 |
Právě je 582 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116722377
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Bezbřehý liberalismus (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 15. březen 2019 @ 06:38:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Určitě mým cílem nebylo mít vůči tobě nějaké nejapné poznámky.
..."Potkal jsem hodně lidí, co si volili hřích a zlo a marně vzpomínám byť jen na jednoho, kdo by si ho volil svobodně,"...
V tomto ti nerozumím.
Jestliže svéprávný manžel opustí manželku a začne žít s jinou ženou, nerozhodl se tak on sám? Jestliže toto jeho rozhodnutí nebylo učiněno svobodně (kdo ho k tomu nutil?), pak by logicky nenesl žádnou vinu za tento svůj hřích.
Ale tak tomu není! Člověk má svobodu si zvolit jak dobro, tak i zlo. (DT 28 - Hospodin říká: Vyber si!).
Pro spáchání hříchu jsou nutné dvě zásadní věci:
1.) Vědomí, že konám něco, co je Bohem zakázáno - u ateisty zakázáno přirozeným řádem.
2.) Dobrovolnost - i přesto, že si jsem vědom, že je to špatné, se pro takové hříšné jednání stejně rozhodnu.
Jestliže jedna z těchto složek schází, závažnost hříchu se snižuje.
..."Místo přemáhání hříchu může Bůh člověka hříchu
zbavit. Takže se pak člověk může věnovat něčemu mnohem užitečnějšímu,
než přemáhání hříchu..."...
Takto to platí o jednom konkrétním hříchu. Ale se svými hříchy budeme bojovat stejně až do smrti. Protože Bůh tě sice jednoho hříchu zbaví, ale další dva hříchy ti ukáže - které sis zatím jako hříchy ani neuvědomoval.
|
| NadřazenýRe: Bezbřehý liberalismus (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 19. březen 2019 @ 06:25:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Stando, bavili jsme se o tom mnohokrát, nedělám si naději, že ti tuhle jednoduchou věc vysvětlím.
Jestliže svéprávný manžel opustí manželku a začne žít s jinou ženou, nerozhodl se tak on sám?
V naprosté většině případů ano. Rozhodne se ten manžel.
Jsou samozřejmě chvíle, kdy se nerozhoduje ten manžel - teď zrovna vidím manželství člověka, jehož žena si našla jiného, přibrala si do manželství třetího. A nechce ten paralelní vztah ukončit, dokud ho neukončí milenec. Rozhodnutí o tom manželství tak už není na tom muži - žena udělala takovou absurditu, že rozhodnutí o svém manželství přenesla na milence. Už rozhodla. O konci vztahu bylo rozhodnuto bez muže, o něm bez něj.
Ten muž pak může udělat jen dvě rozumné věci pro záchranu manželství, dvě rozhodnutí: Buď tu ženu okamžitě vyhodit, nebo jí bezodkladně opustit, tak, aby žila "za svoje". Aby přestala situace, kdy se od jednoho muže nechá vyživovat a s druhým má techtle mechtle.
Ale jen opravdový úchyl by takové rozhodnutí dělal "svobodně". Ani nemluvě o tom, že by to rozhodnutí měl dělat dobrovolně - věřím, že takovému rozhodování se každý muž vyhne a zkus najít někoho, kdo by takové rozhodnutí dělal dobrovolně ;-)
Bude takové rozhodnutí méně závažné, než kdyby bylo svobodné? To těžko.
Jestliže toto jeho rozhodnutí nebylo učiněno svobodně (kdo ho k tomu nutil?), pak by logicky nenesl žádnou vinu za tento svůj hřích.
To je přeci nesmysl. Pokud se manželství dostane do takového stavu, nese vinu za svůj hřích.
Pro spáchání hříchu jsou nutné dvě zásadní věci: 1.) Vědomí, že konám něco, co je Bohem zakázáno - u ateisty zakázáno přirozeným řádem. 2.) Dobrovolnost - i přesto, že si jsem vědom, že je to špatné, se pro takové hříšné jednání stejně rozhodnu.
Stando, katolické teorie znám, ale jsou nesmysl.
Pokud ateista neví, že cizoložení je hřích, bere to jako normu, tak nepáchá hřích, když cizoloží? Když byl voják donucen válčit, někoho zabít, nepáchal snad hřích, když to nedělal dobrovolně?
Smíš se alespoň zamyslet nad těmi nesmyslnými absurditami, které nás v ŘKC učili?
