boha".. Jirka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: tele v Úterý, 26. září 2017 @ 16:43:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, Jiří.
Šrapnel … tvůj (Jirky) … proč?
Proti komu?
Nebylo-li úmyslem B-ha a
Jeho vůle, aby Syn B-ží trpěl a byl zabit, pak jistě nebylo ani B-žím úmyslem,
aby byl zrazen, (vydán), trestán, potupen atd. V tom případě pak, jistě
nebylo ani třeba toho, kdo by Syna B-žího zradil (vydal) a ani těch, kdo jej
soudili a zabili. Vlastně nebylo ani třeba, aby se Syn B-ha narodil a zemřel a
byl vzkříšen. Nic z Písma se pak nemuselo nutně naplnit a nemusel Písmo
naplnit nikdo ze zúčastněných a ani Ješua nemusel nic činit z toho, „aby
se stala Písma (naplnilo se, co bylo předpovězeno, prorokováno). Vlastně ani
nemusela být ani ta Písma zaznamenána.
Je tedy (správným) dotazem
se ptát: Kdo to vlastně všechno potřeboval a kvůli komu se to všechno stalo,
zda všichni ze zúčastněných (toho soudního procesu, včetně přípravy) jednali
absolutně nevědomky a neznale, neuvědoměle, anebo přeci jen měli pro svá
jednání nějaký uvědomělý záměr a jejich jednání jim dávalo nějaký smysl, proč
činili to, co činili, ač se ve svých úmyslech mohli mýlit a minout B-ží vůli …
tedy pakli ji vlastně minout právě neměli. :) Co nevěděli, že (svým jednáním)
činili, B-ží vůli nebo to, co je proti B-ží vůli? Co je psáno, to je dáno (?),
musí se stát (?), ale běda (sedmeré) těm, skrze koho se to (zlé) děje. Za Judu
Ješua asi neprosil, aby jeho víra přetrvala, tříbil apoštoly a vytříbil Judu
IšKariotského.
Mělo Judovo jednání nějakou
příčinu, podnět, logiku? (.. a evangelia o tom nevyprávějí málo, ač tedy je i
nutno je číst tzv. meziřádkově). Naplnil Juda B-ží vůli nebo se stavěl proti
ní? Dělal to vědomě nebo nevědomě? Neuvědoměle nebo uvědoměle? Kdyby Ješuu „nezradil“on,
„jak je psáno“, kdo potom? Kdo by vydal Spravedlivého, Mesiáše, na smrt k zabití,
jak „je psáno“? Jak by se pak naplnilo, „co je psáno“? Kdo by pojal takový
úmysl, ač věděl, co se má stát? Kdo by slyšel a poslechl ta Ješuova slova: „pravdu
dím, jeden z vás mne zradí …“ a „jsem to snad já? Ty sám jsi to řekl“.?
B-h nemá zalíbení ve smrti
(zabíjení) hříšníků, ani krev obětovaných nevinných zvířat si neoblíbil. Obětování
člověka zakázal. Nalezl B-h zalíbení v zabíjení, anebo v sebevydání se
na smrt Spravedlivého člověka (bez viny, spravedlivých)?
A třeba jsi myslel, Jirko,
na nášlapnou minu?? :) A co tato, vybouchne? :) … |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Úterý, 26. září 2017 @ 21:30:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | asi nevybouchne, a ani mi to nevadí..nemám rád, asi to tak nevypadá, polemiky a hádky... Otázky co kladeš jsou zajímavé, ale myslím, že mnohdy jsou zavádějící. Předpovězeno proroky je něco jiného než taxativně naplánováno Bohem a to je zase něco jiného než tvrzení, že Bůh není všechno ve všem (Bohem) a to nepopírá... Všechny otázky spolu vnitřně souvisí, ale lidským jazykem neumím odpovědět.
Věřím tomu co jsi napsal v posledním odstavci a na otázku odpovídám nenalezl.
A tato moje víra odpovídá na všechny horní otázky, někdy jen tím, že skrze uvedenou víru uvidíš rozpor v položené otázce, rozpor v tom, že otázka například obsahuje tvrzení, že Bůh nalezl zalíbení. A otázka má smysl pouze tehdy pokud nalezl, pokud ovšem nenalezl, tak je kontradikcí a je bláhovostí hledat odpověď. Prostě některé otázky v sobě obsahují nemožnost odpovědět. Nemožnost, ne neschopnost. Prostě kontradikce. Osobně jsem přesvědčen, že Bůh nemusel vidět umírat Syna, aby odpustil, nemusel mít ani žádnou oběť zvířecí,... i když věřím, že Ježíš zemřel podle Písem, a že oběti nejsou od pohanů. Přesto je Bůh nepotřeboval. Zní to bláznivě, ale já v tom protimluv nevidím, ale chápu, že mnozí jej tam asi vidí.
Tato úvaha není správnou,,,cituji Vlastně ani nemusela být ani ta Písma zaznamenána. ...moc podmínek, je třeba pohled z druhé strany, jelikož to bylo předpovězeno proroky, zapsáno, tak se to tak stát muselo, což je ale úplně jiná diskuze/otázka než, jestli to tak muselo být, aby Bůh odpustil v Synu. Jde o to co znamená muselo, ve skutečnosti muselo a zároveň nemuselo ... a obojí je pravda, ale každé muselo odpovídá z jiného pohledu...
Judovo chování mělo logiku, podněty i příčiny, jako chování každého z nás... nejsem zastáncem fatalismu, to že vydal Mesiáše nebylo z poslušnosti vůle Páně ani z nemožnosti zvolit jinak - viz Kain...a nenaplnil tím Boží vůli, byť tím Boha neomezil, To že Bůh dokáže zlé proměnit v dobré není důkazem toho, že šlo o Boží vůli. je to jen důkazem Boží velikosti. I o tom píše Pavel, když podle mne ukazuje, že se raduje, když vidí naplňování cíle, ale z jeho slov je nebezpečné číst, že zlý motiv se stává čistým. Nevěřím ve fatalismus a nevěřím, že účel světí prostředky. Bůh lidské zlé skutky umí obrátit v dobro, to je o Bohu, nikolik však o definici Boží cesty (rozsouzení člověka, jestli jednal dobře nebo ne). Velmi nebezpečné je to spojit, Boží vítězství spojit s ospravedlněním zlého skutku.
toť exkurze do mého myšlení Pokoj tobě i tvému domu Jirka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: zeryk v Úterý, 26. září 2017 @ 21:54:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jen otázka pro dobarvení omalovánky ;-)
Kdo zatvrdil srdce faraóna, a jak ? Pavel píše :'koho chce činí zatvrzelým' Řim. 9:18 (nepolemizuji s Tebou jen mi to chybí v té skládačce o Tvém myšlení)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Úterý, 26. září 2017 @ 22:25:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Máš pravdu Zeryku, odkáži se na Petra(tele), a jeho otázku o příčinách chování Judy. Nemyslím si, že Pavel píše něco jiného. Když se podíváme na život faraóna, tak vidíme kdy a proč mu bylo zatvrzeno srdce a já osobně i vidím, stejně jako u Kaina, že šlo o faraonovu volbu, farao si zvolil a Bůh jeho volbu "potvrdil", Zde věřím, že ji potvrdil již neodvolatelně. Moje představa je taková, že pro každého jednou skončí čas milosti. Pro většinu smrtí, pro některé vytržením, vychvácením...no a pro některé naneštěstí milost skončí, i když tělo ještě žije.... rouhání Duchu Svatému, zatvrzení srdce faraona, myslím, že i určitý okamžik v životě Jidáše... ale vše mělo svoji příčinu. Ale těch neodvolatelných potvrzení je jak šafránu, ale jsou. A je to moc nebezpečné a smutné. A věřím, že ani Bůh z toho nemá radost. Ale asi je hloupé tak uvažovat /personifikovat Boha/. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: zeryk v Úterý, 26. září 2017 @ 22:34:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky, za reakci i Pokoj
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JiriBrei v Sobota, 30. září 2017 @ 10:45:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom zeryku,
srdce faraóna zatvrdil Jehóah. Jak? Tím, že trval na
propuštění svého lidu i přes faraónovo několikeré neuposlechnutí (Ex 7:2-5). |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: zeryk v Neděle, 01. říjen 2017 @ 15:43:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom JiriBrei, Bůh na tom trval skrze Mojžíše a Árona, zatvrdil nebo-li posilnil, jak už vykládá Raši, srdce faraonovo... Dělej tedy co musíš...a 'Jidáš' šel... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JiriBrei v Neděle, 01. říjen 2017 @ 21:38:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom zeryku,
Jaakov píše, že „Každý,
kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost
pak počne a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. (Jak 1:14.15 Český
studijní překlad)“. To byl jistě případ faraóna i Jehúdy.
