Povzbuzení: Proti slepé poslušnosti
Vloženo Sobota, 06. červenec 2002 @ 09:11:06 CEST Vložil: Bolek |
Proti slepé poslušnosti
Mistr Jan Hus
Nyní je třeba stručně promluvit o autoritách, které doktoři
uvedli k utvrzení lidské poslušnosti. Neboť předně říkají, "Římskou
církev a představené mají nižší poslouchati ve všem", atd.,
podle výroku Spasitelova v 23. kapitole Matoušově: "Všechno,
cokoli by vám řekli, zachovávejte a čiňte."
Tu se divím, proč doktoři usekli slova Spasitelova na začátku a na
konci.
Neboť na začátku neuvedli, "Na stolici Mojžíšově posadili se
zákoníci a farizeové," a na konci nepřipojili, "Podle
skutků jejich nečiňte," ale uvedli jen střední část slovy: "Všecko,
cokoli by vám řekli, zachovávejte a čiňte."
Tu se mi zdá, že tak učinili proto, že papež a jiní preláti církve
nechtějí být přirovnáváni k zákoníkům a farizeům, a říká-li
se něco o jejich zlých skutcích, jsou uraženi.
Ale na druhé straně doktoři a mistři takovým mužům pochlebují;
a tak oni "shromažďují učitele, kteří jen příjemně šimrají
uši, a tak odvracejí sluch od pravdy"; a mistři jim pochlebují.
Tak se naplňuje předpověď Apoštolova na těch i na oněch,
neboť ve 4. kapitole 2. listu Timotejovi zapřísahá Apoštol Timoteje slovy:
"Při Bohu a Kristu Ježíši, který bude soudit živé i mrtvé,
při jeho příchodu a království: kaž slovo, naléhej vhod i nevhod,
kárej, zapřísahej, napomínej se vší trpělivostí a znalostí. Neboť
přijde čas, že zdravé učení nebudou trpět, ale podle svých žádostí
shromažďovat budou sobě učitele, kteří jen příjemně šimrají uši. A odvrátí
zajisté sluch od pravdy a k bájím se obrátí."
Není tedy divu, že preláti vděčně přijímají výroky zmíněných
doktorů, poněvadž všechny ony výroky pomazali olejem pochlebování a nepřipojili
žádné slovo napomenutí, aby potlačili jejich špatnost.
Avšak přijde mistr, biskup a soudce nejspravedlivější, který
nejsprávněji zváží lichocení doktorů i špatnost prelátů; ten,
který řekl:
"Na stolici Mojžíšově posadili se zákoníci a farizeové. Všechno,
cokoli by vám řekli, zachovávejte a čiňte. Avšak podle skutků jejich
nečiňte, neboť mluví, ale nečiní."
Vpravdě tento mistr nelichotil špatnosti prelátů a doktorů. Mluvil
pravdu, učil své věřící a usvědčil pyšné, kteří se posadili na stolici,
z jejich zlých skutků.
(...)
Podle 2. kapitoly Geneze byl při stromu vědění dobrého i zlého vydán
zákon od Boha, který nemůže ani klamat, ani být klamán. A tento zákon
byl uložen pod trestem smrti. Neboť Bůh řekl Adamovi: "Ale ze stromu
vědění dobrého a zlého nikoli nejez, nebo v kterýkoli den bys z něho
jedl, smrtí umřeš."
Musí se tu tedy uvážit, kdo je ten, jenž přikazuje, musí se uvážit,
co se přikazuje a musí se uvážit i postavení člověka, který má
poslouchat.
Ten, jenž přikazuje, je Bůh, který se nemůže mýlit. Příkaz je velmi
užitečný a je to člověk, který uslyšel samého Boha, jak přikazuje.
Jísti tedy ze stromu vědění dobrého i zlého bylo po zákazu čiré
zlo.
Vedle toho si položme, že by představený Petr nařídil svému poddanému
Janovi sbírat jahody, a uvažme, zda se v tom nařizující nemůže
mýlit, a jak dalece je onen skutek užitečný tomu, kdo má uposlechnout,
a zda ten, kdo má poslechnout, je k tomu skutku uzpůsoben tak, jako
byl Adam k božímu příkazu.
A je jasné, že ve všech třech bodech není podobnost stejná.
Neboť i představený se může mýlit, i skutek nemusí být tak
užitečný a je jisto, že i ten, kdo má poslechnout, nemusí být k onomu
skutku tak uzpůsoben, jako byl Adam k příkazu božímu. (...)
Neboť kdyby představený nařídil svému podřízenému Petrovi, knězi
vzdělanému v zákoně božím aby v Den Páně pásl svině, a kdyby
Bůh radil, aby v tentýž den pro něho vykonal skutek nadbytečné zásluhy,
který by byl s oním jednáním neslučitelný, tehdy by byl kněz Petr více
povinen poslechnout boží rady než rozkazu představeného.
To je jasné, neboť představený zasluhuje tím více úcty, čím více je
mu každý podřízený zavázán poslušností a čím je uložené jednání
užitečnější. Avšak jednání uložené představeným, to jest pást svině
v Den Páně, je lhostejné co do záslužnosti, kdežto jednání uložené
Bohem má samo v sobě záslužný smysl.
Jan Hus v této argumentaci naléhá, aby si každý zachoval vlastní
individuální úsudek a "studoval Boží Slovo (tj. svět, skutečnost
kolem nás) sám", podle vlastního rozumu, a nenechal se ovlivňovat
konvenčním či oportunním myšlením. Že by to pro nás nebylo aktuální?
|