Jestliže jedna z těchto složek schází, závažnost hříchu se snižuje.
Myslíš například, že když se žena rozhoduje pro potrat pod nátlakem, ne svobodně, že se snižuje závažnost toho hříchu? To je případ 95% žen. Nebo 98%. Určitě hodně přes 90%. Snad skoro žádná žena se svobodně nerozhodne pro potrat svého vlastního dítěte - vždy je tam nátlak, ať už partnerů, nebo rodičů, situace, zaměstnání... Snižuje se snad tím závažnost toho hříchu?
Takto to platí o jednom konkrétním hříchu.
Samozřejmě.
Ale se svými hříchy budeme bojovat stejně až do smrti.
No, jen s těmi, které si necháš ;-)
Toník
|
]
Re: Bezbřehý liberalismus (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 19. březen 2019 @ 08:17:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."teď zrovna vidím manželství člověka, jehož žena si našla jiného, přibrala si do manželství třetího."...
Zkus sledovat kontinuitu činů, nepřeskakuj z jednoho účastníka na jiné, jak se ti zrovna hodí. Pak jen popisuješ chaos, ve kterém se nikdo vyznat nemůže.
..."A svobodně a dobrovolně nepáchá hřích snad nikdo..."...
I ateista ví, že být nevěrný manželce, je špatné. Pokud se pro nevěru i tak rozhodne, je to závažným hříchem. Pokud je cizí ženou zmanipulován, sveden a podlehne ze slabosti - jeho vina je menší.
Žena si našla jiného - ta žena zhřešila. Kdo ji nutil? Nebylo snad to její rozhodnutí svobodné a dobrovolné? Onen třetí ji snad znásilnil?
Jedná se o hřích ženy, co do toho pleteš svobodu a dobrovolnost rozhodování jejího muže?
Může být, že její muž nese na onom svobodném rozhodnutí ženy pro nevěru svůj díl, může ale také být úplně nevinný. To zde nyní neřešíme.
Hovořím - li o svobodě volby v páchání hříchu, musí zde být vždycky souvislost mezi konkrétním skutkem spáchaným osobou a to v důsledku této samé osoby svobodného a dobrovolného rozhodnutí se pro toto jednání.
Skutečnost, že i další blízké osoby (v tomto případě manžel) jsou tímto zlem hříchu zasaženy a postaveny tak nedobrovolně do situace, kterou si svobodně nezvolily, je zcela irelevantní a nijak nesouvisí s tématem volby hříchu hříšníkem svobodně a dobrovolně.
..."No, jen s těmi, které si necháš ;-) "...
Co když v Božích očích pácháš hříchy, které si zatím jako hříchy ani neuvědomuješ?
|
]
Re: Bezbřehý liberalismus (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 20. březen 2019 @ 07:30:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zkus sledovat kontinuitu činů, nepřeskakuj z jednoho účastníka na jiné, jak se ti zrovna hodí. Pak jen popisuješ chaos, ve kterém se nikdo vyznat nemůže.
Ahoj Stando.
Odpovídal jsem ti na tvou otázku. Ptal ses "Jestliže svéprávný manžel opustí manželku a začne žít s jinou ženou, nerozhodl se tak on sám?" Odpověděl jsem, že ve většině případů ano.
Někdy to tak ale není a rozhodne za něj někdo jiný a on sám už na výběr nemá. A dal jsem ti konkrétní příklad takové situace.
I ateista ví, že být nevěrný manželce, je špatné.
No, někteří to nevědí. Mají například dohodu, volné manželství - každý z nich si spí, s kým chce. Je v i takovém případě závažnost hříchu menší, když si nejsou vědomi, že dělají něco, co je Bohem zakázané?
Samozřejmě, že ne. Naopak, v případech nevědomého jednání je závažnost hříchu často mnohonásobně horší a i důsledky hříchu jsou pak horší.
Žena si našla jiného - ta žena zhřešila. Kdo ji nutil? Nebylo snad to její rozhodnutí svobodné a dobrovolné? Onen třetí ji snad znásilnil?
Výborná otázka.
Ten třetí jí určitě neznásilnil.
Ale její rozhodnutí nebylo svobodné a dobrovolné - rozhodovala se tak v nouzi, v nemoci, kdy její se její manžel věnoval tomu, čemu neměl a nechal ji osamocenou.
A její manžel se věnoval čemu neměl proto, že se neuměl věnovat ženě: Nikdo ho to neučil, byl totiž z rodiny, kde otec nebyl. Utekl, protože pil a chtěl mít "svobodu".