Co se týče Jehúdy, byl možná jediný z těch, kdo chodili
s Jehóšuou, na kom se mohlo splnit písmo. V písmu není vysvětleno,
zda byl synem záhuby jen kvůli vydání Jehóšui, nebo zda jim byl již
předtím pro nějaký svůj dřívější čin. V 1 Tim 6:10 se píše, že „kořenem
všeho zlého je láska k penězům; a někteří, kdo se po nich pachtili,
zbloudili od víry a způsobili si mnoho bolestí. (Český studijní překlad)“. O Jehúdovi
můžeme číst, že kritizoval druhé za plýtvání penězi a kradl z pokladnice
(J 12:5.6). Možná to byl právě jeho nesprávný vztah k penězům, co v něm
otevřelo dveře Ďáblu (J 13:2; Lk 22:3) a proč ho dohnal jeho vlastní hřích. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: tele v Středa, 27. září 2017 @ 12:13:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, JirkoB
//..nemám rád, asi to tak nevypadá, polemiky a hádky...//
Ale ne, vypadá to tak, že to
nemáš rád a zdá? se mi, že polemiky a hádky jsou tobě nyní naprosto cizí. (Smekám
kipu, kapele ne :).
// Otázky co kladeš jsou
zajímavé, ale myslím, že mnohdy jsou zavádějící.// … // Tato
úvaha není správnou,,,cituji Vlastně
ani nemusela být ani ta Písma zaznamenána.//
Mé otázky v prvním odstavci,
byly pouhým nástinem toho, kam pak může (může) vést logické vyústění, když se
řekne : // Pán nepotřeboval Jidáše k
zradě a Bůh nepotřeboval nechat zabít Syna//. Mám za správné, že B-h tohle
nikdy nutně nepotřeboval (a dokonce ani od počátku nebo před počátkem stvoření světa
ani neplánoval. B-h je pro mne dějinný, dějinně přítomný. Nicméně mé otázky ústily
v otázce (k otázkám) ve druhém odstavci, zkráceně tedy: „Kdo to tedy
potřeboval, čí to byla potřeba?“ Proč jednali, jak jednali? Ptal jsem se po důvodech,
smyslu jejich jednání, vlastně potom, co od B-ha očekávali, že takto jednali.
Čemu věřili, zda jednali pouze náhodně nebo uvědoměle, cíleně, účelově. A to i „Jidáš“
a nejen on, ale i „Ježíš“. Zda šli vstříc, naproti … nebo jen tak neuvědoměle
byli vtaženi do samotného dějství příběhu. (Snad jen tehdy lze hodnotit, čím
byl úmysl člověka motivován, jaké byly jeho touhy a záměry, zda byly dobré nebo
zlé).
// Věřím tomu co jsi napsal v posledním odstavci a na otázku
odpovídám nenalezl.//
Nemyslím si, že otázky mají smysl
pouze tehdy, je-li na ně odpověď „ano“. A kladným vyjádřením na položenou
otázku může být i odpověď „ne“. Z toho všeho plynou mé dotazy v prvním
odstavci k zamyšlení, aby vyústily v otázku ve druhém odstavci a byly
zdůvodněny odpovědí na otázku v závěru. Středobodem je: Kdo to tedy
potřeboval? (A proč zúčastnění příběhu jednali tak, jak jednali?). Také si
nemyslím, že účel světí prostředky, ale spíše naopak.
// jelikož to bylo předpovězeno proroky, zapsáno, tak se to tak stát
muselo, což je ale úplně jiná diskuze/otázka než, jestli to tak muselo být, aby
Bůh odpustil v Synu. Jde o to co znamená muselo, ve skutečnosti muselo a
zároveň nemuselo ... a obojí je pravda, ale každé muselo odpovídá z jiného
pohledu...//
Sám dobře víš, Jirko, že co je
psáno, nemusí být nutně dáno, pakli se nezmění podmínky pro naplnění daného
proroctví. Proroctví Písem nejsou „neodvolatelnou věštbou“, že je cosi „psáno
ve hvězdách jako neodvratitelný osud“. Proroctví inspirují, promlouvají,
probouzí i popouzí, …avšak když dojde k určitému vrcholu, za zlom bodu
vrcholu, je cesta méně odvratitelná a události pak mají spád. (Tady bych použil
přirovnání Jarka Nohavici ohledně jeho alkoholického zápasu – nikdo ze
zabředlých neví, jak je ten jeho bod zlomu ještě daleko .., prostě dokud trvá
ono dnes, probuď se, kdo spíš …, jinak udělej závět o svém domu a možná ti
budou přidána, alespoň ještě nějaká ta léta života). Vidoucí vidí, kam „co
směřuje, půjde-li to takhle dál“. (Mesiáš se má vrátit, dojde k opětnému návratu
v kruhu, ale máme se odrazit výš … „ten samek, kruhový pohyb kolem tyče
směrem vzhůru, únik z opětného opakování chyb, z poučení. Prostě
jednou se odrazíme od toho bodu výše … ). A pro poučení .. potřebujeme
příklady, určité body toho zlomu, jdeme-li špatnou cestou a mezníky varování, upozornění,
scházíme-li z dobré cesty.
Je snadné odsuzovat druhého pro
jeho „konečný stav“ a je to povrchní. Ale moudrý se zamyslí, kde, kdy se stala
chyba, která vyústila ve vadu, aby se sám poučil.
I tobě přeji pokoj B-ží, šalom, i
tvému domu.
PS: snad si to rozebereme někdy
důkladněji. A osobně obdivuji, kudy jsi vykročil, (však víš), smekám před tebou
:) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Pátek, 29. září 2017 @ 22:34:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Není radno chválit dne před večerem, moje pokroky na cestě Páně jsou žalostné. Spíše víc a víc vím, že vlastně nevím. Tedy jinak, rozumem často vím, ale evangelium není v slovech, ale v činech, Kristus v srdci musí být vidět vně... a to není tak lehké a také pokaždé nevím co to znamená... co znamená konat spasení dané nám darem? tak raději nesmekej, blíží se zima, chlad fouká ze strništ...jo dnes jsem varoval staší místního sboru, že pozvali člověka, který je uznávanou kapacitou, ale učí divnou věc, že spasení je z Ř10:13. Tedy spasení věčné, a já nemlčel, vyvolal rozpor, tedy napsal jsem jim, ať si poslechnou jedno vyučování a sami poslouchají, jestli rozsoudí, jestli je vše OK či ne...jelikož je to veliká osobnost s aurou Božího služebníka, tak asi rozsoudí, že je to všechno v pořádku ... a vzdálenost mezi námi pak bude větší... já ji neumím zkracovat, já neumím říci spasení je "jen" z víry. Spasení není možné bez víry, ale vyznání je jen první krok a bez druhého není nebo je pořád spasením? Je spasení spasením, když jej s bázní a třesením nekonám? Vždyť i ten lotr na kříži konal, konal malinko, jen tak jak mu jeho stav dovolil, ale s bázní svoje spasení konal... ...jinak jsi proroctví popsal pochopitelně, není to předpověď budoucnosti, ale předpověď budoucnosti, pokud zjevená předpověď nevyvolá pokání, změnu smýšlení, změnu života...cílem proroctví není přeci sdělit budoucnost, ale odvrátit lid od bezbožno cesty.. ...na druhou stranu falešný prorok se měl rozeznat podle nenaplněného proroctví, takže zdánlivý rozpor, ale myslím, že není... ten rozpor je odrozporován třeba V Ezechieli 18. Pán s tebou Jirka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: tele v Pátek, 29. září 2017 @ 23:21:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, JirkoB.
Však také nechválím den před večerem, ale obdivuji. :) Líbí se mi nyní a ještě více, co dříve.
Že víc poznáváme, že vlastně ještě nic dokonale neznáme, je pokrokové samo o sobě. Není to přešlapováním na místě. Je to o tom poznávání. A skromnost u tebe.
Nevím, jaký místní sbor máš na mysli, ale v ČCE by mohl být brzy nový, můj známý. ;)
A to vyznání? No, je o Ř10, jen se zapomíná na to srdce, co bije životem, tedy žije ho ve skutku. Něco jako konat spasení - tedy správněji ho uvádět ve skutek. Co je v srdci, ať vyznívá jazykem a životním skutkem (jako způsob a smysl a záměr života).
