 |
Právě je 93 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
gregorios777
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
115642247
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
poslal Nepřihlášený Nedávno tu jeden uživatel "dokazoval" nadpřirozeno skrze aminokyseliny, kvantové jevy a entropii. Jenže to je jen hmota. Skrze hmotu nejde dokázat nehmotu. Skrze naturální věci nejde dokázat nadpřirozeno.
Ježíš jasně řekl, co je nadpřirozeno (Jan 14):
- Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“
- Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
- Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
- Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
- Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.
Z toho textu vyplývá, čím Ježíš zavíral ústa pochybovačům. Skrze svoje nadpřirozené kousky, které dělal. A řekl, že kdo uvěří, bude činit to stejné nebo ještě větší věci. Tak buď vám to funguje, nebo nefunguje. Samé kecy a výmluvy. Když neumíš kouzlit, tak drž pusu! Pokud umíš křísit mrtvé, uzdravovat nemocné, chodit po vodě, dělat z vody víno, z jedné ošatky nakrmíš 5 000 lidí, atd., tak ti budu věřit pro tvé skutky. Ježíš řekl, že je možné věřit pro ty skutky. A já říkám, že budu věřit pro ty skutky. Beru bibli za slovo. Věřit pro ty skutky je možné a Ježíš to sám dělal. Kudy chodil, tudy kouzlil a dokazoval tím svoji nadpřirozenou moc. A říikal, že to samé budou dělat jeho následovníci. Děláte to?
Celou dobu tady vykecáváte o nadpřirozených destinacích jako nebe, ráj, očistec, peklo atd. O nadpřirozených postavách jako tři osoby Boha, andělé, démoni, atd. Nebo o různých zázracích jako je tvorba ženy z žebra muže, nebo rozestoupení moře, atd. A nic nemáte? Tak proč o tom mluvíte? To je jako by skupina "pekařů" 20 let v kuse mluvila o chlebu, pečení chleba, různých pekařských dobrotách, ale neměli ani jeden gram mouky.
Vy nemáte ani jeden gram mouky? Lhali jste nám?
|
|
poslal oko Co je to lidská svoboda, jak jí rozumět a čím se snad liší od svobody chápané v křesťanství?
|
|
poslal Frantisek100 Mám rád našeho kocourka, který se stal členem naší
rodiny. Jsou mu dva roky a já si s ním
i povídám. Dívá se na mne svýma upřímnýma zvířecíma očima. Nevím, zda mi
rozumí, ale někdy mám pocit, že něco vnímá. A pak mne náhle přepadnou otázky. Jakoby je pokládal on sám.
„Františku, ty jsi na
mne hodný a já tě mám rád. Ale uvědomuješ si, že patříš k bytostem, které jste nám zvířatům hrozně ublížili?“
„Ale kocourku, jak
bychom vám mohli ublížit? Nemýlíš se ?“
„Františku, čteš někdy
Bibli?“
„ Ale kocourku, snad mne nechceš poučovat? Copak Ty znáš
Bibli?
„Dobře,
Františku, a co se tam na začátku se dozvídáš?“
„ Ale kocourku, co se o to zajímáš? To je přece lidská
záležitost a vás se to netýká.“
Ale Františku, to se
mýlíš. Nás se to týká mnohem více“
„Jak to myslíš, ty můj kocouří rozume?“
„Františku, kdo byl potrestán za lidský
hřích?“
„Hlavně my lidé“
„To je právě tvůj
omyl, Františku. To si myslíte vy. Lidé, kteří myslí jen na sebe. Vlivem vašeho
hříchu změnil Bůh celý svět a přírodní zákony. My nevinná zvířata jsme se stali
součástí potravinového řetězce. Vy lidé jste nás zneužívali k práci, ve
svých nesmyslných válkách,
k pokusům a dokonce jste nás
poslali jako první živé bytosti těch pár set kilometrů nad Zemí, abyste se
ujistili, zda tento prostor nepoškozuje živý organismus. Stali jsme se otroky
lidí.“
„Milý kocourku, na to jsem ani nepomyslel. Má mysl se zabývá
jinými věcmi“
„Ale to je
škoda, Františku. Podívej se na to, jak vy lidé žijete? Co už jste na té krásné
planetě zničili? A ničíte ji pořád? Kravičky chcete omezit, protože vám údajně
vadí jejich vypouštění střevních plynů, ale proč vám nevadí ve válkách jedovaté
plyny z hlavní vašich zbraní, bomb a dalších nástrojů zla. Františku, vy lidé
jste vlastně škodlivé bytosti a nikdy se vzájemně nedomluvíte. Je to smutné a
katastrofa. Nám nevinným nezbývá než
zahynout s vámi.“
„Tak to jsi mne, kocourku, dorazil. Copak není nějaká
naděje?“
Dívám se do jeho kocouřích očí. Vyzařuje z nich taková upřímnost a nevinnost a jen jediná touha, abych se s ním
pomazlil.
