|
Právě je 561 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Mikim rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116732962 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Povzbuzení: Šťastný, který nebyl šťastný
Vloženo Úterý, 09. květen 2017 @ 00:02:42 CEST Vložil: Tomas |
poslal Frantisek100 Lidský život může být velmi krutý a někdy si za část toho
krutého života může i člověk sám. Vzpomínám na člověka, jehož tvář si neumím
vybavit, ale vidím něco jiného. Je nedělní dopoledne a asi rok 1960. Ráno jsem
vyskočil z postele, rychle se nasnídal a
spěchal za kamarády. Je krásný den. Kam půjdeme? Kolem deváté hodiny v nedělním
dopoledni není na ulici ani živáčka. Láká nás to za město a k potoku.
Procházíme ulicí a naši pozornost upoutají dva muži. Oba se sotva drží na
nohou. Asi včera někde dlouho vysedávali v hospodě. Procházíme kolem nich. Fuj!
Nepříjemný zápach zavane až k nám. Odkud vychází?
Jeden z těch opilců má špinavou botu. Ale to není od bláta.
To je nějaká zapáchající hmota. Její
obsah do boty přilézá z nohavice kalhot.
A nyní si všímám, že i sedací část kalhot je prohnutá od obsahu v nich. Už jsme
to pochopili a máme ze všeho velkou
legraci. Ještě chvíli oba muže
sledujeme a pak si jdeme hrát. Jsem
ještě hloupý chlapec a doma mamince nadšeně vypravuji, co jsme viděli. Směji se
tomu. Maminka se ale nesměje." Já
vím, o koho se jedná", prohodí za chvíli. "Je to pan Šťastný. To není
vůbec šťastný člověk." a seznamuje mne s jeho osudem. "Je to komunista. Němci ho zatkli a on
skončil na gestapu a pak v koncentráku. Na gestapu ho mučili tak, že musel
lízat chodbu jazykem a do toho ho mlátili. Koncentrák přežil, ale vrátil se s
podlomeným zdravím. Dostal invalidní důchod. Neměl ženu a ani rodiče. Začal pít. Stále víc a více. A v
hospodě mu dávali i na dluh. Věděli, že vždy, když dostane důchod, vše zase
uhradí. Je špinavý a nedbá o hygienu.
Nikdo s ním nechtěl bydlet. Zařídili mu jednu místnost z nějakého skladiště v
přízemí. Je to na dvorku, který Františku přece znáš. Jedno okno a pak dveře,
které udělali z druhé okna. Tam má svoji postel
a nějaké haraburdí. Tak na přespání. A naproti je studna a suchý záchod." Poslouchal jsem a bylo
mi toho člověka líto. Nikoho nemá. Jak mu asi musí být smutno? Možná proto pije
a stal se závislým na alkoholu. Ale kluk jako já za chvíli na všechno zapomene.
Na světě je tolik radostí a hlavně za
městem a v lese. Uplynulo několik měsíců.
Loudáme se ulicemi a kdoví jak se to
stalo, že nás náhoda přivedla na dvorek, kde je bydlení našeho nešťastníka. A
zpozorovali jsme, že tam pár lidí něco vyhazuje z onoho bytu. Štítivě vytahují
slamník, pak na to nějaké hadry, stůl, polámána židle a skříň, které druhá část
dveří chybí. A cítíme benzin. Polévají tuto hromadu, která asi v tu chvíli už
nemá vlastníka. Vhozená hořící zápalka a už je vše v plamenech. Černý kouř a za
chvíli je tu malá hromádka popela. Nechápu. Spěchám domů, popisuji, co jsem
viděl a ptám se maminky, zda neví, co to
má znamenat. " Ty to nevíš? Pan Šťastný přede dvěma týdny zemřel, našli ho
někde venku na lavičce a už nežil"
Nějak mi dochází, že takový konec života nemá smysl stejně jako celý takový
život. Nikdo si asi na něho nikdy nevzpomene. Já ano. Zůstal v mých vzpomínka
jako memento. Když jsem učil o etanolu, nikdy jsem nezapomněl vyprávět tento
pravdivý příběh. A protože jsem neřekl předem jeho příjmení, položil jsem
studentům otázku. Víte jak se jmenoval?
Toto příjmení se dobře pamatuje. Neznám křestní jméno, ale příjmení bylo Šťastný. Šťastný, který
nebyl šťastný. Pamatujte na to, když vám někdy zachutná alkohol.
|
Re: Šťastný, který nebyl šťastný (Skóre: 1) Vložil: Neprihlaseny v Středa, 10. květen 2017 @ 02:10:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Když jsem se naposledy bavil o náboženské víře s mojí matkou, tak mi řekla, že mě chápe a že mám pravdu v mnoha argumentech ohledně bible a náboženství. Ale ona že bude věřit dál, protože by neměla ke komu volat. Tedy modlit se, a prosit, atd. Já to chápu. Proti pobožným z GS je moje matka čistý člověk. Tady na GS jsem potkal ty největší parchanty. Motivace většiny zdejších lidí k pobožnosti je odporná. Předvádění, pýcha, hnidopišství. Špatní lidé tu jsou. Kromě Františka, tele a možná někdo ještě, co není zlý jako člověk. Ale zbytek fakt bída. |
Re: Re: Šťastný, který nebyl šťastný (Skóre: 1) Vložil: tele v Středa, 10. květen 2017 @ 20:47:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ufinky uf ... není všecko zlato, co se třpytí, ale zlaté tele ;) je symbolem pro smilstvo .. nech na hlavě, mám povědomí o svém silném sklonu ke špatnostem a k nim blizoučko. |
]
|
|
Re: Šťastný, který nebyl šťastný (Skóre: 1) Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 09. květen 2017 @ 20:56:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | František má stále na co vzpomínat.
Abych zahájil diskusi:
Je však nutné se zamyslet z principiálního hlediska, zda si za část toho krutého života může ten člověk sám. Jak na to odpoví ti (podle mého názoru nebibličtí demagogové), že Bůh má pro každého připravený svůj plán? To Pán naplánoval, že ten člověk bude opilec a skončí pomalu na smetišti? |
Re: Re: Šťastný, který nebyl šťastný (Skóre: 1) Vložil: zeryk v Středa, 10. květen 2017 @ 21:26:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | černobílé vidění světa znám, to buď a nebo, a taky bez "poučení se"...
|
]
Re: Re: Šťastný, který nebyl šťastný (Skóre: 1) Vložil: nop v Čtvrtek, 11. květen 2017 @ 11:25:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikoliv, neplánoval mu to, ale skutečnost dopadla tak. Také se nám plánovala bezproblémová budoucnost a skončilo to sobeckým rozkradením NH.
|
]
|
|
Re: Šťastný, který nebyl šťastný (Skóre: 1) Vložil: tele v Středa, 10. květen 2017 @ 20:40:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Těžko říci, jak veliký vlastní a zcela osobní podíl má člověk na svém způsobu života v podmínkách prostředí, ve kterém se nachází ... Nesvoboda, útlak, poroba, pohana, nemožnost uplatnění, nedocenění, a spoustu dalších věcí sráží člověka pod jeho nohy do prachu. A život v odtržené realitě opojeného nápoje poskytuje úprk od vědomí vlastní pachuti k sladkému nevědomí...
... Zbyla po něm jen hromada 'bláta', ... a přeci nikoliv ... také jedna vzpomínka a jeden ospravedlňující hlas dobré matky ... |
|
|
|
|