Mezi inspirací prorokova proroctví (k pokání života ve spravedlnosti) a proroctvím proroka inspirovaným lidem (obracejícího se v pokání k životu ve spravedlnosti) opravdu není rozpor ;) ... jestli se ta věc nestane, v opovážlivosti ten prorok mluvil ze sebe sama. (k událostem vede srdce člověka k srdci jeho B-ha).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: wollek v Sobota, 30. září 2017 @ 11:13:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | //jo dnes jsem varoval staší místního sboru, že pozvali člověka, který je uznávanou kapacitou, ale učí divnou věc, že spasení je z Ř10:13. Tedy spasení věčné, a já nemlčel, vyvolal rozpor
Ono ani tak nejde o ten verš, ten je jistě pravdivý. Nebo myslíš, že není? Když jsem se na něj zadíval (každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen), první co mne napadlo bylo hledat význam slova "vzývá". Aby platily i všechny ostatní verše o spasení, zakopaný pes musí být zde, neboť ne každý kdo mi říká Pane, Pane...
A po přečtení Tvého příspěvku mne zase napadalo:
1) Kdo a proč je uznávanou autoritou? 2) Kým je uznávanou autoritou? 3) Pokud káže nevyvážené evangelium, jak je možné, že to starší sboru nejsou schopni rozpoznat? 4) K čemu potom je dobré podřizovat se (ve smyslu přejímat názory a rady, nikoliv se 'bouřit') starším, když na jejich moudrost není spolehnutí? 5) Jak se poprat s případným obviněním od takového staršího, že vyvolání rozporu je projev lidské svévole (Ga 5:20 - rozkoly, hádky, rozpory,...) 6) Tele psal, že jsi skromný. Myslíš si, že ti starší a zejména ta uznávaná kapacita, jsou skromnější a pokornější před Pánem než Ty? Pokud si to myslíš, tak prosím proč?
Budu rád, když mi na ty otázky zkusíš odpovědět. Ale pochopitelně nemusíš, pokud nebudeš chtít, nebo se v některé nebudeš cítit dobře. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 30. září 2017 @ 15:02:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ... první co mne napadlo bylo hledat význam slova "vzývá". Aby platily i všechny ostatní verše o spasení, zakopaný pes musí být zde, ...
V originálních jazycích znamená slovo "vzývat" hlasitě (nebo alespoň slyšitelně) volat na Pána jménem Páně - "Ó, Pane Ježíši!" Má to vícerý význam. Kromě spásy je to připojování se k Pánu, abychom s Ním byli jeden duch (1K 6:17); dále je to dýchání a vedle toho i jedení a pití Krista, který se stal ve vzkříšení Duchem oživujícím (1K 15:45b), pro naše duchovní žití, chození podle Ducha a proto, aby se Pán Ježíš stal skrze jedení (J 6:57) vzájemné přebývání námi a my Jím (J 15:5n), stejnými v životě a přirozenosti (2P 1:4), nikoli však v Božství, jedno s Pánem (J 17:21-23), abychom ve spojení s Ním a spolu s Ním mohli konat Boží vůli k Boží slávě, chodit (žít) v dobrých skutcích, které pro nás Bůh předem připravil a k jejich konání v Kristu stvořil. Vzýváním jména Páně Mu otvíráme (měli bychom otvírat)celou svou bytost a dáváme tím Pánu volnou cestu, aby v nás a skrze nás žil, aby skrze nás byl vyjádřen neboli, abychom už nežili my sami v sobě naší vlastním přirozeným životem, ale Jeho životem skrze Něho, pro Něho a Jemu, aby v nás Bůh Otec získal takové Boží děti-syny, jaké nás chce mít, tj. takové, jakým je Pán Ježíš - Jeho Prvorozený, nás jako mnoho Božích synů - Kristových bratrů, stvořených v Něm a podle Něho, Jemu podobné, Jeho vyjadřující a zastupující v Boží vládě na zemi. Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Sobota, 30. září 2017 @ 18:59:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No právě Willy, v originálních jazycích jistě ano, ale v mém poznání v tomto konrétním verši Ř10:13 vzývání rozhodně není pouhé jakkoliv slyšitelné volání jakéhokoliv jména. V tomto verši je vzývání úplně jiné slovo, osobně si myslím, že v tomto verši to hlasité vyslovování je nejmenší částí významu slova vzývat. Samozřejmě tam obsaženo je, tedy to hlasité vyslovování, ale já bloud věřím, že konkrétně zde, je tento význam jen okrajový. Silně okrajový. Dokonce věřím, že pro spasení není podmínkou nutnou, natož postačující hlasit vyslovování jakýchkoliv slov. Ze slov budeme spíš odsouzeni, spaseni ze slov nebudeme. Pán ukázal dost podobenství, že spasení není ve slovech, a neříkal tojen Pán. Proč? Právě v kontextu verše, toto vzývání (v Ř10:13) přináší spasení a to nejsou slova natož proklamace. To je obdobné jako Písmo, že spasení je z víry, jasně, že jde o pravdivý verš, ale víra zde není věření. Prostě jsou to slova, ta slova vyjadřují nějakou skutečnost To co píšeš willy asi nezpochybňuji, píšeš to z jednoho úhlu pohledu, ale já mluvil o trošku jiném. Mluvil o falešném učení, že kdo vzývá jméno Páně (právě ve smyslu vyslovování) je spasen pro věčnost. To považuji za falešné učení, a byla to i reakce wollka, že zakopaný pes je nutně ve slově vzývat. Nebo myslíš, že se mýlíme? Že stačí vzývat/vyslovovat jméno Páně a člověk bude spasen? Já to zatím vidím jako stejné pomýlení jako u jedné organizace, která tvrdí, že neuší, ale v reálu žije spasení ze křtu. Pro mne by to bylo stejné, ale zde ne spasení ze křtu, ale spasení z vyslovení kouzelného formule, jiní věří, že ke spasení stačí věření.... já vše vnímám jako jeden stejný omyl, ani ve křtu, ani ve vyslovování jména a dokonce ani ve věření tomu, že Ježíš Kristus zemřel za naše hříchy a byl vzkříšen... nevidím spasení. Zde myslím spasení ve smyslu jak jej používá wollek, spasení jako dosažení cíle.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 30. září 2017 @ 19:46:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jirko, pravé vzývání jména Páně je vyznáním víry v to jméno, tj. vzývám jméno Toho, Jehož jméno znamená Bůh je spása protože jsem uvěřil tomu jménu a evangeliu o jeho nositeli. Není to mantra, není to odříkávání kouzelné formule, je to volání na Toho, Komu jsem uvěřil a Kdo se mi dal poznat. A mám za to, že se shodneme, že spasení není cíl, nýbrž cesta, způsob, jímž Bůh naplňuje svůj (původní) plán. Bible říká, že cílem naší víry je spasení naší duše - to je ovšem takříkajíc náš cíl, nikoli Boží. Je třeba mít na zřeteli též Boží pohled, Boží potřeby a zájmy. Bůh stvořil člověka pro sebe, člověk padl a Bůh, protože to věděl, "vymyslel" už dříve způsob, jak člověka obnovit, aby se stal (znovu) způsobilým Boží původní plán naplnit a ten způsob nazval spásou záchranou. A přísně vzato - Bůh to nedělá v prvé řadě pro člověka, nýbrž právě pro uskutečnění Jeho věčného Božího záměru. Fakt, že Boží spása člověka je pro člověka milost, záchrana, požehnání atd., je fajn, ale znát i Boží pohled je důležité - třeba proto, abysme nezpyšněli a věděli, že bez Boha nejsme nic, nemáme nic a nemůžeme nic dělat - tedy nic ohledně Božích věcí (jinak toho umíme spoustu ;-). Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Sobota, 30. září 2017 @ 21:14:33 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Willy, v určitém slova smyslu máš samozřejmě pravdu, ale rozhovor se jen posunul dál a vyměnili jsme jedno abstraktní slovo "vzývá" za jiné "uvěřil jménu". A nyní můžeme vést diskuzi co znamená uvěřil, tak jako vzývání neni mantra, s tím souhlasím, tak ani uvěřil není jen věření. .... a tak můžeme přes slova pokračovat dál až se dostaneme na začátek, třeba k tomu co psal wollek, že k verši vzývání = spasení (Ř10:13) patří slovo Páně z evangelií, že ne každý kdo mi říká Pane vejde .... ... jinak asi spíš věřím, že Bůh udělal spasení pro člověka, zatím nějak neumím uchopit, že Bůh to dělal především pro uskutečnění svého věčného záměru...to se mi nezdá, ale může to být jen tím, že mne to nikdy nenepadlo a nové je někdy cizí, byť to cizí není. Takže tady nevím, ale nezdá se mi to, nebudu se ovšem přít, je to pro mne neuchopitelné... jirka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Sobota, 30. září 2017 @ 18:37:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj wollku, nemám problém vzhledem k sobě se to pokusit odpovědět. Ale jeden zádrhel tu může nastat, je to autorita, kterou ty osobně vnímáš, myslím si, velmi pozitivně. Přiznávám, že mne to vždy překvapí, jelikož jsi hodně přemýšlivý a nenecháš se jen tak opít rohlíkem. Můj pohled, možná pochybný... Tak nevím jestli je moudré o tom psát, pokud by jsi chtěl vědět o co se jedná, mohu ti napsat sem nebo klidně soukromě odkaz na problematické slovo. Můžeš si jej poslechnout a sám rozsoudit, jestli je to slovo mimo nebo ne. Slovo je na internetu.Ale mám obavu, aby to nebylo k nedobrému. Bojím se toho. Ta moje tragédie je v tom, že to neumím pak dobře zvládnout a nedokáži bratry "popírající falešnost" a tvrdící, že "bílá je černá" brát stejně čistě jak před "sporem". Většinou je nezatracuji, neproklínám, nesnižuji je, nenapadám jejich víru.. ale stejně jakoby nějaká hradba se postaví. A já ji neumím zbourat ani sám v sobě. Hypoteticky, pokud se to stane mezi námi, tak už to bude jiný wollek než je nyní.