Ale proč tak málo??!!!
|
|
poslal Willy Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví! (ČSP)
Proti svému bližnímu nesmíš vypovídat lživým svědectvím. (Pavlík)
Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví. (BK)
Nelži o svém bližním. (NBK)
Nevydáš lživé svědectví proti svému bližnímu. (Jeruzalémská bible)
Nesvědči křivě na člověka! (Vladimír Šrámek)
Nevypovídej na svého druha jako křivý svědek! Pět Mojžíšových knih
Nevypovídej proti bližnímu svému jako svědek lživý. Český rabínský překlad
|
|
poslal Nepřihlášený Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a
my jsme toho svědky.
Naše poselství nepochází z omylu ani z nekalých
úmyslů, ani vás nechceme podvést.
|
|
poslal Frantisek100 Tak přemýšlím o tom krásném příběhu z NZ.
·
33Ale když
jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut
soucitem;
·
34přistoupil
k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého
mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
· 35Druhého dne
dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát
víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘
Samařan pomůže. Je to projev empatie. Ví, že ten poutník
potřebuje pomoc. A je to pomoc naprosto nezištná a na vlastní náklady. Nenechá
po sobě ani žádný vzkaz, tedy nečeká na úhradu ani projevy vděku. Ten poutník
se možná dozvěděl jedině to, že šlo o Samařana. Možná na něho nikdy nezapomněl
a směřovaly k Bohu jeho modlitby za Samařana. Jak jinak mohl vyjádřit
vděk?
Jak to krásné ladí s tím, co říká Pán Ježíš?
·
34Tehdy řekne
král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které
je vám připraveno od založení světa.
· 35Neboť jsem
hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na
cestách, a ujali jste se mne,
· 36byl jsem
nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve
vězení, a přišli jste za mnou.‘
· 37Tu mu ti
spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě,
nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
· 38Kdy jsme tě
viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
· 39Kdy jsme tě
viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘
· 40Král odpoví
a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých
nepatrných bratří, mně jste učinili.‘
Vzpomínám si, že v životě bylo několik takových hodných
lidí. Pomohli mně a přitom je k tomu vedla láska a empatie. Kde měla
zdroj? Mnozí z nich ani nečetli
tyhle biblické příběhy a přesto se chovali líp, než ti, co šermují
biblickými verši.
Jak rád bych jim dnes po letech ještě více poděkoval.
Dokázali plnit Ježíšovo poselství, aniž by se nějak nábožensky projevovali.
Nezbývá mi, než se za ně modlit, aby na jejich lásku a činy Bůh pamatoval jako
v tom podobenství.
A možná je to náhoda, co se mi stalo zrovna dnes
cestou do marketu. Potkal jsem pána kolem padesáti let. Vím, že má dlouho
nemocnou nohu. Pozdravili jsme se a on se ptá?
„
Můžete pro mne něco
udělat? „ „A co byste si přál?“ „Půjčit peníze“ „Kolik?“ „Aspoň pět stovek?“
Měl jsem v peněžence tisícovku a tři stovky.
„Dám vám akorát jen ty tři stovky. Tisícovku mám na nákup“
„Aspoň něco. Díky a přijďte si pro ně v neděli na faru“
Rozešli jsme se a doma
jsem to vyprávěl manželce.
„ Ty jsi Františku, naivní, přece má invalidní důchod. Dáš jednou
a bude chtít znova“
Když já jsem zrovna v tu chvíli přemýšlel o Samaritánovi.
