 |
Zaznamenali jsme
116909227
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Díky, Pane
Vloženo Sobota, 24. duben 2010 @ 16:12:32 CEST Vložil: Stepan |
poslal baraba Bible označuje „hřích“ za něco víc, než jen skutek nebo chybné jednání; je to také stav závislosti. „Každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.“ Jan 8,34. Hřích je naší druhou přirozeností (viz Žalm 51,5; Římanům 3,9-12; 5,12), avšak my sami nedokážeme změnit svou přirozenost vlastní silou.
Ježíš však přišel na tuto zemi, aby zemřel za každého; aby zlomil tuto závislost v každém, kdo přijme jeho nabídku vysvobození (viz Římanům 6,3-11; Ezechiel 36, 26-27). Osobním přijetím této skutečnosti vírou v Kristovu oběť je odstraněna druhá přirozenost a na její místo je přijata nová přirozenost, která je v souladu s Božím zákonem. Toto se nazývá „znovuzrození“. „Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“ Jan 3,3. Zkušenost znovuzrození je však jen začátkem křesťanského života. Je zapotřebí, aby následoval celoživotní proces reformace naší první, lidské přirozenosti. Cílem znovuzrození a reformace je stát se povahově tím, čím byl Ježíš, když žil na této zemi.
Evangelium není jen pouhá teorie-je to moc uschopňující mě žít jako Ježíš-být v souladu se zákony božími.
Díky, Pane.
|
Podobná témata
 |
|
Re: Díky, Pane (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 24. duben 2010 @ 19:14:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Ahoj,
píšeš: Cílem znovuzrození a reformace je stát se povahově tím, čím byl Ježíš, když žil na této zemi.
Není tomu tak! Cílem znovuzrození je stát se stejným jako Pán Ježíš v životě a přirozenosti, neboť Pán Ježíš se skrze znovuzrození stává životem věřícího (Ko 3:4) a Božská moc spolu s Božími zaslíbeními z věřícího činí účastníka Božské přirozenosti - viz 2P 1,3-4: Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí. Tím - řecky: skrze něž - nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky Božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.
Evangelium není jen pouhá teorie-je to moc uschopňující mě žít jako Ježíš-být v souladu se zákony božími.
Z výše uvedeného vyplývá, že Boží evangelium je Boží mocí, uschopňující věřícího žít božským životem, nikoli tedy žít jako Ježíš v souladu se zákony Božími, ale žít jako Ježíš ve smyslu žít stejným druhem života, tj. Božím životem (J 6:57). A žít božským věčným životem zároveň znamená nehřešit - doslova nemožnost hřešit - 1J 3:9 Žádný, kdo je narozen z Boha, nečiní hřích, protože v něm zůstává Boží símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.
A za to tedy skutečně patří Bohu, našemu Otci a našemu Pánu Ježíši Kristu veliký dík. Tož tak.
willy |
Re: Re: Díky, Pane (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 25. duben 2010 @ 16:19:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Willy, já něco nechápu. Ty si myslíš, že člověk znovuzrozený již nehřeší ? Já znám lidi, kteří se považují za znovuzrozené, ale hřeší dál. Možná méně, ale hřeší. Třeba si to nepřipustí a jsou přesvědčeni o své svatosti, ale bohužel okolí to vidí jinak.
Jak to tedy je ? Ty sám už nehřešíš ?
|
]
Re: Re: Re: Díky, Pane (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 25. duben 2010 @ 17:00:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Františku,
samozřejmě, že stále ještě tu a tam zhřeším, proto také máme Pána Ježíše Krista, Toho spravedlivého jako našeho Zastánce u Otce (1J 2:1). Apoštol Jan v 1J 3:9 píše: Žádný, kdo je narozen z Boha, nečiní hřích, protože v něm zůstává Boží símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Má tím na mysli fakt, že jako nové stvoření Kristu Ježíši hřešit skutečně nemůžeme. To však předpokládá, že budeme v Kristu, rozuměj v Duchu = ve spojení s Kristem, zůstávat! Sloveso zůstávat v tomto smyslu zmiňuje apoštol Jan ve svém 1. listu asi 10x. Problém nastane právě tehdy, když v Něm, tj. v Kristu nezůstávám; to je pak velmi snadné zhřešit.