Jinak samozřejmě. každý verš v Písmu je pravdivý. Proč by nebyl, ale nedá se vykládat axiomaticky nebo izolovaně. Příklad všichni často neznamená všichni, vzývat často neznamená vzývat, věřit neznamená pokaždé "věřit", i slovo spasení není vždy v Písmu použito jako stav cíle, ale jako naděje či cesta.... takže verš je absolutně pravdivý, ale rozhodně neznamená, že kdokoliv by vzýval jméno Páně bude spasen, v obecném smyslu slova vzývat. Zde slovo vzývat obsahuje, podle mého chápání, mnoho a mnoho činností mimo "prosté" vzývání. Jako víra, tedy spasitelná víra v sobě obahuje skutky. Víra bez skutků je sice vírou, ale jinou..stejnou jakou věří ďáblové... ...snad mi rozumíš Jirka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: wollek v Neděle, 01. říjen 2017 @ 01:08:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pochopitelně Ti rozumím, a taky s Tebou v tom, že jsi šel varovat starší sboru, souhlasím. Jenom mne zajímaly určité detaily. A taky jsou trochu doufal, že si za tím budeš stát a obhájíš si to:-). Mohl bys mi to tedy, prosím, poslat na email? Nevím, zda ho máš. Když tak ho má tele, jehož dobře znáš. (nebo to slovo pošli i sem, jestli Ti to nevadí) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Milka v Sobota, 30. září 2017 @ 20:18:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zdravím, Jirko. Prosím, můžu se zeptat ? Nehledej v tom provokace, jen tak přemýšlím. Nemám zase tak moc zkušeností s mnoha církvemi, sbory. V tom našem malém je běžné, že můžeme mluvit, doptávat se, klidně během setkání. Budeš mít ty možnost promluvit přímo s tím pozvaným? Nebo i ve sboru, když tam bude mít kázání? Třeba je v tom i nějaké nedorozumění, když s ním přímo promluvíš, možná si mnohé vysvětlíte? Prý kdo hodně mluví, dříve, nebo později řekne hloupost:) A takový kazatel, ten toho asi namluví hodně. Můžeš se tak i přesvědčit, jak je to s tou jeho pověstí. "Aura slavného Božího služebníka" je v myslích jiných, kteří ho tak nekriticky berou, ale on sám, možná, si s tebou rád promluví, zamyslí se nad tím, co ty mu sděluješ.......
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Sobota, 30. září 2017 @ 21:02:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pozdravení Milce, já jsem nepopsal situaci přesně, společenství "kam patřím" je maličké a dá se říci po domech..jenže tak to nebylo vždy Dříve jsem chodil do jednoho velkého sboru a stále tam jsou lidi mně blízcí a třeba švagr s rodinou. Oni pozvali toho učitele, přitom netuší co učí, já jim poslal jen odkaz na jeho vlastní slovo a oni nyní musí sami rozsoudit. Přál bych si aby nebyli přijímači osob, ale byli poctiví. Mám obavu, že nebudou a ono to pak bude mít vliv na jiné věci. Takže vlastně mi to mohlo být lhostejné a jedno, když tam nechodíma a nepatřím... nebylo. Proč tam dnes nemohu chodit (jiný důvod než proč jsem odešel). Nejsem schopen být ve společenství, kde je uvolněný starším živí jej stát a podle mého soukromého názoru, neí vůbec důvod, aby měl obživu z "církve". Nějak věřím ve všeobecné kněžství a pokud placený činovník pase jen sám sebe, případně členy sboru...tak mi to nepřijde jako důvod k obživě z církve. Starat se o ovečky mají všichni bratří, ne jeden pán, a když všichni, tak není důvod, aby měl někdo nesymetrické/placené postavení. Pokud by byl opravdu povolaným služebníkem, kdy by mu obživa z církve otevřela ruce pro službu, tak to je jiná, ale pokud jeho služba nepřesahuje rozsah "povinné" služby jednotlivých údů (samozřejmě přepočteno na míru obdarování), tak nechť pracuje vlastníma rukama a ne za státní... ale to už je jiný příběh, ale je to o tom, že jsem poněkud divný či neortodoxní ...
Ohledně nekriticky braného služebníka máš pravdu, ale zároveň i tak musí jít vždy o dvě strany - strana které nekritičnost přijímá a která ji poskytuje. Vem si Diotrefa. To byl ten špatný, ale on nebyl špatný sám, aby takový mohl být, tak potřeboval "většinu" ve sboru na svojí straně. Aby se mohl chovat jak se choval, musel mít ve sboru ty co mu to umožnili. Pokud by takový ovšem nebyl, tak by mu neměli co umožnit. A zde je to myslím obdobné, lidé jej nekriticky přijímají, ale on to zrcadlí a nekritičnost akceptuje a přijímá a jelikož je to již mnoho let, tak je vidět i vývoj, že čím víc jej okolí nekriticky přijímá, tak má větší charisma, které zase vyvolává vyšší nekritičnost...
...jak jej varovat? Netuším, on má svoje starší, tisíce "fanoušků" a ti jej ubezpečují , že jde správně. Podle jeho slov, ty věci přijal od Boha skrze Ducha Svatého. kdo má Ducha Svatého, ten ví, že to něříká XXXX, ale že to říká Duch Svatý. Víš, na hlavě mám víc a víc šedin, takže nějaký pátek tu jsem, ne dlouho, ne krátce... a moje empirická zkušenost, že pokud někdo něco přijal od Boha (Bůh mi řekl, Duch Svatý zjevil, ...) tak nemám šanci cokoliv říci. A je to absolutně pochopitelné, pokud ti něco řekl Bůh, jak by jsi mohla pochybovat. To by bylo rouhání. Potkal jsem takových lidí několik a jakákoliv diskuze byla vždy marná, prostě nelze jít proti Bohu. Víš co myslím? Víra typu Bůh mi řekl, zjevil, ... má v sobě implementovaný autoochranu proti prozření, že to vlastně Bůh neřekl. Víš a to je i příčina i mého "trápení". Mně o tom učiteli Bůh nic takového neřekl, já jej slyšel a myslím si, že je mimo, prostě já věřím jinak a dost odlišně, tedy jeden z nás se mýlí, on to má od Boha, tisíce obdivovatelů, .... takže jsem možná mimo, ale já zatím neumím věřit jinak, i když mi to Bůh neřekl. A tak si zvykám na jinakost a není to vždy lehké, ale to neber jako stížnost, .... to ne, to je trochu o pozadí čtených slov... pokoj tobě Jirka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Milka v Neděle, 01. říjen 2017 @ 10:56:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Jirko. Tak s tím malým společenstvím jsme na tom asi podobně. "Takže vlastně mi to mohlo být lhostejné a jedno, když tam nechodíma a nepatřím... nebylo." A tak jsi udělal, co jsi považoval za správné, upozornil je. Víc stejně nemůžeš udělat, jak sám říkáš, oni sami musí rozsoudit. Další starosti jsi už zanechal Pánovi, ne? "Nějak věřím ve všeobecné kněžství a pokud placený činovník pase jen sám sebe, případně členy sboru...tak mi to nepřijde jako důvod k obživě z církve. "
Tady si nejsem jistá, jestli nezaměňuješ dvě věci - všeobecné kněžství neznamená totéž co pastor, služebník sboru.