A ten další manžel utekl proto, že měl manželku z rodiny, kde zase byli dva muži. Neřešitelná situace.
A dva muži tam byli proto, že jeden z nich byl v komunistickém gulagu a zázrakem přežil a vrátil se.
a tak dále.
To je řetěz zla, který lidi nutí, vede k dalšímu a dalšímu zlu. Jen málokdo si vybírá zlo dobrovolně a od dob Adama si ho nikdo nevybírá svobodně.
Už jsem ti dával řečnickou otázku:
Pokud ty si vybíráš zlo svobodně a dobrovolně, proč to děláš?
Jedná se o hřích ženy, co do toho pleteš svobodu a dobrovolnost rozhodování jejího muže?
Protože ses na to ptal - zda rozhoduje muž. O tom manželství rozhodla ta žena, bez toho muže. Po jejím rozhodnutí, kdy žena fakticky své manželství ukončila, už ten muž nemá, co by dále rozhodoval, už nemá na výběr ohledně manželství nic, co by bylo svobodného.
Už se nemůže rozhodovat, co tak muži normálně rozhodují ve svobodě, kterou jim dal Bůh: Nemůže rozhodovat, kam pojede s rodinou o víkendu na dovolenou. Nemůže rozhodovat, na co budou společně šetřit. Nemůže rozhodovat, kdy pojedou k rodičům. Nemůže rozhodovat, co budou společně dělat večer. Jeho svoboda vzhledem k jeho manželství je hříchem jeho ženy extrémně omezená.
Je to srozumitelné?
Může být, že její muž nese na onom svobodném rozhodnutí ženy pro nevěru svůj díl, může ale také být úplně nevinný. To zde nyní neřešíme.
Určitě, to není důležité.
Hovořím - li o svobodě volby v páchání hříchu, musí zde být vždycky souvislost mezi konkrétním skutkem spáchaným osobou a to v důsledku této samé osoby svobodného a dobrovolného rozhodnutí se pro toto jednání.
To chápu, stále dokola opakuješ tento nesmysl.
Mohl bys dát nějaký příklad toho, kdy se člověk rozhoduje svobodně a dobrovolně pro nějaký hřích?
Co když v Božích očích pácháš hříchy, které si zatím jako hříchy ani neuvědomuješ?
Pak je škoda, že to takový bůh neřekne.
Toník |
]
Re: Bezbřehý liberalismus (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 20. březen 2019 @ 08:22:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ale její rozhodnutí nebylo svobodné a dobrovolné -
rozhodovala se tak v nouzi, v nemoci, kdy její se její manžel věnoval
tomu, čemu neměl a nechal ji osamocenou."...
A jak to víš, že to bylo zrovna takhle?
..." To je řetěz zla, který lidi nutí, vede k dalšímu a dalšímu zlu. "... Znovu opakuji - zde neřešíme dopady zla konkrétního hříchu na ostatní lidi - to je úplně jiné téma.
Zde řešíme výhradně jen konkrétní skutek hříchu vzhledem k osobě hříšníka - tedy zda byl onen hřích spáchán z vlastního svobodného rozhodnutí se pro tento čin, nebo zda existují nějaké polehčující okolnosti (nedostatečné vědomí toho, že konám zlo, nedostatečná dobrovolnost - třeba z tlaku obecného mínění - co tomu řeknou lidi, jak budu vypadat v očích těch, na kterých mi záleží a pod.) Takové skutečnosti lidského jednání pod nátlakem jistě snižuje závažnost hříchu, než když člověk zvolí hřích jen proto, že si v tomto jednání vysloveně libuje.
..." Mohl bys dát nějaký příklad toho, kdy se člověk rozhoduje svobodně a dobrovolně pro nějaký hřích?"...
Trochu logického myšlení: pokud se člověk pro hřích nerozhodne sám a dobrovolně - nýbrž byl do hříchu dotlačen vnějšími okolnostmi - jak by mohl člověk nést za takový hřích odpovědnost, jak by mohl Bůh takového hříšníka spravedlivě potrestat? Za co trest, jestliže skutek byl nedobrovolný, pod náztlakem?
Existuje záliba ve zlu.
Každý hřích ke smrti je lidským rozchodem s Bohem zvoleným svobodně a dobrovolně, při plném vědomí toho, že konám cosi špatného - a stejně to udělám. Rozhodnout se sám a bez nátlaku pro zlo je nutným předpokladem pro spáchání těžkého hříchu.