Takže stručně řečeno - jsem-li a zůstávám-li v Kristu, hřešit nemohu. Nejsem-li momentálně v Kristu, zhřešení je otázkou času, neboť hřešit je pro mne přirozené. Stejně tak je pro mne nemožné hřešit, jsem-li v Kristu, neboť pro Krista je přirozené nehřešit. A jsem-li v Kristu, mám Jeho přirozenost - viz 2P 1:3-4 Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí. Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky Božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.
Proto také apoštol Pavel píše v 8. kapitole epištoly Římanům o důležitosti chození podle Ducha a myšlení na věci Ducha = život a pokoj - myšleno božský život a Kristův pokoj. Tož tak.
Milost našeho Pána Ježíše Krista s tebou. Amen.
willy |
]
Re: Re: Re: Re: Díky, Pane (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Neděle, 25. duben 2010 @ 17:48:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Drahý bratře,
píšeš: Problém nastane právě tehdy, když v Něm, tj. v Kristu nezůstávám; to je pak velmi snadné zhřešit.
Hezky řečeno. |
]
|
|
Re: Díky, Pane (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 24. duben 2010 @ 23:09:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Jinak slovo "hřích" v hebrejštině v původním slova smyslu je výraz z lukostřelby znamenající "minout cíl". Bible říká, že každá nepravost je hřích. Jde o to, že člověka stvořil Bůh jako vrchol svého stvoření pro sebe, aby Ho člověk jako nádoba obsahoval a v Jeho jménu - jsouce Božím obrazem stvořený podle Boží podoby - Boha zastupoval a panoval nad každým živým tvorem. Jinak řečeno - člověk byl stvořen k tomu, aby Boha vyjadřoval a k tomu bylo a je třeba, aby měl Boží život, což dal Bůh najevo tím, že dal vyrůst kromě jiných stromů žádoucím na pohled a dobrým k jídlu také stromu života uprostřed zahrady Eden, z něhož měl člověk jíst.
Člověk neměl být jakousi "opičkou" napodobující Boha, která si jinak žije svým "opičím" životem. Ne!! Člověk byl stvořen k Božímu obrazu podle Boží podoby, aby žil božským životem vyjadřujícím Boha. A přísně vzato - všechno, co člověk dělá, aby vyjádřil sám sebe, je minutím se tohoto Božího cíle a tudíž také hřích.
Pán Ježíš coby Syn člověka přišel činit Boží vůli a hledat Boží slávu a jasně řekl, že žije skrze Otce, tzn. Otcovým životem neboli, že Bůh Otec je Jeho životem a že díky tomu jsou s Bohem Otcem jedno, neboť spolu sdílejí jeden život a mají jedno žití. Člověk Ježíš nežil svým přirozeným lidským životem sám pro sebe a své vyjádření. Pán Ježíš řekl, že, kdo vidí Jeho, vidí Otce, že mluví Otcova slova a že koná Otcovy skutky. A to bylo možné jedině žitím Otcova života, tím, že žil skrze Otce. A jelikož je naším vzorem ve všem, není pro věřící jiná cesta, než žít tak, jak žil On (1J 2:6).
Tož tak.
willy |
|
|
Re: Díky, Pane (Skóre: 1)
Vložil: salom v Neděle, 25. duben 2010 @ 12:46:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Baraba pekne si to napsala ci napsal-) Pan prostrihava suche vetve v nasich zivotech ,aby jsme nesli dobre ovoce. Jen ta nase svobodna vule a lidska telesnost nas tolik "brzdi" Hmm a tradice-) |
|
|
Re: Díky, Pane (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 26. duben 2010 @ 09:14:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Hezky jste to napsal, jen bych ještě pokračoval dál. Ne jenom povahově a ne jenom zákony. Lepší je žít v jednotě s živým Bohem, s ním, skrze něho a v něm. |
|
|
|
|
