|
Právě je 540 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116887826 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: V Jeho jménu.
Vloženo Úterý, 21. září 2010 @ 22:30:00 CEST Vložil: Olda |
poslal oko Neustále se zde potýkáme se základním
nepochopením smyslu biblických výrazů.
V knize Genesis se uvádí, že Adam
dal jména všem ostatním tvorům (Gn 2,20). Pak už v padlé přirozenosti dal dokonce i jméno své ženě (Gn 3,20). Porušil tak Hospodinův záměr rovnosti mezi mužem a ženou. Dát někomu jméno, znamená v řeči Bible si
ho podmanit, stát se jeho pánem. Už znát něčí jméno znamená mít nad ním navrch. (Gen 32,28-30) Tehdy řekl: "Tvé jméno již nebude znít Jákob, ale Izrael, Boží
bojovník, neboť ses potýkal s Bohem i s lidmi a zvítězil jsi!" Jákob ho žádal: "Pověz mi prosím své jméno." On však
odpověděl: "Proč se mě ptáš na jméno?" A požehnal mu tam.
Jákob pak to místo nazval Penuel, Boží tvář, neboť řekl: "Viděl jsem Boha
tváří v tvář a byl jsem zachráněn!"
Ve Starém zákoně mělo jméno hlubší
význam, než dnes. Jméno bylo součástí duše, tělem, jímž se duše projevovala. Ve jménu
bylo cosi skutečného, podstata pojmenované osoby. Proto byla u Izraelců tak obrovská
úcta k Hospodinově jménu, že se ho ani neodvažovali vyslovovat! Jméno
znamenalo totéž co moc a síla. Dostat nové jméno znamenalo dostat novou moc a nové
požehnání (Gn 17,5; 32,28; 41,45) anebo ztrátu moci (2Kr 23,34; 24,17). Vyhlazení jména
znamená naprosté zničení, protože znamená zničení duše.
Tento zvláštní názor na jméno u
starého Izraele musíme mít na paměti, chceme-li pochopit, co znamená jméno Hospodinovo. Jméno Hospodinovo je výraz, kterým SZ označuje podstatu Boží, jejíž součástí je jméno. Znát samu podstatu Boží = znát jeho jméno. Totožnost jména a podstaty je taková, že jménu je připisována schopnost jednání. Vzývat jméno Hospodinovo = apelovat na jeho osobu, přednést mu těžkosti přímo. Řekne-li se, že někdo mluví ve jménu Hospodinově,
znamená to nejen, že mluví s Božím
souhlasem anebo v souhlase s jeho
vůlí, nýbrž jako „moc mající", v
Boží síle (Žl 118,10-12). Jméno Ježíše Krista, jméno nad každé jméno, jež Ježíši dal Bůh (Fp 2,9), znamená ve smyslu toho, co bylo
řečeno o jménu Hospodinovu, nejvyšší
moc, hodnost a slávu, ale vždy nějak
ve vztahu k lidem. Jméno Ježíše Krista je zpřítomnění a representace toho, čím Kristus je pro nás.
Odtud výraz „uvěřit ve jméno jeho" (J 1,12; 2,23; 3,18; 1J 5,13). Ve Jméno Ježíše Krista, t. j. s jeho osobní silou, byly činěny divy, vymítáni ďáblové, uzdravováni nemocní (Mk 9,38n; 16,17; L 9,49; 10,17;
Sk 3,16; 4,10). Ve Jméno Ježíše Krista se scházeli věřící (1K 5,4), nemocní byli mazáni olejem (Jk 5,14). Prosby ve jménu Kristovu měly zvláštní zaslíbení (J
14,13; 16,24). Na jméno Ježíše Krista byl udělován křest [Sk 2,38; 10,48]. Zvláštní pozornosti zasluhuje křestní formule „ve jméno Ježíše Krista" (nikoli ve jménu J. K.) Znamená to ve smyslu křtít tak, jak to Ježíš přikázal (Mt 28,19). „Shromáždit
se ve jméno Kristovo'". (Mt 18,20) znamená „shromáždit se s ohledem na
Krista a jeho spasitelné dílo, t. j. tak, že příčinou, cílem jejich shromáždění je Kristus" Nesmíme však zapomínat, že ve smyslu sz významu jména jde o osobní setkání, o oslavení Krista jako Spasitele.
(čerpáno z Biblického slovníku.)
|
Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: ivanp v Středa, 22. září 2010 @ 16:18:33 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | ...dík za pravdivý článok...len by ma zaujímalo či cirkev je tam, kde sa dvaja protestanti stretnú v Kristovom mene...
ivan |
Re: Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 23. září 2010 @ 07:32:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Na to je těžká odpověď.
Církev je tam, kde je Kristus a apoštolové. Kolikrát je těžko určit, jestli už je to církev, nebo to ještě není církev, protože sejít se v Kristově jménu znamená v důsledku věřit také každému jeho slovu.
Např.: "Toto je mé tělo...má krev....Mé tělo je skutečně pokrm a má krev je skutečně nápoj..."
Osobně bych si nepřál nic jiného, než aby každé setkání křesťanů bylo do důsledku v Kristu a vytvářelo tak církev. Každý právoplatně pokřtěný člověk (Mt 28,19) je křesťanem, protestanty nevyjímaje.
|
]
Re: Re: Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 23. září 2010 @ 09:20:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Kolikrát je těžko určit, jestli už je to církev,
nebo to ještě není církev, protože sejít se v Kristově jménu znamená v
důsledku věřit také každému jeho slovu.