..."Pak je škoda, že to takový bůh neřekne."... Jsou i hříchy tak nenápadné, že si jich člověk nevšimne, že na ně nejdřív potřebuje zvýšit citlivost svědomí. Mohou to být třeba hříchy nelásky vůči manželce, kdy v určité životní situaci nevyužiješ Boží nabídku k vykonání skutku lásky, pozornosti vůči své ženě, která by ji potěšila - třeba jen z obyčejné rutiny navyklého chování, z pohodlnosti, lenosti. Máme své chyby, nejsme dokonalí - ale Bůh nás stále a trpělivě vede k dokonalosti! Náš Bůh má na nás nároky, nespokojí se s prostředností.
Aby byl člověk ve svědomí schopen rozpoznávat i takové "lehké?" hříchy, musí k takovému poznání napřed dorůst - rozšířit vnímání svého srdce. A to lze jen dlouhodobým životem s Bohem. Tato otevřenost srdce vnímat hlas Ducha nepadá s nebe, je ovocem předchozího svatého života. Svatost člověka je pak dokonalá otevřenost lidského srdce pro Boží působení v člověku.
|
]
Re: Bezbřehý liberalismus (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 20. březen 2019 @ 16:53:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A jak to víš, že to bylo zrovna takhle?
Protože jsem mluvil s nimi oběma a oba to shodně říkali. Věřím jim.
Trochu logického myšlení: pokud se člověk pro hřích nerozhodne sám a dobrovolně - nýbrž byl do hříchu dotlačen vnějšími okolnostmi - jak by mohl člověk nést za takový hřích odpovědnost, jak by mohl Bůh takového hříšníka spravedlivě potrestat? Za co trest, jestliže skutek byl nedobrovolný, pod náztlakem?
No, zkus ten nápad u nějakého soudu: Například bys mohl hájit člena gangu, který pod výhružkou smrti své rodině vybírá výpalné po obchodech. A zkusit ukecat soudce ve stylu "Za co trest, jestliže skutek byl nedobrovolný, pod náztlakem?" Zajímalo by mne, jestli bys našel jednoho takového, kdo by měl takové "logické" myšlení.
Toník |
]
Re: Bezbřehý liberalismus (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 20. březen 2019 @ 21:49:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Cizinec: |
]
|
|
Re: Bezbřehý liberalismus (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pátek, 15. březen 2019 @ 08:07:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | //Stando, reaguješ na můj příspěvek a opět ses vložil do diskuze tvým klasickým způsobem, ve stejném stylu jako další diskutující
A nepřijde Ti ani trochu divné, že na Tebe takto zcela různí lidé reagují? Dokonce se Ti už nějakou dobu snažím ukázat proč.
//Vynechám tedy tvé nejapné poznámky a budu se věnovat tématu.
Tématům se tu věnuje většina. Je zbytečné se neustále chválit, že to děláš Ty, případně vyslovovat díky, když se Ti zrovna něčí vyjádření k tématu z nějakého důvodu zamlouvá - domnívám se, že to v takových případech souvisí s relativní obtížností na něj reagovat.
Už to, že napíšeš, že budeš psát k tématu je věta, která se původního tématu netýká. Týká se ve skutečnosti Tebe a Tvé domnělé dokonalosti.
Tuto mou reakci pak ber pouze jako reakcí na 'nové téma', které takto do diskuze sám zavádíš - a to opakovaně.
//Potkal jsem hodně lidí, co si volili hřích a zlo a marně vzpomínám byť jen na jednoho, kdo by si ho volil svobodně, nebo snad dokonce dobrovolně.
Tento výrok zaujal oka, a následně i mne. Vím, že když budeš chtít, tak u tuto otázku můžeš použít proti mne - přesto se zeptám. Proč nejprve napíšeš, že jsi pro maximální míru svobody (která se projeví např. hříchem cizoložství nebo fetování), a nyní napíšeš, že neznáš ani jednoho, co by se svobodně pro hřích rozhodl?
Je to tedy tak, že se pro hřích rozhodne nesvobodně, a Ty jsi pro, aby měl svobodu v něm pokračovat?
Bylo by opravdu dobré tyto Tvé názory formulovávat jasně a hlavně v souvislostech. Jinak můžeš to, čemu jsem se věnoval v úvodu tohoto příspěvku, očekávat i nadále. |
| Nadřazený |
|
|
|
