Katolická církev popisuje paralelu Marie k Ježíši Kristu jako Evu k Adamovi: jako hřích vešel do světa skrze Evinu neposlušnost a pyšnou vzpouru vůči Bohu, tak spása – tj. sám Bůh – vešla na svět skrze Mariinu poslušnost a její pokorný souhlas Bohu.
Katolická církev neučí, že právě tak, jako Kristus byl bez hříchu, tak
tomu bylo i s Marií, ale naopak učí, že Maria byla vykoupena Kristovou
obětí, aby se stala zcela posvěcenou a čistou pro to být nositelkou
Boha a novou archou úmluvy, v níž přebývá šechina Hospodinova, jež se
stala tělem.
Když také učí, že i když milost přichází od Krista, že Marie je matkou milosti, znamená to, že Maria je matkou Ježíše Krista, který je Bůh i člověk, vtělená Milost. V ní se veškerá milost, kterou je sám Bůh, stala tělem a ona tuto vtělenou Milost porodila.
Katolická církev neučí, že právě tak, jako Pán zachraňuje svůj lid od hříchů, že i Marie může způsobit tuto záchranu. Ne, nikoliv. Maria stojí navěky v Bohu a pro vítězství Bohem darované svatosti se přimlouvá za všechny věřící, neboť byl-li jí svěřen Boží Syn – hlava Církve, bylo jí svěřeno i celé Jeho tělo: jednotlivé údy Církve, tj. věřící. Ona je matkou celého Krista: hlavy i těla, a v duchovní mateřské péči nosí na srdci každého znovuzrozeného člověka, ba z hlouby srdce touží po spáse každého člověka, neboť je zcela sjednocena s vůlí Boha.
Bible zřetelně uvádí, že je jen jediný prostředník mezi Bohem a člověkem. Mluví-li katolická církev o prostřednictví Mariině, má na mysli právě zmíněný aspekt jejího mateřství a přímluvnictví.
Katolická církve neučí, že právě tak, jako Ježíš Kristus vstoupil do nebe a je Králem králů, že také tak vstoupila na nebesa s tělem i duší Maria – Ježíš vstoupil na nebe svou Božskou mocí, Maria však musel toutéž mocí být pozvednuta, a nikoliv sama ze sebe. Proto se tyto podobné, avšak rozdílné aspekty rozlišují i teologickými termíny: Ježíš
nanebevstoupil, Maria byla
nanebevztata. Proč se tomu tak stalo? Pro Mariino úzké spojení se svým vzkříšeným a nanebevstoupeným Synem. Tím byla zařazena do řady mnohých nanebevzatých s tělem i duší, jako je Henoch, Mojžíš či Eliáš, tedy miláčků Páně. Oč víc však Maria převýšila všechny tyto svaté spravedlivé díky milosti „obtížení“ Bohem!
Ano, Maria je Královnou nebes, a to přesně podle Kristových slov: „kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech“ (Mk 10,40n) a „kdo se ponižuje, bude povýšen“ (Mt 23,12). Maria se stala služebnicí celého světa, neboť za celé stvoření řekla „Ano“ a nesla celému světu Mesiáše. Ponížila se celému světu. A tak byla Bohem oslavena a povýšena a služebnice celého stvoření se stala královnou celého stvoření. Pro svou službu světu obdržela od Boha korunu Boží slávy.
Katolická církev vůbec netvrdí, že Marie byla počata bez poskvrnění dědičného hříchu právě tak, jako byl počat Ježíš Kristus: Ježíš byl (a je) Bůh – svatý a bez hříchu, svou vlastní svatostí. Maria však byla pro Kristovu oběť a tudíž pro působení Boží milosti uchráněna při svém početí od dědičného hříchu – byl to Boží zásah a dar, aby mohla v sobě nést jako archa úmluvy Boží šechinu a jeho svatost.
Všechno, co je zdokumentováno v katechismu katolické církve týkající se Marie, není vůbec v rozporu se svatým Písmem a výsadou jediného Spasitele, Pána Ježíše Krista. Dávání naší důvěry Ježíši pro své spasení je ta nejbezpečnější cesta věčnému životu. Obracejme se proto k Pánu Ježíši Kristu samotnou vírou ke spasení, založenou na Jeho smrti a zmrtvýchvstání. On sám dává ve všech věcech usvědčení svého svatého Ducha. Věřme jen Jemu samotnému
"ke chvále slávy své milosti" (Efezským 1:6). Buďme však i ve společenství se všemi, kteří mu patří navěky, a to ať těmi, kteří k němu dosud putují, nebo i těmi, kteří již dosáhli svého cíle, neboť Kristus překlenul propast smrti a skrze něj a jeho oběť jsme my všichni jedno jediné Tělo spojené mocí Ducha svatého. „Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle.“ (Žid 12,1n) K tomu ať nám pro svá vítězství svojí přímluvou pomáhají i Boží svatí.
Váš katolický miláček