Ale co, tři stovky zase není tolik. Klidně je oželím.
|
|
poslal JirkaB Římanům 14:14-1714 Vímť a ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic
nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť
nečisté jest. 15 Ale
bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podlé lásky. Nepřivozujž k
zahynutí pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel. 16 Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše. 17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj,
ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
Korintským 10:1-23
Nechciť pak,
abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oním oblakem byli, a
všickni moře přešli,2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace
a v moři, A všickni týž pokrm duchovní jedli,4 A
všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi
šla. Ta pak skála byl Kristus.5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu;
nebo zhynuli na poušti.6 Ty pak věci ku příkladu nám se staly,
abychom nebyli žádostivi zlého, jako oni žádali.7 Protož
nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby
jedl a pil, a vstali, aby hrali.8 Aniž smilněme, jako někteří z nich
smilnili, a padlo jich jeden den třímecítma tisíců.9 Ani
pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.10 Ani
repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.11 Toto pak
všecko u figůře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme na
konci světa.12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž,
aby nepadl. 13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale
věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť
s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.14 Protož,
moji milí, utíkejtež modlářství.15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co
pravím.16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme,
zdaliž není společnost krve Kristovy? [A] chléb, kterýž lámeme, zdaliž není
společnost těla Kristova? 17 Poněvadž jeden chléb, jedno tělo mnozí
jsme; všickni zajisté jednoho chleba účastni jsme.18 Pohleďte
na Izraele podlé těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?19 Což tedy
dím? Že modla jest něco? Aneb že modlám obětované něco jest?20 Anobrž
což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy
byli účastníci ďáblů.21 Nemůžete kalicha Páně píti i kalicha ďáblů;
nemůžete účastníci býti stolu Páně i stolu ďáblů.22 Či k
hněvu popouzíme Pána? Zdaž silnější jsme jeho?23 Všecko
mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
Dva texty, dva texty, které
hovoří o podobných věcech, jakoby jinou řečí. Texty, které pro některé slouží
pro obhajobu svých skutků, které v kontextu Písem jsou proti Bohu.
Pokud chci vládnout jako
Diotrefes, pokud chci ovládat druhé, pokud mi vadí jejich svoboda, tak se
odvolám na text v Římanům, a pro svoji slabost, pro svoji “slabou víru“
vyžaduji po druhých, aby se chovali podle mých představ. Jsem přeci slabý a ti
silní jsou povinni brát na mně ohled (Ř 14:15). „Slabí“ tak začnou ovládat
společenství a vládnout nad druhými.
Opravdu Pavel píše, že máme
povinnost se vždy přizpůsobit víře/představám druhého bratra? Nikoliv, Pavel
píše něco jiného, silní se nemají povyšovat nad slabé a slabí nemají
zahříšňovat silné. O jaké situaci tedy Pavel píše? Kdo je ten slabý, na kterého
mám brát ohled? Je to jednoduché. Mám brát ohled na toho, jehož víra umírá, když
vidí, jak jím maso, ten kdo umírá, když vidí můj masitý pokrm, Pavel má za
slabého ve víře. Slabý ve víře není ovšem ten, kde se pohoršuje nad tím, že jím
maso. Potkal jsem za život dost bratří, kteří vyžadovali ohled na svoji „slabost“,
ale byla to touha vládnout. Jejich víra nekolísala, byla pevná jako skála, když
učili, že správný křesťan třeba nebude jezdit busíkem, nebo že správný křesťan
nemůže mít podíl na komunitním životě, že komunitní společenství je hříšné..
jejich víra, přesvědčení bylo jako skála. Odvolávali se na jednotu, že pro
společnou řeč, společenství, Boha se člověk musí vzdát věcí či skutků, které ve
skutečnosti Bůh za zlé nepovažoval. Ale oni byli silní, stáli si na svém
poznání a jejich víra se nechvěla, chvěla se moje víra, protože jsem je miloval
jako bratry, bratry co měli skutky, moudrost, poznání od Boha a moje víra
umírala, jelikož s Bohem co říkal, že je neslušné a nesprávné jezdit třeba
busíkem z roku 1972, jsem nechtěl nic mít. … nechtěl jsem se busíka vzdát, byl jsem tedy ve
vzpouře? vzdát se víry a mít busíka, nebo naopak? Byla to moje víra, co umírala.