"musí jít vždy o dvě strany - strana které nekritičnost přijímá a která ji poskytuje. Vem si Diotrefa." No jo, ale je možné uchovat si správný postoj, navzdory většině. To jsem zažila i v prostředí, kde by to asi málokdo očekával. Byla to pro mě tehdy lekce - ukázka, na kterou nikdy nezapomenu:)
"Víš co myslím? Víra typu Bůh mi řekl, zjevil, ... má v sobě implementovaný autoochranu proti prozření, že to vlastně Bůh neřekl. " :):) Jo, sebeklam, přání otcem..."zjevení":) Nejspíš takové to charismatické prostředí, tam se to tak očekává,a kdo se nepřidává je málo duchovní:) "A tak si zvykám na jinakost a není to vždy lehké, ale to neber jako stížnost, .... " Jako stížnost to neberu. A díky za důvěru a upřímnost. Milka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Neděle, 01. říjen 2017 @ 11:33:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Všeobecné kněžství a pastor či služebník sboru. Máš pravdu, že to jsou odlišné věci, ale zároveň nejsou. Podle mého chápání ve společenství jsou různé služebnosti, jeden má tento dar, druhý jiný ... a každý slouží darem, který má od Boha. Vše společně slouží společnému růstu. O daru faráře, pastora, kazatele ...ve smyslu jedné osoby, jejíž služebnost je jiného druhu než všechny ostatní služebnosti, osobně nic nevím. Proč by jedna služebnost měla být placená státem, či církví, když společenství životně nutně potřebuje více služebností, ve více lidech? prtoč tato "služebnost" je vyvýšena? Pak může být speciálně povolaný Boží sužebník, který má obživu z církve, aby služebností mohl sloužit v míře neomezované časnými problémy. Což ovšem nejsou ani dnešní faráři, kazatelé, pastoři... ti nemají tento typ služebnosti, tedy typ, že jejich celým životem je služba evangeliem. Ti to mají jako zaměstnání a většinou slouží jen takovou měrou, jakou musí sloužit každý úd společenství (tedy měl by sloužit každý úd). Vyšší měrou neslouží. Tedy ano, slouží vyšší měrou než každý jiný úd ve sboru, ale to jen díky tomu, že ty údy slouží nepatrně, takže pastor pak slouží víc...ale to je jednooký mezi slepými králem. Proč takové troufalé tvrzení? Nepotkal jsem ještě žádného pastora, který by opravdu chtěl plně sloužit Bohu, Jsou to bratři, kteří chtějí sloužit Bohu, ale nikdo ne v plném rozsahu, jelikož všichni ignorují doporučení Pavla ohledně manželství. Takže pastoři dobrovolně (a mají na to právo) si zvolili službu rodině a jako nadstavbu teprve službu "Bohu". Takže jejich obživa z církve není dána jejich 100% nasazením pro Boha, ale pouhou náhražkou zaměstnání, aby vedle rodiny měli čas na Boží věci. Takže je to obživa za nepracování. Protože s rodinou by opravdu na službu čas neměli. Což je hodně zjednodušené a trochu hloupost, jelikož mimo rodinu a časné zaměstnání se každý úd musí starat o ostatní a Boží věci, takže osobně jsem zatím nepotkal nikoho, kdo by měl být upředňostňován mezi bratřími tak, že on Boží věco dělá placeně, kdežto ostatní (ti slabší, "míň dokonalí") to však musí stihnout při zaměstnání a rodině. Takže pastor je na Boží dílo uvolněn a tím že je pastor "víc obdarovaný", ale obyčejný řadový věřící musí stejné věci stíhat "ve volném" čase. Nezdá se ti to trochu bláznivé? Já v tom osobně vidím jednu z příčin stavu církve v dnešní době. Tak snad se mi podařilo popsat co jsem myslel uvedenými slovy o všeobecném kněžství a obživě z církve. Pokoj tobě Jirka PS: možná nějaký pastor s obživou z církve, která je opravdu dobrá existuje, já o něm nevím a v mém regionu žádný nením i když placených pastorů jsou mraky... měřítkem je mi viditelnost služby placených činovníků dnes a viditelnost služby neuvolněných a někdy placených činovníků v epištolách a skutcích. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 01. říjen 2017 @ 12:09:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ad PS: jenom malé svědectví - už jsem to tu někdy někde psal. Byl jsem svědkem toho, jak jeden bratr řekl jinému bratrovi - pastorovi, který se nechal od oveček oslovovat "pastýři" (jsa vlk): "Pastor?, to je duchovní debil!" A on to kupodivu přijal a dnes už pastorem není ani jeho sbor už není - odpískal to. Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Milka v Neděle, 01. říjen 2017 @ 17:00:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, Jirko, taky někdy přemýšlím o církvi a jejím fungování. Asi se ji snažím vnímat spíše jako organizmus, živý, složený se spolupracujících jedinců. Nejspíš jsem měla opravdu štěstí, či lépe, Boží požehnání, že jsem v takovém sboru, kde tohle funguje. Boží věci, Boží dílo, služba .... já nevím. Asi se učím vidět tohle v každé maličkosti, ve všem, co se v životě vyskytne. Podle příležitostí, nebo i životních situací, ve kterých kdo je. Taková matka na mateřské přece taky může být 100% nasazena službě Bohu, ne? Akorát jinak, než nějaký misionář. Se všeobecným kněžstvím problém nemám, zatímco s rozdělováním lidí podle druhů služebností trochu ano. Asi proto, že jsem vůbec, celkově, měla s církví po nějakou dobu problém. Teď jsem ráda, že jsem našla to naše malé společenství. Není tam pastor, který by neměl normální zaměstnání.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Neděle, 01. říjen 2017 @ 20:28:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Společenství - spolupracující údy jednoho těla, kde hlavou je Kristus. Jinými slovy třeba organismus, proč ne.. Jinak se musím přiznat, že nerozumím termínu pastor. Já spíše vnímám, že ve společenství jsou starší bratři a ti mají "správcovskou" úlohu. Nějak mi to nejde dohromady s jedním člověkem, ale pokud je společenství malinké, tak asi i jeden je hodně :-). Prostě podle mne Písmo nezná funkci jednoho pastora, jednoho faráře,... raději bych to viděl jako "společnou funkci" více lidí. Prostě jednoho člověka "nad sborem" v Písmu nevidím. Ale může to být tak, že nevím co je to pastor a neznám tvoje společenství. Kdybych jej znal, tak bych možná zjistil, že pouze používáme jiná slova a přitom to vnímáme úplně stejně. Pán s tebou Jirka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Milka v Neděle, 01. říjen 2017 @ 22:11:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nebude termín pastor nejspíš takový zvyk na základě zmínek v písmu o pastýřích? V církvi, do které .(..tak a teď nevím, jestli můžu napsat patřím..) .lépe asi - kam chodím mezi křesťany, je sborů více. Církev je oficiálně registrovaná státem, má stanovy a tam ten termín pastor je použitý pro člověka, který se jmenováním stává právní osobou zastupující sbor. Tedy může jednat oficiálně za sbor při jednáních, jako je pronájem místnosti, apod. Tohle je smysl jeho funkce vzhledem ke světu. V rámci sboru není nijak vyvýšenou osobou, žádné "nad sborem", prostě na sebe převzal zodpovědnost za zorganizování setkání, zajištění prostor, apod, ale i to ve spolupráci a po domluvě s ostatními. Ne že o všem rozhoduje sám, nebo jako jediný přináší nějaké učení a ostatní jen poslouchají a přijímají jeho slova.Na setkání má každý prostor se projevit, promluvit, pronést modlitbu... V té církvi to v jiných sborech může vypadat, a určitě i vypadá trochu jinak. Mají tam i starší, tam, kde je více lidí a kde se další podílí na organizování nějakých aktivit. Tady už je to nejspíš takový klasický sbor evangelického typu, včetně toho, jaké programy chystají. Nejsem zrovna "vzorná a akční členka":) Jsem ráda za naše místní společenství a znám ještě jeden větší sbor ve městě, ale jen málo, jsou pro mě " z ruky." A pak občas z jiných přijely návštěvy, takže jsem poznala některé další křesťany, ale jejich sbory ne.