Lze tedy říci, že tam, kde Ježíšovu slovu lidé nevěří a ignorují ho, tak není církev? To bychom se docela shodli, to máme stejný pohled. Když jsem nevěřil Ježíši, ale věřil všem těm lidským nápadům a smyšlenkám, docela jistě jsem nebyl církev, nebyl jsem v církvi.
|
]
|
|
Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: svata_tradicia v Středa, 22. září 2010 @ 16:34:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.jezuiti.sk/ | Oko, pros tady nic nepises o tom ako sa ucednici schadzali v prvych storociach vo Svatom Mene Panny Marie? Proc jenom Hospodina spominas? Proc neopisujes Bohatstvo Tradice Svate Cirkve Rimske, kere protestanti nemaji, ponevac zavrhli Pravou Katolickou víru? |
|
|
Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Středa, 22. září 2010 @ 20:59:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Když už jsem u těch jmen, pochlubte se, chlapi. Kdo z vás dával či dává ženám ve svém okolí (kamarádkám, kolegyním v práci apod.) nějaká "jména"? Případně jak moc se ujali a jek se s nimi jejich nedobrovolné nositelky identifikovali?
|
|
|
Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: ivanp v Čtvrtek, 23. září 2010 @ 16:57:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Oko píšeš:
. Každý právoplatně pokřtěný člověk (Mt 28,19) je křesťanem, protestanty nevyjímaje.
...to ma teší, ale ako to ide spolu s tým keď katolícky katechizmus tvrdí že spása nie je mimo (katolícku) cirkev?
par.846: Koncil „na základe Svätého písma a Tradície učí, že táto putujúca Cirkev je nevyhnutne potrebná na spásu.
ivanp |
Re: Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 23. září 2010 @ 20:14:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je nedorozumění. V katechismu (i v Písmu) se dočteš, že i naprostý pohan může být spasen (Mt 25), pokud žil spravedlivě, natož křesťan napříč denominacemi, pokud poctivě podle svého poznání usiluje o společenství s Bohem.
Církev má tři části: 1.) Putující na tomto světě 2.) trpící (očišťující se v očistci) 3.) vítěznou, oslavenou v nebi
V okamžiku smrti se každý člověk setká s Kristem, s jeho soudnou stolicí. Víra je přece dar - a kdo ho nedostal, nemůže být spasen skrze víru. Přesto i pohan, který žil podle svého svědomí a naplnil tak skutky, které pro něho Otec připravil, nebude mít žádný problém přijat poznání o Kristu. Už to nebude víra, ale vědění, poznání. I takový pohan se po smrti stává údem církve oslavené.
|
]
Re: Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 23. září 2010 @ 20:18:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To "Mimo církev není spásy" platí pro katolíky (stávající údy církve), pro ty, kteří dostali plnost víry a obrátili by se později k církvi zády.
Pro takové je nesmírně důležité se znovu smířit s církví, protože zde už poznání bylo a bylo jím pohrdnuto.
|
]
Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: maws v Pátek, 24. září 2010 @ 14:19:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Větu "Mimo církev není spásy" cituješ ze svého pohledu. Původní význam byl posunut trochu jinam.
|
]
Re: Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 24. září 2010 @ 21:17:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Předlož svoji verzi.
|
]
Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: maws v Sobota, 25. září 2010 @ 00:07:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nemám vlastní verze. Chtěla jsem jen připomenout fakt, že věta "Mimo církev není spásy" má staré kořeny, ale někdy bývá překrucovaná nebo vydávaná jako něco velmi novodobého - a v tom je její význam posunutý. Aby opět nedošlo k nedorozumění, jen ve stručnosti:
Ve 3. století Órigenés adresoval sdělení o spasitelnosti církve původně židům. Později Cyprián v podobném duchu argumentoval proti pohanům a těm, kteří narušovali jednotu církve (heretici). Jednalo se i o možnosti přijmout znovu do církve toho, kdo se proti ní nějak provinil, protože nic jiného než víra v Boha, nedává spasení. V 17. století vystoupilo magisterium církve proti jansenistům a jejich tvrzení ("Mimo církev není milost") odsoudilo. V 19. století papež Pius IX. uvádí, že pro spásu je nutná apoštolská římská církev - ale údajně tím mínil odmítnout názor, že jsou si všechna náboženství rovna. Sám pak ohledně spásy jinde říká, že my sami nesmíme Božímu milosrdenství určovat, koho má spasit. Ve 20. století Pius XII. připouští, že k spáse může vést i "votum ecclesiae" = touha být v církvi. A Druhý vatikánský koncil říká, že cestou ke spáse může výt pro nevěřícího život podle svědomí pod vedením Boží milosti.
|
]
Re: Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 25. září 2010 @ 18:50:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky. Rád se nechám poučit.
|
]
|
|
Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 25. září 2010 @ 00:24:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Neustále se zde potýkáme se základním
nepochopením smyslu biblických výrazů.
To je velmi pravdivá věta.
I celý článek je hezky napsaný. Měl jsi pocit, že to "v Ježíšově jménu" někdo chápe jinak?
|
Re: Re: V Jeho jménu. (Skóre: 1) Vložil: ivanp v Sobota, 25. září 2010 @ 12:15:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | tridentský koncil sa ,,vyhranil,, a zaviedol pojem ,,nie je spása mimo katolícku cirkev,,....to bola reakcia na protestantizmus...autor tohoto článku ako pravoverný katolík uznáva že spása je aj inde a že nezáleží na cirkvi ale na vzťahu k Ježišovi...
ivanp
|
]
|
|
|
|