A pak tu máme jinou situaci,
čteme, že nemáme být kamenem úrazu, nemáme řešit druhého bratra, že máme
svobodu v Kristu..že nás přeci spojuje Kristus a modly tohoto světa nic
nejsou, Bůh je láska… přečteme k tomu třeba tu 14 z Římanům, nebo ty
Korintské. Neposuzuje cizího služebníka, hleď si svého, jednota, láska, … a už vůbec ne někoho napomenout. Napomínání, je přece proti lásce a Boží jednotě. Máme hledat co nás spojuje, čteme přeci o třísce a trámu. Opravdu
to tak Pavel psal?
Opravdu psal, že obětovat
modlám není problém? Že uctívat zjevení, amulety, neschopnost odpustit,... jsou věci, které nás nesmí
rozdělovat? Že na tom nezáleží? Že je důležité mluvit o Kristu a že pokud
mluvím o Kristu mohu být služebníkem v bálově chrámu? Ne, to nepsal, jasně
psal, že není možné mít účast na kalichu Páně i kalichu démonů, že není možné
nazývat bratrem toho kdo je zloděj, podvodník, lhář, modloslužebník, … s těmi
nemáme ani jíst ani je pozdravovat. A Pán Ježíš učil ještě větší drsárnu, že není možno získat Boží odpuštění, pokud sami neodpustíme.
Takže kde máme mít tu jednotu?
Co máme u silného či slabého přehlížet a neřešit? No přeci ty věci, co se časným
používáním ničí, nebo pokrmy co jdou do břicha a skončí na hnoji. Ale věci, kde jde
druhému o život, ty musíme nazývat pravým jménem. A být modloslužebník, falešný
prorok, vládcem druhých, …. tam přeci jde o život.
|
|
poslal Frantisek100 Se slovem pokání se napřed v NZ setkáváme u tří evangelistů.
·
2„Čiňte pokání,
neboť se přiblížilo království nebeské.“ U Matouše
·
Marek 1, 4To
se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte
se pokřtít na odpuštění hříchů.“
·
Lukáš 3, 3I
začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na
odpuštění hříchů,“
Říká to Jan Křtitel.
Smyslem pokání z toho, co Jan sděluje, je i odpuštění hříchů.
K pokání tedy musí být vědomí, že já osobně jsem hříšný. Kdo si myslí, že
nehřeší či, že není hříšný, nemá potřebu pokání a ani Janova křtu. A zajímavé
je, že tehdy mnoho lidí tu potřebu odpuštění a tedy i pokání mají. Jak velký rozdíl od dnešních
lidí, kteří si nic podobného nemyslí. Pak se nemusí kát a hledat odpuštění. Tehdy byla doba jiná.
Jan ale ukazuje i na další smysl pokání?
·
3To je
ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti:
Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘
Jaké království se přiblížilo? Král království nebeského
Pán Ježíš. A připravit mu cestu. Cestu kam. Do lidských srdcí, do lidské duše.
Bez pokání nemůže nikdo pochopit oběť Pána Ježíše, nemůže pochopit,
že zemřel a obětovat se i za mne osobně.
Dnešní lidé nepřijímají
víru v Ježíše právě proto, že pokání je pro ně něco, co nechápou. Přece jsem
nikomu nic neudělal, nikoho nezabil… atd.
Pokud činili pokání a rozhodli se pokřtít, znamenalo to začátek
nového života s čistým listem.
Jak víme, lidé začnou psát nový život, ale často se zase stane,
že ten čistý list života něčím pošpiní. Nikdo není po celý další život bez chyb.
A tak je tu znova pokání, kdy člověk na modlitbě před Bohem, přizná, že něco neudělal
správně, někomu ublížil a znova se kaje.
Jan to pochopil:
·
4To
píšeme, aby naše radost byla úplná.
·
5A toto
je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a
není v něm nejmenší tmy.
·
6Říkáme-li,
že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.
7Jestliže
však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev
Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
·
8Říkáme-li,
že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.
· 9Jestliže
vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a
očišťuje nás od každé nepravosti.