Wolleku, ten problém s církví nastal, protože jsem si prošla zkušeností se sektou. Takže se mi dost zkomplikoval vztah a důvěra k Církvi, sboru, lidem,... Musela jsem si hodně ujasnit, než jsem přestala reagovat pod vlivem ukrytých emočních zranění. Ten pokoj přišel až s důvěrou k Pánovi. Je to jeho dílo. Bez něj bych ... No, který křesťan by bez něj věděl co je život, radost a pokoj, ne? To jen díky Němu a v Něm jsme tím, kým jsme:) Boží děti:)
Milka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Neděle, 01. říjen 2017 @ 22:23:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Milko, pokud je to takto, tak s tím nemám vůbec žádný problém :-) Jinak podle mne pastor od pastýře asi nebude. Nevím, kde to slovo vzniklo, ale od pastýře by to mohlo být maximálně v češtině, ale slovo pastor myslím není české, takže od pastýře, myslím ne. Podle toho co popisuješ, tak by asi správnější pojmenování mělo být diakon církve. Diakoni/služebníci se starali o hmotný chod a zázemí. Prosím, co píšu neber nijak vážně, jen hra se slovy, terminologií, podstatou je stejně nakonec život. Pán s tebou Jirka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Milka v Neděle, 01. říjen 2017 @ 23:18:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Takže jsem se koukla na WIki:) Z latinského pastor — „pastýř“. V angličtině taky pastor, a odtud to asi přišlo sem. V tomhle minisborečku, kdyby se rozdaly funkce, tak by vyšla na každého člena nějaká:):) nebo možná i více než jedna:):)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Neděle, 01. říjen 2017 @ 23:26:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj, no taky jsem hledal a máš pravdu, tedy napůl. :-) Pastor je z latiny a jen a jen pouze z latiny. protestantské anglicky mluvící církve toto slovo používají jako pastora. Není to pastýř v ENG či DE. Takže v anglicky mluvících zemích převzaté latinské slovo, pro pastora, ne pro pastýře. Pastýř je sherperd v ENG a DE podobně. Nechápu proč z latiny u protestantských církví. No, ale nemusím vědět všechno,.. jirka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: wollek v Neděle, 01. říjen 2017 @ 23:31:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Milko,
tak tomu rozumím, když v tom byla sekta. Sice nevím, zda skutečná a obecně uznávaná (třeba jehovisti) nebo jen relativně nezávislý a navenek křesťanský sbor se silnými sektářskými rysy (takové jsem taky dříve znal, naštěstí jen zvenčí), ale věřím, že to pak nebylo snadné hledat důvěru vůči lidskému společenství.
Zdá se, že o to silnější a cennější byl pak pokoj, který jsi našla u Pána :-).
Sám jsem si v minulosti zažil také nějaké nepříjemné chvilky díky církvi. Ale sekta v tom naštěstí nikdy nebyla. Jenom prostě nemoudrý vedoucí či učitel. Nicméně Pán to stejně nakonec většinou zařidil tak, že posléze už daný člověk na své pozici nezůstal.
wollek |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Úterý, 03. říjen 2017 @ 20:26:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Není to z Timotea ani z Tita, ale je to z Korintským slovo o dělení času. Svobodný má možnost věnovat více času Bohu, bližním než ženatý, vdaná a tedy i starší má více času pro práci na Boží vinici. Rozhodně to není příkaz, je to doporučení. A jde jen o množství času a o prioritách, ženatý pracuje tak, aby se zalíbil ženě a je to tak správně, nelze se chtít nelíbit ženě. Osobně to považuji za doporučení i pro staršího, doporučení ne příkaz. Prostě je to o čase... jen je mi vždy s podivem, že v jedné denominaci je to povinnost, a jinde nepsaný "zákaz". Nic víc, nic míň. Na tuto část Písma se jen rádo zapomíná a za znak protestantství se začal považovat sňatek faráře (doba Luthera) Pokoj tobě Jirka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: tele v Úterý, 03. říjen 2017 @ 20:38:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hm, to já to rozhodně jako doporučení pro ustanovení presbyterů z dopisů Timoteovi a Titovi nevídím. Ale v těch doporučeních o presbyterech jde o zkušenost a to i věkovou (a odrostlé děti). Vyšší věk - starší - má výhodu, že o odrostlé děti není třeba pečovat a s manželkou lze žít bez zalibování se sobě (jsou srostlí). |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Milka v Úterý, 03. říjen 2017 @ 22:00:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jirko, pořád přemýšlím, v čem mi tvé úvahy tak úplně "nesedí"... Asi to bude v tomhle: Takže pastor je na Boží dílo uvolněn a tím že je pastor "víc obdarovaný", ale obyčejný řadový věřící musí stejné věci stíhat "ve volném" čase.
Co když je pastor uvolněn, aby ostatní nemuseli dělat stejné věci jako on? On se postará, zajistí podmínky, zorganizuje setkávání, ale to není uvolnění na Boží dílo. Slouží těm lidem, kteří v tom sboru být chtějí, a jejich shromažďování funguje díky té jeho práci. Pokud jeho zásluhou v tom sboru rostou křesťané ve víře, jsou povzbuzováni, vyučováni,aby znali Boha, pak ...je jeho práce dobrá,ne? Tím nemyslím, že veškeré vyučování a povzbuzování je jen na něm. Spolupráce věřících na Božím díle je víc, mnohem víc, než jen to scházení se. A na tom se podílí všichni, ne? Vyvyšovat pastora je projev nezralosti, ocenit jeho práci, pokud přináší užitek - to je věc jiná, ne?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Úterý, 03. říjen 2017 @ 23:21:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Milko, to co jsi popsala mi připomíná úlohu diakona, nikoliv pastýře, ale to je možná jen o terminologii. Nějak si ani nemyslím, že jsi chtěla napsat, že hlavní úlohou pastora je pronajmout místnost, zatopit, umýt okna, připravit zpěvník,... spíš jde o to, že já nepotkal placeného pastora, který by si zasloužil obživu z církve. Potkal jsem několik sloužících, ale to byli bratři a zároveň pracovali... vlastně potkal jsem jednoho uvolněného a jeho uvolněním se mnoho věcí zhoršilo, práci co dělal on nemuseli již dělat další a získal čas psát poblouzněné články do jednoho časopisu. Jinak mi nesedí věta, že díky pastorovi roste sbor. Ta věta mi zní velmi nebezpečně, pokud je skužba v místní církci postavena na jednom člověku, tak to myslím není zdravé. Víš třeba Titovi neříká Pavel ustanov jednoho staršího, ale ustanov starší... prostě asi mám jen averzi na one man shromáždění, tak se prosím nezlob. Ocenit práci služebníka - pokud služebník pracuje tak je jeho ovoce vidět, souhlasím, že to je normální. Víš, ale každý možná mluvíme o něčem jiném, to asi teoreticky nerosekneme, to je určitě případ od případu a konkrétního pastora neřešíme. Možná jen připomenu slova Jana Křtitele, On musí růst já se menšit. Tak věřím i o pastorovi, pokud má tento přístup ke svěřeným lidem, tak to není žádný problém, pokud se dokáže radovat, že jej někdo přerostl a "najednou se stal pastorem" tak není co řešit... i takové jsem zažil. Naneštěstí jsem zažil více těch, kteří z kazatelen vyzývali, aby se i jiný připojili slovem od Pána, no a běda když se připojili ... Jo dokáži si představit dobrého služebníka v církvi, ale pořád budu asi apelovat na to, že církev je společenství, tělo a vznik Diotrefa je potenciální nebezpečí. Pokud takového (dobrého) pastora máš, tak chvála Pánu za něj. Jirka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Milka v Středa, 04. říjen 2017 @ 00:24:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Teda, Jirko:)Kdyby mi někdo před nedávnem řekl, že budu ochotná přemýšlet o službě pastora jako o něčem dobrém,..tak ho pošlu do háje:):) Naše zkušenosti jsou opravdu různé, já jsem nikdy žádného diakona nezažila. Neměla jsem na mysli, že by pastorovou zásluhou rostl sbor, možná jsem to nenapsala nejlíp. Spíše to, že pokud má na srdci skutečně prospěch lidí ve sboru, tak se podílí na jejich růstu ve víře. A to ve spolupráci s dalšími, co učí, povzbuzují apod. Myslím, že pastor zdejšího sboru patří mezi ty dobré služebníky církve - toho společenství, těla (jak píšeš). Ale (to jen aby bylo mezi námi jasněji) nebyl to on, kdo mě seznámil s evangeliem, učil základům a vedl ke Kristu.
Milka |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: wollek v Středa, 04. říjen 2017 @ 16:48:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Jirko a Milko,
vaši diskuzi jsem trochu sledoval. Nejsem si jistý, zda hlavním tématem je to, zda by sbor měl vést jeden placený služebník, nebo by se na tom mělo podílet více lidí, kteří se skužbě věnují ve svém volném čase - z nichž jeden klidně může mít roli pastora.
Za své poznání a zkušenost bych k tomu, jak jsem to pochopil a zachytil v úvodním odstavci, napsal následující. Můj první sbor měl dva placené činovníky na plný úvazek. Jeden byl pastor a ten druhý starší sboru. Ten měl na starosti vyučování a mládež, což ho vytížilo cca na 4 hodiny týdně včetně dopravy na místo konání akce. K tomu jednou za týden až dva hlavní kázání. Upřímně - příšlo mi to vše poněkud málo, když to porovnám s tím, co všechno museli dělat pracující lidé. Nejvíce mne zaujalo, když pak bylo třeba přiložit ruku k dílu a pomáhat prakticky, tj. manuálně, tak se tam podle mých informací tento placený činovník ani neobjevoval, ale po pracující členové sboru byli k téže činnosti vyzývání a motivování pod záminkou, jak je to práce pro Boha.
