křesťan a vojenská služba

[Spuntik]

Co myslíte, mají křesťanský kluci chodit jen na civilku nebo mají jít na vojnu? A když půjdou na vojnu a dostanou se do nějakého vojenského konfliktu a budou zabíjet lidi, jak si to srovnají před Pánem, který řekl:\" Když tě někdo udeří do tváře, nastav mu druhou?\"

[Pisnicka]

Kdo nebyl na vojně není u mě chlap. Ale do války bych nechtěla, aby kluci chodili.

[bolek]

Toto dilema bude za tři roky stejně pasé, takže civilkám i vojně odzvoní.
Jiná je otázka násilí a křesťan. Mě dost překvapuje, jak na katolickém Christnetu několikrát rozebírali toto téma z pohledu, že Ježíš nebyl principiálně proti násilí a ilustrovali to příběhem, jak vyhnal s bičem v ruce z jeruzalémského chrámu směnárníky. Nevím zda tento příběh charakterizuje Krista jako zastánce násilí ve jménu Pravdy. Zvláště vezmeme-li v úvahu jeho výroky, které jsou zmíněny v úvodu tohoto téma (úder do tváře, apod).

Zcela vyhroceně však kontrastují s účastí křesťana na vojenských operacích (byť ve jménu Pravdy), kde už jde nepřátelům o zdraví a život. Je to v duchu Ježíšova učení? A dovedete si představit křesťana jako profesionálního vojáka, připraveného zabíjet za peníze?

[karelz3]

Tvrzení, kdo nebyl na vojně není chlap je naprosto naivní. Na vojně se setkávají lidé všech povah, názorů a vyznání. Tito lidé slouží v podstatě nedobrovolně a nevybírají si s kým budou trávit volnou chvíli. Při různých službách (loupání brambor, přestávka ve stráži) diskutují, někteří se chlubí láskou k děvčatům, jiní rodinou, co kdo ukradl, kde se jak opil atd...polemizují nad tím, co je lepší, proč je to lepší a jak ke svému poznání dospěl.
Tady se otevírá prostor pro křesťana. Vojna není jen dril, učit zabíjet jak to prezentují zahraniční filmy.
_________________
Karel

[luteran]

Jen pár postřehů:
Všimněme si, že Jan Křtitel nařekl římským vojákům na dotaz \"Co máme dělat?\" aby šli a skončili svou vojenskou službu.
Také si všimněme, že někteří setníci (vyšší vojenská hodnost) jsou v evangeliích i ve Skutcích představováni jako \"hrdinové víry\".
Za další je třeba správně přeložit 5.přikázání (resp. 6. u některých protest.církví) - \'nezavraždíš\'! Nikoli \'nezabiješ\'.
A protože máme být poslušni státní moci (pokud nám nepřikazuje něco v rozporu s Božím nařízením), je spravedlivé, když jsme od ní potrestáni za přestupky. Jako vykonavatelé trestu mohou sloužit policisté, vojáci, kati aj. A takové funkce mohou zastávat i křesťané (pokud jim to dovoluje svědomí, tj. pokud nepochybují, že konají správně), protože oni nikoho netrestají za sebe, ale vykonávají trest určený státem - Božím zástupcem.

[AdamEva]

Polemizovat se slovy zda-li tam je nezavrždíš nebo nezabiješ je zavádějící. Co říkáš na situaci, kdy Petr při ochraně Ježíše, uťal chrámovému úředníkovi ucho, a jak reagoval Ježíš? Řekl, že má schovat zbraň, a kdo používá zbraň tak tou zbraní zahyne. (Mat. 26:51,52)

[Jirka]

Je sice pravda, že Jan Křtitel nezakázal členství v armádě, je však třeba si uvědomit, že pouze připravoval cestu. Z tohoto důvodu je pro mne důležitější Kázání na hoře. I nepřítel je mým bližním, takže ho mám milovat a ne zabíjet. Pokud mne za takovýto názor někdo (stát) potrestá, je to klasický příklad "pronásledování pro víru" s kterým máme počítat.

Co se týká soudní moci, jsem přesvědčen, že je proti svědomí křesťana někoho odsoudit (nesuďte abyste nebyli souzeni) či dokonce popravit. Z tohoto důvodu jsou poměrně rizikové (a myslím, že tím pro křesťana nevhodné) i některé lékařské specializace jako je třeba gynekologie nebo intenzivní medicína... ale to už je trochu Off-topic