·
10Říkáme-li,
že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.
A každé vyznání hříchu je také pokání.
Co tedy František nepochopil??
|
|
poslal Frantisek100 3I začal
procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na
odpuštění hříchů,“ 4jak je psáno v
knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně,
vyrovnejte mu stezky!
· 5Každá propast
bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté
cesty budou rovné;
· 6a každý tvor
uzří spasení Boží.‘
Jan
začal svoje působení v okolí Jordánu. Jordán je v této oblasti
největší řeka, která pramení na rozhraní Libanonu a Sýrie na úpatí hory
Hebronu. Vzniká spojením tří menších řek a teče do galilejského jezera, které
je 210 metrů pod úrovní moře a teče dál na jih, kde končí v Mrtvém moři.
Jan Křtitel tudy prochází a káže o tom, že je třeba činit pokání a nechat
se pokřtít na odpuštění hříchů. Možná si položíme otázku, z čeho se kát
a o jaké hříchy se jedná. Ale ono je to v tom nejširším smyslu uvědomění si,
že mezi mnou a Bohem je nějaká překážka. A to je právě ten hřích čili stav, že
se chovám tak, že je moje chování nedobré v Boží v očích. Jan Křtitel
upozorňuje na to, že tohle si lidé mají uvědomit. Když si to uvědomí, tak toho
litují, tíží je to, což znamená, že se kají. Vnějším projevem tohoto uvědomění
je křest, kdy toužím se toho stavu hříchu zbavit ponořením ve vodě od člověka,
který má k tomuto výkonu od Boha pověření. A to byl tehdy jedině Jan Křtitel.
Proč zrovna na tohle Jan Křtitel upozorňuje?
Je to totiž příprava na uvěření a přijetí Ježíše. Cituje proroka Izaiáše,
který prorokoval o Janovi, že je to hlas na poušti. Nemyslí tím poušť jako
zeměpisnou oblast, ale poušť duchovní, v níž v té době se nacházel
Izrael. A připravit cestu Zachránci, králi je možné tak, že mu přicházíme
vstříc, obrazně řečeno na cestu dáváme koberce, zarovnáváme hrboly, aby se mu
dobře kráčelo, aby ta cesta byla rovná a
ne křivolaká. To vše jsou symboly přístupu k Pánu Ježíši. Chovejme se k
němu tak, jak se lidé chovají ke králi.
· 7Zástupům, které
vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám
ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?
·
8Neste tedy
ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest
Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
· 9Sekera už je na
kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do
ohně.“
· 10Zástupy se
Jana ptaly: „Co jen máme dělat?“
Proč se Jan Křtitel chová tak tvrdě. Co ho asi rozčílilo?
Dovedu představit, že to byla přetvářka mnoha lidi, kteří sem přišli se
pokřtít v domnění, že tím něco získají.
Plemeno zmijí ukazuje na vlastnost, kterou je vychytralost. Nechám se pokřtít
a nehrozí mi pak Boží hněv. Jak jednoduché? Pokání lze sice přetvařovat, ale do
duše vidí jen Bůh. A Jan tuší, že mnozí nejsou schopni opravdového pokání.
Spoléhají na židovský původ a mají židovskou hrdost. Ale tady Jan Křtitel
varuje, že Bůh má svoje děti i z jiných národů, z pohanů. Židé si mysleli , že
jen oni jsou vyvolení Ale oni nenesou
ovoce jako vyvolený národ. Přirovnává je ke stromu, který je k ničemu a je
třeba ho porazit a spálit. To je upozornění na to, že bude i Boží soud, kdy se oddělí
Boží lid od ostatních. Někteří lidé, kteří slyšeli slova Jana Křtitele si
uvědomovali svůj stav a že k pokání ještě něco patří. Ptají se, co máme dělat?
·
11On jim
odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k
jídlu, udělej také tak.“
· 12Přišli i
celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře, co máme dělat?“
· 13On jim řekl:
„Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“
· 14Tázali se ho
i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho
nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“
· 15Lidé byli
plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad
Mesiáš.
Jan Křtitel apeluje na sociální city, tedy rozdělit se s chudými,
jednat poctivě, nečinit násilí. Pokání musí být vidět na člověku v jeho
jednání. To bude důkazem, že jsme pochopili pokání upřímně.