Později v jiném sboru se placený pastor (taky na plný úvazek) postupně stal jedním z mých nejlepších kamarádů. Byl to klasický zastánce desátků a těch nebiblických dodatků okolo... i jednoho dne mi Pán dal prožít, že tento pastor nemá být zaměstnancem církve, ale měl by pracovat normálně... myslím, že jsem mu to nikdy ani neřekl, ale občas jsem se i za toto modlil, je-li to vůle Páně. V tu dobu to byla naprosto nemyslitelná představa :-) a pochybuji, že někdo kromě mě měl tuto vizi. Po letech se však stalo, že původní pastor sboru se vrátil (detaily si nepamatuji) a ten můj kamarád (tehdy ještě vzdálenější) si začal hledat práci a našel dobrou. Pak našel další a dokonce jsem do stejné firmy nastoupil také. V tu dobu už vedl jiný sbor, kam jsme společně chodili s dalšími - byl to menší sboreček. V práci byl požehnaný, a sbor se mu spolu se širším vedení dařilo vést úplně v pohodě. Ten sbor se sice později rozpadl, protože se někteří odstěhovali a jiní následně měli chuť rozptýlit se po větších sborech v okolí. Ale to vůbec nevadilo. Nyní jej Pán opět povolal do nového sboru, který založil a už se nějakou dobu rozjíždí. Věřím, že mu Pán žehná, jeho služba je rozhodně o krok dále než dříve, myslím, že i některé věci vidí nyní jinak než dříve, kdy byl jenom pastorem. A vůbec si ho neumím představit, že by ještě kdy uvažoval své přirozené zaměstnání opustit.
Mít obživu z křesťanství si umím představit tak, že je člověk opravdu neskutečně aktivní, je vytižený jako zaměstnaný člověk - a to ne chozením na návštěvy k bratřím a sestrám, ale skutečnou službou, kterou jen tak někdo nezastane. Příkladem může být bratr Barkóci, ten by určitě u toho, co dělá, pracovat jako běžný člověk nemohl. Dalším příkladem je apoštol Pavel - i když on někdy psal, že pracovali vlastníma rukama, aby se uživili, ale jinde zase naznačoval, že lidé jako on mají nárok na odměnu. Jistě však je, že jejich přínos pro Boží království je někde úplně jinde, než přínos kazatele sboru, jež má několik dvouhodinových akcí do týdne a tím jeho reálné "pracovní povinnosti" končí. Když to zvládá dobře můj kamarád, u něhož mi Pán dal konkrétní proroctví, které se splnilo, tak to tak prostě asi má být.
Pokoj vám oběma - byť nevím, zda jsem napsal něco, co jste měli zájem slyšet - spíše jsem tak vzpomínal pži čtení vašich řádků. Až tak úplně neřeším názvy rolí, a jako presbyter, starší, pastor, pastýř, diakon apod. Podstatné je, co se za tím skrývá a zda je člověk za své dílo pro relativně malé společenství - řekněme mluvím o těch cca od 50 do 200 členů - motivovaný finančními příjmy, na nichž záleží vlastně jeho živobytí, rodina, apod. nebo to dělá skutečně s láskou pro Pána, a pro lidi, které mu Pán svěřil
wollek |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Milka v Středa, 04. říjen 2017 @ 22:28:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Wolleku, taky už si nejsem úplně jistá čím přesně to začalo:) ale asi opravdu o tom, že právě tenhle "úřad" je nějak upřednostňován před jinými službami. A to tím, že pastorovým zaměstnáním, které ho živí, se stane to pastorování, zatímco jiní taky slouží, přesto jsou to normálně pracující lidé. Znám to jméno - Barkoci, něco se dá vyhledat a už i dřív jsem si ho poslechla. Ale přiznám se, že např. to jeho slovo "povázanost" je mi protivné. A on o tom mluví dost často. Nejspíš kdyby bylo více takových jako jsem já, tak by brzy musel hledat normální zaměstnání, protože by tolik zván nebyl. Nemyslím to zle proti němu, jen - nepovažuju ho za nějak vyjímečného.
"spíše jsem tak vzpomínal pži čtení vašich řádků." Dík za tvé zkušenosti:) Motivace - to je nejspíš to, co je v srdci, ne?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JiriBrei v Sobota, 30. září 2017 @ 10:43:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom tele,
sám Jehúdáh nazývá vydání nevinné krve, které spáchal,
hříchem (Mt 27:4). Jehóšua ho nazval „synem záhuby“ (J 17:12 Český
studijní překlad) a ďáblem (J 6:70). Jehúdáh je nazván stejně, jako člověk bezzákonnosti – „syn
záhuby“ (2 Tes 2:2). Myšlenku na vydání Jehošui vložil do srdce Jehúdy
Ďábel (J 13:2). Záhuba je určena pro bezbožné (2 Pt 3:7; Zj 17:8.11). Záhubou
je jezero ohně a síry, druhá smrt (Zj 19:20). |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: tele v Sobota, 30. září 2017 @ 21:34:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, JirkoBrei. Přiznám se, že nevím přesně na co reaguješ. Můj tozhovor s JirkouB byl o tom, zda zúčastnění příběhu jednali vědomě, uvědoměle, smysluplně, cíleně, zda do okolností jen zapadli a prostě se to nějak vyvrbilo nebo sami šli cíleně naproti a dějství vytvářeli. Třeba Ješua. Odpočátku věděl, kdo ho vydá (zradí). Mluvíval ke svým učedníkům, že jeden z nich ho vydá. Že bude vydán na smrt ... atd. Např. farao, předem řekl B-h Mošemu, že zatvrdí faraonovo srdce, že lid Jizraele nepropustí. Konstatování není vysvětlení. Nevede k porozumění ani k pochopení Jehúdova jednání. A vlastně ani volby Ješuovy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JiriBrei v Neděle, 01. říjen 2017 @ 16:47:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom tele,
přečetl jsem si Váš dialog a připadalo mi vhodné doplnit ho o texty,
které vykreslují Jehúdu a jeho čin v negativním světle. To je
vlastně vše. Jinak J 13:2 uvádí příčinu Jehúdova jednání. Stejně tak Lk
23:3 a tak trochu i J 12:6. Proč si Jehóšua vybral i Jehúdu
ukazuje J 13:18 a Sk 1:16. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: tele v Úterý, 03. říjen 2017 @ 18:38:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, JirkoBrei.
Jehúdův čin v negativním světle je přeci znám. A já se dotazoval pi motivech, smyslu, atd. J13:2, Lk22:3 už vůbec J12:6 o motivu, uvědomělém smyslu, záměru nehovoří. J13:8, Sk 1:16 sice ukazují na to, že to byl Jehúda, ale neukazují proč on. A Ješua odpočátku věděl, kdo ho zradí. Víme tedy, že si ho ke svému vydání vyvolil mezi dvanáctku apoštolů. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JiriBrei v Neděle, 08. říjen 2017 @ 16:09:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom tele,
ptáš se po motivech a
smyslu. Nevím, zda je umím správně dohledat. Nevšiml jsem si, že by je bible
sdělovala otevřeně a vysvětlovala explicitně. Takže spíše mé dohady:
Co se týče volby Jehúdy
mezi nejbližší učedníky Jehóšui Hammášíach, vidím ten důvod v J
13:18 a Sk 1:16 – měla se prostě naplnit písma. S Jehóšuou Hammášíach
chodilo mnoho lidí, ale vydrželo s ním jen 12 talmídím (J 6:66-71). Takže
vlastně možná ani neměl moc na vybranou, koho si pro naplnění písem zvolit.
Stejně zajímavá je jistě
i otázka, proč musel Jehóšua zemřít zrovna skrze vydání svým blízkým
talmídem. Možná je jedna z odpovědí v Iz 53:4.5. Proč ale musel Jehóšua
Hammášíach prožít i vydání člověkem z nejbližšího okolí? Možná i proto, že
příběh, kdy někdo zradí blízkého člověka, se opakuje v lidských dějinách
velmi často. A Jehóšua Hammášíach má být veleknězem, který bude
rozumět svému lidu a tomu, co musel tento lid nést (Heb 2:17.18, 4:15). Možná
se také měl učit z toho, co prožíval, stejně jako se z toho máme učit
my (Heb 5:8).