Lidé byli plni očekávání. Na co čekali? Očekávali Mesiáše,
Zachránce, i když představu o něm měli zkreslenou. Kam zařadit na Jana Křtitele?
Že by tohle byl Mesiáš?
·
16Na to Jan
všem řekl: „Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani
hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a
ohněm.
· 17Lopata je v
jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy
spálí ohněm neuhasitelným.“
· 18A ještě
mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.
Jan vnímal poznámky lidí a upozornil, že on rozhodně Mesiášem
není. Ten teprve přijde a bude je křtít Duchem Svatám a ohněm.
Tento křest Duchem Svatým nastal o letnicích, kdy apoštolové začali křtít,
protož obdrželi Božího Ducha. Jejich křest působil na pokřtěné tak, že získali
sílu k činění Boží vůle. Vždyť tito lidé byli z různých koutů země, kteří
přišli do Jeruzaléma na slavnost letnic a odešli zpět do svých krajin, aby tam
šířili evangelium. Proto později Pavel, když cestoval, nacházel všude už křesťany.
Nebyl to formální obřad, protože lidé se změnili, získali sílu, moudrost i
odvahu. Jen si vzpomeňme jakou odvahu měl Štěpán a jiní! Zatímco křest Duchem
dává sílu k Božímu činění, tak oheň poukazuje na budoucí Boží soud.
S těmi, kteří nepřijmou Krista, neuvěří, to dopadne jako s tím
mlatem, kde se odděluje pšenice, čili věřící od plév čili od nevěřících.
Pšenici si bere Bůh k sobě do sýpky, obrazně řečeno a plévy spálí. Proto se
často hovoří o konci světa a soudu ohněm, kdy věřící už tu nebudou.
Lukáš tak čtenářů přiblížil to, co sděloval Jan Křtitel lidem a co bylo přípravou, aby
později pochopili Krista. Člověk, který věří sobě a svým schopnostem a tomu, že
on není hříšný, nikomu nic špatného přece neudělal, nikdy nemůže bohužel
pochopit, co učinil Kristus. Že svoji smrtí a obětí usmířil člověka s Bohem a
Bůh za to lidem daroval věčný život.
Jan 3
· 16Neboť Bůh
tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří,
nezahynul, ale měl život věčný.
· 19Ale když
káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co
činil,
· 20Herodes
všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.
· 21Když se
všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se
nebe
· 22a Duch svatý
sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi
můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
Ježíš se přichází pokřtít, ale proč? On do této doby žije
jako ostatní, nepíše se nic o jeho výjimečnosti či zázracích. On ale je Boží Syn a má polovinu genů od Boha a polovinu lidskou
z Marie. On se nepotřebuje kát a není v něm hřích, protože má jiný
původ a není jako ostatní lidé. Přesto se nechá pokřtít. Zdá se, že to nedává
logiku? Naopak. Tím dává najevo, že je stejný jak ostatní
lidé, že se od nich neliší. Jan Křtitel si uvědomuje něco jiného a odmítá ho pokřtít. Přece
nemá smysl křtít na odpuštění hříchu toho, v němž hřích není. Nakonec na přání
Ježíše Jan křest provede. Ježíš chce být jako ostatní lidé, ale sám Bůh dá
najevo, že je to Boží Syn a on slyší ujištění, kým vlastně je.
Lukáš se na závěr třetí kapitoly píše, že ve třiceti letech
začíná Ježíš plnit to, čím ho Bůh pověřil. Lidí ho považují za syna Josefa a
asi neví nic o jeho početí a pravém otci. 23Když Ježíš
začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa,
jehož předkové byli: Heli,
· 24Mathat,
Levi, Melchi, Janai, Josef,
· 25Matathias,
Amos, Nahum, Esli, Nagai,
· 26Mahat,
Matathias, Semei, Josech, Joda,
· 27Johanan,
Resa, Zorobabel, Salatiel, Neri,
· 28Melchi,
Addi, Kosan, Elamadam, Er,
· 29Jesus,
Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,
· 30Simeon,
Juda, Josef, Jonam, Eliakim,
· 31Melea,
Menna, Mattath, Natham, David,
· 32Isaj, Obéd,
Bóaz, Sala, Naason,
· 33Amínadab,
Admin, Arni, Chesróm, Fares, Juda,
·
34Jákob, Izák,
Abraham, Tare, Náchor,
· 35Seruch,
Ragau, Falek, Heber, Sala,
· 36Kainan,
Arfaxad, Sem, Noe, Lámech,
· 37Matusalem,
Henoch, Jared, Maleleel, Kainan,
· 38Enóš, Šét a
Adam, který byl od Boha.
Kde získal Řek Lukáš takové informace o Ježíšově rodokmenu
z matčiny strany.? Jsou tak podrobné, že vedou až k samotnému prvnímu
člověku. Cenné je to, že jde o biologickou stopu na rozdíl od rodokmenu Josefa
uvedeného u Matouše, který postupuje od Abrahama k Josefovi a není to
biologická stopa. Ježíš je záchrance celého lidstva a nejen Židů.
Kdo to dnes pochopí ? Kolik lidí toto zneužije? Co zůstalo? Chápou
dnes lidé pokání? A pokud nechápou, pak nedokážou pochopit ani Pána Ježíše. Proto
je tak obrovské množství falešných křestanů a falešných církví.
|
|
poslal Willy Tento článek jsem dal i na Katedrálu GS a jsem docela zvědav, jak se budou lišit případné reakce.
|
|
poslal oko Všichni přece víme, že myslivec bez flinty by vypadal divně a že modrý černoušek (případně afroameričánek, chcete - li) je biologický nesmysl.
Stejně podivně by vypadal Ježíš Kristus bez kříže, odpouštějící bez pokání a lítosti, nikdy nehovořící o obrácení a o radikální změně smýšlení.
Ježíš nekárající farizeje a tvrdící, že peklo je jen metafora ...
|
|
poslal Nepřihlášený Rostliny a ostatní živé organismy jsou pro udržení rovnováhy v přírodě klíčové. Photosyntéza rostlin je proces, během kterého se kyslík produkuje a uvolňuje do atmosféry, což je pro udržení života na Zemi nezbytné. Zelené plochy také slouží jako přirozená regulace klimatu, čistí ovzduší, zachycují vodu a podporují biodiverzitu.
Avšak lidská činnost a urbanizace mohou vést k omezení zelených ploch a zvýšenému množství asfaltu a betonu. Toto má negativní dopad na životní prostředí, může vést k degradaci přírody a snižování biodiverzity. Proto je důležité, aby lidé věnovali pozornost ochraně přírody a snažili se minimalizovat dopad své činnosti na životní prostředí. Například mohou podporovat výsadbu nových stromů a zelených ploch, používat dopravu s nízkými emisemi a minimalizovat svůj ekologický otisk.
Existují studie a zdroje, které se zabývají měřením a sledováním ztráty zelené plochy na planetě. Podle studie Global Forest Resources Assessment z roku 2020, kterou provedla Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), se světová lesní plocha snížila o 178 milionů hektarů za posledních 30 let! Kromě toho je mnoho dalších faktorů, které vedou ke ztrátě zelené plochy, například rozvoj městských oblastí, průmyslové znečištění, kácení pralesů a rozšiřování zemědělských ploch. Tento proces může mít negativní dopad na biodiverzitu, klima, zásobování vodou a kvalitu ovzduší.
Není toto důležitější, než jaký dopis poslal Jan Hus před 600 lety svému kamarádovi? Chápou křesťané priority nezbytné pro přežití? Mají křesťané zájem o další udržitelný život pro své děti, vnuky?
A nejen ztráta zelené plochy, ale i zamoření přírody chemikáliemi, těžkými kovy, pesticidy, herbicidy, mikroplasty. Ztráta biodiverzity - lidská činnost způsobuje ztrátu přírodních prostředí a degradaci ekosystémů. To má za následek úbytek druhů a snižuje biodiverzitu planety.
Neměli by křesťané řešit spíše tento reálný svět, v kterém žijí oni i jejich potomci, než donekonečna rozebírat svět v době apoštola Pavla, který už není a který řešil zcela jiné problémy, než se kterými se potýkáme my dneska?