Co se týče Jehúdových
pohnůtek, již jsem některé zmínil: „V 1 Tim 6:10 se píše, že „kořenem
všeho zlého je láska k penězům; a někteří, kdo se po nich pachtili,
zbloudili od víry a způsobili si mnoho bolestí. (Český studijní překlad)“. O Jehúdovi
můžeme číst, že kritizoval druhé za plýtvání penězi a kradl z pokladnice
(J 12:5.6). Možná to byl právě jeho nesprávný vztah k penězům, co v něm
otevřelo dveře Ďáblu (J 13:2; Lk 22:3) a proč ho dohnal jeho vlastní hřích.“
Možná také, že Jehúda
po určitou dobu vkládal do Jehóšui naděje, které měli i ostatní talmídím,
totiž že je zbaví římského jha a obnoví již v jejich době království pro
Izrael (Sk 1:6). Když poznal, že tomu tak není, mohl být zklamán. Navíc mohl člověka,
který hlásal lásku k nepřátelům (Mt 5:44), začít považovat dokonce za
nebezpečného pro jeho sen o rychlém setřesení římského jha a obnovení
izraelského království v jeho době. Ale spekulovat by se dalo ještě
dlouho.
Myslím si však, že platí, že to byl sám Jehúda, kdo se postupně
přivedl do situace, ze které již nebylo návratu. Vydání Jehóšui tuto jeho pokřivenou
cestu již pouze završilo. Řekl bych, že to byl jinak velmi inteligentní člověk.
Podobně jako Achítofel, o němž je napsáno „Rada pak Achitofelova, kterouž dával
toho času, byla, jako by se kdo doptával na řeč Boží. Taková byla každá rada
Achitofelova, jakož u Davida tak u Absolona.“ (2Sa 16:23 Bible kralická). Když si uvědomil, že
udělal v životě krok, jehož následky již nelze zvrátit, sám svůj život
ukončil (Mt 27:4.5). Podobně jako Achítofel (2 Sam 17:1-3.23). |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: wollek v Neděle, 08. říjen 2017 @ 17:32:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Jirko,
I když ta jména strašně komolíš, snad jsem si domyslel, co vlastně těmito komplikcemi chceš říci. Zaujala mne jedna věc, tak jsem si ji vyhledal v Písmu:
//S Jehóšuou Hammášíach chodilo mnoho lidí, ale vydrželo s ním jen 12 talmídím (J 6:66-71). Takže vlastně možná ani neměl moc na vybranou, koho si pro naplnění písem zvolit.
Nevím, jaký překlad Bible k takovým spekulacím používáš, nicméně po nahlédnutí do Ekumenické překladu tam o takto zoufalé situaci Krista rozhodně nečtu.
Jan 6:60 Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?" 61 Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: "Nad tím se urážíte? 62 Což až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? 63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život. 64 Ale někteří z vás nevěří." Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. - 65 A řekl: "Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce." 66 Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili. 67 Ježíš řekl Dvanácti: "I vy chcete odejít?" 68 Šimon Petr mu odpověděl: "Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. 69 A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží." 70 Ježíš jim odpověděl: "Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel." 71 Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.
Nechal jsem širší kontext - je z něho vidět, že Ježíš mluvil podle pravdy, a ne aby se zalíbil svým posluchačům (v 60-65). Dále je evidentní, že těch Dvanáct už bylo vyvoleno dříve. Pokud máš pocit, že to byl jen nějaký zbytek, který tam nějak náhodou zůstal a Ježíš vlastně neměl na vybranou, na základě čeho k této domněnce docházíš? Ani si netuším, jak docházíš k poznání, že s ním vydrželo jenom a pouze 12 ...? Mohl bys to konkrétně vysvětlit? Sám jsem těm veršům rozumněl vždy zcela jinak, i když se držím týchž slov. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: JiriBrei v Neděle, 15. říjen 2017 @ 13:51:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom wolleku, já jména nekomolím. Ona
tak znějí v hebrejštině. Jehóšua je vyslovoval s docela
slušnou pravděpodobností ve znění, které používají Židé dodnes. Také bys o něm
řekl, že je „komolil“?
Používám hebrejská jména
tam, kde znám jejich hebrejskou podobu. Jako zdroj hebrejských jmen
v řeckých písmech mi slouží Salkinson-Ginsburg Hebrew NT a Delitzsch
Hebrew NT. Jako inspirace k jejich přepisu BHT Transliterated Hebrew OT,
který trochu počešťuji. Neruší mne, když někdo používá český překlad biblických
jmen, sám se však touto cestou nechci vydávat, i když čas od času český ekvivalent
použiji i tam, kde znám hebrejskou podobu. Hebrejská jména a také známější
hebrejské výrazy, vhodně připomínají, že v bibli, a to i v řeckých písmech,
jde o náboženství Židů a nikoli gójím. Plané olivy z gójím jsou, podle rav
Šáúla, pouze Boží milostí proti své přirozenosti naroubováni na ušlechtilý
izraelský olivovník a neměli by zapomínat na to, že oni nenesou kořen, nýbrž
kořen je (Ř 11:17-24).
Co se týče vyvolení
dvanácti, netvrdil jsem, že je Jehóšua vyvolil, když od něj ostatní
talmídím (učedníci) utekli a netvrdil jsem ani, že to byl nějaký zbytek. Lk
16:12.13 ukazuje, že svých dvanáct šelíchím (apoštolů) vybral po
celonoční modlitbě, takže se mu nabízelo asi více adeptů. Nicméně najít mezi
těmi, kdo stále přicházeli a odcházeli (Mk 6:31; J 6:66) dvanáct těch, kteří
s ním vytrvají až do konce a splní to, proč byli vybráni, podle mne
omezovalo jeho výběr.
To, proč si myslím, že
s Jehóšuou konstantně vydrželo pouze 12 talmídím, vyvozuji z Mk
6:31 a J 6:66.67. Nedělám z toho však žádné dogma. Navíc, důsledně vzato,
„odpadli“ i oni (Mt 26:31.56; J 16:32).
To, co jsem chtěl říci, bylo, že okruh vhodných Jehóšuových
talmídím byl omezený a těch, kdo mu bude blízký a vytrvá až do konce a zároveň
ho vydá, zřejmě nebylo mnoho, pokud to nebyl jen ten jeden jediný - Jehúda.
A jak už jsem mnohokrát napsal, nepovažuji své úvahy nad biblí za nějaké dogma.
Baví mne ten rozhovor o ní a jsem rád, když mi nabídne nové pohledy na věc.
Škoda však, že jen málokdo na tomto fóru zůstane u věcného rozhovoru bez
vulgarit a urážek. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: wollek v Neděle, 15. říjen 2017 @ 19:58:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Jirko,
nejprve poznámka k tomu komolení. Prostě vycházím z toho, že to byl Bůh, kdo lidem vnutil různé jazyky, aby je zmátl a zničil jednotu proti Bohu.
Gn 11:4 Nato řekli: "Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi." 5 I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. 6 Hospodin totiž řekl: "Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. 7 Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli."
Většina jazyků má i své fonetické znění různých jmen, a mám za to, že je před Bohem správné, pokud je používáme, a je to i ohleduplné vůči jiným lidem, kteří hovoří stejným jazykem. Pokud bys předpokládal, že to tu budou číst většinou hebrejové, pak je to OK. V opačném případě to na mne působí jako póza a v určitém smyslu projev výlučnosti, možná něčeho dalšího... - promiň, vnímám to tak.
K tomu ostatnímu: věřím, že Ježíš naprosto přesně věděl koho a proč vyvoluje - viděl lidem do srdcí. Věděl, že selhávají, věděl, že ho Petr třikrát zapře - ale taky věděl, že pak za Ježíšovo učený bude věrný až na smrt. V Písmu jasně vnímám, že Ježíš přesně věděl, co dělá - věděl i o Jidášovi. Mělo to svůj smysl, že tam byl i Jidáš. Zrovna tak si vyvolil horlivého Saula, pronásledovatele křesťanů, aby se stal nejaktivnějším pisatelem Nového Zákona. Je to hodně silné svědectví a dává to křesťanství značnou důvěryhodnost. Stejně jako to, že ani jeden z jeho zbylých jedenácti vyvolených nikdy jeho učení a víru v Pána Ježíše nezradilo. Vše ukazuje na to, že to byl velmi pečlivý, promýšlený a nadčasový výběr. Krátce po Jeho smrti a nanebezvetí církev rychle rostla do tisíců, takže se dá celkem logicky předpokládat, že těch lidí, co bylo ochotných a schopných jeho učení následovat bylo několikařádově více, než počet co si vyvolil za své apoštoly.
Toliko můj postoj. Snad můj komentář budeš považovat za věcný, neboť tento styl jednoznačně preferuji. Rozumím tomu, že postoje, které jsi vyjadřoval, neměly znamenat názor absolutní, ani neměly býti dogmatem. |
]
|
|