Apoštol Pavel byl přece ve své době aktuální a řešil věci v tehdejší společnosti. Neřešil pouze duchovní věci, ale i praktické. Kdyby žil dneska, copak by zavíral oči před tím, co se dneska děje? Co by řešil dnes? A další apoštolové?
|
|
poslal Willy 2P 1:12 Proto vám hodlám tyto věci stále připomínat, ačkoliv o nich víte a jste utvrzeni v přítomné pravdě.
1J 2:18-21, 26-29 Dítky, je poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina. Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby vyšlo najevo, že nejsou všichni z nás. Vy však máte pomazání od toho Svatého a víte to všichni. Nenapsal jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale proto, že ji znáte a víte, že žádná lež není z pravdy.
Toto jsem vám napsal o těch, kteří vás svádějí. Ve vás však zůstává pomazání, které jste od Něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; Jeho pomazání vás učí všemu a je pravdivé a neklame; jak vás vyučilo, tak zůstávejte v Něm. Nyní tedy, dítky, zůstávejte v Něm, abychom nabyli radostné důvěry, až se zjeví, a nebyli Jím zahanbeni při Jeho příchodu. Víte-li, že je spravedlivý, vězte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z Něho zrozen.
|
|
poslal Willy Zjevení 19:7-9 Radujme se a jásejme a vzdávejme Mu slávu, protože přišla svatba Beránkova a Jeho žena se připravila; a bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě čistý kment.“ Tím kmentem jsou spravedlivé činy (spravedlnosti) svatých. A řekl mi (anděl): „Napiš: Blahoslavení, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině (k večeři svatby Beránkovy).“ Ještě mi řekl: „Toto jsou pravá Boží slova.“
Lukáš 12:35-40 Ať jsou vaše bedra přepásána a vaše lampy hořící. Buďte podobni lidem, kteří čekají na svého Pána, až se vrátí ze svatební hostiny, aby Mu, jakmile přijde a zatluče, hned otevřeli. Blahoslavení ti otroci, které Pán, až přijde, nalezne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, uloží je u stolu, přistoupí a bude je obsluhovat. A přijde-li o druhé nebo třetí noční hlídce a nalezne je tak, blahoslavení jsou ti otroci. To vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Také vy buďte připraveni, protože neznáte hodinu, v níž Syn člověka přijde.“
|
|
poslal Willy K tomuto článku mne inspirovalo společenství s jedním, mně nejbližším bratrem, a následné společenství s Pánem.
Iz 35: 8-10 A bude tam silnice, cesta, která se bude nazývat cestou svatou: Neprojde po ní nečistý, bude jen pro toho, kdo jde svatou cestou. Ani hlupáci nezabloudí. Nebude tam lev a dravá zvěř na ni nevstoupí, ani se tam nebude nacházet, ale půjdou po ní vykoupení. Hospodinovi vykoupení se navrátí, přijdou s výskáním na Sijón a věčná radost bude na jejich hlavách. Dojdou veselí a radosti, žal a vzdychání utečou.
|
|
poslal Willy V Novém zákoně je třikrát zmíněn výraz zrcadlo, tak se na to podívejme.
1K 13:12 Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán.
2K 3:18 A my všichni, spatřujíce s odhalenou tváří Pánovu slávu jako v zrcadle, jsme proměňováni v týž obraz, od slávy k slávě, jako od Pána Ducha.
Jk 1:23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář;
|
|
poslal Willy Šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je pro Něj ohavností: Povýšené oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, srdce, které kuje zlé plány, nohy, které rychle běží za zlem, falešného svědka, který šíří lži, a toho, jenž zasévá sváry mezi bratry.
|
|
poslal mikim Dal nám Bůh zvířata pro potravu…Opravdu? http://ekoista.cz/dal-nam-buh-zvirata-pro-potravu-opravdu/
Věděli jste, že Ježíš nejedl na velikonoce ani beránka jako maso?
Takže přidávám všem zdejším masožravcům slovo do velikonoční pranice :)
|
|
poslal brusle7 Petr Ježíše 3x zapřel v situaci, kdy se bál o svůj život více, než byla Petrova víra v Ježíše. Nebyl v té chvíli ještě Znovuzrozený pro Krista.
|
|
|
